Nevymstí se nám přílišná chuť utrácet?

Zadluženost domácností stoupá

Zadlužování českých domácností neustále roste. Hovoří o tom nejen nedávná Zpráva o finanční stabilitě za rok 2006 České národní banky, ale i mnohé průzkumy chování spotřebitelů. Přestože celková zadluženost českých domácností dosáhla koncem dubna letošního roku již 584,2 mld. Kč, nepovažuje zatím ČNB domácnosti jako celek za předlužené.

Celkem měly domácnosti od bank rozpůjčováno 535 mld. Kč, což bylo o celých 32 % více než ve stejném období loni. Z toho spotřebitelské úvěry činily 116,5 miliardy korun a úvěry na bydlení (hypotéky a stavební spoření) 405,5 miliardy korun. Hypotéky tak vzrostly meziročně o 39 %, ostatní úvěry na bydlení o 26 %, spotřebitelské úvěry o 28 % a ostatní bankovní úvěry o 37 %. Zajímavá je i struktura dluhu domácností, kdy úvěry na bydlení tvoří minimálně 76 % jejich celkového dluhu.

Ve srovnání s vyspělými zeměmi EU zůstává míra zadlužení českých domácností ve vztahu k hrubému domácímu produktu zhruba třetinová. Pozitivním je jistě i fakt, že se domácnosti loni zadlužovaly pomalejším tempem než v předchozích letech.

Chuť utrácet roste…

V rámci celé Evropské unie byl růst objemu spotřebních úvěrů v České republice střednědobě pátým nejrychlejším. Obecně platí, že průměrný objem spotřebitelských úvěrů je v západní Evropě vyšší, ale ve východní Evropě roste rychleji. Spotřební úvěry rostly v letech 2003 až 2005 nejrychleji na Slovensku (asi o 66 %), v Maďarsku (59 %) a v Litvě (56 %). Nejnižší podíl spotřebních úvěrů na hrubém domácím produktu přitom mělo Slovensko s necelými dvěma procenty HDP, dále Litva s dvěma procenty HDP, Česká republika byla se svými třemi procenty pátá.

Čechům se nakupování na splátky zalíbilo, zejména těm mladším. Zatímco v roce 2006 plánovalo více utrácet 69 % českých spotřebitelů, o rok později to bylo již 74 %, a až 9 % obyvatel ve věku 18 až 60 let uvažuje v průběhu následujících dvanácti měsíců o půjčce pro soukromou spotřebu.

Až 70 % lidí souhlasí s tvrzením, že úvěry představují výhodná řešení, která umožní koupený předmět užívat okamžitě a splácet postupně. Na druhou stranu jsou Češi v otázce, co je rozumné financovat na splátky, poměrně opatrní. Na koupi nebo rekonstrukci bytu či domu by si úvěr vzalo 88 % respondentů, 53 % lidí by jím bylo ochotno financovat vzdělávání nebo kurzy, ať už své nebo svých dětí, 45 % by ho využilo na zdravotní péči, 41 % by si dopřálo nový domácí spotřebič nebo elektroniku a 14 % by si na splátky pořídilo klidně i dovolenou.

Zajímavá je i změna postoje k úvěrům v čase. Zatímco v roce 2005 považovalo za rozumné vzít si úvěr na koupi nebo rekonstrukci domu či bytu pouze 68 % lidí, v roce 2007 je to už o 20 procentních bodů více. Dovolenou na splátky by si v roce 2005 dopřálo jen 8 % dotázaných, letos by ji úvěrem financovalo celých 14 %.

… ale spořit se nám nechce…

Přestože chuť spořit převyšuje v České republice středoevropský průměr, postupně dochází k poklesu záměru domácností zvýšit své úspory. V porovnání s loňským rokem se ochota Čechů spořit snížila o celých 38 %! V roce 2006 plánovalo více spořit 60 % z nich, v roce 2007 už to bylo pouhých 22 %. Rozdíl mezi spotřebou a úsporami tak neustále roste.

Svou roli může hrát i fakt, že Češi vidí svou budoucnost optimističtěji než obyvatelé ostatních středoevropských zemí. Situaci v příštích dvanácti měsících hodnotíme známkou 5,1, přičemž na výběr jsme měli známek deset (1 představovala nejhorší hodnocení, 10 nejlepší). Jen pro srovnání – Poláci svou situaci hodnotí známkou 4,6, Maďaři 3,4, Slováci 4,7 a evropský průměr dosahuje 4,8 bodů.

… a přicházejí problémy se splácením

ČNB varuje před pokračujícím zadlužováním nízkopříjmových skupin domácností či domácností pouze s jedním živitelem. Řada z nich by podle ní nebyla schopna splácet své úvěry v případě ztráty zaměstnání či nemoci hlavního živitele. Problémy jim přitom způsobuje hlavně splácení spotřebitelských úvěrů. Podíl ohrožených úvěrů na celkových úvěrech loni činil 3,6 procenta a meziročně poklesl o půl procentního bodu.

Výzkumy agentury STEM/MARK obavy ČNB jen potvrzují. 52 % respondentů daného výzkumu uvedlo, že v případě výpadku příjmu by svůj rodinný rozpočet neudrželo po dobu delší než 3 měsíce. Naopak pouze 17 % lidí by svůj rodinný rozpočet udrželo bez problémů po dobu jednoho roku a déle, přičemž v roce 2005 to bylo ještě celých 31 %!

Vytloukat klín klínem

Celá čtvrtina spotřebitelů, kteří si někdy něco koupili na úvěr, se dostala do problémů se splácením. Ve srovnání s rokem 2005 přitom jde o 9% nárůst. Lidé tyto problémy řeší různě, třeba dalším úvěrem. Výzkum prokázal, že až třetina mužů neváhá splácet jeden úvěr druhým. Ženy jsou trochu opatrnější, starý úvěr by novým splácela pouze pětina z nich. 26 % lidí považuje dokonce za rozumné vzít si úvěr na splácení jiného čerpaného úvěru.

Pojištění úvěru

Téměř všechny banky dnes ke svým úvěrům a půjčkám nabízejí úvěrové pojištění, které by mělo klientům pomoci v případech, kdy se dostanou do situace, že nebudou moci splácet úvěr. Takové pojištění většinou kryje několik rizik – riziko ztráty zaměstnání, pracovní neschopnosti, plné invalidity nebo smrti. Ale jak se k možnosti pojištění schopnosti splácet staví klienti? Většina (73 %) ho považuje za rozumné zabezpečení své schopnosti splácet, 27 % naopak zastává názor, že pouze zbytečně prodražuje úvěr.

V článku byly použity výsledky výzkumu agentury STEM/MARK pro pojišťovnu CARDIF PRO VITA, studie Barometr Cetelem 2007 a údaje z tiskové zprávy společnosti CCB – Czech Credit Bureau.