Vy podle mě koukáte pouze na jednu stránku věci – na spotřebitele, který „peníze neinvestuje, ale raději je zašije do madrace.“ OK, to udělat do určité míry udělat může a bezesporu někdo udělá. Pak ale píšete o firmách, které nemají cash flow a krachují, protože jsou peníze v matracích. U firem snad hodnota peněz, které v daném okamžiku drží, neroste? Samozřejemě, že roste. Firmě díky deflaci stačí menší cash flow, za míň penez si koupí víc.
Dejme tomu, že je deflace 5%. Pokud chce firma reálný výnos do 5% reálně, stačí jí držet hotovost. Pokud ale nalezne investiční projekt, který jí vynese dejme tomu reálně 10%? Vyplatí se jí si peníze půjčit. Já nějaké uložené peníze mám a když mi nabídne 3% úrok, tak jí ty peníze stejně rád půjčím. Trh s půjčkami a dluhopisy se nezastaví, nezamrzne – přesune se do nové rovnováhy (tj. nejspíš se zmenší, ale to nikomu nevadí, protože prostě víc není půjčovat potřeba, je to rovnovážný stav) úplně stejně tak, jako se přesouvá dnes v inflační době při změně míry inflace nebo úrokové míry. Stejné množství transakcí dokáže obsloužit menší množství peněz.
Z toho, co tu píšete, myslím, že o věcech přemýšlíte, takže si to určitě dokážete dát dohromady. Bojíte se deflace jenom protože se dlouho nevyskytovala (na úrovni celé ekonomiky, v různých sektorech deflace je naprosto normální, ale to asi vidět nechcete) a navíc se o defalci mluví v souvislosti s hospodářskou krizií v 30.letech, kde ale byla přirozený následek krize, nikoliv její příčina. Inflací platí stát své dluhy a zdaňuje své občany, inflace mu vyhovuje, proto slyšíme jednostranné informace o výhodnosti inflace a strašné hrozbě deflace. Ale deflace vůbec není proč se bát.
