Dle mého názoru se tomu dá říkat deflace, protože za stejnou cenu dostávám stále lepší/výkonnější/nabitější funkcemi/…výrobek. A toto neplatí pouze v případě počítačů, ale platí to pro naprosto veškeré průmyslové výrobky – zamyslete se např. nad tím, jaké výrobky spotřební elektroniky jsme mohl koupit za 1000,–Kč dejme tomu před 15ti lety a jaké dnes – z hlediska pohledu zákazníka se prostě jedná o deflaci, protože za jednu a tu samou tisícovku si dnes koupí té elektroniky mnohem víc než kolik by si jí mohl koupit před 15ti lety. Pokud tedy zákazník hodlá své peníze utratit speciálně za elektroniku, tak se mu vyplatí zašít tisícovku do strožoku a čekat…a kochat se tím, jak si za ní může koupit stále víc a sofistikovanější elektroniky (vývoj elektroniky je také pochopitelně přidaná hodnota)… No a kolik lidí se asi takto chová? Stagnuje snad elektronika v prodejích, nebo se naopak jedná o jedno z nejbouřlivějších odvětví a zákazníci kupují i s vědomím toho, že za ty samé peníze by si v budoucnu mohli koupit víc elektroniky?
Ale k jádru věci – já prostě té toerii „o penězích ve strožoku“ v případě deflace nevěřím. A nic víc než nepodložená teorie to není. Já jsem naopak přesvědčen, že kola ekonomiky by se točila i tak.
