Článek jsem nedočetl, protože je to totální úlet.
Už jenom takhle věta: „vezměte si třeba, že vyšší inflace znamená, že vám banka na termínovaném účtu dá vyšší úrok, který by to měl nějak srovnat – z vyššího úroku ovšem zaplatíte vyšší daň. Pokud je nadto celková daňová sazba nastavena progresivně, inflace bude znamenat i to, že se čím dál větší podíl příjmů bude přesouvat do vyšší sazby.“
Je to totiž populistický výkřik hodný Paroubka (ale na opačnou stranu). Totiž tohle nemá s inflací nic co dělat. To souvisí s daněmi.
Jenom pro uvedení na pravou míru. Deflace způsobuje, že lidé peníze neinvestují, ale raději je zašijí do madrace. Ekonomice se nedostává cash flow, banky nepůjčují, centrální banka také nechce moc půjčovat. Ekonomika jako celek jde do kytek. Samozřejmě, mírná a krátká deflace nemůže ublížit, ale deflační past není výmysl, je to realita.
Navíc veškeré hospodářské krize jsou většinou provázeny deflací. Deflace mimojiné způsobí propouštění, právě nízkému cash flow. Při deflaci si nepůjdete uložit peníze do banky, protože by vám banka nemohla vyplatit úrok, ale naopak by si z peněz odečítala poplatky (což není daleko k naší situaci)
Navíc inflace není přímo řízena státem, ale centrální banka pouze upravuje výši úrokových sazeb. Inflace vzniká sama díky poptávce po penězích … zvyšováním investic. Stát na tom samozřejmě má také velký podíl a zadlužování státu popohání inflaci v nutnosti vyjít vstříct státu nebo držitelům dávek státní podpory nabídkou vhodných služeb, kde by se ty peníze utratily.
Odkládání spotřeby je rozhodně brzdou ekonomického rozvoje. Naopak spotřeba žene ekonomický rozvoj. Je samozřejmě na diskuzi, zda je dobré hnát ekonomický rozvoj výše a výše. Ale to je na stejné úrovni, jako ptát se filozoficky. „Má se lidstvo rozvíjet?“ Nevrátíme se zpátky na stromy? Pak by určitě přestaly existovat ekonomické krize.
