Díky za zajímavý článek. Mohl byste jej ještě doplnit pro případ, kdy zaměstnavatel vyzve zaměstnance k nástupu do zaměstnání a ten nenastoupí ? (zpravidla v případech, kdy si již sehnal jiné zaměstnání).
Dopouští se pak nedovolené absence a může mu být zaměstnavatelem z tohoto důvodu zrušen pracovní poměr – nejspíš výpovědí pro hrubé porušení pracovní kázně ?
Pracovník obdržel výpověď pro nadbytečnost 17.12.2009 s ukončením pracovního poměru 28.2.2010. Dne 7.1.2010 sdělil, že trvá na dalším zaměstnání,v čemž mu ze strany zaměstnavatele nebylo vyhověno. Následně toto již bývalý zaměstnanec žaloval 12.7.2010 u soudu. Podle článku usuzuji, že jednak nedodržel lhůtu,kdy měl bezodkladně rozporovat setrvání v pracovním poměru a nadále,že k soudu podal žalobu pozdě. Je to tak?
Obsah článku vůbec neodpovídá titulku ani perexu. Podle titulku a perexu bych očekával, že ve článku bude popsán případ (konkrétní nebo hypotetický), kdy nemusel zaměstnavatel náhradu hradit a popsáno a vysvětleno ono stanovisko soudu. Místo toho je tam jen výklad části zákoníku práce.