Spočítejte si...

Zavřít

Neobírejte se o státní příspěvek k penzijnímu připojištění. Na co nezapomenout?

U penzijního připojištění jde především o státní příspěvek. Nepřipravte se o něj vlastní zapomnětlivostí. Kolik byste měli spořit?

Penzijní připojištění v poslední době provázejí velké změny. Další významná kapitola tohoto produktu se uzavřela ke konci listopadu. Přesto období změn ještě nekončí. 

Stará vs. nová pravidla

První fáze rozhodování začala už na počátku letošního roku. Do konce února se museli klienti fondů rozhodnout, zda chtějí zůstat a spořit zde dále nebo zda chtějí fond změnit. Změna fondu po konci února už totiž znamenala ztrátu původních podmínek penzijního připojištění. Čtěte více: Na změnu penzijního fondu máte posledních 14 dnů. Jaký fond zvolit?

Potenciální klienti fondů, kteří se o tom konkrétním teprve rozhodovali a chtěli zachovat původní pravidla, na to měli čas až do konce letošního listopadu.

Současná pravidla penzijního připojištění budou nadále fungovat v tzv. transformovaných fondech. Pravidla nová, která klasické penzijko přetaví na doplňkové penzijní spoření, budou fungovat v tzv. účastnických fondech. Do těch budete moci vstoupit (nebo přestoupit z původního systému se starými pravidly) od 1. ledna 2013. Do té doby zůstanou fondy tzv. zakonzervované.

A kde je mezi těmito produkty hlavní rozdíl? Původní pravidla penzijního připojištění znamenají záruku nezáporného výnosu. Fond vám tedy nesmí vyplatit nižší nominální částku, než jste vložili. Reálně ale můžete prodělat i tak, pokud zhodnocení vašich prostředků fondem nepřesáhne inflaci. 

Pokud jste ochotni při investování vašich úspor podstoupit větší riziko za cenu možného vyššího zhodnocení, počkejte si na pravidla nová (doplňkové spoření), kde nemáte záruku, že fond vrátí, co jste uložili, ale kvůli tomu ten může investovat odvážněji a tedy i s vyšším výnosem. Riziko investora zde tedy nesete sami. 

Nová pravidla už také neznají institut výsluhové penze, tedy příležitost si ve smlouvě dohodnout možnost výběru poloviny naspořených prostředků včetně státní podpory po 15 letech. V novém spoření se na druhou stranu zavede institut penze na dobu určitou.

Rozdíl je také ve lhůtách pro vznik nároku na odbytné. V transformovaném fondu (stará pravidla) je to po 12 měsících, v účastnickém pak po 24 měsících. 

Jak si sjednávali penzijní připojištění do konce listopadu čtenáři serveru Měšec.cz? Na výsledky statistik se můžete podívat v naší infografice.

Rozhodování nekončí

Další rozhodnutí, které budou účastníci fondů muset učinit, je o výši jejich měsíční úložky. Co bude totiž společné pro oba druhy fondů, je změna výše státního příspěvku vzhledem k vaší měsíční úložce. Nyní stačí pro minimální státní podporu ukládat alespoň 100 Kč měsíčně. Tato hranice se nově zvýší na 300 Kč.

Anketa

U koho máte své vlastní penzijní připojištění?

Výši příspěvku vzhledem k měsíční úložce (od 300 do 999 Kč) vypočtete tak, že k částce 90 Kč připočtete 20 % z hodnoty úložky, která přesahuje hranici 300 Kč. Od vkladu ve výši 1000 Kč je pak příspěvek 230 Kč.

Výše státního příspěvku vzhledem k měsíční úložce od 1. 1. 2013
Měsíční úložka (v Kč) Státní příspěvek (v Kč)
do 299 0
300 90
400 110
500 130
600 150
700 170
800 190
900 210
1000 230

U penzijka jde hlavně o státní příspěvek 

Kolik si v současné době u penzijních fondů spoříme a jaká by měla být teoreticky výše úložky, abychom si v důchodovém věku skutečně pomohli?

Například v případě AXA Penzijního fondu je celkový průměrný příspěvek (včetně toho od zaměstnavatele) ve výši 784 Kč. Nejčastěji si zde klienti ukládají částky kolem 500 Kč. U Penzijního fondu Generali je průměrná částka 681 Kč a nejčastější úložka pak 500 Kč. 

Nové smlouvy uzavřené letos u ČSOB Penzijního fondu Stabilita mají podle Pavly Hávové průměrnou úložku převyšující 500 Kč. Nejčastěji si zde ale klienti ukládají 300 korun.

Průměrná výše příspěvku účastníka je v případě Penzijního fondu Allianz 570 Kč. Nejčastější měsíční příspěvek (bez započtení příspěvku zaměstnavatele) se pohybuje kolem částky 500 Kč, což je stejně, jako u Penzijního fondu České spořitelny, kde je průměrný příspěvek klientů 507 Kč. Například u Penzijního fondu Komerční banky dosahuje průměrná měsíční úložka hodnoty 550 Kč a nejčastěji si sem měsíčně klienti posílají částku 300 Kč. Čtěte také: Které penzijní připojištění vám dá i něco navíc?

Jak vidno, průměrná i nejčastější měsíční úložka se u jednotlivých fondů liší. Jak ale mluvčí potvrdili, tendence si svůj měsíční příspěvek zvyšovat, je vidět všude.

Vzhledem k penzijní reformě si klienti výši svých měsíčních úložek neustále navyšují. Očekáváme, že bude tento trend pokračovat i před koncem roku. U nových smluv účastníky o změně státního příspěvku informujeme a sjednaný měsíční příspěvek je tak u nich v průměru vyšší než u současných smluv, řekla serveru Měšec.cz Eva Šebestová, mluvčí společnosti AXA s tím, že průměrně si klienti navyšují příspěvky zhruba o 400 Kč, nejčastěji na částku 1000 Kč, potažmo 2000 Kč měsíčně. 

V posledních dvou měsících jsme zaznamenali výrazný nárůst v navyšování příspěvků. Příspěvek si navýšilo přes 100 tisíc klientů, což je 4krát více než ve stejném období roku 2011, řekl také Marek Pšeničný z Tiskového oddělení České spořitelny.

Od zástupců jednotlivých fondů jsme také zjišťovali, jak si úložky zvyšují klienti podle výše měsíčního příspěvku. Odpovědi potvrdily, jak moc je pro úspěch samotného penzijního připojištění důležitý státní příspěvek nebo možnost daňového odpočtu. 

Ještě jste si nezvýšili svůj příspěvek na penzijní připojištění? Můžete tak učinit snadno přes server Měšec.cz

Nejčastější navýšení je na 300 Kč. Klienti tedy významně reagují na novou minimální výši pro státní příspěvek, ale právě tak dochází k častému navýšení příspěvku z 500 Kč na 1000 Kč kvůli nejvyššímu státnímu příspěvku nebo z 1500 Kč na 2000 Kč kvůli maximálnímu využití daňových výhod, řekl Václav Bálek z Allianz Penzijního fondu.

Nejčastěji klienti navyšovali na 300 korun, aby si udrželi státní příspěvek, ale značná část navýšila svůj měsíční příspěvek na 1000 korun. Těm, kteří doposud měsíčně ukládali do 500 korun, se státní příspěvky sníží a těm, kteří měsíčně ukládají 600 korun a více, se naopak zvýší, uvedla Hávová.

V případě klientů AXA Penzijního fondu si nejčastěji příspěvek navyšují klienti, kteří v současnosti platí 500 Kč a pouze o něco méně ti s úložkou 100 – 300 Kč. 

Co říká teorie?

A kolik bychom si měli na důchod teoreticky spořit tak, aby to mělo nějaký význam? Odpověď na tuto otázku je velice složitá, protože každý má odlišnou představu toho, co už je dost a jaká naspořená částka je dostatečná pro uspokojivou životní úroveň. Obecně se uvádí, že byste si na důchod měli odkládat zhruba 10 % svých příjmů. Tato poučka ale nelze neroubovat na všechny. V konkrétních případech bude výrazně ovlivněna výší vašich příjmů, vaším věkem i požadovanými příjmy v důchodovém věku. 

Od toho by se měla odvíjet celková strategie vašeho spoření na důchod. Například pokud patříte mezi mladší ročníky, nemá spoléhání pouze na penzijní připojištění (obzvlášť podle původních pravidel) valný smysl, protože reálné zhodnocení (v tom lepším případě) bude velice nízké a při delším časovém horizontu už nemusí být tato varianta efektivní. Čtěte více: Mám si vybrat penzijní připojištění nebo dobrovolné penzijní spoření?

Bilanci může vylepšit dynamičtějším investováním, které je ale zatíženo rizikem investování. Další možností je investice do vlastního bydlení a případně i dalších nemovitostí, které uchovávají hodnotu. A jak říká analytik Aleš Michl z Raiffeisenbank, jednou z nejlepších investic jsou vaše vlastní děti. Více si přečtěte: Aleš Michl, Raiffeisenbank: Stát tu není od toho, aby vám vyplácel velký důchod

18 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 2. 2013 15:02