Hlavní navigace

Kromě základní minimální mzdy na 13 350 Kč se zvyšuje i jiná, a to na 26 700 Kč

17. 12. 2018
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

I když berete více než minimální mzdu, možná i vám musí v lednu 2019 přidat. Zvyšují se totiž také minimální mzdové standardy pro lépe odměňované profese. Minimální mzda má vlastně 8 úrovní, ne jenom tu jednu, nejnižší a nejznámější. Chystá se další, a to dramatická valorizace. Nejmenší přípustný výdělek má v roce 2020 činit 17 400 Kč.

Minimální mzda, o jejímž zvýšení od 1. ledna 2019 už ví snad skoro každý, platí jen pro nekvalifikované práce a pro brigádníky pracující na dohodu mimo pracovní poměr (dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti), na ostatní zaměstnance (v pracovním poměru) se však vztahuje dalších sedm stupňů zaručené mzdy, které jsou podstatně vyšší. Neplatí totiž jen jedna minimální mzda, ale v podstatě 8 minimálních mezd – hranic (nejnižších úrovní) odměny za práci podle konkrétních činností, které jsou odstupňovány podle náročnosti a složitosti vykonávané práce. Správně řečeno slovy zákona jde o tzv. nejnižší úrovně zaručené mzdy. (Bližší úpravu institutu zaručené mzdy najdete v § 112 ZP.)

Dříve se obdobnému systému stupnic minimálních mzdových standardů říkalo minimální mzdové tarify a bylo to výstižnější a srozumitelnější. Zdálo by se, že o systému, řekněme to zjednodušeně: osmi různě vysokých minimálních mezd, už vědí i všichni naši čtenáři, ale znovu jsme se přesvědčili, že někteří ne.

Co pro koho platí – odbory mohou vyjednat ještě více

Minimální mzda pro vás platí v případě, že pracujete u zaměstnavatele z podnikatelské (nestátní, mimorozpočtové) sféry, u něhož se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách. V jednotlivých kolektivních smlouvách lze dohodnout minimální mzdu vyšší, než stanovuje nařízení vlády o minimální mzdě. A zpravidla také více dohodnuto je.

ZMĚNY A NOVINKY 2019

Co se všechno změní v roce 2019 pro zaměstnance, zaměstnavatele nebo seniory?

V nepodnikatelském sektoru (státní a veřejná správa a služby) a u zaměstnavatelů podnikatelské (nestátní) sféry, u nichž není uzavřena kolektivní smlouva nebo nejsou mzdové podmínky v kolektivní smlouvě sjednány, platí vedle minimální mzdy ještě nejnižší úrovně zaručené mzdy. (V nepodnikatelské sféře se uplatňuje vedle minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy systém platových tarifů.) Minimální mzda se vůči vám uplatní i v případě, že jste činní na dohodu o práci konané mimo pracovní poměr. Nejnižší úrovně zaručené mzdy platí jen pro zaměstnance v pracovním poměru, vůči zaměstnancům činným na dohodu o práci konané mimo pracovní poměr se neuplatňují.

Výše nejnižších úrovní zaručené mzdy je na základě složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce odstupňována, jak už bylo naznačeno, do osmi skupin. Obecné charakteristiky prací pro účely zařazení práce do některé z 8 skupin jsou uvedeny v příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb., v platném znění. Dále jsou zde uvedeny příklady prací zařazených do jednotlivých skupin a ty jsou zpracovány podle jednotlivých oborů.

Skupina prací Nejnižší úroveň zaručené mzdy od 1. 1. 2019 v Kč za hodinu Nejnižší úroveň zaručené mzdy od 1. 1. 2019 v Kč za měsíc
1. 79,80 Kč 13 350 Kč
2. 88,10 Kč 14 740 Kč
3. 97,30 Kč 16 280 Kč
4. 107,40 Kč 17 970 Kč
5. 118,60 Kč 19 850 Kč
6. 130,90 Kč 21 900 Kč
7. 144,50 Kč 24 180 Kč
8. 159,60 Kč 26 700 Kč

Kdo může dostat jen minimální mzdu?

Minimální mzda odpovídající 1. (nejnižšímu) stupni z nejnižších úrovní zaručené mzdy (shodná svou výší se mzdou pro tento stupeň) na vás může být uplatněna, pouze když:

  • jste činní na dohodu o práci konané mimo pracovní poměr,
  • vykonáváte v pracovním poměru nejméně kvalifikované práce zařazené do 1. skupiny prací pro účely stanovení nejnižší úrovně zaručené mzdy v příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb., v platném znění.

Charakteristika práce za minimální mzdu: Jednotlivé pracovní úkony stejného druhu s předměty tvořící jednoduchý celek konané podle přesného zadání a s přesně vymezenými výstupy a s rámcovými návaznostmi na další procesy. Manipulační práce s jednotlivými předměty, jednoduchými pomůckami a nástroji bez vazeb na další procesy a činnosti včetně prací s případným jednostranným zatížením drobných svalových skupin, v případném vnuceném pracovním rytmu, při mírně zhoršených pracovních podmínkách a s případným rizikem pracovního úrazu.

Plánované změny – všem více peněz – i brigádníkům

Napříště, a to snad od r. 2020, se však podle chystané změny zákoníku práce navrhované vládou, má uvedené pravidlo, kdo může dostávat jen minimální mzdu, změnit. Ony nejnižší úrovně zaručených mezd (prostě srozumitelněji: minimální mzdové standardy čili 8 odstupňovaných výší minimálních mezd) pro vás má platit i v případě, že pracujete na dohodu o práci konané mimo pracovní poměr. Vládní legislativci poměrně dosti složitě říkají tohle: Nejnižší úrovně zaručené mzdy se podle navrhované úpravy neuplatní stejně jako dosud u zaměstnanců, kterým přísluší za práci mzda, která je sjednána v kolektivní smlouvě. Jedině u této skupiny, u které se předpokládá, že odpovídající úroveň mzdy bude zajištěna při kolektivním vyjednávání, bude spodní hranicí jejich výdělku minimální mzda.

Takže to možná vyznívá pro někoho nesrozumitelně v opak, že tam, kde působí odbory, budou lidé dostávat méně, že pro ně nebudou ony vyšší minimální mzdy platit. Ale je to jinak. Prostě stupnice 8 minimálních mzdových standardů bude platit všude, ale ne v soukromém sektoru u zaměstnavatele, u něhož působí odbory, pokud bude uzavřena kolektivní smlouva řešící odměňování, protože se předpokládá, že vyjednají více. Pokud ne, tak s nimi jistě zaměstnanci vyběhnou.

Odbory mohou zařídit ještě více

Pokud odbory nedokáží vyjednat více, tak se snad raději se zaměstnavatelem nedohodnou, tudíž nebude platit úprava v kolektivní smlouvě, ale právě ona stupnice 8 minimálních mezd. Ani my to asi neříkáme úplně srozumitelně, protože právo je čím dál tím zašmodrchanější, takže je náročné jej vysvětlovat srozumitelně, prostě zkusme to trošku nepřesně a zjednodušeně, zato pochopitelněji: Nejnižší úrovně zaručené mzdy budou platit pro všechny zaměstnance, ať jsou v pracovním poměru, nebo ne, a minimální mzdu, resp. tu nejnižší úroveň minimální mzdy budou dostávat opravdu jen ty nejméně kvalifikované a nejhůře odměňované profese.

Ale teď se musíme ještě vrátit do současnosti, tedy k pravidlům, která platí nyní a budou platit i v r. 2019.

Doplatky

Nedosáhne-li mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen vám poskytnout doplatek:

  • ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené měsíční mzdy, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou sazbou nejnižší úrovně zaručené mzdy (pro účely doplatku se použije nejnižší úroveň hodinové mzdy, jestliže se předem nesjedná, nestanoví nebo neurčí použití nejnižší úrovně zaručené měsíční mzdy), nebo
  • k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené mzdy.

Ještě záleží na délce pracovní doby

Uvedená výše minimální mzdy a uvedené nejnižší úrovně zaručené mzdy se vztahují ke stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Výše hrubé minimální mzdy. Můžete však mít stanovenu i jinou (zkrácenou) týdenní pracovní dobu. Stanovená týdenní pracovní doba zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického výzkumu a zaměstnanců pracujících v nepřetržitém nebo třísměnném pracovním režimu nesmí překročit 37,5 hodiny týdně. Stanovená týdenní pracovní doba zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem nesmí překročit 38,75 hodiny týdně.

Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy může obsahovat kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis. Ve všech těchto případech se minimální mzda za hodinu přepočítá (zvýší) úměrně ke zkrácené stanovené pracovní době. Tím je zajištěn při různé délce stanovené týdenní pracovní doby váš nárok (při odpracování stanovené doby) na stejnou výši minimální mzdy za týden, resp. měsíc. Konkrétní sazby na hodinu podle stanovené týdenní pracovní doby odvodí zaměstnavatelé ze základních sazeb podle vzorce:

Minimální mzda při týdenní pracovní době 40 hodin
_________________________­________________ × 40 = Minimální mzda při zkrácené pracovní době × Počet hodin při zkrácené týdenní pracovní době

Taková úprava (podle uvedeného vzorce) se týká pouze hodinové minimální mzdy, neboť minimální mzda stanovená na měsíc zůstane stejná při stanovené pracovní době 40 hodin za týden i při zkrácené pracovní době.

Podle skutečně odpracované doby

Pokud jste odměňováni měsíční mzdou a máte individuálně sjednanou kratší pracovní dobu, nebo jste v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu neodpracovali, snižuje se vám úroveň minimální mzdy (měsíční sazba) úměrně odpracované době.

Například pokud pracujete u firmy uplatňující 40hodinovou stanovenou týdenní pracovní dobu a vaše týdenní pracovní doba je sjednána pouze na 20 hodin týdně, nenáleží vám  minimální mzda ve výši 13 350 Kč, ale pouze ve výši 6675 Kč za měsíc.

Jak s dalšími valorizacemi

O navyšování minimální mzdy se svádí tak trochu vždy politický boj, oni ho politici tak trochu předstírají, protože chtějí přidat všem co nejvíce, aby se všem zalíbili. Však to nejde z jejich peněz, ale buď z peněz daňových poplatníků, pokud zvyšují platy zaměstnancům státu, krajů a obcí a jimi zřizovaných organizací, nebo z peněz podnikatelů, pokud zvyšují mzdy, resp. jejich minimální úrovně zaměstnancům soukromého sektoru.

skoleni_15_4

Od r. 2020 by měla platit automatická valorizace. S jejími pravidly nebudeme předbíhat, sdělovací prostředky často o něčem referují jako o hotové věci, která pak není schválena, a čtenáři jsou leda zmateni. Takže jenom stručně: Minimální mzda by měla činit 50 % průměrné hrubé mzdy, která je statisticky známa. Aby se tohoto poměru dosáhlo v kalendářním roce, ve kterém má minimální mzda platit, měla by se podle provedených propočtů poslední známá (v době výpočtu minimální mzdy) skutečně dosažená průměrná mzda (rok předcházející roku výpočtu minimální mzdy) násobit koeficientem ve výši 0,548.

Pro odborníka ekonoma jsou to dost děsivá čísla, kterým však málokdo rozumí. Takže pro zajímavost a pochopení každému si řekněme, že kdyby vše bylo schváleno, jak se navrhuje, pak by minimální mzda, ta nejnižší, ta nejnižší úroveň zaručené mzdy činila v r. 2020 17 400 Kč měsíčně. Zaměstnavatelé, třeste se… Přeji všem lidem slušný výdělek, ale hodnota nekvalifikované práce opravdu neroste rozhodnutím úředníka MPSV ani tím, že rostou platy v těch nejpotřebnějších a nejlépe odměňovaných profesích…

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).