Není důchod jako důchod

U nás v Nizozemí je tomu jinak, říká pro Měšec.cz haagský novinář Lambertus Jansma a vysvětluje: Nárok na starobní důchod mají muži i ženy v 65 letech. Pokud odejdete o tři roky dříve a uvolníte pracovní místo novému uchazeči, máte nárok na plnou mzdu, pod podmínkou, že nebudete pracovat. Existuje však výjimka. Jestliže jste mimo své stálé zaměstnání pracovali pro jiného zaměstnavatele, například formou smlouvy o dílo, můžete v této činnosti pokračovat. Po třech letech dostanete tzv. státní důchod, který je pro všechny penzisty stejný. Ten v žádném případě neumožní žít podle navyklého standardu, proto si každý Holanďan si celý život připlácí do nejrůznějších penzijních fondů.

Změna je nevyhnutelná

V roce 2030 bude u nás jedna třetina obyvatel starší šedesáti let.

Nový důchodový systém, který by měl zajistit, aby stát mohl důchodce zajistit i v budoucnu, by se měl dotknout současných čtyřicátníků. To jsou známá fakta. Podívejme se, jaká je současnost, a co nás čeká. Výdaje na základní důchodové pojištění činí v současné době 8,1 % HDP. Do roku 2050 by se podle současné právní úpravy tyto výdaje zvýšily na 11,7 %. Cílem navržených opatření je proto především přispět k lepší finanční udržitelnosti základního důchodového pojištění.

Vláda rozdělila reformu penzí do tří etap. Zákon o změnách současného důchodového systému obsahuje etapa první. Druhá etapa důchodové reformy je zaměřena na změnu financování důchodového systému a opatření týkající se penzijního připojištění a životního pojištění. Penzijní fondy by měly mít například možnost investovat i do rizikovějších aktiv, než jsou dluhopisy. Třetí etapa se týká rozložení zdrojů příjmů ve stáří. Ministr Petr Nečas chce lidem umožnit částečně se vyvázat ze základního důchodového pojištění a více si spořit dobrovolně. Tím by se české důchody zbavily několika problémů, které je už dlouhé roky kvalifikují mezi nejhorší v rámci Evropské unie. Výraznou překážkou jsou však peníze. Pokud by si mladší lidé začali posílat část povinných odvodů na vlastní účty, státu budou chybět po dlouhé roky desítky miliard na penze pro nynější seniory. Prohloubí se státní dluhy a vláda zatím nemá žádné rezervy, z nichž by státní důchodový účet doplňovala.

<calculator id=„5“></calcu­lator>

Rovnostářství po česku

Odchod do penze znamená pro mnoho lidí pád do nižší sociální skupiny. Výše platu před odchodem do důchodu má totiž jen velmi malý vliv na penzi. Z dobře situovaného profesionála ze střední vrstvy se tak ze dne na den stává člověk s třetinovou životní úrovní. O lidech s vyššími příjmy nemluvě. Ten, kdo si nenašetřil nebo dobře neinvestoval, má smůlu. Stát mu zaplatí jen o pár tisíc vyšší důchod než bere ten, kdo po dlouhá léta nevydělával ani čtvrtinu.

Stejně je tomu v Nizozemí, státní penze je jednotná pro všechny, pro samostatně žijící osobu je to 600 euro, i kdyby před tím vydělával desetinásobek, potvrzuje pan Jansma. Právě lidem se středními příjmy by velmi pomohlo, kdyby si část povinných odvodů mohli spořit na soukromé účty. Těm s nejvyššími platy už pomáhají stropy na sociální pojištění, říká ekonom Ondřej Schneider.

Současným trendem v Evropě je odchod do důchodu dříve, než činí státem stanovená hranice, což je ve většině evropských zemích je 65 let. V Česku může na předčasný důchod odejít člověk, který  získal dobu pojištění nejméně 25 let a do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše tři roky. Čím později půjde, tím bude mít menší krácení důchodu. Krácení je totiž za každých 90 dní i započatých o 0,9 %.

Povinnost platit má konečně hranice. Dosud jsme byli jedinou zemí, kde žádné stropy neplatily. Teď se alespoň nespravedlnost omezila. Ve státních penzích už musíme na každého, ať vydělává 200 nebo 500 tisíc měsíčně, pohlížet jako na člověka, který na důchod platí jen ze čtyřnásobku průměrného platu, tedy kolem 88 tisíc korun měsíčně.

I tak ale zůstávají rozdíly propastné. Ten, kdo vydělává jen polovinu průměrného platu, tedy zhruba 11 tisíc korun, může počítat, v důchodu s téměř 78  svých příjmů. Máte-li průměrný plat, nedostanete už ani polovinu svých původních příjmů. S platem na dvojnásobku celostátního průměru (cca 44 tisíc) vás už jako seniora čeká jen necelých třicet procent.

K nejvýznamnějším navrhovaným opatřením v základním důchodovém pojištění patří:

• plynulé pokračování v postupném zvyšování důchodového věku na 65 let u mužů a žen, které nevychovaly žádné dítě nebo jedno dítě a na 62 až 64 let u ostatních žen (podle počtu vychovaných dětí),
• postupné prodloužení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod z 25 roků na 35 roků včetně náhradních dob pojištění nebo na 30 roků bez náhradních dob pojištění,
• zrušení doby studia získané v období po 31. prosinci 2009 jako náhradní doby pojištění s výjimkou posuzování nároku na invalidní důchody,
• postupné omezení zápočtu náhradních dob pojištění i pro nárok na starobní důchod na 80 % s výjimkou těchto dob z titulu osobní péče o dítě ve věku do 4 let, o osobu, která je závislá na péči jiné osoby a výkonu bývalé základní vojenské služby,
• sjednocení dosavadní pevné věkové hranice pro „trvalý“ nárok žen na vdovský důchod (nyní 55 let) a mužů na vdovecký důchod (nyní 58 let) na věk o 4 roky nižší, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození,
• zvyšování procentní výměry starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod při souběžném pobírání tohoto důchodu v plné výši, a to o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů nebo při pobírání tohoto důchodu v poloviční výši, a to o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů,
• zrušení podmínky pro nárok na výplatu starobního důchodu vedle příjmu z výdělečné činnosti, která spočívá ve sjednání pracovněprávního vztahu nejdéle na dobu jednoho roku.

Po projednání v Senátu Parlamentu a po podpisu prezidentem republiky by měl návrh zákona nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2010.

Zvýhodnění žen s dětmi se může ještě upravit, nejpozději do 30.6. 2009. Doba povinného pojištění by se měla zvýšit na 35 let. Lidé by ho tedy platili o deset let déle než nyní. Do doby nároku na penzi by se také nově nemělo zahrnovat studium. U lidí, kteří dostudovali či vystudují do roku 2010, by v takzvaných náhradních dobách zůstalo.