Nemocní jsme stále víc!

Český statistický úřad zveřejnil statistiky nemocnosti. A výsledky nejsou překvapující - jsme nemocní stále víc. Předčíme i Švédsko, proslulé štědrým sociálním systémem. Celospolečenská ztráta z pracovní neschopnosti přesahuje 80 mld. Kč! Pomůže změna výplat nemocenské?

Česká republika a pracovní neschopnost

Český statistický úřad zveřejnil 8. prosince data o vývoji nemocnosti v České republice za uplynulých 14 let. Závěry této zprávy jsou velice zajímavé. Stručně by se dalo říci, že jsme práce neschopní více a déle. Neplatí to ovšem pro všechny skupiny obyvatel. A nejen to, například celospolečenská roční ztráta z pracovní neschopnosti byla za rok 2002 vyčíslena Českým statistickým úřadem na neuvěřitelných 82,2 mld. Kč.

Klesá počet pojištěných osob

Za uplynulých 14 let klesl počet těch osob, které se pojistily proti nemoci, a to přibližně o jeden milion. Ročně téměř o 1,6 %. Čím je to způsobeno? Jednak tím, že vzrostla nezaměstnanost (ze 40 000 na přibližně půl milionu), ale také tím, že se zvýšil počet studentů, kteří se nepojišťují. Dále i tím, že se lidem s živnostenským listem v roce 1994 umožnilo, aby se nemocensky pojišťovali pouze dobrovolně. Dnes je tak pojištěný přibližně jen každý třetí živnostník.

Jaký byl vývoj pracovní neschopnosti?

Kdybychom vzali nahlášené pracovní neschopnosti za rok a poměřili je se sto nemocensky pojištěnými, zjistíme, že za posledních 14 let se průměrně každoročně tato hodnota snížila o 1,1 %. V roce 1989 tak ještě na sto pojištěných osob bylo 101 hlášených pracovních neschopností, kdežto v roce 2003 už jen 81,7. Jako důvod pracovní neschopnosti byly čím dál méně úrazy a čím dál více nemoci.

Výrazně jiné hodnoty byly spočítány u OSVČ. Pravděpodobně platí, že si živnostníci nemohou nemoc jen tak lehce dovolit, neboť na 100 pojištěných živnostníků připadlo v roce 2003 34,6 nově hlášených případů pracovní neschopnosti. Naopak u zaměstnanců v soukromém sektoru tato hodnota všeobecně činila 91,5!

Stonáme déle

Ještě v roce 1989 činila průměrná doba pracovní neschopnosti 17,1 dne, v roce 1990 už vzrostla na 18,39 dne (tj. o 7,5 %) a v roce 2003 na 30,45 dne. Délka pracovní neschopnosti se tak za uplynulých 14 let prodlužovala průměrným tempem 4 % ročně.

Nejvýrazněji se prodloužila doba pracovní neschopnosti u těhotných a rodících matek a matek v šestinedělí, v průměru z 44,1 dne v roce 1990 na 90,5 dnů v roce 2003. Ženy ovšem i všeobecně stonají o půl dne déle než muži.

Delší je i pracovní neschopnost v soukromém sektoru než ve státním, a to o celých 3,5 dne. Výjimkou jsou zaměstnanci zahraničních firem, kteří se uzdraví v průměru o 4,3 dne rychleji než ti, co pracují pro českého zaměstnavatele. Nejdéle se léčí OSVČ – v průměru 45,9 dnů. Což v porovnání s celorepublikovým průměrem znamená téměř o dva týdny delší pracovní neschopnost.

Průměrné procento pracovní neschopnosti

Tento ukazatel vyjadřuje, jak velký podíl tvoří dny pracovní neschopnosti na celkovém počtu dnů, které by byly odpracovány, pokud by byli všichni pojištěnci práce schopni. Neboli počet dnů pracovní neschopnosti vydělíme počtem celkové pracovní doby všech pojištěnců.

Od roku 1970 do roku 1989 byl tento ukazatel stabilní a pohyboval se kolem 4,5 – 5 %. Od roku 1990 však došlo k jeho značnému zvýšení – z 4,8 % na 6,8 %. Neboli z každých 100 pracovních dnů se kvůli pracovní neschopnosti neodpracuje v průměru téměř 7 dnů.

Z uvedených hodnot vyplývá, že v průměru ze 100 dnů se mohlo v roce 1990 využít o téměř 2 dny více. Přičemž u žen je tato hodnota v průměru o 1,3 pracovního dne vyšší než u mužů (7,4 ku 6,1). Velké rozdíly byly i mezi soukromým sektorem, kde se pohybovalo průměrné procento pracovní neschopnosti ve výši 7,957 %, OSVČ (4,351 %) a veřejným sektorem (5,516 %).

Problémové oblasti

Výrazně vyšší byla hodnota průměrné pracovní neschopnosti v některých oborech naší ekonomiky. Například v odvětví, které se zabývá úpravou usní, se průměrně neodpracovalo ze 100 pracovních dnů téměř 12. V oděvním průmyslu pak 10,56. Nejlépe dopadlo v tomto srovnání školství (4,5) a peněžnictví (4,5).

Podle krajů na tom byl v případě tohoto ukazatele nejhůře Moravskoslezský kraj (8) a nejlépe Praha (5).

Další zajímavostí je i to, že například loni bylo každý den v průměru téměř 302 tisíc lidí nemocných, zatímco v roce 1990 263,5 tisíce.

Nemoci a zákony

Nesporným fakt je i to, že se pracovní neschopnost v uplynulých 14 letech vyvíjela podle toho, jak byla zákonem upravena. V roce 1993 byla například zavedena úprava, kvůli které se nemocenské dávky vypočítávají z hrubé mzdy a vyplácejí se za jednotlivé dny neschopnosti. Kdo by se tedy uzdravil v pátek, když může být nemocný do neděle a dostat nemocenské dávky? Možná že i tyto dva dny způsobily růst uvedené hodnoty průměrné pracovní neschopnosti z 4,8 na 6,8 %.

Důkazem pro takové tvrzení jsou i změny, které nastaly po upravení podmínek vyplácení nemocenských dávek z počátku letošního roku. Jen za první pololetí se snížilo průměrné procento nemocnosti (viz výše) z 6,8 % na přibližně 5,8 %, čímž klesly i výdaje na výplatu dávek nemocenské – o 17 %. Uvidíme, jak se změní nemocnost, pokud bude schválen nový zákon o nemocenském pojištění…

Jak se rozhodujeme, chceme-li „se hodit marod“

Z uvedených šetření vyplynulo, že s růstem příjmu, klesá i pracovní neschopnost. Je to dáno především tím, že berete-li vysoký příjem, nemocenské dávky vám ho v případě pracovní neschopnosti jistě nenahradí.

Další roli sehrává i nejistota, se kterou se mnoho lidí ve svém zaměstnání setkává. Hrozba propouštění může být toho příkladem. Takové krizové momenty lze pracovní neschopností z části i vyřešit. To znamená, že řada lidí je práce neschopna i z jiných než „zákonných důvodů“. ČSÚ spočítal, že právě tato „spekulující“ skupina pojištěnců prohloubila celospolečenskou ztrátu z pracovní neschopnosti jen za rok 2002 o 26,8 mld. Kč.

I z mezinárodních srovnání vyplývá, že v ČR není s nemocenským pojištěním vše v pořádku, neboť průměrné procento pracovní neschopnosti dosáhlo téměř nejvyšších hodnot. A to dokonce vyšších, než byly zaznamenány ve Švédsku, pověstném svou solidaritou.

Průměrné procento pracovní neschopnosti v roce 2003

Zdroj: Český statistický úřad

Anketa

Byl/a jste letos nemocný/á?