Ušetřete

Nemocenské pracující důchodci dostanou, ale bez ochranné lhůty

Důchodci v zaměstnaneckém poměru mají podobně jako OSVČ nárok na nemocenskou až od 15. kalendářního dne. S koncem pracovního poměru jim končí také případná nemocenská.

reklama

V poslední době jsme věnovali poměrně značnou pozornost měnícím se – a oproti těm standardním odlišným – podmínkám zaměstnávání starobních důchodců. I podmínky jejich nemocenského pojištění a čerpání nemocenského jako sociální dávky nahrazující povinně pojištěným zaměstnancům ucházející příjem v době jejich pracovní neschopnosti z důvodu zejména léčení nemoci či úrazu nebo karantény jsou rovněž specifické.

Kdo je nemocensky pojištěn

Povinná účast na nemocenském pojištění vzniká u zaměstnance, pokud splňuje podmínky stanovené zákonem o nemocenském pojištění. Jedná se o tři základní podmínky, a to o:

  • výkon práce na území České republiky v zaměstnání vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který může účast na nemocenském pojištění založit,
  • rozsah zaměstnání, který je určen minimálním počtem dnů (zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů).
  • minimální výši sjednaného příjmu (jedná se o tzv. rozhodný příjem, jehož hranice je stanovena na 2000 Kč a bude zvyšována podle vývoje průměrné mzdy).

Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání; při souběhu nároků na tutéž nemocenskou dávku (nemocenské) z více zaměstnání se poskytuje ze všech zaměstnání pouze jedna dávka, která se vypočte z příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních.

Zvláštní podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění jsou stanoveny při výkonu zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž jsou splněny podmínky výkonu zaměstnání na území České republiky a délky trvání zaměstnání, avšak není splněna podmínka sjednání příjmu ze zaměstnání ve stanovené výši (aspoň 2000 Kč). Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl aspoň příjmu v příslušné rozhodné výši platné pro příslušný kalendářní rok. Čtěte také: Důchodci nebudou moci pracovat déle než 2 roky

Příklad 1

Pracující důchodce je nemocen od 25. 9. 2010 do 22. 3. 2011. Nemocenské mu náleží od 9. 10. 2010 (po uplynutí prvých 14 dnů pracovní neschopnosti, tedy až od 15. dne pracovní neschopnosti), a to do 17. 12. 2010 včetně (tj. po dobu 70 dnů). Nemocenské se mu nezačne (nezačalo) vyplácet ani od 1. 1. 2011, neboť jde o tutéž trvající pracovní neschopnost.

Všeobecné úsporné opatření

Namísto dosavadní odstupňované sazby pro výpočet nemocenského z redukovaného  tzv. denního vyměřovacího základu (čili z nikoliv plně, ale omezeně, započítávaného, hrubého, na jeden den připadajícího, příjmu) pojištěnce, a to ve výši 60 %, 66 % a 72 %, byla v rámci úsporných opatření pro období od 1. 1. do 31. 12. 2010 zavedena sazba jednotná, a to ve výši 60 %.

Maximálně 70 dnů

Nemocenské se zaměstnanci, který je poživatelem starobního důchodu, vyplácí (až) od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény (ostatně jako i ostatním pojištěncům – zaměstnancům, kterým zaměstnavatel poskytuje po dobu 1. resp. 4. až 14. dne karantény nebo pracovní neschopnosti náhradu mzdy).

Rozdíl oproti standardním pravidlům spočívá v něčem jiném. Nemocenské se pracujícím starobním důchodcům poskytuje (na rozdíl od jiných pojištěnců) po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů. Nejdéle se však nemocenské vyplácí do dne, jímž skončilo (skončí) jejich zaměstnání -  nelze totiž pobírat současně nemocenské a starobní důchod v době, kdy již zaměstnání netrvá, a proto pojištěnci neuchází žádný příjem z výdělečné činnosti. Čtěte také: Podmínky nároku na důchod se zpřísňují, dotknou se všech

Nová pravidla, ale starý princip

Pracující důchodci, kteří v souběhu s příjmem ze zaměstnání pobírají, resp. pobírali, i starobní důchod, měli vždy do určité míry omezený nárok na nemocenské – zejména jej  mohli pobírat jen po kratší podpůrčí dobu (a to po dobu 84 dnů resp. po zavedení tzv. karenční lhůty – tedy nevyplácení nemocenského v době prvých 3 dnů pracovní neschopnosti – po dobu 81 dnů). Těmto principům, jak vidno, odpovídají i nová aktuální pravidla podle nového zákona o nemocenském pojištění ve spojení se zákoníkem práce.

Příklad 2

Pracující důchodce je nemocen od 1. 11. 2010 do 5. 2. 2011, znovu onemocní od 8. 3. 2011 do 15. 6. 2011. Nemocenské mu náleží (po uplynutí prvých 14 dnů pracovní neschopnosti, tedy až od 15. dne pracovní neschopnosti) od 15. 11. 2010 do 23. 1. 2011 včetně (tj. do uplynutí podpůrčí doby 70 dnů). Při nové pracovní neschopnosti mu bude náležet nemocenské od 22. 3. 2011 (po uplynutí prvých 14 dnů pracovní neschopnosti), ale jen do 7. 5. 2011 včetně, kdy vyčerpá podpůrčí dobu 70 kalendářních dnů za rok 2011 (23 dnů prvou pracovní neschopností a 47 novou pracovní neschopností).

Bez ochranné lhůty

Nemocenské zásadně náleží též, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo po zániku pojištění (zaměstnání) v tzv. ochranné lhůtě, která činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. (Pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.) Z výdělečné činnosti starobního důchodce zakládajícího jeho účast na nemocenském pojištění, však žádná ochranná lhůta neplyne. To ostatně koresponduje se shora již uvedeným pravidlem, že podpůrčí doba končí nejpozději dnem skončení zaměstnání pracujícího důchodce. Vznik pracovní neschopnosti po skončení zaměstnání tedy nemůže  pracujícímu důchodci založit nárok na nemocenské. Čtěte také: Důchodová reforma zachrání státní rozpočet, ale vaši penzi ne

Mesec_kampan_testimonialy

       

Jak při více pracovních neschopnostech

Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů. Byla-li podpůrčí doba (poskytování nemocenského) vyčerpána v jednom kalendářním roce, nevzniká nárok na výplatu nemocenského od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokračuje-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa v tomto následujícím kalendářním roce. 

Uvedená pravidla, zvláště pak ta poslední, asi nejsou každému hned srozumitelná, jakkoliv pro zúčastněné (pracující důchodce), nejde o nic principiálně nového, osvětlíme si je proto na názorných příkladech.

Richard W. Fetter

Richard Fetter

Jsem právníkem a věnuji se zejména pracovnímu právu a souvisejícím oborům.

18 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 1. 2013 6:00

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.

Zasílat nově přidané příspěvky e-mailem