Nemáte platnou pracovní smlouvu? Pak vás můžou i neplatně vyhodit

Pokud jste byli neprávem vyhozeni, ale pracovní smlouva byla od počátku neplatná, těžko se můžete domáhat svých práv za neplatné rozvázání pracovního poměru.

Pokud jste zaměstnanec v tzv. faktickém, neplatně uzavřeném, pracovním poměru, nepřísluší vám náhrada mzdy za neplatné rozvázání pracovního poměru.

V případu, který řešil Nejvyšší soud ČR pod spis. zn. 21 Cdo 3691/2015 (rozsudek ze dne 11. 12. 2015), kdy bylo žalováno ze strany zaměstnankyně na zaplacení náhrady mzdy z titulu neplatného rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem, byla mezi účastníky úplně na počátku uzavřena neplatná pracovní smlouva, a proto mezi nimi vznikly vztahy z tzv. faktického pracovního poměru.

Kdy je nárok na náhradu mzdy

Dal-li vám zaměstnavatel neplatnou výpověď nebo zrušil-li s vámi zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a vy jste mu bez zbytečného odkladu oznámili písemně, že trváte na tom, aby vás dále zaměstnával, pak váš pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout vám náhradu mzdy nebo platu. Náhrada vám přísluší ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy jste oznámili zaměstnavateli, že trváte na dalším zaměstnávání. A trvá až do doby, kdy vám zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

Na co máte nárok, když pracovní poměr nevznikl platně

Pokud jste v pozici, kdy vykonáváte u zaměstnavatele práci v tzv. faktickém pracovním poměru, přísluší vám od zaměstnavatele v podstatě stejné nároky jako zaměstnanci v platném pracovním poměru. Přísluší vám zejména mzda za vykonanou práci, právo na náhradu mzdy při překážkách v práci, právo na dovolenou nebo právo na náhradu škody (včetně odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání) a stejně jako zaměstnanec jste povinni nahradit škodu, kterou byste způsobili zaměstnavateli zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

A kdy není nárok na náhradu mzdy

Pokud vykonáváte u zaměstnavatele práci v tzv. faktickém pracovním poměru, nenáleží vám práva při neplatném rozvázání pracovního poměru podle ust. § 69 až § 72 zákoníku práce, jde totiž o speciální ustanovení, která lze užít jen v případě neplatného rozvázání platně vzniklého pracovního poměru a u nichž se tedy předpokládá neplatnost při zániku, a nikoliv vzniku pracovního poměru. A to proto, že tzv. faktický pracovní poměr nelze rozvazovat, protože ve skutečnosti „právně neexistuje“.

Kdybyste neplatnost právního úkonu při vzniku pracovního poměru nezpůsobili výlučně vy coby zaměstnanec, může vám (se zřetelem k ust. § 19 odst. 3 zákoníku práce) náležet náhrada škody, která vám vznikla například následkem toho, že jste ukončili výkon práce u zaměstnavatele, aniž by byla dodržena výpovědní doba. Ta by jinak přicházela v úvahu, kdyby mezi účastníky vznikl platný pracovněprávní vztah. V případě, že neplatnost právního úkonu při vzniku pracovního poměru jste způsobili výlučně vy sami, ochrana podle ust. § 19 odst. 3 vám nenáleží.

Žalobkyně-zaměstnankyně požadovala náhradu mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru (ust. § 69 zákoníku práce). Protože takové právo nepřísluší zaměstnancům v tzv. faktickém pracovním poměru, i kdyby neplatnost právního úkonu při vzniku pracovního poměru zaměstnanec nezpůsobil výlučně sám, nemůže být již z tohoto důvodu žaloba opodstatněná. Na uvedeném závěru nic nemění ani to, že bylo pravomocně určeno, že rozvázání pracovního poměru s ní bylo neplatné.

Závaznost rozhodnutí o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru

Neplatností rozvázání pracovního poměru (neplatností právního úkonu, kterým zaměstnanec nebo zaměstnavatel rozvázal s druhým účastníkem pracovní poměr) je možné se zabývat jen v řízení zahájeném žalobou, která učinila otázku neplatnosti rozvázání pracovního poměru jeho předmětem. V jiném řízení nelze otázku neplatnosti rozvázání pracovního poměru posuzovat ani jako otázku předběžnou.

O neplatné rozvázání pracovního poměru jde jen tehdy, byla-li neplatnost určena pravomocným výrokem soudního rozhodnutí. Byla-li však pravomocným soudním rozhodnutím určena neplatnost rozvázání pracovního poměru, nelze dovozovat, že by tím bylo také pravomocně (a pro účastníky řízení závazně) stanoveno, že mezi nimi skutečně platně vznikl pracovní poměr (nebo jiný pracovněprávní vztah). Závěr o tom, že mezi účastníky je pracovní poměr (nebo jiný pracovněprávní vztah), představuje v řízení o neplatnost rozvázání pracovního poměru pouze řešení předběžné otázky, které není pro účastníky závazné. A to zejména ukáže-li se (obzvláště na základě nových poznatků), že pracovní poměr nebyl navázán platně. Z toho, že pravomocným soudním rozhodnutím byla určena neplatnost rozvázání pracovního poměru, tedy nelze mít za určené také to, že mezi účastníky je pracovní poměr vskutku navázán platně.