Nelegální zaměstnávání má stále zelenou

Počet cizinců, kteří v České republice pracují legálně, vzrostl letos do konce září o 38 tisíc, a to na 223 tisíc lidí. Kolik jich u nás pracuje na černo, se pouze odhaduje. Ministerstvo práce a sociálních věcí připustilo, že nelegálně pracuje 37 % zahraničních zaměstnanců.

Z průzkumu KPMG vyplynulo, že tři čtvrtiny stavebních firem souhlasí s tím, že společnosti ve stavebnictví, kde je cizinců nejvíce, je zaměstnávají bez potřebných povolení.

Paní Eva si najala na rekonstrukci bytu stavební firmu. Pro Měšec.cz se svěřila: Pracovali u nás dva Češi a Ukrajinec. Zatímco našinci „dodržovali“ hodinovou polední přestávku a v pět měli „padla”, Váňa, stavební inženýr z Kyjeva, pracoval bez odpočinku do pozdních večerních hodin a vykonával nejpodřadnější práce. Ze svého platu odváděl třetinu agentuře, která mu zajistila vízum, povolení k pobytu a práci, zbytek peněz posílal rodině.

Značně rozšířené zneužívání cizinců je do velké míry veřejným tajemstvím a podílí se na tom i přimhouřené oko ze strany společnosti. Málokdo se ptá, zda je Ukrajinec pracující na stavbě jeho domu zaměstnán najatou firmou legálně. A ani ze strany státu nebyla donedávna zřejmá snaha problém řešit. Vedoucí stavebního dozoru LHV Group, s. r. o., Petr Soukup pro Měšec řekl: U menší firmy, jako jsme my, která zaměstnává 30 lidí, se dá nelegální práce „uhlídat“ lépe než u stavebních kolosů při sezónních pracích. Necelé dvě třetiny našich zaměstnanců tvoří cizinci, především Ukrajinci, Slováci, Vietnamci a jeden dělník z Bangladéše. Minimálně dvakrát do roka přijde na stavbu kontrola z úřadu práce a doposud jsme žádné problémy neměli. Pro nedostatek zakázek na příští rok ale budeme nuceni propouštět a jako první budou právě zahraniční dělníci. Přes veškeré namátkové i předem ohlášené kontroly ilegální zaměstnávání kvete dále. Někteří zaměstnavatelé si proto vedou dvojí výkazy.

Jano (z pochopitelných důvodů zůstává v anonymitě) přiznává, že jeho zaměstnavatel ho vedl ve výkazu, podle kterého vyplácel ilegální pracovníky a při kontrolách je posílal mimo pracoviště. Za tyto lidi neodváděl sociální a zdravotní pojištění, ale všichni mlčeli, protože nechtěli ze dne na den přijít o práci.

Problémem, o kterém se zatím tolik nehovoří, je fakt, že další desetitisíce cizinců pravděpodobně obchází zákony tak, že pracují na živnostenský list nebo jako členové družstva. Napomáhá tomu i výrazně vyšší jednoduchost a rychlost získání povolení k tomu určených oproti získání víza za účelem zaměstnání. Především u fiktivních družstev, čítajících někdy stovky cizinců, je podle Milana DanielaMostů pro lidská práva do nebe volající jednoduchost, jak lze zákon obejít. Prokázat úmysl kontrolou je přitom velmi složité. Družstevníci přitom nemají nárok ani na minimální mzdu a jsou tedy často ještě více zneužíváni k levné práci.

cestovko

Nelegální zaměstnávání má podle Ministerstva práce a sociálních věcí vliv i na dosavadní výsledky pilotní fáze projektu aktivní legální migrace, v rámci kterého naše republika nabízí kvalifikovaným cizincům z vybraných zemí trvalý pobyt ve zkrácené lhůtě: za 1,5 roku místo 5 let. Ti si ale nejdříve musí najít legálně práci, což není při současném nastavení legislativy snadné. A důvodem je i skutečnost, že mnoho zaměstnavatelů najímá cizince především proto, že jsou ochotni pracovat za nižší mzdu než domácí. Týká se to hlavně oborů s nižšími platy, kde Češi zhýčkaní sociálními dávkami pracovat nechtějí. To ostatně potvrzuje i výzkum CVVM z května letošního roku, z něhož vyplývá, že 75 % Čechů považuje cizince za levnou pracovní sílu. Mnozí cizinci jsou opravdu ochotni přijmout nižší plat. Důvodem je ale i fakt, že podle zákona je pro cizince náročné změnit zaměstnavatele a jsou tak na tom původním závislí. Stěžovat si je přitom pro ně riskantní, protože jim hrozí, že budou nuceni neprodleně odjet a složitě získávat nové vízum. Na nedostatečnou legislativu doplácíme všichni, nejen gastarbeitři. Podle odhadů ekonomických analytiků stát ročně přichází o 5–10 miliard korun na daních a pojistném.

Evropská komise do aktuálního balíku návrhů směřujících k lepšímu využití migrace pro evropskou ekonomiku zařadila i směrnici pro postihování zaměstnavatelů nelegálních cizinců. Postihy jsou velmi razantní, od vysokých pokut, zákazu účasti ve veřejných zakázkách, znemožnění podnikání až po trestněprávní odpovědnost. S vlastní iniciativou přišel i ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, který navrhl, aby se nelegální zaměstnávání stalo trestným činem.

Pokuty: Kdo a kolik?

Cizinec, který je zaměstnán bez povolení k zaměstnání, pokud je takovéto povolení třeba, nebo vykonává práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání, se dopouští přestupku, za který lze podle zákona o zaměstnanosti udělit pokutu do výše 10 000 Kč.
Fyzická osoba, která umožní cizinci výkon nelegální práce, se dopouští přestupku, za který lze podle zákona o zaměstnanosti udělit pokutu až do částky 2 000 000 Kč.
Právnická osoba, která umožní cizinci výkon nelegální práce, se dopouští správního deliktu, za který lze podle zákona o zaměstnanosti udělit pokutu až do částky 2 000 000 Kč. Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu.
Přestupky a správní delikty projednává podle zákona o zaměstnanosti v prvním stupni úřad práce příslušný podle místa, ve kterém bylo nelegální zaměstnávání vykonáváno.
Pokuty vybírá a vymáhá místně příslušný územní finanční orgán.

Anketa

Co si myslíte o ilegální práci cizinců u nás?

46 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 2. 2010 14:55