Některé OSVČ už si asi nebudou smět požádat o snížení záloh

Ministerstvo přišlo s návrhem, který má změnit splatnost záloh na pojistné. Některé OSVČ už si také nebudou moci požádat o snížení úhrad na pojistné.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo novelu zákona o pojistném na sociální zabezpečení, která má zjednodušit placení pojistného. V širším měřítku se dotkne hlavně podnikatelů a jejich záloh na důchodové a nemocenské pojištění. Ovlivní ale například i pojistné pro zaměstnance nebo možnost požádat o snížení záloh.

Nová splatnost pro placení záloh

První navrhovanou novinkou je změna splatnosti u záloh na pojistné. V současnosti platí, že zálohu na důchodové a platbu pojistného na nemocenské pojištění musíte zaplatit do 20. dne následujícího měsíce po tom, za který náleží.

Nově by se tyto platby měly hradit ještě v tom měsíci, za který náleží. Zaplatit byste je ale mohli až do konce měsíce.

V současnosti platí, že zálohu na důchodové a pojistné na nemocenské pojištění za letošní září musíte uhradit nejpozději do 20. října. Podle nových pravidel byste ji museli uhradit do konce září.

Podle důvodové zprávy budou mít OSVČ možnost uhradit pojistné na nemocenské pojištění i za předchozí měsíc bez toho, aniž by došlo k zániku nemocenského pojištění. Dlužné pojistné (za předchozí měsíc) ale bude možné uhradit jen v minimální výši, aby se zabránilo spekulacím. (Doplacení bude možné využitím přeplatku nebo tak, že se použije následující platba, která byla uhrazena do konce měsíce po tom, za který jste pojistné nezaplatili.)

Obdobně bude možné uhradit i zálohu na důchodové pojištění za předchozí měsíc bez toho, že by se začalo načítat penále (ale opět jen v minimální výši).

Změny u důchodového pojištění

První záloha při zahájení činnosti

V případě zahajování činnosti by podle návrhu OSVČ mohly uhradit první zálohu za pojistné do konce měsíce následujícího po tom, ve kterém s výdělečnou činností začaly. Dále navrhovaná podoba § 14a uvádí výjimku pro OSVČ, které začínají s činností v prosinci. V takovém případě za tento měsíc nejsou povinné platit zálohu vůbec.

Více času na novou zálohu po podání Přehledu

Dále ministerstvo v materiálu navrhuje posunout o měsíc platbu nové výše zálohy po podání Přehledu o příjmech a výdajích (dále jen Přehled). Nyní musíte novou zálohu zaplatit už za měsíc, ve kterém jste Přehled podali. Podle návrhu by se nová výše zálohy mohla platit až od měsíce, který následuje po tom, ve kterém jste Přehled podali.

Stanovení záloh z vyměřovacího základu

Další novinka se dotkne stanovení výše záloh na pojistné z měsíčního vyměřovacího základu (MVZ). Nyní platí, že si OSVČ určuje výši záloh právě volbou MVZ v mezích minimálního a maximálního MVZ. Ministerstvo navrhuje, aby se výše záloh odvíjela od posledního vyměřovacího základu pro pojistné uvedeného v Přehledu s tím, že bude zachována absolutní minimální výše zálohy dle toho, zda vykonáváte hlavní, či vedlejší činnost. Výši záloh už si tedy nebudete moci libovolně měnit. Zároveň ale ministerstvo navrhuje zrušit horní mez pro volbu maximální výše MVZ pro zálohy na důchodové pojištění.

Snížení záloh nově jen pro vedlejší činnost

Další změna omezí možnost OSVČ požádat příslušnou OSSZ o snížení MVZ, a tedy i snížení záloh. Na to mají OSVČ nárok v případě, že prokáží alespoň třetinový pokles příjmů ze samostatné výdělečné činnosti.

Nově bude OSSZ moci „ulevit“ pouze OSVČ, která vykonává vedlejší činnost, a to prominutím povinnosti platit zálohy na pojistné. To ale jen pokud se dá předpokládat, že v důsledku poklesu příjmů vůbec OSVČ nevznikne účast na důchodovém pojištění a při platbě záloh by za toto období vlastně vznikal přeplatek na pojistném, který by se OSVČ vracel.

Zálohy na delší období bez ohlášení

V současnosti je možné platit zálohy na pojistné i na delší období do budoucna (do konce daného roku). Tato možnost zůstane zachována, zruší se ale povinnost o těchto platbách předem informovat příslušnou OSSZ.

Dále se upravuje možnost vrátit část takto zaplacených záloh v případě, že jste je zaplatili omylem ve vyšší částce než podle pravidel § 14.

Změny u nemocenského pojištění

Povinnost OSVČ platit za první měsíc

Text novely navrhuje vypustit ustanovení o povinnosti OSVČ platit vždy pojistné za nemocenské pojištění hned za první měsíc vzniku účasti na nemocenském pojištění. U OSVČ, které zahajují činnost, se podle textu novely umožňuje zaplatit pojistné na nemocenské pojištění do konce následujícího měsíce.

Platba pojistného na delší období

Podle § 14c odst. 2 současného znění zákona lze pojistné (po projednání s OSSZ) zaplatit i na dobu delší než měsíční, maximálně však do konce daného roku. Pokud byste takto zaplatili pojistné do konce roku z vyššího než maximálního měsíčního základu (např. kvůli změně maximálního měsíčního základu v důsledku podaného Přehledu s tím, že pojistné jste platili ještě před jeho podáním), výše pojistného se sníží tak, aby odpovídala vašemu aktuálnímu maximálnímu měsíčnímu základu, a zbytek bude považován za přeplatek.

Nová pravidla pro vracení přeplatku

Novela plánuje sjednotit lhůtu pro vracení přeplatků z nemocenského pojištění, protože podle důvodové zprávy se jedná jenom o drobné částky. Už by se tak neměl zohledňovat důvod vzniku přeplatku a příslušná OSSZ by ho měla vracet do konce února roku následujícího po tom, ve kterém přeplatek vznikl. Z přeplatku se před vrácením odečte dvojnásobek minimální zálohy (v současnosti 2×115 Kč), který si nechá ČSSZ „do zásoby“ pro případ, že byste nezaplatili v budoucnu pojistné včas.

Dále se navrhuje kvůli zásadě hospodárnosti vracet pouze přeplatky nad 100 Kč (do této částky by se měly vracet pouze ve výjimečných případech). Důvodová zpráva připomíná, že pokud dluh na pojistném (např. při vyúčtování v Přehledu) nepřesáhne částku 100 Kč, odepíše se k tíži úřadu.

Změny u zahraničních zaměstnanců

Zahraniční zaměstnanci mají účast na nemocenském pojištění dobrovolnou. Při stanovení maximální výše základu pro výpočet denního vyměřovacího základu (DVZ) se postupuje podobně jako u OSVČ.

Aby si OSVČ mohly určovat měsíční základ podle určeného ročního vyměřovacího základu (VZ) pro odvod pojistného na důchodové pojištění, musí být účastny nemocenského pojištění minimálně po 3 měsíce. Totéž se nyní navrhuje právě u zahraničních zaměstnanců. Během této doby nemůže být měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění vyšší než polovina průměrné mzdy.

Nemocenské pojištění u zaměstnání malého rozsahu

Ministerstvo navrhuje považovat trvání nemocenského pojištění za nepřetržité v případech, kdy na sebe navazují dvě zaměstnání stejného druhu a charakteru zaměstnání malého rozsahu – pokud vzhledem k výši odměny zakládají obě tato zaměstnání účast na nemocenském pojištění. V současnosti se přitom trvání pojištění za kontinuální v těchto případech nepovažuje, i když na sebe zaměstnání navazují, a je tak nutné na OSSZ hlásit konec prvního a začátek druhého zaměstnání.

V souvislosti se zaměstnáním malého rozsahu a u dohody o provedení práce by se podle návrhu měly také upravit podmínky nároku na dávky nemocenského pojištění zavedením tzv. čekací doby. Pokud jste byli z titulu zaměstnání malého rozsahu (tedy s příjmem nad 2500 Kč měsíčně) nebo dohody o provedení práce (tedy s příjmem nad 10 000 Kč měsíčně) po tři předchozí měsíce účastni nemocenského pojištění a v tom dalším jste požadovaný příjem nesplnili například kvůli dočasné pracovní neschopnosti, která trvá od jeho počátku, budete mít i přesto nárok na nemocenské za podmínky, že dané zaměstnání i nadále trvá.

Prodloužení rozhodného období

Současná úprava považuje za rozhodné období dobu předchozího roku, pokud v rozhodném období stanoveném podle obecných ustanovení není započitatelný příjem nebo alespoň sedm dnů (kalendářních), kterými se dělí vyměřovací základ. Nově by se mělo místo sedmi uvažovat 30 kalendářních dnů.

widgety

Zákon by měl nabýt účinnosti k 1. lednu 2018 (ačkoli změny v nemocenském pojištění u zaměstnanců by mohly začít platit už během příštího roku). Pak se musí vyřešit souběh dvou odlišných splatností záloh na přelomu roku 2017 a 2018 tak, abyste neplatili dvě zálohy v lednu 2018 (za prosinec 2017 a za leden 2018). Ministerstvo navrhuje, aby OSVČ platily pouze jednu zálohu, která by se považovala za lednovou, a případný dluh na zálohách za období před rokem 2018 by zanikl od účinnosti změn této novely (neuplatnilo by se tak pravidlo o úhradě dlužné zálohy za prosinec tou lednovou, aby už od ledna 2018 nevznikl všem dluh na zálohách).

Navrhovaná novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení je velice rozsáhlá a obsahuje například i drobné úpravy spojené s exekucí na dávky či insolvencí pojištěnce. Vše obsahuje materiál návrhu zákona, důvodová zpráva i závěrečná zpráva RIA, které najdete v informačním systému eKlep na webu vlády.

47 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 9. 2016 0:30