Máme nejzdravější národ, ale přitom nejvíce práce neschopných

Česká sociální síť je v současné podobě neudržitelná. Na evropské poměry sice není přehnaně drahá ani velkorysá, ale prostě nefunguje. Příliš mnoho peněz platí těm, kdo je nepotřebují a stovkám tisíc lidí, kteří by mohli vydělávat, dává šanci, aby se práci vyhýbali. Na „zbytečných“ dávkách tak přicházíme o desítky miliard korun.

Prvním dobrým měřítkem toho, jak sociální politika funguje, je počet lidí, kteří nepracují déle než rok. V Česku takto žije více než 53,6 procenta lidí bez místa. Hůř jsou na tom už jen Slováci, Řekové a Němci. Ve skutečně velkorysých sociálních státech, jakými jsou Seveřané, je to polovina. V Dánsku 25,9 %, ve Finsku pak jen 24,9 procenta. Z tohoto srovnání je zřejmé, že tady český sociální stát selhává. Dávky stále zaručují řadě rodin vyšší příjem než práce. Rodina se dvěma dětmi, kde jeden z partnerů pracuje za 15 tisíc korun – což je vůbec nejčastější plat v Česku – má se všemi dávkami a bonusy – 16 tisíc korun čistého. Když zůstanou bez práce oba, klesne rodinný rozpočet jen o dva tisíce korun. Dilema, zda se kvůli nim vyplatí každý den vstávat, je nasnadě. Stejná rodina, kde otec pracuje za minimální mzdu, už jej neřeší. Pokud si obstará všechny sociální dávky, mohou oba partneři zůstat doma bez jakékoli újmy. Čtěte více: Kolik dostanete na nemocenské a jak se počítá?

Své marody si ohlídáme?

Vzhledem k tomu, že od nového roku proplácí dávky v neschopnosti od 4. dne pracovní neschopnosti zaměstnavatel, má právo kontroly. Praxe je však poněkud složitější. Zaměstnávám 15 lidí, svěřuje se serveru Měšec.cz podnikatel Pavel Hertus, a vím přesně, kdo se rád uleje, takže není problém ho nachytat, odebrat mu peníze a strhnout tzv. marodění z dovolené. Horší je to u velkých firem. Již dnes si podnikatelé stěžují u Hospodářské komory, že nemají lidi, kteří by práci kontrolorů vykonávali. Řešit situaci kontrolou mobilem, jak navrhují někteří zaměstnavatelé, „ulejváka“ odhalí jen těžko. Ten bude do telefonu fňukat, ale přitom bude sousedovi pomáhat na stavbě, dodává Pavel Hertus. Podnikatelé si proto začali najímat specializované agentury, které ovšem něco stojí. Například Agentura Kontrola nemocných se specializuje na provádění kontroly zaměstnance, který byl uznán dočasně práce neschopným. Úkolem jejího agenta je osobní návštěva nemocného v místě nahlášeného pobytu, kde sepíše protokol o provedené kontrole. Nebude-li práce neschopný zaměstnanec v místě pobytu zastižen, bude vše zdokumentováno a následně předáno zaměstnavateli. Za kontrolu Standard zaměstnavatel zaplatí za jednu návštěvu 295 Kč. Kontrola Expres se provádí do 24 hodin od přijetí objednávky a stojí 515 korun. Obojí však nejsou malé peníze. Čtěte více: Vše, co byste měli vědět o nemocenském pojištění 2009.

Úklid do invalidního důchodu

Příliš mnoho invalidů představuje pro stát ještě výrazně větší zátěž než řady nezaměstnaných a rádoby nemocných. Na jejich penze míří třetina všech povinných odvodů na důchod. Jen loni na nich stát vyplatil 49 miliard korun. Jednu z hlavních příčin tohoto stavu vidím v práci posudkových lékařů, uvedl pro Měšec.cz lékař jedné z fakultních nemocnic v Praze, který si nepřál být jmenován, a pokračuje: Je fakt, že posudkových lékařů máme málo, proto si zřejmě ulehčují práci tím, že automaticky uznávají invalidní důchody i v případech, kdy to vůbec není zapotřebí. Jako příklad uvedl pilota, který měl problémy se zrakem a nemohl proto vykonávat své povolání. Proč by však tento vysoce kvalifikovaný člověk nemohl pracovat na postu odpovídajícímu jeho vzdělání a praxi na jiném pracovišti? Podle jeho slov ale za vše nemohou jen posudkoví lékaři, protože někdy si invalidní důchod vymáhají lidé i nevybíravými prostředky. Na druhou stranu jsou postižení lidé, kteří pracovat chtějí, ale jen málokdo jim práci nabídne. Čtěte více: Důchodcům se v zaměstnání blýská na lepší časy, ale vyhráno nemají.

Zda pomůže nová specifikace invalidních důchodů, ukáže až letošní rok.