Nejlepší podmínky k životu jsou...

Přání po novém autě nebo cestě do exotických zemí jsou plněna čím dál většímu počtu Evropanů. Ve kterém evropském státě získáte, po čem toužíte, nejsnáze? Kde máte největší šanci prožít svůj život v přepychu a blahobytu? V České republice... zatím ne.

Životní úroveň Evropanů je vysoká. Dokumentují to nejenom hospodářské ukazatele, nýbrž také vybavení domácnosti spotřebními předměty, styl bydlení či způsob trávení dovolené v zahraničí.

Výběr kritérií

Náš každodenní život ovlivňuje celá řada věcí, nicméně ekonomické hodnocení převažuje. Bez peněz nemůžeme sobě a svým blízkým splnit většinu snů. Z tohoto důvodu jsme do hodnocení životních podmínek v Evropě zahrnuli nezaměstnanost, HDP na obyvatele, průměrnou mzdu přepočtenou dle kupní síly a produktivitu práce.

Spokojený člověk však musí mít čas na své hobby a být zdravý, doplnili jsme proto k ekonomickým ukazatelům statistiku průměrného věku v zemi, výdajů na koníčky a počtu aut v zemi. Vzdělání občanů je rovněž klíčové a nemůže tedy chybět toto hodnocení.

Uvedených deset samostatných statistických ukazatelů jsme dali dohromady a výsledkem je index životní úrovně v jednotlivých členských zemích Evropské unie (průměr jednotlivých dílčích umístění každého státu).

Jednotlivá dílčí kritéria

Nejnižší nezaměstnanost je v Lucembursku

Evropu trápí nezaměstnanost a žádné zázračné řešení neexistuje, proto musí každý občan sám do sebe investovat jako do lidského kapitálu a neustále zvyšovat svoji kvalifikaci a své dovednosti. V dnešní hektické době uspějí pouze samostatní, pružní a inovacím otevření zaměstnanci.

Nejlépe se s nezaměstnaností daří bojovat občanům v Lucembursku (nezaměstnanost dosahuje 4,3 %), Irsku (4,4 %) a Kypru (4,5 %). Pružná politika důchodového zabezpečení, využívání částečných pracovních úvazků, legislativa umožňující zaměstnavatelům rychlé propouštění a přijímání zaměstnanců, nízké dávky v nezaměstnanosti a následné sociální dávky, to jsou motivy těchto tří států k podnikatelskému rozvoji v zemi a vyšší zaměstnanosti.

Ti, kteří pracují a vykonávají i hůře placená místa, na tom musí být lépe než ti, kteří nepracují a pobírají sociální dávky. Připravit se na život ve světa zítřka nelze tím, že člověk získá znalosti a know-how jednou provždy. Stejně (ne-li více) je důležitá schopnost učit se, komunikovat, pracovat ve skupině a odhadnout vlastní situaci.

Švédové jsou nejzdravější a dožívají se nejvyššího věku

Nejvyššího průměrného věku u mužů se dožívají Švédové (77,9 let) a Španělé (77,2 let), nejnižšího průměrného věku se naopak dožívají Litevci (66,3 let), Lotyši (65,5 let) a Estonci (65,3 let).

Ve všech členských zemí Evropské unie se dožívají ženy v průměru vyššího věku (o více než pět let), nejvyššího průměrného věku se potom dožívají Španělky (83,7 let), Francouzsky (82,9 let) a Italky (82,9 let), nejméně se naopak v průměru dožívají Maďarky (76,7 let) a Lotyšky (76,8 let).

Zatímco ve skandinávských zemích je průměrný věk dožití připisován velice kvalitní lékařské péči a zdravému životnímu stylu „seveřanů“ (nízká spotřeba alkoholu, cigaret, zdravá strava a nejvíce hodin strávených sportem), v jižních členských zemích Evropské unie (Itálie, Španělsko, Francie) je to připisováno nepřipouštění si stresu. Španěl nebo Ital, když má siestu, tak odpočívá a netrápí se potřebou neustále pracovat, „jižané“ se více baví, tančí a smějí a smích prodlužuje život.

Lucemburská ekonomika je nejvýkonnější

Nejvyšší hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele je v Evropské unii jednoznačně v Lucembursku (55 100 dolarů), následují s pořádným odstupem Dánsko (31 100) a Rakousko (30 000). Česko se umístilo z nových členských zemích Evropské unie na čtvrtém místě (za Kyprem, Slovinskem a Maltou).

Dosahovaný hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele je v Česku o 10 000 dolarů nižší než je průměr Evropské unie, současně je však téměř dvojnásobně vyšší než činí průměr celého světa.

Nejnižší hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele z členských zemí Evropské unie vykázalo Polsko a Lotyšsko.

Proč je Lucembursko tak úspěšné? Lucembursko je domovem významných kontinentálních společností v oblasti multimedií a komunikace. Finanční sektor se podílí z 60 % na tvorbě HDP. Bankovní sektor zaměstnává asi 25 000 pracovníků a spravuje aktiva ve výši přes 650 mld. EUR. Vedle daňových stimulů je lucemburské bankovnictví pro svou klientelu atraktivní také velmi rigorózně uplatňovaným zákonem o bankovním tajemství.

Nejvíce si za průměrnou mzdu koupí v Lucembursku

Průměrná mzda se v Evropě liší stát od státu. Její výše je však jedna věc, ale co všechno za průměrnou mzdu občané v jednotlivých evropských zemích pořídí, je věc druhá. Při zohlednění cen zboží a služeb jsou Dánové s nejvyšší průměrnou mzdou na světě na tom hůře než většina Západoevropanů. Důvod? V Dánsku je draho.

Průměrná měsíční mzda v Česku činí přibližně 18 035 Kč, což je 7 100 euro za rok, protože je však v Česku levněji než činí průměr za Evropskou unii, je průměrná mzda dle kupní síly 8 265 euro. Obdobná situace je i u ostatních zemí východní Evropy. Naopak v zemích západní Evropy je průměrná mzda vyšší než činí její přepočtení dle kupní síly – např. v Německu je průměrná roční mzda 33 810 euro, což po přepočtení činí pouze polovinu – 16 207 euro.

Ve Finsku se s korupcí nesetkáte

Hodnocení korupce v zemi je dle organizace Transparency Internacional založeno na praktických zkušenostech mezinárodních organizací a institucí (např. Světová banka, Columbia University, Economist Intelligence Unit, International Institute for Management Development, Lausanne, World Economic Forum…). Výsledný index korupce se pohybuje od 0 do 10, přičemž čím je vyšší známka, tím je nižší míra korupce v zemi.

Nejnižší míra korupce na světě je ve Finsku (index 9,7). Z východoevropských zemích je na tom nejlépe Estonsko, kde je poměrně nízká korupce a rychlost státních orgánů je na velmi vysoké úrovni srovnatelné s nejúspěšnějšími zeměmi západní Evropy. Česko skončilo ve světovém měřítku na 53. místě a mezi členskými zeměmi Evropské unie na 22. místě (hůř dopadlo pouze Slovensko, Lotyšsko a Polsko).

Nejnižší daně? V Litvě!

Do celkové daňové zátěže se počítají přímé daně, nepřímé daně, sociální pojištění (ve většině evropských zemích kryje sociální pojištění současně náklady na zdravotní péči) a zdravotní pojištění. Zdanění v Evropě bylo vždy vysoké a koncem devadesátých let dosáhlo v některých západoevropských zemích svého maxima. Vysoké daňové zatížení se stávalo již neúnosné, a proto od roku 1999 dochází k mírnému snižování celkové daňové zátěže.

Z jednotlivých členských zemích Evropské unie je nejvyšší zdanění ve Švédsku, kde dosahuje 51,4 % (bylo již i více než 58 %) k HDP. Následuje Dánsko (49,8 %) a Belgie (oba 48,1 %). Naopak nejnižší zdanění je v Litvě (28,7 %), Lotyšsku (29,1 %) a Slovensku (30,9 %) – zahraniční investoři si pochvalují toto nízké daňové břemeno. Ze západoevropských zemích je daňové zatížení nejnižší v Irsku (31,2 %), Španělsku (36,5 %) a Velké Británii (37,1 %). V Česku je daňové zatížení deváté nejnižší v Evropě (36,2 %).

Nizozemci jsou nejkvalifikovanější pracovníci

Počet zaměstnanců v členských zemích Evropské unie pracujících v oborech náročných na jejich znalosti a dovednosti rok od roku roste. Mezi náročné obory patří elektronika, komunikace, digitalizace, výroba lékařských strojů, doprava, kultura, sport, finanční služby, vzdělání, výroba měřících a optických přístrojů…

Společnosti podnikající v náročných oborech zabezpečují vznik nových pracovních míst a jsou důvodem vysoké výkonnosti ekonomiky daného státu. Produktivita práce v těchto oborech je mnohem vyšší než je průměr v zemi.

V Nizozemí téměř polovina zaměstnaných občanů pracuje v oborech náročných na jejich znalosti a dovednosti. Nizozemská vláda podporuje investování do IT technologií a do progresivních oborů, Nizozemci jsou vzdělaní a podnikaví. To vše jsou výborné podmínky pro zakládání high-tech firem v zemi či dokonce pro jejich stěhování ze zahraničí.

Na dalších předních místech se umístily země ze Skandinávie. Firmy podnikající v náročných technologiích neodrazují v těchto zemích ani vyšší daně, protože ve Skandinávii je nejvíce vysokoškolsky vzdělaných občanů. Naopak nejméně zaměstnanců pracuje v náročných oborech v Portugalsku, Španělsku a Řecku.

V Evropské unii byl v roce 2004 podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí 25 %, v zemích Skandinávie je to více než 32 %. Nejnižší zastoupení vysokoškoláků potom je v Itálii, Španělsku a v Portugalsku (těsně nad 12 %).

V Lucembursku je vyšší produktivita práce než v USA

Pro porovnání hodinové produktivity práce mezi jednotlivými členskými zeměmi Evropské unie je jako výchozí hodnota použita produktivita práce ve Spojených státech amerických (USA = 100).

Čtyři členské země Evropské unie se mohou pochlubit vyšší průměrnou hodinovou produktivitou práce než USA (Lucembursko, Francie, Belgie a Irsko). Z nejproduktiv­nějších deseti zemí odpracují však občané ve Spojených státech nejvíce hodin za rok. Navíc na prvních místech, s výjimkou Francie, jsou malé evropské země.

Ve Spojených státech jsou státy s nejvyšší produktivitou práce na světě (Kalifornie, New York či Florida). Díky nižší produktivitě některých vnitrozemských států (Iowa, Alabama, Nevraska, Idaho) je celková produktivita práce nižší než v uvedených čtyřech zemích. Zaměstnanci v Evropě pracují mnohem méně než v ostatních vyspělých zemích světa.

Švédové na zábavě nešetří

Většina Evropanů tvrdí, že jim práce zabírá čím dál tím víc času. Mají méně času pro rodinu i pro sebe. Pro některé občany se dovolená stává neznámým pojmem i faktem. Když už tedy mají Evropané dovolenou, chtějí si ji pořádně užít a nehledí na nějaké to euro.

Nejvíce do svých koníčků investují Švédové a Britové. Nejméně finančních prostředků za zábavu naopak utratí Litevci, Maďaři a Poláci. Za dovolenu v cizině potom nejvíce utratí Němci. Němci jsou pro osm zemí nejčastějšími zahraničními návštěvníky (Česko, Itálie, Řecko Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Rakousko a Polsko). V dalších deseti členských zemích Evropské unie jsou němečtí turisté na druhém místě.

Kvůli vysokému pracovnímu zaneprázdnění jsou v posledních letech v západní Evropě trendem krátké dovolené několikrát do roka. V Německu lépe situované rodiny vyrážejí během jednoho roku na týdenní dovolenou v létě a týdenní dovolenou v zimě.

Nejvíce aut brázdí silnice v Lucembursku

Nejvíce aut na 100 obyvatel je v Lucembursku (61) a zemi automobilům zaslíbené – Itálii (58), na třetím místě je Německo (53), naopak nejméně aut je v nových členských zemích – Lotyšsku (24), Slovensku (25), Maďarsku (25) a Polsku (26). Nejvíce aut je však suverénně v nejvyspělejším státě – USA (87), kde kdo nevlastní auto, ten jako by ani nežil. Bez auta se ve Spojených státech nedá snad ani existovat.

Vývoj dopravy v členských zemích Evropské unie se v posledních letech ubíral cestou prudkého rozvoje výkonů silniční automobilové dopravy a současného ústupu železnice. Vždyť od roku 1990 do roku 2003 se rozšířila dálniční síť v Evropské unii o 28 %, zatímco železniční síť ze zmenšila o 4 %. Silniční doprava zabezpečovala v roce 2003 téměř 72 % objemu přeprav zboží (měřeno v tkm) a skoro 82 % v přepravě osob (měřeno v oskm) z celkového objemu přepravních výkonů.

Závěrečné hodnocení

Vítězem našeho hodnocení se stalo Lucembursko, které se dokonce v pěti ukazatelích objevilo na prvním místě. Dalšími medailisty jsou: Velká Británie a Nizozemí. Česko se umístilo na solidním 18. místě (z nových členských zemí na čtvrtém místě). Poslední tři místa patří Maďarsku, Lotyšsku a Polsku.

Zajímavostí jistě je, že Švédsko skončilo celkově na pátém místě a přitom je má nejvyšší zdanění v EU a ceny rovněž jedny z nejvyšších. Švédové jsou však nejzdravější (je zde nejméně kuřáků, nejnižší nemocnost a nejvyšší průměrný věk dožití) a na své záliby si vždy najdou čas. Při hodnocení bezpečnosti by skandinávské země ještě poskočily, mají totiž nejnižší kriminalitu.

Když nedávno měli sami Evropané říci, jak jsou spokojeni se svým životem, byli v průměru nejspokojenější Dánové a Švédové.

Prameny:

  1. Eurostat, Pressemitteilungen Nr. 122/2004
  2. Eurostat, Live and its risks, cba 10000
  3. Central Inteligency Agency – The World Factbook 2004 
  4. GFK Gruppe – Pressemitteilungen 3.5.2005
  5. Transparency International, Corruption Perceptions Index 2004 
  6. Eurostat, Statistik kurz gefasst, Wirtschaft und Finanzen 3/2005 
  7. Rada Evropské Unie, dokumenty SOC 334 a SEC 937 
  8. OECD, „Breakdown of GDP per capita in its components“ a Eurostat „Employment in the market economy in the European union – an analysis of the Structural Business Statistics“ 
  9. Eurostat: „Verbraucher in Europa – Zahlen, Daten, Fakten" 
  10. Eurostat, Pressemitteilungen, Allgemeine Statistik, Europaische Statistikem von A bis Z

Anketa

Jste ochotni přestěhovat se do zahraničí za lepším životním standardem?

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 9. 2005 13:07