Nechte si vrátit daně

Zatímco podnikatelé mohou ještě pár týdnů myslet na příjemnější věci, než je daňové přiznání k dani z příjmů, zaměstnanci by o tomto tématu měli pouvažovat již nyní. Chtějí-li totiž, aby za ně daně vypořádal jejich zaměstnavatel, musí jej o to do poloviny února požádat.

Většina zaměstnanců se o placení daní z příjmů příliš nezajímá. Veškerou agendu s tím spojenou ponechává na mzdové účtárně svého zaměstnavatele. Odtud také do jednoho měsíce od nástupu do zaměstnání a pak počátkem každého roku připutuje růžový tiskopis Prohlášení, v němž zaměstnanec uvede skutečnosti důležité pro výpočet záloh na daň z příjmu srážených mu zaměstnavatelem ze mzdy. Na třetí straně zmíněného Prohlášení zaměstnanec může požádat o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. Smyslem ročního zúčtování je zdanění příjmů zaměstnance obdobným způsobem, jako kdyby zaměstnanec podával daňové přiznání.

Roční zúčtování provede zaměstnavatel zaměstnanci, který současně:

  • měl ve zdaňovacím období příjmy jen od jednoho plátce,
  • v případě, že měl ve zdaňovacím období příjmy od více plátců postupně za sebou, u všech těchto plátců podepsal Prohlášení k dani a předložil potvrzení o příjmech od těchto plátců,
  • není povinen z jiných důvodů podat daňové přiznání,
  • písemně o provedení roční zúčtování požádal nejpozději do 15. 2. následujícího roku (letos do 16. 2., protože 15. 2. je neděle).

Nezdanitelné částky budou v ročním zúčtování záloh na daň zahrnuty, jen bude-li zaměstnancem řádně a včas (nejpozději do 15. 2.) doložena oprávněnost jejich uplatnění (částka na manželku, děti, příspěvky zaplacené zaměstnancem na penzijní připojištění nebo životní pojištění, dary – viz dále).

Pokud nesouhlasí výše daňových záloh s výslednou daňovou povinností, tzn. zjistí-li zaměstnavatel, že zaměstnanci byly sraženy vyšší daňové zálohy, než činí výsledná celoroční daň ze zúčtování o více než 50 Kč, přeplatek zaměstnanci vrátí ve výplatním termínu mzdy za březen. Pokud by naopak celoroční daň ze zúčtování byla vyšší než úhrn sražených záloh, nedoplatek se od zaměstnance nevybere a za jeho celoroční daňovou povinnost bude považován úhrn daňových záloh, byly-li ovšem správně sraženy. Zjistí-li zaměstnavatel, že v některém měsíci srazil daňovou zálohu nižší než měl, může ještě do 31. března následujícího roku dodatečně rozdíl zaměstnanci srazit. Přitom však úhrn záloh nesmí být vyšší než celoroční daň.

Daňové přiznání k dani z příjmů musí podat sám zaměstnanec, který:

  • zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování nepožádal,
  • měl ve zdaňovacím období příjmy od více plátců a nepodepsal u nich Prohlášení k dani, popř. měl příjmy od více plátců souběžně,
  • kromě příjmů ze závislé činnosti měl jiné příjmy podle §7 – §10 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů vyšší než 4000 Kč,
  • uplatňuje odečet úroků z hypotečního úvěru.

Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou všechny fyzické osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo zde alespoň 183 dnů v kalendářním roce pobývaly a dosáhly zde v tomto období příjmů zakládajících daňovou povinnost ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (dále jen ZDP).

Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou:

  • příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6 ZDP)
  • příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP)
  • příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP)
  • příjmy z pronájmu (§ 9 ZDP)
  • ostatní příjmy (§ 10 ZDP)

Základem daně je částka, o kterou příjmy poplatníka ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. U poplatníka s více druhy příjmů je základem daně součet dílčích základů (s vyloučením příjmů osvobozených od daně a příjmů zdaněných zvláštní sazbou).

Dani podléhají i nepeněžní příjmy. Místo deputátního uhlí, které dříve někteří zaměstnanci ke své mzdě dostávali, lze dnes pod pojmem naturální požitky nalézt zejména bezplatné poskytnutí automobilu i k soukromému použití. V tomto případě se za zdanitelný příjem zaměstnance považuje 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc jeho poskytnutí, nejméně však 1 000 Kč.

Další, i když již méně obvyklou možností je například poskytnutí služebního bytu. V tomto případě musí být do daňového základu zaměstnance zahrnuto „obvyklé nájemné“ z tohoto bytu. Obdobně by mělo být postupováno i u dalších naturálních plnění.

Některé výhody a nepeněžitá plnění poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnanci však mohou být za určitých podmínek od daně z příjmu osvobozeny. Může jít např. o poskytnutí pracovního oblečení, příspěvky na rekreaci v podnikových či jiných zařízeních, dále např. poskytnutí nadstandardní zdravotní péče, jazykových a jiných školení atd.

Ne všechny příjmy podléhají zdanění. Předmětem daně z příjmů nejsou: dědictví, dary a půjčky s výjimkou výnosů z nich a dále příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů. Od daně jsou osvobozeny: výnosy z prodeje nemovitostí realizovaného po 2 resp. 5 letech od jejich nabytí, výnosy z prodeje movitých věcí s výjimkou prodejů motorových vozidel, lodí a letadel realizovaných do 1 roku od jejich nabytí, náhrady škody (např. vyplacené pojistné plnění) s určitými výjimkami, ceny ze soutěží do 10 000 Kč, dávky z nemocenského a důchodového pojištění a státní sociální podpory, náhrada (odstupné) za uvolnění bytu, je-li použita na uspokojení bytové potřeby příjemce náhrady do jednoho roku následujícího po roce, v němž náhradu přijal, výnosy z prodeje cenných papírů realizované po 6 měsících od jejich nabytí atd.

Nezdanitelná část základu daně je dána položkami, které lze od daňového základu odečíst. Zde je jejich základní přehled:

Co si můžete odečíst od základu daně
Odčitatelná položka Základ daně se sníží o
Poplatník (nezdanitelné minimum) 38 040 Kč
Vyživované dítě *) 23 520 Kč
Manželka/manžel ve společné domácnosti s vlastními příjmy do 38 040 Kč *) 21 720 Kč
Pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod 7 140 Kč
Pobírá-li poplatník plný invalidní důchod 14 280 Kč
Je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P 50 040 Kč
Je-li poplatník studentem (do 26, resp. 28 let věku) 11 400 Kč
Dary na vymezené účely až 10 % základu daně
Úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru na financování bytových potřeb až 300 000 Kč
Příspěvky poplatníka na penzijní připojištění se státním příspěvkem až 12 000 Kč
Poplatníkem zaplacené pojistné na kapitálové pojištění s výplatou plnění nejdříve po 60 měsících a v 60 letech věku poplatníka až 12 000 Kč

*) V případě držitele průkazu ZTP/P se odčitatelná položka zvyšuje na dvojnásobek

Sazba daně

Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky zaokrouhlené na celá sta Kč dolů je progresivní a vypočte se podle následující tabulky:

Sazba daně
Základ daně Daň Ze základu přesahujícího
od do
0 109 200 Kč 15 %
109 200 Kč 218 400 Kč 16 380 Kč + 20 % 109 200 Kč
218 400 Kč 331 200 Kč 38 220 Kč + 25 % 218 400 Kč
331 200 Kč 66 420 Kč + 32 % 331 200 Kč

Vyplňování daňového přiznání zrovna nepatří mezi oblíbené činnosti. Podáváte-li daňové přiznání a vykazujete-li jen příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6 ZDP), použijete jednodušší formulář typu A. Pro poplatníky s jinými příjmy nebo více druhy příjmů je určen formulář typu B.

Ať už využijete možnosti vyplnění formuláře v elektronické (viz. např. www.danovapriznani.cz) nebo papírové podobě, vyplatí se nejdříve si přečíst k němu patřící poučení a při vyplňování postupovat podle něj. Upozornění, že údaje mají být psány čitelně černou či modrou barvou a v případě chyb by se nemělo přepisovat, ale chybný údaj přeškrtnout a opravu uvést vedle, popř. použít korekční pásky či laku atd., jsou už hodně otřepaná, ale přesto je spousta lidí nerespektuje. V každém případě byste však neměli na závěr zapomenout daňové přiznání vlastnoručně podepsat.

Přílohy daňového přiznání slouží k doložení podstatných skutečností, které poplatník v daňovém přiznání uvádí. Zaměstnanec, tedy poplatník s příjmy ze závislé činnosti a funkčními požitky (§ 6 ZDP), výši těchto příjmů doloží potvrzením o příjmech od všech plátců, od nichž mu ve zdaňovacím období zmíněné příjmy plynuly. Dále, stručně řečeno, povinnou přílohu daňového přiznání tvoří doklady, na jejichž základě poplatník uplatňuje nezdanitelné částky a odčitatelné položky.

Termín podání daňového přiznání je pro zaměstnance, který si jej sám zpracovává, stejný jako pro podnikatele a ostatní poplatníky. Formulář daňového přiznání musí být nejpozději do 31. 3. buď osobně doručen do podatelny Finančního úřadu místně příslušného bydlišti poplatníka, nebo na adresu tohoto úřadu odeslán poštou. Rozhodující je datum uvedené na prezenčním razítku podatelny nebo pošty. Pokud se neradi mačkáte ve frontách, nenechávejte podání či odeslání daňového přiznání na poslední chvíli.

Zbývá dodat, že se vám určitě vyplatí udělat si kopii daňového přiznání ještě před tím, než ho podáte. Alespoň i po čase budete vědět, k čemu jste se přiznali, třeba ozve-li se vám váš správce daně s dotazem.

Daňový poradce může starosti s daňovým přiznáním převzít za vás. Nutným předpokladem tohoto postupu bude uzavření smlouvy včetně vystavení plné moci poradci a oznámení této skutečnosti Finančnímu úřadu do 31. 3. Tímto způsobem získávají čas zejména podnikatelé, protože termín pro podání daňového přiznání i platbu daně se tak posune o tři měsíce – na 30. 6. Za zpracování nekomplikovaného daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob počítejte s částkou od 1 000 Kč, v případě složitějšího pak i mnohonásobně více.

Placení daně je zpravidla tou nejméně příjemnou tečkou za uplynulým zdaňovacím obdobím. Daň můžete zaplatit v hotovosti v pokladně Finančního úřadu, složenkou na poště nebo nejlépe bezhotovostním bankovním převodem. Číslo účtu, na který máte daň posílat, lze zjistit na příslušném Finančním úřadu nebo třeba na internetu. Termín splatnosti daně je stejný s termínem pro podání daňového přiznání, tedy 31. 3. resp. 30. 6., využijete-li služeb daňového poradce.

Přeplatek daně vyšší než 50 Kč vám Finanční úřad vrátí, pokud o to požádáte. Vyjde-li vám tedy v daňovém přiznání, že máte na zálohách přeplaceno, je asi nejjednodušší požádat o vrácení přeplatku současně s podáním daňového přiznání.

Anketa

Budete letos podávat daňové přiznání?

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 2. 2009 15:21