Spočítejte si...

Zavřít

Necháte se nachytat na psychologické hry obchodníků?

Aktualizováno 24. 1. 2012 11:00

Během povánočních slevových žní chtějí obchodníci opět naplnit své sýpky. Do boje proto nastupuje armáda marketingových stratégů a speciálně proškolených prodejních psychologů.

Silný tým, který už od léta líčí své pasti a pastičky na naše peněženky. Je pro nás stále tou nejhlavnější prioritou cena nebo nás zajímá i kvalita poskytovaných služeb či prodávaných produktů? Billboardy, vývěsní tabule, výlohy, polepy aut  i maskoti v převlecích hlásají: „likvidační ceny“, „bankrot cen“,  „70procentní sleva“, kdo by odolal. Ale budeme po vyprázdnění peněženek spokojení i my, nebo si ruce bude mnout pouze prodejce, jak šikovně toho zajíce v pytli prodal? Pojďme se podívat na pár fint, kterými nás obchodníci klamou.

Co je víc? Sleva 50 % nebo 125 Kč? Všimněte si, že málokterý obchodník uvede, o kolik korun přesně je výrobek zlevněn. „Sleva 50 %“  totiž vzbudí vždy větší odezvu, než výloha vytapetovaná barevnými archy velikosti A0 s nápisem „sleva 125 Kč“. Prodejce navíc mnohdy spoléhá na to, že si skutečnou slevu málokdo umí nebo chce spočítat. Slepě důvěřiví ale nejsou k lákavým výprodejům inspektoři z České obchodní inspekce. Jen za rok 2010 zjistili u slevových akcí prohřešky u bezmála poloviny kontrolovaných subjektů.


Archív autorky

Výjimečné nejsou ani akce, které do světa hlásí akční slevu, ale bedlivým okem obchodníkovu chybu v nastražené léčce prohlédneme. Mnohdy i bez brýlí. Tak jako v případě akce v Tescu, kde jogurt Kunín byl z původní ceny 6,90 Kč „zlevněn“ na 7,50 Kč. Leckdo se tomu usměje, někdo  povedenou slevičku zvěční pro pobavení a rozzlobený spotřebitel zavolá na linku spotřebitelských sdružení. A bude mu dáno za pravdu. Za klamání spotřebitele totiž obchodníka čeká správní řízení a pokuta, a ne malá. Podle závažnosti nekalých obchodních praktik může inspektor ČOI udělit pokutu až do výše 5 milionů korun.

A co takhle ošidit zákazníka etiketou, visačkou či našitou cedulkou? Bohužel ještě nemáme v zákonech ukotven povinný výpis složení výrobku, který by nám o samotné kvalitě vypověděl více. Nicméně i když nám tu možnost obchodník na oko dá, bývá jeho úmyslem nás zmást, případně rovnou oklamat. Příkladem budiž etiketa na balených salámech, která za dvojtečkou u složení neudává procenta použitého masa, případně „éčka“ schovává za povšechné: „dochucovadla“.

Bavlna z Číny

Nejste-li kvalifikovaným odborníkem s vysokoškolským titulem a s dobrým hmatem, vězte, že i vy ztratíte orientaci, co je a není 100% bavlna. Ačkoliv se tak tváří většina oblečení a etikety nám to stvrzují výrazným štítkem „100% bavlna“, jen jeden ze 7 výrobků je opravdu bavlněný.

V průběhu září a října bylo odebráno celkem sedm druhů dámského a pánského ošacení a předáno do akreditované laboratoře k ověření, zda tyto výrobky, které byly ve všech případech vybaveny všitou etiketou s deklarací 100% bavlna, jsou označeny správným údajem, pravdivé, informovala mluvčí ČOI Miloslava Fléglová. Laboratoře podezření z klamání spotřebitele potvrdila.

Klamání spotřebitele v praxi
Označení výrobků Uvedené složení Skutečné složení
Dámská noční košile V a M 100% bavlna 100% polyester
Pánská halenka Baty fashion 100% bavlna 100% polyester
Pánské tričko VDMH 100% bavlna 100% polyester

Zdroj: ČOI

Pozitivní zprávou však zůstává, že celníci nespí ani dnes. V říjnu loňského roku si počíhali na kamion se 14 tisíci kusy spodního prádla zn. Dolce&Gabbana v hodnotě 16 mil. Kč. V polovině prosince zabavili vánoční nadílku z Číny, která obsahovala napodobeniny značek Burberry, Hello Kitty a Disney za bezmála 20 milionů. Díky zručnosti čínských švadlen a vyspělosti šicích zařízení je dnes falzifikát od originálu laickým okem často neodhalitelný. Plánujete-li tedy nákup luxusnějšího kousku pro vás šatník, může vám pomoci kamarád celník, nebo webové stránky original.snad­no.eu.

Vymyslíme si vlastní značku

Mylná značka o ekologii, kterou si výrobce uděluje sám.

Mnozí z nás propadli trendu zdravé výživy. Skupujeme vše, co se zelená v touze být zdravější, být in. Ale pozor, ne vše, co má jakousi „pečeť zdraví“ je opravdu produktem ekologického hospodářství. Mezi nejvýraznější značky, které budí mylný dojem je “Ekologii ku prospěchu“. Není certifikovaná, nemá žádného garanta a výrobce si tuto značku uděluje sám.

EKO nebo na oko?

„Zelený bod“, jak je dvojice šipek v kruhu často označována, je pouhou informací o tom, že výrobce obalů zaplatil servisní poplatek do národního systému za zpětný odběr obalu k recyklaci na území státu.

Další „štempl“, který nás může svést ze zelené louky na asfalt  je „Der Grüne Punkt“. Ani tady nečekejte zázraky z lůna přírody. „Zelený bod“, jak je dvojice šipek v kruhu často označována, je pouhou informací o tom, že výrobce obalů zaplatil servisní poplatek do národního systému za zpětný odběr obalu k recyklaci na území státu. Značka tedy nikterak nesouvisí s obsahem, ale pouze s obalem, který navíc nemusí být ekologicky šetrný.

Marketingové slovní chytáky

Kapitolou samo o sobě zůstává označování výrobků nápisy “ekologicky šetrný výrobek” nebo “produkt ekologického zemědělství”. Pokud nejsou součástí důvěryhodné značky, jde o pouhou snahu vytáhnout z našich kapes peníze. Stejným způsobem nás na svou stranu mají nalákat označení “přírodní produkt” případně “vyrobeno z přírodních surovin”. Selským rozumem ale dojdeme k tomu, že vše, co nás obklopuje, je z přírody. Tyto prázdné, leč oko přitahující nápisy, mají bez doplňujících ekoznaček mizivou vypovídající hodnotu.

Evropské logo a české logo certifikovaných produktů ekologického zemědělství

Je zcela mylné směřovat spotřebitele pouze k vámi propagovaným tzv. důvěryhodným značkám výrobců, neboť takové spotřebitelské chování vede ve svém důsledku k znevýhodňování malých producentů ekologických potravin. Ti nemají k dispozici tolik marketingových nástrojů jako velké firmy a své výrobky pak ještě hůře prosazují na trhu. Pro velké společnosti s onou důvěryhodnou značkou jsou nároky na certifikaci umožňující označení produkt ekologického zemědělství stejně náročné jako pro malé a regionální výrobce, reagovala na tento článek Sylva Horáková z PRO-BIO Svazu ekologickcých zemědělců.

Nakupovat zdravě, levně a navíc ještě kvalitní výrobky je tedy docela věda, zvláště, když na nás výrobci a obchodníci zkouší nové a nové finty. Nedejme se, pišme seznamy, informujme se a čtěme etikety. Jiná rada, jak obstát v tomto litém boji obchodník vs. kupující, zatím neexistuje.

19 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 1. 2012 8:57