Nebojte se minimální daně

Nutnost zajištění větší sociální rovnosti mezi zaměstnanci a podnikateli vedla vládu k zavedení tzv. minimálního základu daně. Novela nabyla účinnosti 1. 1. 2004 a je součástí zákona o daních z příjmů. Na koho se tento minimální základ vztahuje a co znamená?

Letos je to potřetí, co musí podnikatelé brát ohled na minimální základ daně. Mnoho podnikatelů má z něho strach, přičemž v podstatě ani neví, co přesně znamená. Částka převyšující 100 000 Kč však mnoho podnikatelů vyloženě děsí. Na úvod bych však rád zopakoval to, co již bylo řečeno mnohokrát, a to: „Minimální základ daně není minimální daň.“

Základ daně je částka, na kterou je za zdaňovací období (tedy 1 rok) uplatňována daňová sazba, stejně tak i minimální základ daně. To, co podnikatel skutečně zaplatí, je samotná daň, která se počítá právě z daňového základu.

V roce 2005, tedy první rok, kdy podnikatelé museli podávat daňová přiznání s ohledem na minimální daň, ubylo živnostníků o 81 tisíc na 917 200. Podle podnikatelů je na vině minimální daň.

Na koho se minimální základ daně vztahuje?

Minimální základ daně se navíc nevztahuje zdaleka na všechny podnikatele, ale pouze na podnikatele podle zákona 586/1992 s příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, ze živnosti a z jiného podnikání podle zvláštních předpisů.

Daň příjmů není jedinou daní, kterou je zatížen náš účet. Daní existuje spousta druhů. Pokud nevíte, kdy jednotlivé daně platit, podívejte se na náš daňový kalendář.

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob 2006 – interaktivní formulář usnadňující vyplnění daňového přiznání a zjištění daňové povinnosti fyzických osob – nepodnikajících i podnikatelů. Stačí zadat údaje o příjmech, vytisknout a odevzdat na finančním úřadu.

Minimální základ daně, a tedy i minimální daň, se nevztahuje například na:

  • osoby s příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti (např. umělci, autoři, tlumočníci atd.),
  • společníky veřejných obchodních společností a komplementáře komanditních společností a jejich podíly na zisku.

A dále na osoby:

  • které platí daň paušální částkou,
  • které pobírají rodičovský příspěvek po celé nebo část zdaňovacího období,
  • které pobírají (nebo jim náleží) příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu podle zvláštních předpisů,
  • starobní či invalidní důchodce,
  • které nedovršily věku 26 let a které se současně soustavně připravují na budoucí povolání (studenti denního studia středních a vysokých škol),
  • které ve zdaňovacím období podávají daňové přiznání podle § 38gb zákona a které do konce téhož zdaňovacího období neukončily podnikatelskou činnost,
  • které mají ve zdaňovacím období nárok na slevu na dani podle § 35, 35a a 35b,
  • které uplatnily ve zdaňovacím období nárok na osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. e), nemá-li jiné příjmy uvedené v § 7,
  • které nemají příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) ve zdaňovacím období vyšší než 15 000 Kč,
  • které nemají jiný příjem podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) než příjem z lesního hospodářství nebo z dotací, podpor, grantů nebo z příspěvků, které nejsou podle § 4 odst. 1 písm. t) osvobozeny od daně,
  • které svou podnikatelskou činnost zahájily ve zdaňovacím nebo v minulém zdaňovacím období (tzn. první dva roky podnikání a rok ukončení se na podnikatele min. základ daně nevztahuje),
  • které jsou současně spolupracující osobou (§ 13),
  • které jsou českým daňovým nerezidentem, pokud úhrn jejich příjmů ze zdrojů v České republice (s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně) nedosahuje 90 % všech jejich příjmů.

Zdroj: Ministerstvo financí, Česká daňová správa

Jak se minimální základ daně spočítá?

Výše minimálního základu daně se každý rok zvyšuje. Na minimální základ daně má vliv jak zákon, tak výše průměrné mzdy. Výši všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok stanoví vláda nařízením do 30. září následujícího kalendářního roku, a to ve výši průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za kalendářní rok, který o dva roky předchází zdaňovacímu období.

Výše všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok nesmí být přitom nižší než výše všeobecného vyměřovacího základu za bezprostředně předcházející kalendářní rok. Minimální základ daně se rovná polovině všeobecného vyměřovacího základu vynásobené přepočítávacím koeficientem a počtem měsíců podnikání v daném zdaňovacím období (standardně tedy 12).

  • Vyměřovací základ za rok 2004: 17 882 Kč
  • Přepočítávací koeficient: 1,0532

Minimální základ daně pro zdaňovací období 2006 se tak vypočítá:

Vyměřovací základ za rok 2004 (17 882 Kč) * ½ * přepočítávací koeficient (1,0532) * Počet měsíců (12) = 112 999 Kč – po zaokrouhlení na stovky dolů tedy: 112 900 Kč

Minimální základ daně v jednotlivých letech činil:

  • 101 000 Kč pro rok 2004
  • 107 300 Kč pro rok 2005
  • 112 900 Kč pro rok 2006

Zdroj: NAŘĺZENĺ VLÁDY č. 414/2005 Sb.

Minimální základ daně zaokrouhlený na celé stokoruny dolů se nesnižuje o položky odčitatelné od základu daně uvedené v § 34 zákona. Daňovou ztrátu zjištěnou podle § 5 a 23 zákona dosaženou ve zdaňovacím období, ve kterém byl stanoven minimální základ daně, lze uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34 zákona.

Pokud bude podnikatel provozovat například živnost po dobu 3 let a v posledním roce se rozhodne podnikání ukončit (nebo přerušit), ani za jeden rok nemusí minimální daň platit. Pokud v některém zdaňovacím období podniká kratší dobu než po celý rok (resp. v některých měsících nepodniká vůbec, minimální základ daně se poměrnou částí o tyto měsíce sníží – například pokud by podnikal pouze půl roku, minimální základ daně by pro něj činil 56 400 Kč).

Jak se vypočítá daň?

Minimální základ daně však není konečnou částkou, ze které se počítá samotná daň. Rok 2006 přinesl v tomto směru změnu. Dříve bylo možné od základu daně odečíst některé zákonem stanovené nezdanitelné části daně uvedené v § 15 Zákona o daních z příjmů a položky odečitatelné ze základu daně, tudíž položky, které lze vložit do nákladů podnikání.

Od roku 2006 jsou však nezdanitelné částky nahrazeny slevami na dani, které se odčítají přímo z konečné daně. Pokud je daňový základ nízký a poplatník uplatní vícero slev na dani, může se i stát, že poplatník místo, aby daň zaplatil, ještě něco od státu dostane. Pokud například celková daň před odečtením slev na dani bude činit 10 000 Kč, a poplatník uplatní základní slevu na dani (7 200 Kč) a žije v jedné domácnosti s postiženým dítětem (12 000 Kč), stát mu ještě 9 200 Kč vrátí. Daňový bonus je však možno vyžadovat, pokud úhrn ročních příjmů přesahuje 45 000 Kč ročně. Výše daňového bonusu je maximálně 30 000 Kč ročně.

Slevy na dani pro rok 2007Platí od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2007
Sleva na dani Výše slevy
Na poplatníka 7 200 Kč
Na dítě 6 000 Kč
Na dítě ZTP/P 12 000 Kč
Na vyživovanou manželku/manžela 4 200 Kč
Na partnera ZTP/P 8 400 Kč
Částečný invalidní důchod 1 500 Kč
Plný invalidní důchod 3 000 Kč
ZTP/P 9 600 Kč
Student 2 400 Kč

Minimálního základu daně (a minimální daně) se tedy ve většině případů nemusíme bát. Vztahuje se jen na některé podnikatele a to pouze za určitých podmínek. Na druhou stranu se nevyplácí minimální daň podcenit. Při podání daňového přiznání můžete být překvapeni, díky daňovému bonusu a různým úlevám se ale může stát, že dokonce mile.

Anketa

Budete platit minimální daň?

12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 3. 2007 12:05