Odpověď na názor

Dovolte mi nikoliv odborné vyjádření, ale spíše osobní postřeh, ba povzdech: Právě vůči zdravotníkům považuji opatření za nejkrutější! Nadto vůči nim se postupuje nejtvrději už dávno. Typická situace – formální privatizace zdravotnického zařízení na obchodní společnost. Sice zůstává v rukou např. kraje, ovšem formálně již nejde veřejno-právní sektor (dříve rozpočtovou organizaci atp., nyní neziskové ústavní zdravotnické zařízení atp.), ale soukromý sektor, takže se již neuplatňuje odměňování platem, aby měl zaměstnanec garantován, alespoň platový tarif, nýbrž odměňování mzdou, která je víceméně smluvní (a je garantována toliko nejnižší úroveň zaručené mzdy) – taková a podobná opatření právě postihují lidi jako jste Vy – zdravotní bratr – místo Vás pak přicházejí sestřičky z Běloruska atp. Netvrdím, že musejí být špatné, mohou umět, ale zatraceně vůbec nerozumějí našim lidem – nejen mentalitě, ale i jazykově – tohle mi právě vyprávěl jeden starý pán, který kvůli maličkosti musel s ohledem na jazykovou bariéru otravovat během svého pobytu v nemocnici se vším lékaře, co by jinak vyřídil se sestrou. Vy třeba budete vykonávat svou práci v SRN atp. Naopak k nám přicházejí zdravotníci, nejen sestry, ze zahraničí. Nechci do toho plést politiku, národnostní cítění, chci zůstat jen v rovině odbornosti a přístupu k pacientům – zaplatil jsem si pobyt v lázních – s ukrajinskou lékařkou jsem byl maximálně nespokojen, aby má léčba byla efektivní stejně jsem musel za šéflékařem – Čechem. Důvody sice nebyly stejné jako u toho starého pána, ale příčina byla vpodstatě podobná.