Návod, jak vyplnit daňové přiznání krok za krokem (PŘÍKLAD)

Jak na přiznání, když máte příjmy ze zaměstnání i jako OSVČ, platíte hypotéku a životko, darujete krev a chcete maximalizovat slevu na děti?

V dnešním článku si ukážeme, jak vyplnit daňové přiznání v případě, že pracujete v pracovním poměru, ale máte i vedlejší příjmy jako OSVČ, dvě děti, z nichž jedno se narodilo během minulého roku, platíte hypotéku, posíláte si peníze na životní pojištění a darujete krev.

Modelový příklad

Daňové přiznání budeme podávat opět za Petra Sváču. Petr je i tentokrát zaměstnán jako grafik, bere 40 tisíc hrubého měsíčně, ale ještě si každý měsíc vydělává 8000 Kč jako OSVČ administrativní činností. Právě kvůli této brigádě si nemůže požádat o zúčtování daní zaměstnavatele (vedlejší příjmy nad 6000 Kč ročně). Od zaměstnavatele si tedy musí nechat vystavit „Potvrzení o zdanitelných příjmech“ a podat daňové přiznání.

Petr Sváča má dceru Gábinku, která chodí do školky, a syna Dalibora, který se narodil teprve minulý rok, konkrétně 13. června 2015. Paní Sváčová je na rodičovské a její příležitostné příjmy za minulý rok nepřesáhly hranici 68 000 Kč, může si tedy uplatnit slevu na vyživovanou manželku.

Pro náš modelový příklad je důležité ještě to, že Petr platí hypotéku a každý měsíc si posílá peníze i na životní pojištění. V minulém roce také šestkrát daroval krev.

Nyní si shrneme informace, které budeme potřebovat do daňového přiznání:

  • roční příjmy ze zaměstnání: 480 000 Kč (potvrzení od zaměstnavatele)
  • úhrn zaplacených záloh na daň z příjmů: 26 628 Kč (potvrzení od zaměstnavatele)
  • úhrn zaplaceného pojistného: 52 800 Kč (potvrzení od zaměstnavatele)
  • roční příjem jako OSVČ: 96 000 Kč (8000 Kč x 12)
  • 2 děti (1 z nich se narodilo v minulém roce 13. června 2015)
  • školkovné za dceru: 4000 Kč
  • šestkrát dárcovství krve: 12 000 Kč
  • zaplacené úroky z hypotečního úvěru za minulý rok: 23 000 Kč
  • uplatnitelné platby na životní pojištění: 12 000 Kč (potvrzení od pojišťovny)

První stránka

Na první straně nás žádné komplikace nečekají. Petr vyplní, kterému finančnímu úřadu formulář podává, své rodné číslo a DIČ. Označí také, že podává řádné daňové přiznání, a zaškrtne, že nevyužil služeb daňového poradce a že nemá povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem.

Následují osobní údaje a úplně dole pak potvrzení, že Petr nemá zahraniční příjmy a nespolupracuje s dalšími osobami.

Příloha č. 1

Protože má Petr příjmy jako OSVČ, musí vyplnit přílohu č.1. Zde označí, že chce uplatnit výdaje procentem z příjmů. Dole na stránce ve druhé části uvede druh samostatné výdělečné činnosti, kterým jsou administrativní a kancelářské práce. Zapíše, že využívá 60% výdajový paušál (Petr tuto svou práci vykonává na živnostenský list), výši příjmů 96 000 Kč a tomu odpovídající výdaje (60 %), tj. 57 600 Kč.

Stejné údaje zapíše i do tabulky výše. Vypočte, že dílčí základ daně odpovídá částce 38 400 Kč.

Druhá strana (2.–5. oddíl)

Výpočet dílčího základu daně ze závislé činnosti

řádek 31 – součet hrubých příjmů od zaměstnavatelů. Petr měl pouze jednoho, a proto z potvrzení o zdanitelných příjmech opíše celkovou částku 480 000 Kč (pokud vyplňujete EPO formulář na webu finanční správy jako Petr, souvisí s touto částí i list „Ostatní příloha“ (výpočtová tabulka k § 6), kam se vypisují příjmy od jednotlivých zaměstnavatelů, úhrn povinného pojistného, sražené zálohy a úhrn vyplacených bonusů)

řádek 32 – součet zaplaceného sociálního a zdravotního pojištění – Petr částku najde na potvrzení od zaměstnavatele (52 800 Kč)

řádek 34 – součet řádků 31 a 32 (532 800 Kč)

Dílčí základy daně

řádek 36 – opíšeme z řádku 34

řádek 36a – Petr neměl příjmy ze zahraničí, v tomto řádku proto bude hodnota z pole 36

řádek 37 – zde Petr uvede svůj dílčí základ daně ze samostatné výdělečné činnosti 38 400 Kč

řádek 41 – úhrn dílčích základů z řádků 37 až 40 (stále 38 400 Kč)

řádek 41a – úhrn dílčích základů se zohledněním vyňatých příjmů ze zdrojů ze zahraničí (tedy opět 38 400 Kč)

řádek 42 – základ daně – spočtete jako součet hodnot z 36a + kladné hodnoty ze 41a (532 800 Kč + 38 400 = 571 200 Kč)

řádek 43 – úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů (souvisí s Ostatní přílohou – výpočtovou tabulkou k § 6). Petr má jen jednoho zaměstnavatele, opíše sem tedy své celkové příjmy ze zaměstnání 480 000 Kč

řádek 45 – základ daně po odečtení ztráty. Petr ztrátu neuplatňuje, proto bude hodnota shodná s tou z řádku 42, tedy 571 200 Kč

Nezdanitelné části základu daně, odečitatelné položky a daň celkem

Vetřetím oddíle si Petr může uplatnit nezdanitelné části základu daně a odečitatelné položky. Odečítat si bude platby na životní pojištění, úroky z hypotečního úvěru a svých šest odběrů krve, z nichž každý má hodnotu 2000 Kč (celkem tedy 12 000 Kč).

řádek 46 – Petr vyplní 12 000 Kč za šest odběrů darování krve

řádek 47 – Petr uvede 12 měsíců, protože hypotéku platil celý minulý rok. Dále zapíše hodnotu 23 000 Kč, což je právě výše úroků z hypotéky za minulý rok. Hodnotu najde na potvrzení, které mu začátkem letošního roku zaslala banka

řádek 49 – Petr vyplní 12 000 Kč za platby na životní pojištění

řádek 51 – za zkoušky ověřující jeho další vzdělávání Petr zaplatil 3000 Kč, které si neuplatňuje nikde jako náklad a ani mu je neproplácel zaměstnavatel

řádek 54 – součet odečitatelných položek z řádků 48 až 51 (47 000 Kč)

Aktuální výši odečitatelných položek najdete v článku Odečitatelné položky 2016: o kolik si snížíte daňový základ? 

řádek 55 – základ daně snížený o odečitatelné položky. Hodnotu z řádku 54 odečteme od řádku č. 45, vyjde 524 200 Kč

řádek 56 – případné zaokrouhlení částky z řádku 55 na celé stovky dolů, opíšeme opět 524 200 Kč

řádek 57 – z řádku 56 vypočteme 15% daň, která činí 78 630 Kč

Celková daň nebo ztráta

řádek 58 – opíšeme částku z řádku 57, tedy 78 630 Kč

řádek 60 – pokud je potřeba, zaokrouhlujeme hodnotu z řádku 58 na celé Kč nahoru. Zde opět opíšeme 78 630 Kč

Třetí strana

Na třetí straně se budeme věnovat daňovým slevám, na které má Petr nárok. Protože uplatňuje slevu na vyživovanou manželku, na první řádky zapíšeme jméno a rodné číslo paní Sváčové.

řádek 64 – roční sleva na poplatníka 24 840 Kč

řádky 65a – sleva na manželku – paní Sváčová neměla v minulém roce příjmy přes 68 000 Kč a není držitelkou průkazu ZTP/P. Protože byli s Petrem sezdaní celý minulý rok, patří sem hodnota 24 840 Kč

řádky 65b–69 se věnují dalším daňovým slevám (viz popis na každém řádku), které se ale netýkají našeho příkladu

O slevách si více přečtěte v článku Daňové slevy 2016: znáte všechny novinky?

řádek 69a – sem Petr uvede částku školkovného z potvrzení (4000 Kč)

řádek 70 – úhrn slev na dani, tedy součet řádků 64 až 69a. Petr uvádí 53 680 Kč

řádek 71 – nová výše daně po odečtení slev (ř. 60 – ř. 70) Petrovi vychází 24 950 Kč

Tabulka č. 2 (údaje o dětech)

V tabulce č. 2 Petr uplatní daňové zvýhodnění na své dvě děti. Vyplní jejich jména, rodná čísla a počet měsíců, za které slevu uplatňuje. Protože se Dalibor narodil teprve minulý rok, nemůže za něj Petr uplatnit slevu celou. Uplatnit může jen ty měsíce, na počátku kterých už se Dalibor narodil, tedy za šest měsíců. Jestliže nemůže uplatnit slevu za celý rok, vyplatí se Petrovi uvést Dalibora do políčka „Počet měsíců ve výši na jedno dítě“, protože sleva na první dítě je nižší než sleva na druhé dítě (to, že je uveden na druhém řádku v tabulce, není důležité, podstatné je to, kam zapsal počet měsíců, za které u Dalibora daňové zvýhodnění uplatňuje).

Za starší dceru si může uplatnit zvýhodnění za celý rok, a proto 12 měsíců zapíše do pole „Počet měsíců ve výši na druhé dítě“ (opět není důležité, že je Gábina v tabulce na prvním řádku).

řádek 72 – daňové zvýhodnění za obě vyživované děti činí 6702 Kč + 15 804 Kč = 22 506 Kč

Novela zákona o daních z příjmů, která má zvýšit slevy na dítě pro rok 2016, už je v Senátu. Dokud ale nebude definitivně schválená, nemůže si Petr uplatnit vyšší slevy.

řádek 73 – sleva na dani (částka z řádku 72 uplatnitelná do částky z řádku 71) – sepíšeme opět 22 506 Kč, protože Petrova daňová povinnost je vyšší než daňové zvýhodnění

řádek 74 – daň po uplatnění slev, tedy ř. 71 – ř. 73 = 2444 Kč

řádek 75 – daňový bonus – daňové zvýhodnění není vyšší než daňová povinnost, proto Petr na daňový bonus nedosáhne

Petr může využít výdajový paušál na příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, aniž by se tím připravil o možnost uplatnit slevu na děti nebo na vyživovanou manželku. Výjimkou je totiž situace, kdy příjem ze zaměstnání tvoří víc než polovinu základu daně. Pokud by naopak příjmy z podnikání byly vyšší než příjmy ze zaměstnání z hlediska podílu na základu daně, ztratil by nárok na zmíněné daňové slevy.

Šestý oddíl vyplňovat nebudeme, protože Petr nepodává dodatečné daňové přiznání.

Placení daně

Petr platil zálohy na daň a v této části si je může odečíst z celkové daňové povinnosti.

řádek 84 – úhrn zaplacených záloh na daň z příjmů za rok 2015 činí 26 628 Kč

řádek91 – doplatek či nedoplatek Petr vypočte jako ř. 74 – ř. 77 – ř. 84 – ř. 85 – ř. 86 – ř. 87 – ř. 87a – ř. 88 – ř. 89 – ř. 90. Vyšlo mu –24 184 Kč, což znamená, že mu díky uhrazeným zálohám na daň vznikl přeplatek

Čtvrtá strana

Na poslední straně Petr uvede počet listů u jednotlivých příloh, tedy

widgety

  • Přílohu č. 1,
  • Potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele,
  • šestkrát potvrzení o odběru krve,
  • potvrzení z banky o zaplacených úrocích za hypoteční úvěr,
  • potvrzení od pojišťovny o platbách na životní pojištění,
  • potvrzení o zaplaceném školkovném ze školky, kam chodí jeho dcera,
  • čestné prohlášení manželky o tom, že si neuplatňuje slevy na děti,
  • čestné prohlášení o příjmech manželky za minulý rok,
  • kopie rodného listu syna Dalibora.

Nakonec připojí datum a vlastnoruční podpis.

Nesmí také zapomenout na oddíl „Žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob“, jinak by se připravil o více než 24 tisíc korun. Do poslední tabulky proto uvede svou adresu a přeplatek mu přijde domů složenkou (lze i na bankovní účet).

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 4. 2016 10:05