Výkaz o peněžních tocích (také se používá termín přehled cash-flow) doplňuje rozvahu a výkaz zisku a ztráty o informace, které souvisí se změnami (přírůstky a úbytky) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů ve společnosti. Informuje tak o schopnosti společnosti generovat peníze a jejich ekvivalenty a lze na jeho základě odhadovat pozici v rámci likvidity společnosti.
Pod pojmem peněžní prostředky si můžeme představit peníze v hotovosti či na běžném účtu. Naopak peněžními ekvivalenty se rozumí krátkodobý likvidní finanční majetek (například pokladniční poukázky), u kterého se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase a je snadno směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků. Dále sem můžeme zařadit například dlouhodobé peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou. Výkaz o peněžních tocích umožňuje investorům pochopit, jak se daří chodu společnosti, odkud peníze přicházejí a kde se utrácejí. V tomto článku se dozvíme, jak je tento výkaz strukturován a jak může být následně použit jako součást analýzy dané společnosti.
Struktura výkazu o peněžních tocích
Výkaz o peněžních tocích je odlišný od rozvahy a výsledovky, protože nezahrnuje výši budoucích příchozích a odchozích peněz. Proto peníze nejsou stejné jako čistý výnos, který zahrnuje prodeje za peníze nebo na fakturu, která bude zaplacena někdy v budoucnosti.
Peněžní toky jsou určeny pohledem na tři hlavní složky (respektive činnosti), do kterých peníze vstupují a následně je opouštějí. Jedná se o činnosti provozní, investiční a finanční.
Provozní činnost zahrnuje peněžní toky, které souvisí s hlavní výdělečnou činností společnosti. Pod investiční činností si můžeme představit například pořízení a prodej dlouhodobého majetku, případně činnosti související s poskytováním dlouhodobých půjček nebo přijímání jejich splátek. Poslední výše zmíněná je činnost finanční, která zahrnuje změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých či krátkodobých závazků.
Pokud bychom všechny tyto tři činnosti a v nich umístěné peněžní toky sečetli, dostaneme celkový peněžní tok ve společnosti za dané období. Jedná se víceméně o rozdíl mezi tím, co jsme měli na začátku, a tím, co máme na konci zvoleného období po této stránce.
Konkrétní příklady položek u jednotlivých činností, ze kterých vyplývají peněžní toky
Přírůstky | Úbytky |
---|---|
Platba od zákazníků | Úhrady dodavatelům |
Placené mzdy | |
Placené daně |
Přírůstky | Úbytky |
---|---|
Přijaté půjčky | Úhrady půjček |
Příjmy z emise akcií a dluhopisů | Nákup vlastních akcií |
Přírůstky | Úbytky |
---|---|
Prodej pozemků, budov a zařízení | Nákup pozemků, budov a zařízení |
Prodej dlouhodobých cenných papírů | Nákup dlouhodobých cenných papírů |
Přijaté splátky dlouhodobých půjček | Poskytnutí dlouhodobých půjček |
Metody sestavení výkazu o peněžních tocích
Existují dvě metody výpočtu peněžního toku a ve finále se samozřejmě výsledek musí rovnat: přímá a nepřímá metoda. Přímá metoda představuje určité zjednodušení této metody, protože bereme v potaz pouze rozdíly mezi peněžními příjmy a peněžními výdaji za dané období. Žádné další položky do výpočtu nevstupují a toto se vztahuje na všechny tři zmíněné činnosti. V podstatě pokud k počátečnímu stavu peněz přičteme peněžní příjmy a odečteme peněžní výdaje za dané období, získáme konečný stav peněz. Rozdíl mezi konečným a počátečním stavem peněz následně logicky dává právě peněžní tok za dané období.
U nepřímé metody dochází ke změně výpočtu, kdy se hospodářský výsledek společnosti před zdaněním upravuje zejména o nepeněžní transakce, neuhrazené náklady a výnosy minulých či budoucích období a o položky příjmů a výdajů spojených s finanční a investiční činností. Za nepeněžní transakce v rámci provozní činnosti se považují takové, které ovlivňují hospodářský výsledek, ale nemají vliv na zvýšení či snížení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Může se tedy jednat například o odpisy či tvorbu a čerpání rezerv. Nepeněžní transakce se vylučují z výkazu o peněžních tocích u investiční a finanční činnosti.
Pokud by převážná část pozitivního cash-flow pocházela z peněz získaných v rámci provozní činnosti, bylo by to dobrým znamením pro investory. To totiž znamená, že hlavní provozní činnosti vytváří dobré podmínky pro podnikání a je zde dostatek peněz pro nákup například nového majetku. Nákup nového vybavení (stroje, nářadí, zařízení a podobně) tak ukazuje, že má společnost peníze použitelné pro investice do svého růstu. V neposlední řadě by dostatek peněz ve společnosti měl nechat investory klidnými, protože by společnost měla být schopná v budoucnosti splatit své dluhy včas a bez větších problémů. Všechny přehledy o peněžních tocích samozřejmě nemusí na první pohled vypadat úplně zdravě a ukazovat pozitivní cash-flow. Určitě by však negativní peněžní toky neměly okamžitě signalizovat červenou plápolající stopku bez další dodatečné analýzy. Někdy může být negativní cash-flow výsledkem rozhodnutí společnosti, že v určitém okamžiku například rozšíří své podnikání, což může být dobrá věc pro další budoucí rozvoj, ale v současné době to stojí větší peníze. Analyzování změn v peněžních tocích mezi jednotlivými obdobími tak dává investorům lepší představu o tom, jak je společnost výkonná, nebo zda je na pokraji bankrotu, či jde cestou směrem k úspěchu.
Výkaz o peněžních tocích je odvozen z výsledovky a rozvahy. Čistý peněžní tok v rámci jednoho roku (X+1) by se měl rovnat zvýšení nebo snížení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů mezi danými dvěma roky v rozvahách (X a X+1). Pokud bychom třeba počítali cash-flow za rok 2015, mohli bychom pro srovnání použít rozvahy za rok 2014 a 2015, kde bychom srovnali meziročně příslušné položky. Výsledek by měl být samozřejmě totožný.
Pomoc při předvídání budoucích cash-flow
Společnost může výkaz o peněžních tocích použít pro předpovídání budoucích cash-flow, což může pomoci v otázkách spojených s rozpočetnictvím. Pro investory peněžní toky odrážejí finanční zdraví společnosti. V podstatě čím více je peněz k dispozici pro chod společnosti, tím lépe. Nicméně toto určitě není pravidlo platící bez výjimky. Občas může negativní peněžní tok plynout z růstové strategie společnosti ve formě například rozšiřování svých činností. Díky tomuto výkazu tak investor může získat dobrý obrázek o tom, co je považováno za jeden z nejdůležitějších aspektů společnosti, a tom, kolik je peněz generováno z chodu společnosti a zejména kolik z těchto peněz pochází z hlavní provozní činnosti.
Účetní osnova pro podnikatele k zobrazení a stažení ve formátu PDF například na webu:
Přílohy
1) Česká spořitelna, a.s. (Výroční zpráva za rok 2014): Výkaz o peněžních tocích
Poznámka: Položky ve sloupci pod označením „Bod“ odkazují na další části výroční zprávy, které detailněji popisují a doplňují jednotlivé řádky u položek umístěných v tomto výkazu (= příloha k účetním výkazům). Hlavním důvodem tohoto kroku je zpřehlednění finálních shrnujících čísel dané společnosti, které tak neobsahují velké detaily. Pokud by někoho právě tyto detaily zajímaly, najde je pod jednotlivými čísly dále v textu výroční zprávy často také spolu s doprovodným textem. Příkladem může být třeba bod číslo 12 – Pokladní hotovost a ostatní vysoce likvidní prostředky na konci účetního období:
2) ČEZ, a.s. (Výroční zpráva za rok 2014): Výkaz o peněžních tocích
3) ŠKODA AUTO a.s. (Výroční zpráva za rok 2014): Výkaz o peněžních tocích
Inspirováno článkem od Reema Heakala.