Názory k článku
Nastává konec starých dobrých časů?

Já bych zase nesouhlasil s vámi, mexi.

Znám pár politiků z ODS, a to na regionální úrovni. V civilním a předpolitickém životě toho mnoho nedosáhli, v politice, o které právě ODS tvrdí, že se na ní nedá zbohatnout, však ano. Pokud se má něco dělat pro občana, vždy hledí na to, co z toho budou mít oni, i když navenek tvrdí opak, že oni tu nejsou pro své osobní výhody. Různí přítelíčkové, ruka ruku myje. Když je v médiích někdo napadne, že jsou zpříznění se soukromými firmami, které pak dostávají veřejné zakázky, tak to není pravda, i když ta pravda je veřejným tajemstvím. A když pak vidíte, jaké hrady si staví, jaká mají luxusní auta, jak je i do práce vozí služebák (co se toho navyčítalo komunistům po převratu, jak tehdejší mocní jezdili v 613kách 1 v 1 autě ...), jak mají pro sebe vyhrazena parkovací stání, za která jiní musí předraženě platti ...Stále to jsou nejrovnější z nejrovných, jen tu hrají velkou roli ještě peníze. Peníze pro mnohé nezasložené.

Vím, že nyní píchnu do vosího hnízda, ale...
Když se obrátím na nějakého komouše, udělal by pro druhé první poslední. Žádné sobectví. Někdy mi připadá, že spíše zandebávají vlastní rodinu, aby pro druhé něco udělali. To o sobcích z ODS se říci nedá.
Jelikož se po převratu vystřídaly všechny možné strany a mnoho pozitivního pro běžné občany nepředvedly, nezbývá než zase začít od začátku. Vím, že se to mnohým nebude líbit, ale pro mne je přijatelnější, když nebudu muset platit u lékaře, dětem vzdělání, budu moci slušně a levně bydlet, jíst levné potraviny bez Éček, nebát se vyjít po 7. večer na ulici s tím, že přijdu kvůli 20ti koruně o kejhák nežli mít v Brdech radar nebo botičku na autě, když jsem nezaplatil výpalné za zábor veřejného místa, na které si někdo po převratu dělá nárok ... No a když budou přes své sliby a kritiku dosavadních vládnoucích stran dělat to samé co ODS, tak hold v dalších volbách volit zase někoho jiného ...

Mimochodem, kdyby vedení ODS a předchozí vlády tolik nepřisluhovaly západu, a byli bychom sví, neutrální, jak nám to slibovali po převratu, nemusela by se nás světová krize tolik dotýkat. Jsem zvědav, co bude např. se všemi našimi automobilovými montovnami. Automobilky již redukují plány svého dalšího odbytu a nevěřím, že se to nedotkne i jejich dodavatelů. A za za chaoitický rozmach montoven a takřka ničeho jiného po r. 1989 těžko můžeme vinit koministy.

Nevím přesně, na čí příspěvek reagujete (E.K.? - ale vždyť je to pravdivé - pozn. já jej nepsal, ale s názory se ztotožňuji): "s názorem nesouhlasím, protože se mi nezdá dost fundovaný, obsahově je velmi slabý a celkově působí, jako kdyby jeho pisateli chyběl dostatek odborné erudice".
- člověk nemusí být ve všem odborníkem (mnohdy naopak právě odborníkovi uniká mnohé podstatné = profesionální slepota) - mnohdy stačí používat blbý selský rozum a životní zkušenosti. Je jasné, že kdo pamatuje jen popřevratové období, nezná plnou pravdu z před r. 1989, neví, že mnohé fungovalo úplně jinak, než je jim zcela jednostranně naléváno do hlav současným vzdělávacím systémem a že spousta věcí jde dělat jednodušeji a levněji, než je nyní zvykem.

Co dělat, když přijde krize
Podle klasického pojetí se ekonomika vyvíjí v cyklech projevujících se kolísáním ekonomické aktivity okolo dlouhodobého trendu. Podle učebnic takovýto cyklus začíná obdobím růstu a všeobecného rozvoje. Vyšší poptávka podporuje růst produkce a investic, klesá nezaměstnanost a roste životní úroveň. Po dosažení vrcholu dochází k nasycení poptávky a stagnaci produkce. Následuje hospodářský pokles neboli recese, která může přerůst v ekonomickou depresi a posléze krizi.


U nás k žádnému nasycení nedošlo, krize je tu ale stále. Jen co se odrazíme ode dna (pokolikáté už?), přijdou balíčky a reformy ze strany pravice, aby tato opatření opět zpomalila nastartovaný ekonomický růst. Snad i komunisti věděli, že zvyšování spotřeby vede ke zvyšování životní úrovně. Proto ODS běžným občanům spotřebu uměle snižuje zaváděním nových poplatků a zvyšováním stávajících cen, aby ti, co se mají dobře, se měli ještě lépe - pak zákonitě ti, co se tak dobře nemají, se musí mít hůře ... Problém je v tom, že ta první skupinka je nepoměrně menší než ta skupina druhá. Udělat pár lidí bohatých dokáže každý trouba, ale aby se všichni, kdož se o to zaslouží, měli dobře, to už tak jednoduché není.

Mne stačí, že takový neoprávněně bohatý soudruh Topolánek si svojí reformou přilepšil o 20 tisíc, aniž by si je nějak zasloužil - pro něj to mnoho jistě neznamená, pro mnohého občana ČR je to víc než normální plat. Chudým brát a bohtaým dávat se samozřejmě netýká jen s. Topolánka.

Připojuji se - výtečně napsáno.
Chce to opravdovou defenestraci, žádný samet - něco jako v Rumunsku zatočili s Čaušeskem - zlaté kohoutky byly i krátce po revoluci symbolem čehosi nežádoucího a kdo je měl, se tím až tak nechlubil. Zato dnes patří vystavování zlatých kohoutků k symbolům "úspěchu". Úspěchu však většinou nezaslouženého, získaného nemravnými cestami a známostmi.