Nastane den, kdy záchranná opatření potopí ekonomiku?

Makrodata vzbuzují optimismus. O to více udivuje nová prognóza centrální banky, která snížila očekávání růstu ekonomiky. Jde o pesimismus nebo o zlou předtuchu?

Podle posledních zpráv z ekonomiky by se mohlo zdát, že česká ekonomika je z nejhoršího venku. O to více trh i ekonomy zarazila nedávno zveřejněná prognóza České národní banky (ČNB). Ta sice upravila prognózu HDP na letošní rok směrem nahoru z 1,6 % na 2,3 %, odhad na příští a přespříští rok je ale na trhu zdaleka nejpesimističtější. Původně centrální banka odhadovala, že ekonomika v příštím roce poroste 1,8% tempem. Nyní svá očekávání snížila na 1,2% tempo růstu.

Výhled ČNB zhoršila také pro rok 2012 z 2,9 % na 2,5 %. Za důvod guvernér ČNB Miroslav Singer označil vládní škrty za účelem snížení deficitu. Tento cíl by podle Ministerstva financí ČR neměl být vývojem ekonomiky nijak ohrožen a deficit by měl v příštím roce na úrovni 4,6 % HDP. Čtěte více: Den, kdy český stát zkrachoval

Centrální banka: největší pesimista

Centrální banka si tak svou prognózou vysloužila nálepku největšího pesimisty. Svůj odhad totiž před časem zveřejnilo také právě ministerstvo financí. Podobně jako centrální banka ministerstvo odhaduje během letošního roku růst ekonomiky 2,2% tempem a mírné zpomalení v příštím roce. Růst by ale stále měl dosahovat 2% tempa.

Zpomalení ekonomiky předpokládají pro příští rok i další ekonomové. I jejich odhady se ale spíše blíží predikci ministerstva financí než centrální banky. Pro letošní rok čekáme růst o 2 % s rizikem ještě vyššího čísla. Příští rok vidíme zpomalení na 1,9 %, sdělil serveru Měšec.cz Pavel Sobíšek, ekonomický analytik UniCredit Bank. Ten současně uvedl, že podle něj je hlavním faktorem nejistoty, který od sebe odlišuje různé odhady, míra fiskální restrikce. Z odhadu je ale vidět, že budoucí situaci nevidí tak černě, jako ČNB. My sázíme na to, že se nižší výdaje vlády dotknou jen omezeně soukromé spotřeby, zatímco v investicích nahradí část vládního výpadku cyklické oživení investiční aktivity soukromých podniků, dodal Sobíšek.

Stejné tempo růstu ekonomiky odhaduje i Martin Lobotka, analytik České spořitelny. Podobně jako Sobíšek ale nepřipouští, že by měla mít fiskální restrikce tak fatální účinky na tempo růstu. Podle nás pokračující oživení v Evropské měnové unii (EMU) a fakt, že většina fiskálního utahování je na jihu EMU, zaručí, že ekonomika poroste rychleji než je tomu v prognóze ČNB, řekl serveru Měšec.cz Lobotka.

Proč tedy centrální banka zaujímá tak radikální postoj vzhledem k budoucímu odhadu růstu? Je možné, že po tom, co v minulosti ekonomický propad podcenila, nyní volí raději opatrnější cestu. Tento odhad potvrzují i názory ekonomů. Přes všechny nejistoty je prognóza ČNB na příští rok podle našeho názoru nespravedlivě pesimistická. Na druhou stranu ČNB se výprasku s podceněním ekonomického propadu v roce 2009 drží raději při zemi s vědomím, že prognózu na růst či výhled na sazby lze kdykoliv upravit nahoru, uvedl Vojtěch Benda, hlavní ekonom ING Commercial Banking. Jeho slova ostatně potvrzuje také korekce v prognóze pro růst ekonomiky za letošní rok. Prognózu ČNB lze chápat jako poměrně jasný signál trhům, že centrál banka se rozhodla zaujmout neúprosně vyčkávací pozici, dodal Benda.

Zvýšení sazeb se odkládá?

To, že od tempa českého hospodářství očekává to nejhorší právě centrální banka, může leccos vypovědět i o tom, jak bude bankovní rada ČNB přistupovat k otázce úrokových sazeb. Úprava odhadu totiž napovídá, že sazby se v nejbližší době asi jen tak nezmění.

Centrální banka posunula svůj výhled na růst úrokových sazeb z poloviny roku 2011 až na jeho konec. To ale neznamená, že by sazby nemohly být zvýšeny již v prvním kvartálu příštího roku. Názory členů bankovní rady se mohou měnit poměrně rychle, ostatně jako to mu ostatně bylo v průběhu celého letošního roku, komentuje nejistou situaci v oblasti úrokových sazeb Benda. Tomu, že se bude s jejich zvyšováním čekat až na konec příštího roku, ostatně nevěří ani ostatní analytici. Ke změně úrokových sazeb letos nedojde, první zvýšení čekáme před polovinou roku 2011, odhadl Pavel Sobíšek. Čtěte také: Co zabrání vypuštění inflačního džina z láhve?

Podle nás by sazby měly nahoru již v prvním kvartálu příštího roku, zejména pokud koruna oslabí z aktuálních hodnot, které jsou nyní moc silné. Je ale jasné, že pokud bude ČNB „hrát opatrně“ (jak naznačují slova guvernéra o „větší nejistotě“), sazby skutečně mohou zůstat dlouho nízko, uvedl také Martin Lobotka.

Růst cen zatím nehrozí, zaměstnanost příliš nepotěší

Růst cen by podle odhadů neměl znamenat pro naši peněženku v příštím roce ještě žádné nebezpečí. Odhady se shodují na tom, že ačkoli příští rok růst cen mírně zrychlí, pořád by se měl svým tempem pohybovat kolem inflačního cíle. Například ministerstvo financí odhaduje míru inflace pro letošek na úrovni 1,5 %, v příštím roce pak její urychlení na 2,2 %. I centrální banka odhaduje, že inflace bude s největší pravděpodobností oscilovat kolem 2 %. Čtěte více: Jak se stanovuje inflace?

Horší už jsou data z úřadů práce. Celková zaměstnanost se ve třetím kvartálu podle Českého statistického úřadu, snížila oproti stejnému období roku 2009 o více než 10 tisíc osob, které hledají zaměstnání. Oproti druhému čtvrtletí letošního roku je ale průměrný počet zaměstnaných (očištěný od sezónních vlivů) o více než 17 tisíc osob vyšší. Stagnace počtu nezaměstnaných osob i v období nástupu absolventů škol na trh práce ukazuje na postupné zlepšování situace na trhu práce, uvádí zpráva ČSÚ s tím, počet osob, které jsou bez práce déle než jeden rok, se ale nadále zvyšuje. Proti 3. čtvrtletí 2009 se jejich počet zvýšil o více než 52 tisíc osob. Jejich podíl se začal opětovně přibližovat polovině všech nezaměstnaných osob (42,9 %), přitom v 1. čtvrtletí roku 2010 činil pouze 35,7 %, uvádí zpráva.

Podle Pavla Sobíška bude nezaměstnanost na konci roku dosahovat hodnot 9,1 %, tedy o jednu desetinu méně, než na konci loňského roku. Zaměstnanost se v letošním roce dle odhadu sníží o 1,2 %, v roce 2011 by pak měla již růst, a to o 0,8 %, uvádí také predikce ministerstva financí s tím, že objem mezd a platů se v roce 2010 pravděpodobně zvýší o 0,5 %, v roce příštím až o 3,4 %, a to i přes snížení objemu mezd v sektoru centrální vlády o 10 %. Čtěte také: Lidí bez práce ubývá, otázkou je, proč

Poslední data jsou pozitivní, ale nic není nemožné

Pozitivní trend oživující ekonomiky potvrzují i makrodata, která včera zveřejnil ČSÚ. Průmyslová produkce se podle jeho zprávy oproti minulému roku zvýšila, především kvůli strojírenství, o 12,2 %. V září vzrostla o 1,1 % a hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o 14,6 %. Data potvrzují pokračování oživování a jsou tak v souladu s tím, co naznačovaly informace za německý průmysl, německé průmyslové objednávky nebo i české předstihové indikátory. Vzhledem k růstu objednávek (z toho o 16,3 % ty zahraniční) by i další měsíc či dva měla být aktivita v průmyslu dobrá, zhodnotil Martin Lobotka s tím, že tempo, stejně jako v Německu, se ale bude opět zpomalovat.

Maloobchod si meziročně připsal 3 % (3,5 % bez sezónního očištění) zejména díky dobrým prodejům motorových vozidel a nepotravinářského zboží. Meziměsíčně se tržby zvýšily o 0,6 %. Zatímco prodeje aut možná trochu trpí minulým vyššími prodeji (snaha prodejců v krizi), zbytek ekonomiky se ale kontinuálně zlepšuje a zrcadlí  lepší trh práce a vyšší důvěru spotřebitelů. Maloobchod naznačuje, že by poptávka domácností měla dále vzrůst, i když pomalejším tempem než za první pololetí, odhadl Lobotka.

Aktuální informace z ekonomiky jsou tedy víceméně pozitivní. Je tedy prognóza centrální banky opravdu pouze krokem k větší opatrnosti nebo si jen nechává volná zadní vrátka, protože stát se může leccos? To, že nic nemusí být takové, jaké se nyní zdá, potvrzuje komentář Aleše Michla, analytika Raiffeisenbank, jehož zábavný a filosofický komentář jsme jako tradičně nechali až úplně nakonec: Jsem teď ve schizofrenní situaci, kdy si myslím že – ve vší počestnosti řečeno – většina kolegů analytiků se mýlí. Podle mě bude vývoj buď o hodně lepší než si všichni myslí, anebo o hodně horší. Jenomže koukněte na trhy, pravděpodobnost deflace je zhruba stejná jako pravděpodobnost velké inflace. Než se to vyjasní, nemá cenu se hádat o půl procenta, jestli ta která předpověď je větší či menší. O to teď přeci vůbec nejde…

16 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 11. 2010 16:16