Naše mzdy klesají. Dočkáme se obratu?

Porostou mzdy nebo budou nadále klesat? A má česká ekonomika vůbec naději dosáhnout vysokého hospodářského růstu?

Česká republika úspěšně vystoupila z recese a ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,6 % HDP. Byl to tak podstatně lepší výsledek, než byl očekáván ze strany analytiků, a ukazuje, že ekonomika nejspíše v příštím roce oživí. Společně s námi se dařilo také Německu, kde hrubý domácí produkt rostl obdobně jako u nás. 

Ilustrační obrázek.
Autor: isifa.com

České ekonomice se nedařilo. Mzdy klesaly nejen reálně, ale i nominálně.

Co naše mzdy? 

Projeví se rostoucí ekonomika také na mzdách? Zatím však reálně jen klesá: V prvním čtvrtletí nastal pokles mezd o 85 Kč na 24 061 Kč. Znamená to, že mzdy nejen poklesly reálně, ale i nominálně, což je v historii ČR ojedinělý případ. Analytici si ho vysvětlují vlivem vysokých odměn, které byly vypláceny na konci roku 2012. Průměrná mzda ve 2. čtvrtletí letošního roku sice stoupla o 297 Kč, nominální růst činil 1,2 %, po odečtení inflace však mzda reálně poklesla o 0,3 %.

Údaje o mzdách ukázaly na značnou opatrnost podniků v oblasti nákladů. S ohledem na ekonomický vývoj je to přístup pochopitelný a v případě mnoha podniků zřejmě jediný možný, uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle Davida Marka z Patria Finance by měly v letošním roce vzrůst mzdy o 1,1 %, což bude nejnižší růst od roku 1990.

V tomto roce sice nejspíše dojde k nízkému růstu nominálních mezd, reálně si však výrazně pohoršíme. Německých mezd se tak nejspíše ještě několik desetiletí nedočkáme. Čtěte více: Do tří let by měl být průměrný plat 30 tisíc korun. Doženeme Německo?

Jak nám mají růst mzdy?
Rok Odhad měsíční mzdy
2015 29 440
2025 43 570
2035 64 480
2050 116 139

Zdroj: Výpočet podle „Druhé Bezděkovy komise“

Mzdy v současné době rostou výrazně v IT sektoru, kde je poptávka především po kvalitních programátorech výrazně větší, než nabídka. Čtěte více: Práce v IT: Kde jsou největší platy a mzdy?

Co je však důležité, že se konvergence vlivem hospodářské krize vůči západní Evropě zastavila. Hrubý domácí produkt (HDP) na osobu při přepočtu na standard kupní síly (PPS) byl v minulém roce ve výši 80 % průměru EU, ještě v roce 2009 to přitom bylo 83 %. Česká republika se přestala blížit k průměrné úrovni EU, od roku 2010 naopak diverguje, uvedla analytička ČSÚ Drahomíra Dubská.

Co koruna? 

Dolar až za 40 Kč? Taková byla realita ještě v roce 2000. Od této doby však koruna začala výrazně posilovat. Tento trend byl ovlivněn jak restriktivní měnovou politikou na konci 90. let, tak především úspěchy české ekonomiky. V roce 2009 s nástupem hospodářské krize se však posilování koruny zastavilo: Zastavení posilování koruny přesně koresponduje se zastavením konvergence vůči západním zemím Evropské unii, uvedla Helena Horská z Raiffeisenbank.

Silnější koruna vede k levnějším importům, naše mzdy v eurovém vyjádření rostou. Problémy však mají exportéři, kterým klesají zisky, někteří z nich musí propouštět. Silnější koruna a především příliš nízká inflace pod inflačním cílem se nelíbí České národní bance, která dlouhodobě varuje, že možná přikročí k devizovým intervencím.

Devizové intervence by vedly k oslabování koruny a nárůstu inflace – zdražily by dovozy, zatímco export by se zvýhodnil. Před tímto opatřením však varuje bývalý poradce v ČNB a ekonom Jan Havel. ČNB podle něj totiž už v minulosti vygenerovala kvůli devizovým intervencím ztrátu za více než 200 miliard Kč. O tématu čtěte více:: ČNB by se měla zrušit, nepomáhá ekonomice, tvrdí ekonom

Proti devizovým intervencím je například členka České národní banky Eva ZamrazilováPaní Zamrazilová by přistoupila k devizovým intervencím až v případě, pokud by ekonomice hrozily deflační tlaky, domnívá se hlavní analytička Helena Horská z Raiffeisenbank.

Moc se nám v minulosti nedařilo…

Dlouhodobé predikce HDP se v posledních letech ukázaly jako velmi nepřesné či zcela zcestné. Ještě v roce 2008 očekávala například většina komerčních bank, včetně samotné České národní banky, že hrubý domácí produkt v následujícím roce poroste. Skutečnost byla o poznání děsivější a v roce 2009 s nastoupením celosvětové recese a poklesem HDP o 4,5 %.

Ukázalo se, že česká ekonomika není izolovaným bezpečným přístavem v rozbouřeném moři, ale ekonomikou, která je velmi otevřenou a tedy značně závislou na vývoji ve světě. Některé problémy, které se však dlouhodobě „zametaly pod koberec“, se začaly projevovat i na makroekonomické úrovni. K tématu čtěte více: Ekonomové: Pokud se nezbavíme korupce, neporosteme

Co musíme zlepšit?

Jak už bylo uvedeno, třetí čtvrtletí dává naději, že se situace v české ekonomice bude pozvolna zlepšovat. Česká ekonomika má možnosti dlouhodobě průměrně růst o 3 procentní body HDP, myslí si Horská, podle které je nutné, aby se ČR znovu začala přibližovat západním zemím. Sama jako velkou ztrátu pro českou ekonomiku vidí neefektivní využívání evropských dotací. Je však také nutné zefektivnit státní sektor, snížit byrokratické překážky. V současnosti však, podle nejrůznějších ukazatelů, má v tomto ohledu ČR značné rezervy. Čtěte také: Byrokracie a korupce. V Česku se prostě podniká těžce

Problematický je také vývoj v Evropské unii, stále nové regulace můžou vést k poklesu konkurenceschopnosti a přesunu velkých společností do zahraničí. Čtěte více: Firmy chtějí pryč z EU. Proč?

Lze proto očekávat, že řada montoven se skončením investičních pobídek, ale i nárůstem ceny pracovní síly zamíří dále na východ. Problémem je také ztráta konkurenceschopnosti. Podle průmyslníků dokonce hrozí to, že například obnovitelné zdroje energie povedou k výraznému zvýšení nezaměstnanosti. Čtěte více: Průmyslníci: Problém s obnovitelnými zdroji může zdvojnásobit nezaměstnanost 

47 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 9. 2013 10:28