Spočítejte si...

Zavřít

Nakupujte bez peněz

Došly vám peníze, ale ten nový mobil prostě musíte mít? Říkat příbuzným o půjčku nechcete, bylo by vám to trapné? V tom případě můžete využít stále atraktivnějších nabídek splátkových společností.

Pokud se jako jistá hlasatelka z reklamy zabýváte celý život módními trendy, pak jeden z nich u nás můžete sledovat téměř od samého začátku. Na Západě a zvláště ve Spojených státech je život na dluh takřka typický a začíná se teď zabydlovat i v tuzemsku.

Může nabývat různých podob, ale zvyšující se průtok dvou protichůdných peněžních toků (větší sumy od bank, leasingových a splátkových společností jsou s časovým odstupem vyrovnávány menšími splátkami od jejich klientů) je snadno rozpoznatelný.

Lze říci, že roste zájem jak o bankovní spotřebitelské úvěry (celkem banky domácnostem půjčily 27,5 mld.), tak nebankovní spotřebitelské úvěry a kreditní karty splátkových společností (16 mld. Kč) i leasing (100 mld. Kč).

Velkou roli v proměně vnímání života na dluh sehrává psychika. Získat zboží hned a hlavně bez placení (či zaplacení jen určité procentní částky zboží) bývá velmi lákavé. Zvlášť když mám pak opět splácet jen velmi malé částky. Splátkový prodej se také stává společensky přijatelný (zadlužení v myslích mnoha lidí často znamenalo a dodnes znamená nejistotu a ohrožení budoucnosti, mladší generace však tyto předsudky rychle ztrácejí) a dokonce prý znamená i jistý druh sebepotvrzení.

Podle odborníků totiž při sjednávání úvěru svou roli sehrává touha po uznání schopnosti splácet. Je to pochopitelné – když vás banka odmítne jako neperspektivního klienta, znamená to, že nevěří vám a vaší schopnosti zajistit splácení úvěru, a tím jako by nevěřila ani v zajištění vašeho vlastního života (kdo už by to měl vědět, když ne banka). Naopak když jste považováni za úvěruhodné, komu by to nepřidalo na sebevědomí, že?

Nákupy na dluh navíc mají tu krásně ambivalentní vlastnost, že plujete s davem (půjčuje si stále více lidí – růst trhu za loňský rok se odhaduje na 15%, na letošní rok je předpověď 10%), ale zároveň si zachováváte pocit vlastní individuality (protože banka opravdu nedá každému a nebankovní společnosti taky ne).

Jen pro zajímavost – půjčuje si prý zhruba každý třetí Čech. Průměrná částka na smlouvu v případě splátkového prodeje se pohybuje kolem deseti tisíc korun na osobu (např. GE Capital Multiservis cca 9000 Kč/os., CCS Triangl cca 11 500/os.). Průměrný věk klientů se pohybuje mezi 25 a 40 lety v případě kreditních karet splátkových společností a mezi 35 a 39 lety v případě nebankovních spotřebitelských úvěrů; průměrný čistý příjem klientů vychází možná trochu překvapivě jen na částku kolem 10 000 Kč. (Zdroj: GE Capital Multiservis).

A co se pořizuje na splátky? Pomineme-li leasing automobilů, tak především elektronika a vybavení domácností (spotřebiče, nábytek). Výjimkou jsou kreditní karty (dluhové financování kartou má revolvingový charakter – kolik z dluhu splatíte, tolik si zase můžete půjčit (do výše úvěrového rámce)), které bývají využívány i k menším nákupům (především oblečení, obuv, sport).

Abyste v obchodě před vystaveným zbožím neodolali, přichystali si na vás splátkové společnosti řadu atraktivních nabídek. „Zaplaťte jen desetinu ceny a zboží bude vaše!“ Podobný slogan jste už určitě slyšeli. Obvykle se dodává „.a zbytek ceny zaplatíte v deseti stejných splátkách“. Variabilita poměru mezi akontací a výší splátek může být téměř nekonečná, od „nulového navýšení“ (ano, opravdu byste neměli zaplatit žádné úroky navíc – př.: akontace 50% zboží a pět splátek ve výši 10% ceny), přes již zmíněných deset procent teď a deset splátek potom až po nulovou akontaci. Výše uvedené nabídky však často bývají nasazovány jen jako příležitostné akce, které mají přilákat zákazníky jak do prodejny, tak ke splátkovému prodeji jako takovému.

Ovšem rozhodovat se přímo v prodejně o tom, jestli nákup na splátky ano či ne, je velmi nebezpečné. Především přímo před vytouženým zbožím asi budete jen těžko hledat argumenty pro to, abyste si ho nekoupili. Navíc se v takové chvíli také těžko počítá. A počítat, to je při nakupování na splátky to hlavní, jinak se vám může mimořádně prodražit.

Když vám banka řekne, že vám půjčí na 16% úrok, asi si to budete hodně rozmýšlet, 16 % není zrovna málo (zvlášť když si tento úrok porovnáte třeba s úročením termínovaných vkladů, co vynášejí kolem 2%). Když ale od splátkové společnosti uslyšíte, že zaplatíte „jen“ o tisíc korun navíc a to ještě v průběhu celého roku, ani si neuvědomíte, že úrok bude mnohem vyšší, obvykle někde mezi 20 % a 30 % (více viz tabulka). Není divu, že splátkové a leasingové společnosti zveřejňují úrokovou sazbu jen velmi neochotně, a to i přesto, že jim to od počátku ledna přikazuje zákon (prý klienta víc zajímá, kolik skutečně zaplatí a ne kolik je to procent; zkrátka ho prý zajímá víc to, co splátkové společnosti chtějí, aby ho víc zajímalo).

Nákupy na splátky v naprosté většině případů zvedají původní cenu zboží mnohem výš, než se zdá. To ale neznamená, že někdy nemohou být výhodné. Rozložení splátek opravdu může být cesta, jak získat potřebnou součást do domácnosti, pokud nemůžete nashromáždit větší částku okamžitě. Nejdůležitější roli při rozhodování však musí hrát klid a ne žádná spotřebitelská horečka, která zatemňuje mysl. Při nákupu na splátky totiž musí umět počítat i ti, kteří nenávidí matematiku. Jinak by na to mohli nehezky „doplatit“.

A co vy, jaké máte zkušenosti s nakupováním na splátky? Koupili jste si už něco tímto způsobem? Zopakovali byste si to? Doporučili byste to ostatním?

Anketa

Využíváte nákupů na splátky?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 3. 2002 18:27