Náhrada mzdy a nemocenské v roce 2017 (příklady, návody)

Za nemoc dostanete od zaměstnavatele v roce 2017 více, bude se vám počítat více z výdělku. Kalkulačka, na které si vše spočítáte.

Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů náhrada mzdy od zaměstnavatele, až potom nemocenské od státu.

Kdo je nemocensky pojištěn

Zaměstnanci činní v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti jsou účastni nemocenského pojištění, a mají tedy za stanovených podmínek v případě dočasné pracovní neschopnosti nárok na náhradu příjmu od zaměstnavatele resp. nemocenské od státu, pokud sjednaná částka započitatelného příjmu z jejich zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku 2500 Kč – tzv. rozhodný příjem.

Od roku 2012 jsou též zaměstnanci činní na dohodu o provedení práce účastni nemocenského pojištění, a to v těch kalendářních měsících, v nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení práce (nebo úhrnu více těchto dohod u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci) v částce vyšší než 10 000 Kč, tedy nejméně 10 001 Kč.

Jak probíhá náhrada mzdy

Během prvních 2 týdnů, s výjimkou prvních 3 dnů, dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz vám poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny; nemocenské vyplácí stát až od 15. dne. Běžné onemocnění jako chřipka či angína se tak často vyléčí dříve, než vůbec můžete získat nemocenské dávky. Náhrada mzdy náleží za pracovní dny, a to při dočasné pracovní neschopnosti, od 4. pracovního dne, při karanténě náleží již od prvního pracovního dne.

Náhrada mzdy náleží pouze za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá účast na nemocenském pojištění. Náhrada mzdy nepřísluší za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených pracovních směn. Nemocenské dávky náleží za kalendářní dny.

Pokud vznikla dočasná pracovní neschopnost ode dne, kdy již zaměstnanec celou směnu odpracoval, začne běžet doba prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti následujícím kalendářním dnem. Takto bude posuzován i případ, kdy zaměstnanec odpracuje celou směnu a poté je v tomto dni hospitalizován ve zdravotnickém zařízení. Odpracuje-li zaměstnanec jen část své směny, začíná běžet prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti již tímto dnem.

Podklady čtyřikrát za rok

Nejprve je třeba zjistit váš průměrný hodinový výdělek za kalendářní čtvrtletí předcházející tomu, ve kterém jste byli uznáni dočasně práce neschopnými nebo vám byla nařízena karanténa. Pak se sečtou vaše veškeré příjmy, jak základní mzda nebo plat, tak i další složky, jako např. odměny, a vydělí se počtem pracovních hodin v příslušném čtvrtletí. Pokud nelze průměrný výdělek stanovit, protože jste neodpracovali v příslušném čtvrtletí ani 21 dnů, použije se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek, kterého byste zřejmě dosáhli. Ten se stanoví ve smyslu ust. § 353 odst. 1 a 2, § 354 odst. 1 a 2§ 355 a § 356 odst. 1 zákoníku práce.

Z průměrného výdělku

Průměrný výdělek se počítá z hrubé mzdy (platu) zúčtované k výplatě v předchozím kalendářním čtvrtletí a z odpracovaných hodin v rozhodném období, resp. hodin, za které vám přísluší mzda nebo plat. Průměrný výdělek se tedy zjišťuje – vypočítává – u zaměstnance celoročně zaměstnaného čtyřikrát ročně – vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu.

Jestliže je v rozhodném období (kalendářním čtvrtletí) zúčtována k výplatě mzda (plat), která je poskytována za delší než čtvrtletní období (např. roční odměna, cílová odměna, třináctá mzda nebo plat), vypočte se její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí (např. jedna čtvrtina z roční odměny) a zahrne se do výpočtu průměrného výdělku za toto čtvrtletí a zbývající části se zahrnují do hrubé mzdy v následujících čtvrtletních obdobích. Zápočet těchto mezd (platů), poskytovaných za období delší než čtvrtletí, se v rozhodném období zahrnuje však vždy jen v rozsahu vaší odpracované doby v tomto rozhodném období, aby nedošlo ke zkreslení vypočteného průměrného výdělku.

V případě proplacení mzdy (platu) za práci přesčas při neposkytnutí náhradního volna za ni v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, se do odpracované doby v tomto čtvrtletí zahrnou také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta (např. práce přesčas vykonaná v lednu je zaměstnanci proplacena až v dubnu).

Pokud bude dočasná pracovní neschopnost trvat tak, že v rámci prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti připadne čtvrtý nebo jakýkoliv další pracovní den nebo dny do jednoho kalendářního čtvrtletí a následující pracovní den nebo dny až do 14. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti do následujícího kalendářního čtvrtletí, budou se pro výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti používat 2 průměrné hodinové výdělky.

Příklad

Zaměstnanec pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby, která je rozvržena rovnoměrně do 5 pracovních dnů na kalendářní dny pondělí až pátek.

Dočasná pracovní neschopnost vznikne v pondělí 27. 3. 2017 a bude trvat až do 24. 4. 2017.

Náhrada mzdy za pracovní dny bude náležet od 4. dne dočasné pracovní neschopnosti, tedy od čtvrtka 30. 3. 2017 do neděle 9. 4. 2017, resp. pátku 7. 4. 2017, protože náhrada mzdy se poskytuje jen za pracovní dny.

Od 10. 4. 2017 bude náležet nemocenské za kalendářní dny až do ukončení pracovní neschopnosti.

Pro výpočet náhrady mzdy bude za dobu od 30. 3. do 31. 3. 2017 použit průměrný výdělek platný k 1. 1. 2017 a pro výpočet náhrady mzdy za dobu od 1. 4. do 7. 4. 2017 průměrný výdělek platný k 1. 4. 2017. 

Výdělek se redukuje

Zjištěný průměrný hodinový výdělek se ale nezapočítává celý, upraví se (sníží se) podle příslušných hodinových redukčních hranic (RH) tak, že do výše I. RH (v r. 2016 je to 157,675 Kč, tedy zaokrouhleno na haléře nahoru 157,68 Kč, v r. 2017 to bude 164,85 Kč) se z něho započte 90 %, z částky přesahující I. RH do výše II. RH (v r. 2016 to je 236,425 Kč čili 236,43 Kč, v r. 2017 to bude 247,10 Kč) se započte 60 % a z částky přesahující II. RH do výše III. RH (v r. 2016 to je 472,675 Kč čili 472, 68 Kč a v r. 2017 to bude 494,20 Kč) se započte 30 % (přičemž částka nad III. RH se nezapočítává, nezohledňuje).

Porovnání redukční hranice náhrady mzdy v letech 2016 a 2017
Rok 2016 Rok 2017 Míra zápočtu
do 157,68 Kč do 164,85 Kč 90 %
od 157,68 Kč do 236,43 Kč od 164,85 do 247,10 Kč 60 %
od 236,43 Kč do 472,68 Kč od 247,10 Kč do 494,20 Kč 30 %
nad 472,68 Kč nad 494,20 Kč 0 %

Z takto redukovaného průměrného hodinového výdělku se náhrada platu stanoví jako 60 % za každou neodpracovanou hodinu s výjimkou prvních 3 směn (maximálně 24 neodpracovaných hodin), za které náhrada nepřísluší. Náhrada mzdy se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Valorizace pro rok 2017

Uvedené redukční hranice se získají vynásobením redukčních hranic každoročně vyhlašovaných pro účely nemocenského pojištění koeficientem 0,175 a poté se zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Koeficient 0,175 vyjadřuje poměr kalendářních dnů a obvyklých pracovních dnů v týdnu, tedy 7 : 5 dále dělený standardním počtem pracovních hodin ve směně, tedy osmi (tj. 7 : 5 : 8). Výši redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.

Redukční hranice od 1. 1. 2017 činí podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 343/2016 Sb.:

  • 1. redukční hranice 942 Kč,
  • 2. redukční hranice 1412 Kč,
  • 3. redukční hranice 2824 Kč.

Příklady výpočtu náhrady mzdy

Zaměstnanec, jehož průměrný hodinový výdělek činí 220 Kč, byl uznán práce neschopným na 2 týdny od pondělí 2. 1. 2017 do neděle 15. 1. 2017.

Za prvé 3 dny pracovní neschopnosti (2., 3. a 4. ledna) mu náhrada mzdy nenáleží.

Náhrada mzdy se poskytuje za pracovní dny, nebude tedy náležet ani za sobotu a neděli 7. a 8. ledna a sobotu a neděli 14. a 15. ledna.

Náhrada mzdy bude náležet za 7 pracovních dnů (5. a 6. ledna a 9.–13. ledna).

Počet hodin pracovní neschopnosti je 56 (7 × 8).

Do první redukční hranice 164,85 Kč se mu započte 90 %, tedy 148,365 Kč, z částky mezi první a druhou redukční hranicí, tedy od 164,85 Kč do 247,10 Kč, se mu započte 60 %, tedy 60 % z částky 55,15 Kč (220 Kč – 164,85 Kč) čili 33,09 Kč.

Redukovaný průměrný hodinový výdělek tak činí 181,455 Kč (148,365 Kč + 33,09 Kč). Z toho 60 % činí 108,873 Kč, což představuje výši náhrady mzdy za 1 hodinu.

Náhrada za celou pracovní neschopnost (56 placených hodin) pak činí 6096,888 Kč, tedy po zaokrouhlení 6097 Kč.

Řekněme, že na stejnou dobu byl uznán práce neschopným zaměstnanec, jehož průměrný hodinový výdělek je o něco vyšší a činí 245 Kč.

Částka do první redukční hranice (164,85 Kč) se mu započte z 90 %, tedy 148,365 Kč, částka mezi první a druhou redukční hranicí z 60 %, tedy 60 % z částky 80,15 Kč (245 – 164,85), což je 48,09 Kč.

Redukovaný průměrný hodinový výdělek tak činí 196,455 Kč (148,365 + 48,09), náhrada mzdy za 1 hodinu 117,873 Kč (196,455 × 0,6) a náhrada mzdy za 56 pracovních hodin 6601 Kč.

A do třetice řekněme, že na stejnou dobu byl uznán práce neschopným zaměstnanec, jehož průměrný hodinový výdělek činí 520 Kč.

Částka do první redukční hranice (164,85 Kč) se mu započte z 90 %, tedy 148,365 Kč, částka mezi první a druhou redukční hranicí z 60 %, tedy 0,6 x (247,10 – 164,85), tedy 49,35 Kč, částka mezi druhou a třetí redukční hranicí z 30 %, tedy 0,3 x (494,20 – 247,10), tedy 74,13 Kč a z částky nad 494,20 se ničeho nezapočte.

Redukovaný průměrný hodinový výdělek tak činí celkem 271,845 Kč (148,365 + 49,35 + 74,13), náhrada mzdy za 1 hodinu 163,107 Kč (271,845 × 0,6) a náhrada mzdy za 56 pracovních hodin 9134 Kč.

V tabulce dále uvádíme výši náhrady mzdy odpovídající jednotlivým stupňům nejnižší zaručené mzdy v r. 2017.

Výše náhrady mzdy podle stupňů nejnižší zaručené mzdy
Průměrný hodinový výdělek Odpovídající měsíční výdělek Náhrada mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti (při pracovní době 8 hodin, tj. za 56 neodpracovaných hodin)
66,00 Kč 11 000 Kč 1996 Kč
72,90 Kč 12 200 Kč 2205 Kč
80,50 Kč 13 400 Kč 2435 Kč
88,80 Kč 14 800 Kč 2686 Kč
98,10 Kč 16 400 Kč 2967 Kč
108,30 Kč 18 100 Kč 3275 Kč
119,60 Kč 19 900 Kč 3617 Kč
132,00 Kč 22 000 Kč 3992 Kč

Pro orientaci: Jaké výši mzdy odpovídají redukční hranice

Přepočítáme-li si (upravené) redukční hranice (pro výpočet náhrady mzdy) na měsíční příjem zaměstnanců podle pravidla v ust. § 356 odst. 2 větě druhé zákoníku práce, tj. vynásobíme-li si redukční hranice koeficientem 173,92 (zákonem stanovený koeficient 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce, vynásobeno týdenní pracovní dobou zaměstnance – zásadně 40 hodin), který je pro 40hodinovou stanovenou týdenní pracovní dobu používán k přepočtu průměrného hodinového výdělku na průměrný měsíční výdělek, zjistíme, že

  • I.  redukční hranice představuje mzdu 28 671 Kč za měsíc,
  • II. redukční hranice představuje mzdu 42 976 Kč za měsíc,
  • III. redukční hranice představuje mzdu 85 951 Kč za měsíc.

Jaká je maximální náhrada

Maximální výše náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti činí 164 Kč za hodinu.

  • Do I. redukční hranice 164,85 Kč se započte 90 %, tedy 148,356 Kč,
  • mezi I. a II. redukční hranicí se započte 60 % čili (247,10 – 164,85) x 0,6 = 49,35 Kč,
  • mezi II. a III. redukční hranicí se započte 30 % čili (494,20 – 247,10) x 0,3 = 74,13.

(148,365 + 49,35 + 74,13) x 0,6 = 163,107 čili po zaokrouhlení 164 Kč.

Snížení náhrady mzdy

Zákonná výše nebo výše náhrady mzdy dohodnutá či vnitřním předpisem stanovená (čili vyšší než zákonná) se vždy snižuje na 50 % v případě, že si dočasnou pracovní neschopnost přivodil zaměstnanec

  • zaviněnou účastí ve rvačce,
  • jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek,
  • při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

V případě, že zaměstnavatel vyplatí náhradu mzdy za dočasnou pracovní neschopnost a po jejím ukončení zjistí, že došlo k neoprávněné výplatě náhrady, je oprávněn podle ust. § 147 odst. 1 písm. e) zákoníku práce srazit náhradu mzdy, a to bez souhlasu zaměstnance.

Porušil-li zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce – povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout. Náhrada mzdy nebo platu nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď podle ust. § 52 písm. h) zákoníku práce.

Splatnost náhrady mzdy

Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti je splatná spolu se mzdou za příslušné období. Náhrada mzdy nebo platu či odměny z dohody se poskytuje na základě dokladů stanovených pro uplatnění nároku na nemocenské, vystavených ošetřujícím lékařem, který uznal zaměstnance práce neschopným, a to v nejbližším výplatním termínu po předložení těchto dokladů.

Zaměstnavatel musí stanovit, do kdy nejpozději před výplatním termínem je nutné doklady pro poskytnutí náhrady mzdy předložit, aby náhrada mzdy mohla být včas – v tomto výplatním termínu – vyplacena. Pokud zaměstnanec předloží doklady později, poskytne zaměstnavatel náhradu mzdy až v následujícím výplatním termínu.

Jestliže zaměstnavatel v případě včasného předložení dokladů zaměstnancem nevyplatí zaměstnanci náhradu mzdy nebo její část ani do 15 dnů po uplynutí splatnosti mzdy (mzda je splatná do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za nějž mzda náleží), může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr podle ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Zaměstnanec, který takto okamžitě zrušil pracovní poměr, má nárok ještě na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tedy za 2 měsíce (ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce).

Více k tématu:

Sankce – zaměstnavatel platí, ale také kontroluje

Zaměstnavatel může dát podle ust. § 52 písm. h) zákoníku práce zaměstnanci výpověď, poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v ust. § 301a zákoníku práce, tedy v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti režim práce neschopného zaměstnance, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Viz Jak je to s vycházkami práce neschopných?

Pro porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem ve smyslu ust. § 52 písm. h) zákoníku práce však nesmí dát podle ust. § 54 písm. d) zákoníku práce zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, jde-li o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.

Judikatorní rozsudek Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 5126/2014 se zabývá otázkou, zda zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď podle ust. § 52 písm. h) zákoníku práce, jestliže mu zaměstnanec neumožní provést kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce tím, že neoznačí potřebnými údaji místo svého pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti.

Nejvyšší soud tedy posuzoval, zda nesplnění identifikační povinnosti místa pobytu zaměstnance údaji potřebnými k tomu, aby zaměstnavateli umožnil kontrolu, zda zaměstnanec dodržuje povinnosti ve smyslu ust. § 64 odst. 1 písm. b) zákona o nemocenském pojištění, pokud jde o zdržování se v místě pobytu a dodržování doby a rozsahu povolených vycházek, lze považovat za porušení jiné povinnosti zaměstnance ve smyslu ust. § 301a zákoníku práce.

Nejvyšší soud ČR dospěl k tomuto závěru:

Okolnost, že zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, neoznačil místo svého pobytu údaji potřebnými k tomu, aby zaměstnavateli umožnil kontrolu, zda dodržuje svou povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek, není důvodem pro rozvázání pracovního poměru výpovědí podle ust. § 52 písm. h) zákoníku práce.

Více: Kdy můžete dostat výpověď za porušení léčebného režimu? 

S případným uplatněním výpovědi z pracovního poměru dle ust. § 52 písm. h) zákoníku práce, tedy poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem povinnost stanovenou v § 301a zákoníku práce (tedy dodržovat v době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek), nemůže zaměstnavatel dlouho otálet, a to tím spíše, nedoručuje-li výpověď osobně, nýbrž prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

K realizaci výpovědi mu zákoník práce dává v ust. § 57 odst. 1 subjektivní lhůtu toliko 1 měsíce ode dne, kdy se o tomto důvodu k výpovědi zaměstnavatel dozvěděl. Výpověď z pracovního poměru musí být před uplynutím lhůty nejen učiněna, ale také zaměstnanci (řádně) doručena, jinak právo zaměstnavatele podat zaměstnanci výpověď z pracovního poměru zanikne. Tak určil Nejvyšší soud ČR v dalším judikatorním rozsudku spis. zn. 21 Cdo 630/2015. Více v článku Může vás zaměstnavatel vyhodit za porušování léčebného režimu?

Porušil-li zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout. Náhrada mzdy nebo platu nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď podle ust. § 52 písm. h) zákoníku práce.

Nemocenské

Zaměstnanec, který je uznán ošetřujícím lékařem dočasně práce neschopným, má nárok na nemocenské od 15. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti do konce dočasné pracovní neschopnosti, maximálně však 380 kalendářních dnů počítaných od vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtů předchozí doby trvání dočasné pracovní neschopnosti).

Poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost.

Ochranná lhůta

Nemocenské náleží rovněž ve stanovených případech, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění. (U zaměstnání kratších než 7 kalendářních dnů činí ochranná lhůta pouze tolik dnů, kolik činilo toto poslední zaměstnání.)

Ochranná lhůta neplyne

  • z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně,
  • z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené v jiném zaměstnání,
  • ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce,
  • ze zaměstnání malého rozsahu,
  • ze zaměstnání, které si žák nebo student sjednali výlučně na dobu školních prázdnin nebo jejich část,
  • v případě, že pojištění odsouzeného skončí v době jeho útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody.

Výpočet nemocenského

Dávky se počítají z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic na denní vyměřovací základ.

Redukce se provede tak, že se započte

  • do první redukční hranice 90 % denního vyměřovacího základu,
  • z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 %,
  • z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 %,
  • k části nad třetí redukční hranici se nepřihlédne.

Výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Výše dávky za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.