Hlavní navigace

Na vysokou nezaměstnanost si zvykněte. Bude do roku 2017

11. 1. 2011
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Prosincová nezaměstnanost vystřelila vzhůru o celý procentní bod. Hledali jsme příčiny a pravděpodobný budoucí vývoj. Moc důvodů k radosti zatím není.

Páteční ekonomická data o výkonu českého průmyslu překvapila pozitivně, když vykázala meziroční nárůst výroby o neočekávaných 16 % (srovnávala se listopadová data). Už v pátek ale někteří analytici varovali před nebržděnou euforií. Není překvapující, že průmyslová výroba meziročně roste. Po slabém roce 2009 totiž nelze očekávat nic jiného než růst, komentoval páteční výsledky Jan Linhart ze společnosti KPMG Česká republika, který pokračoval tak, jako by předznamenával pondělní čísla ministerstva práce a sociálních věcí o nezaměstnanosti: Růst produkce není provázen růstem počtu pracovníků, což znamená, že podniky se stále snaží o využití svých stávajících kapacit a nenavyšují počet kmenových zaměstnanců. Momentální potřeby jsou pokrývány spíše agenturními pracovníky, což stále značí jistou opatrnost v očekávání podniků.

Ministerská data jsou nelichotivá. Takový nápor čerstvých nezaměstnaných jako v prosinci úřady práce ještě nezažily, shrnuje analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Nezaměstnanost v prosinci 2010 vyskočila o jeden procentní bod v porovnání s listopadem na 9,6 %. Zatímco trh očekával rostoucí nezaměstnanost, tempo nárůstu neodhadl (předpokládal se růst o polovinu pracovního bodu na 9,1 %). Již tak nepříjemnou situaci dále znepříjemňuje pokles (i když mírný) volných pracovních míst, kterých ubylo více jak 1500.

Pátrání po důvodech

Přesné důvody skokového nárůstu počtu nezaměstnaných (oproti listopadu takřka 55 000 nových uchazečů o zaměstnání) známy zatím nejsou. Ministerstvo i analytici se ale shodují, že na vině bude mix sezónních faktorů, vládních úsporných opatření a celkové ekonomické kondice. Nicméně toto jsou jen spekulace, pro podrobnější analýzu by bylo potřeba víc dat a víc času, říká analytik GE Money Bank Petr Gapko.

Nejpravděpodobnější příčiny nárůstu nezaměstnanosti jsou tyto:

1) Novela zákona o zaměstnanosti

Účinná je od 1. ledna 2011 a mj. říká, že kdo odejde ze zaměstnání na dohodu nebo na základě vlastní výpovědi, ten má nárok pouze na sníženou podporu ve výši 45 % předchozího čistého příjmu (ostatní mají první dva měsíce nezaměstnanosti nárok na 65 %, další dva měsíce na 50 % a až od pátého měsíce dostanou 45 %). Více: Podpora v nezaměstnanosti 2011: Dobrovolný odchod z práce se trestá 

Aby se toto omezení na ně nevztahovalo, urychlila zřejmě početná skupina zaměstnanců svůj dobrovolný odchod a realizovala ho již v prosinci, kdy se také zaregistrovala na úřadu práce. Na tom se shodují jak ministerstvo, tak analytici.

2) Úspory ve státní správě

Všechny veřejné instituce mají od ledna letošního roku o 10 % méně peněz na mzdy zaměstnanců, a tak se tyto instituce mohly snažit předejít problémům s penězi na platy tím, že část zaměstnanců propustily loni, věří ve spolupodíl šetření ve státní správě Petr Gapko. Naopak ministerstvo ve své zprávě k aktuálním údajům tento důvod nezmiňuje.

3) Sezónní faktory

Svůj podíl na vysokém nárůstu nezaměstnanosti bude mít také zima, která přišla dříve, než jsme zvyklí, a která zasypala nejen chodníky a silnice, ale také mnohé pracovní příležitosti. Brzký nástup zimy předčasně ukončil sezónu ve stavebnictví a lesnictví a přiměl k registracím na úřadech práce ty, kteří se obvykle registrují až v lednu, říká Pavel Sobíšek. Ministerstvo je zde ve shodě, když mezi zasažená odvětví přičítá ještě služby a cestovní ruch.

Sezónní práce klidně polovinu (nárůstu nezaměstnaných) vysvětlí, ten zbytek ale ne, troufá si jako jediný na konkrétní vyčíslení analytik České spořitelny Martin Lobotka.

4) Pokles kupní síly

Analytici tento údaj berou zřejmě jako samozřejmý, a tak ho ani nezmiňují. Ministerstvo ve své zprávě ale připomíná, že jsme stále v době nejisté, kdy lidé více než na spotřebu myslí na úspory. Pokles kupní síly obyvatelstva v důsledku ekonomické krize se následně promítá do zvýšeného počtu ukončování živností, malých až středních podnikatelů. Tito drobní podnikatelé pak případně i se svými zaměstnanci končí v registrech úřadů práce.

Vysoká nezaměstnanost až do roku 2017?

Určit přesně další vývoj nezaměstnanosti jde těžko. Nikdo nedokáže říct (zvláště po aktuálních číslech), jak konkrétně se projeví šetření ve státní správě. Nicméně ekonomové věří, že tento tlak na růst nezaměstnanosti bude vykompenzován lepšícím se stavem v soukromé sféře. Podniky na rozdíl od loňska většinou neavizují hromadné propouštění, ukazuje na základ budoucí stabilizace Pavel Sobíšek. Ještě pozitivněji hovoří výsledky průzkumu společnosti LCM (provozovatel serverů Práce.cz a Jobs.cz), podle kterých 46 % firem plánuje v letošním roce oživit své náborové aktivity.

Navzdory těmto zprávám ale zůstává reálné, že se nezaměstnanost v lednu přehoupne přes nepříjemnou psychologickou hranici. Přestože bude lednové zvýšení nezaměstnanosti mírnější než v posledních dvou letech, reálně hrozí, že se míra nezaměstnanosti podívá na rekordní, desetiprocentní hranici. Teprve jarní měsíce by měly přinést trhu práce aspoň částečnou úlevu, říká Pavel Sobíšek.

S analytikem Raiffeisenbank Alešem Michlem se podíváme ještě dál. Ten si bere na pomoc americkou ekonomku Carmen Reinhartovou. Nepíše klišé, zabývá se hlavně historií, vysvětluje volbu.

Reinhartová se svým manželem zanalyzovala data za posledních 15 větších ekonomických krizí (např. krach na americké burze 1929, ropný šok 1973). Zajímalo je přitom jaká data vyspělé ekonomiky vykazovaly před a po krizi. V průměru platilo toto:

1. Růst HDP po dobu deseti let PŘED krizí je obvykle 3,1 %. Růst HDP po dobu deseti let PO krizi je obvykle 2,1 %.

2. Nezaměstnanost po dobu deseti let PŘED krizí je 2,7 %. Nezaměstnanost po dobu deseti let PO krizi je 7,9 %.

skoleni_15_4

Pokud se historie bude opakovat, pokud zkušenosti s krizemi jsou vodítkem pro tuto dekádu, pak nás v příštích sedmi letech (od roku 2007 máme již tři roky za sebou) čeká růst HDP pomalejší o 1 procentní bod. To způsobí, že míra nezaměstnanosti bude vyšší o zhruba 5 procentních bodů, než jsme byli zvyklí, aplikuje výsledky analýzy na české prostředí Aleš Michl.

Protože analýza ale pracuje s průměrnými hodnotami několika národních ekonomik, je na místě otázka, jak daleko od průměru a jakým směrem se bude vyvíjet situace Česka? ČR bude podle mě lepší než průměr, ale stále bude platit, že na vyšší nezaměstnanost si prostě musíme zvyknout. Řecko a spol. naopak budou horší než ten průměrný závěr od Reinhartové, uzavírá Aleš Michl.

Bojíte se o práci?

Nezaměstnanost v číslech (prosinec 2010)

Míra nezaměstnanosti: 9,6 % (10,7 % u žen; 8,8 % u mužů)

Počet uchazečů o práci: 561 551 (52,2 % mužů; 47,8 % žen)

•    z toho zdravotně postižení: 69 499 (12,4 % z celkového počtu uchazečů o práci)

•    z toho absolventů škol: 35 357 (6,3 %; v listopadu 2010 7,1 % z celkového počtu uchazečů o práci)

Počet dosažitelných uchazečů o práci: 546 484 (ti, kteří mohou okamžitě nastoupit do nového zaměstnání; „nedosažitelní“ jsou například uchazeči ve vazbě, výkonu trestu či uchazeči v pracovní neschopnosti)

Nárůst počtu uchazečů:

•    oproti listopadu 2010 + 56 434

•    oproti prosinci 2009 + 18 756

Počet uchazečů, kteří pobírají podporu v nezaměstnanosti: 178 962 (31,9 % z celkového počtu uchazečů o práci)

Počet volných míst, které evidují úřady práce: 30 803 (o 1534 méně než v listopadu 2010 a o 124 méně než v prosinci 2009)

Počet úřadů práce, kde nezaměstnanost meziměsíčně narostla: 77 (všechny; nejvyšší nárůst byl v okresech Jindřichův Hradec – 25,5 %, Chrudim – 25 % a Písek 23,5 %)

Počet okresů s vyšší nezaměstnaností, než je republikový průměr: 49 (nejvyšší nezaměstnanost mají okresy Jeseník – 19,7 %, Bruntál – 17,9 % a Most – 16,5 %)

Počty uchazečů a volných míst v čase:

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).