Změna výše příspěvku, což vlastně to procento připisované z karty je, se musí oznamovat písemně penzijnímu fondu. Proč vlastně? Chápu to u případu, kdy třeba platím 500, ale příspěvek bych měl sjednán jen na 100. Tady bych se okrádal. Ale opačná varianta moc smysl nedává v souvislosti s písemným oznamováním výše příspěvku. Teda smyslná je (dal bych 100 a dostal příspěvek jako na platbu 500), ale předpokládám, že takhle to u MF neprojde. Proč se vlastně dělá takovej tiátr kolem písemného potvrzování výše příspěvku na PP, když třeba u stavebka je to ošetřeno klientsky daleko příjemněji, tedy co dám, na to mám podporu. Jde o to, že řada lidí si platby navyšuje či snižuje spontánně podle aktuální potřeby. Jiní třeba využívají připisování procent z karty.
Jako u všeho: pokud je něco předražené, uděláme na to humbuk reklamu a uděláme z toho výhodu. pak ti pustíme 1/2 promile a za zády tě oškubeme dohola. To je asi tak "výhoda" onoho sloganu "nakupováním spořte na penzi".
Mám PF AXA. Platím si tam 500 kč měsíčně k tomu příspěvek 150 Kč od státu a díky platbám kartou, kterou bych platil tak či tak dalších cca 400 Kč měsíčně. Prosím o vysvětlení, kde mě kdo o co oškubal. Děkuji.
Člověče, na co Vy si platíte důchodové připojištění. Pokoušel jsem se spočítat, jak se Vám vrací těch 400 Kč díky platbě kartou. Co se tak dívám na ten seznam jejich partnerů, těch reklamních 11% dostanete akorát tak v salonu vín, jinak to je tak kolem 4% u pár jejich partnerů, kteři ani nepatří k nejlevnějším. Kdyby jste místo do jejich partnera Penny či Plus šel raději do Tesca, asi by jste ušetřil víc. Takhle mi to vychází, že aby jste ušetřil 400 Kč na stará kolena, utrácíte měsíčně bratru 15-30 tisíc Kč měsíčně na spotřebním zboží...Nebo to projezdíte v benzínu?
Ty karty jsou zdarma - utratit 3000 měsíčně není takový problém, pokud ano, tak to není produkt pro vás. Co si nakupujete je vaše volba. Škubání hrozí od jiných bank, rozhodně ne od něčeho co vám vrací procento z nákupu.
Je to prakticky věrnostní odměna. Samozřejmě pro finanční negramoty to není, protože nedokážou včas všechno splácet :-)
Ještě dodám, že jsem mluvil POUZE o kartách od UniCredit (AXA) a GE Money (ING)!
Chytrá karta je totálně mimo - ta je opravdu předražená, tam by měl pisatel nade mnou pravdu - ČS zatím úspěšně těží z negramotnosti, a HomeCredit neznám.
Karty jsou zdarma? Banky davaji neco zdarma? Jestli tohle neni financni negramotnost...
Banky dostanou od obchodnika poplatek za to, ze Vy pouzivate kartu. Tomu rikate zdarma? Pro obchodnika je ten poplatek naklad, ktery promitne do ceny zbozi. Cenu zbozi zaplati zakaznik.
Poznat financniho negramotu je snadne: plati skryte poplatky a jeste si pochvaluje, jak to ma zdarma.
Co je na tom horsi: ty poplatky za pouziti karty obchodnik zahrne do ceny zbozi vsem - takovy poplatkovy socializmus: vsichni se skladaji na to, ze V a SocPredator si "nakupovanim setri".
Spravne by to melo byt tak, ze by se tenhle naklad promital do nakupu jen tem, kteri plati kartou. Pak by to bylo pruhledne: V by videl, ze plati za pouziti karty prirazku treba 2% a z toho by mu 1% banka vratila a videl by, kde ho kdo oskubal.
At si kazdy plati poplatky za sluzby, ktere vyuziva, proc ja se mam skladat na poplatky nekomu jinemu?
>>> Banky dostanou od obchodnika poplatek za to, ze Vy pouzivate kartu. Tomu rikate zdarma? Pro obchodnika je ten poplatek naklad, ktery promitne do ceny zbozi. Cenu zbozi zaplati zakaznik. <<<
Ale jděte. Vždyť cena zboží při platbě kartou nebo v hotovosti je ve většině obchodů stejná.
Za druhé, když budete platit svoji debetní kartou a ne kreditkou, která vrací část platby, jaký je v tom rozdíl?
Za třetí, říkáte, že platba kartou je pro obchodníka náklad, který zahrne do ceny zboží. Když budete kupovat např. v Polsku nábytek a platit ho kartou, pořád bude cena o desítky procent levnější než u nás při platbě hotově. Jak je to možné? Stále si myslíte, že jsou obchodníci chudáci, které by mohly položit ty 2--3 procenta z platby kartou?
Na hotovost si obchodník musí pořídit pokladnu, hotovost je pak třeba odvést autem do banky třeba i za asistence ochranky nebo ostrahy, to jsou taky náklady, které zcela jistě zahrne do ceny zboží. Nemyslíte?
Bydlím na menším městě. Obchodník platby kartou nebere, protože to zdažuje zboží víc než platba hotovostí. Kupoval jsem elektrospotřebiče v Praze. Za platbu kartou byla přirážka 3%, takže jsem nakonec taky platil keš. Zajímavé, že v Německu je platba kartou zpoplatněna 0,3%, u nás vypadla ta čárka a je to 3%.
V Německu (a Rakousku) je to trochu složitější. Tam se obchodníkům nelíbily vysoké poplatky, které si banky účtovaly a tak přišly s vlastním standardem, který se jmenuje EC. Karty se vydávají jako hybridní v kombinaci s kartami Maestro.
To je také důvod, proč se často stane, že s českým Maestrem ve spoustě obchodů v Německu / Rakousku nezaplatíte a s německým "Maestrem" ano. Německé "Maestro" se totiž v EC terminálech hlásí jako EC karta a v ostatních jako Maestro.
Jinak vliv nákladů na cenu zboží je různý dle oborů. V oborech, kde jsou vysoké marže - značkové oblečení a módní doplňky (zde jsou to i stovky procent), hračky, šperky nemají náklady prodejce na cenu významný vliv (často je určena distributorem jako tzv. doporučená maloobchodní cena), naopak jsou obory (např. počítačové díly, některá elektronika), kde i 3 % jsou značnou částí marže a kde je nutné každý náklad přenést do ceny zboží.
Hotovost musí obchodník přijímat vždy - ze zákona, takže náklady na přepočítání a odvoz do banky bude mít také stále a jestli nějakých 30 % obratu bude zaplaceno kartou nebo ne nebude mít na náklady na zpracování hotovosti významný vliv (rozhodně menší, než náklady spojené s akceptací karet).
Co si budeme vykládat, ty platby kartou do značné míry fungují na tom principu, že to je pro zákazníka pohodlnější a běžně utratí v daném obchodu více, než kdyby platil cash.
A zdaleka vždy to nemusí být jen o tom, že zákazník koupí nějakou zbytečnost, leckdy je to spíš ve stylu "chci něco výhledově koupit a náhodou na to narazím v obchodě". V momentu, kdy mi umožní platbu kartou to prostě koupím a vyřízeno. V momentu, kdy mě honí k bankomatu si to už často rozmyslím, začnu dělat detailnější srovnání a nakonec má třeba daný obchodník smůlu... Mimochodem zdaleka nemusí jít jen o ty "ošklivé hypermarkety", celkem nedávno mě přesvědčil opravdu schopný prodavač (tu schopnost myslím teď jen v dobrém!!!!!!) v malém krámku s rybářskými potřebami na nákup jednoho poměrně drahého prutu - bral karty, koupil jsem. Hotovost jsem na to neměl, kdyby mě hnal pro peníze, tak jsem si to asi rozmyslel a díky vidině o cca 3% vyšší marže by utržil prd...
Samostatnou kapitolou jsou pak kreditky, které ulehčují "tok hotovosti" - mohu nakupovat i v momentu, kdy prostě z bankomatu peníze nedostanu, ale vím, že je v krátké době mohu získat z nějakého spořícího účtu, takže to na kreditku splatím bezúročně atd.
Můžeme morálně polemizovat o tom, že to je projev konzumní společnosti, bude v tom kus pravdy. Ovšem dovolím si tvrdit, že obchodníci v řadě (ne-li většině) případů na tom prodělávají daleko méně, než by se zdálo a leckdy dokonce vydělávají...
Kolik je marže u rybářských prutů netuším, ale pokud to bude stejné jako u jiného značkového zboží, tak chápu, že nějaká 3 % neřeší. Odhaduji, že na tom bude mít marži nějakých 50 % až 70 % (počítáno "zezdola" - nakoupí za 100, prodá za 150 až 170 + DPH), ale vůbec bych se nedivil, kdyby to bylo i víc (u oblečení je to i několik set procent).
Jsou obchody, kde je braní karty nutnost - např. ty zaměřené na turisty a pak takové, kde to je jen náklad (jediná prodejna potravin na vesnici). Ten zbytek je někde mezi a je na obchodníkovi aby se sám rozhodl.
Neresim srovnavani cen mezi jednotlivymi obchody, to do toho tahate neco, co s problemem nesouvisi.
Jen prostou logikou: banky dostanou poplatek. Ten poplatek musi někdo zaplatit. Udela to obchodník ze sveho? Koupi si reditel Tesca misto Mercedesu Volkswagen, protoze zakaznici zacali platit kartou? To asi ne...
Tak jediny, kdo ten poplatek muze zaplatit (a zaplatí) je zakaznik. Skryte, ale zaplati.
Nebo naopak: to by se to spořilo na duchod, kdyby obchodník platil poplatek za pouziti karty treba 50% a banky z toho milostive zakazníkovi daly treba polovinu (tj. 25% z ceny nakupu). To by teprve penizky v penz. fondu pribyvaly.
Pro banky jsou poplatky za pouziti karty hodně pritazlivy zdroj prijmu: procenta z obratu, to je prece nadhera... Takove nenapadne zdaneni. Pri obratu 3000 delaji pouha 2% (a to nekteri obchodnici plati bance i vic) 60kc - to by se to vyjimalo na vypise z uctu "poplatek za pouziti karty"! Tomuhle ja rikam skubani.
Pruhledne by bylo, kdyby tyhle poplatky banka uctovala primo zakaznikovi. Jenze to by asi tezko prinutili lidi platit kartami.
Zpracovani hotovosti : musi se najmout pokladni na zpracovani hotovosti, pak se odveze strezena do bank a banky za nej nauctuji dalsi poplatek. Ten poplatek musi někdo zaplatit. Udela to obchodník ze sveho? Koupi si reditel Tesca misto Mercedesu Volkswagen, protoze zakaznici zacali platit kartou? To asi ne...
V článku zase chybí důležité věci a tím rozhodně je fakt, že u žádného penzijního připojištění NEJSOU vklady pojištěny. Takže můžete šetřit 20-30let, spol.padne, nedostanete nic a můžete si hodit mašli.
ano, protože penzijní připojištění je upraveno speciálním zákonem; střadatel nemůže mít záporné zhodnocení - takže maximálně se příspěvky nezúročí, ale jejich výše klesnout nemůže na rozdíl třeba od podílových fondů...
Vás už to neunavuje s tím pojištěním, podobné příspěvky vidím v každé diskusi o pepři.
Co kdyby došlo ke krachu státu, a následně neschopnosti dostát svým závazkům, k čemu potom bude pojištění pepře?
Nic si nepochvaluji, pouze jsem v diskusi vyvracel názor, že mě banka oškube někde jinde. Tak to prostě není.
Za kartu neplatím nic, a když nakupuji, tak dostávám slevu 1%.
Když to někdo jiný nedělá, procento nedostává a filosofuje tu o skrytých poplatcích, které platí všichni. Kdo je negramot, je zjevné :-)
Tak tak, viz Kaufland. Chlubí se nízkými cenami, protože nebere karty, přitom ceny nejsou o nic nižší, než jinde. Pokud neberu v potaz letákové zboží, které obvykle (pokud je zajímavé) stejně není, nebo bych je nedal ani praseti (ředkvičky za 2,50 Kč).
Jo, máte pravdu. A taky Albert, Billa, Hypernova, InterSpar, Lidl, Makro, Norma, Penny/Plus, Tesco /akoráte že oproti Kauflandu berou karty/. Všude zkoušejí zákazníky nalákat na zboží v akci, které "zcela mimořádně" nemají zrovna v době akce. Po skončení akce samozřejmě zboží je, ale již za neakční ceny. Je to sice mimo téma penzí, ale. . . Kde jsou kontrolní orgány, které budou udělovat řetězcům vysoké pokuty? To nestačila aféra kdysi s Carrefourem, který nabízel, co vůbec neměl a na základě této aféry byl vytvořen jakýsi zákon proti podobným šprýmům. Zákon máme, a co se změnilo? Nic. Bordel panuje stále a všude. Házel jsem hrách na zeď, když jsem řetězcům vždy sdělil, co nemají - tak se omluvili stylem "tento politováníhodný nedostatek se stává 2x, maximálně 3 x za 2 pětiletky" mysleje si vyliž nám zákazníku pr*el, my si stejně budeme dělat, co chceme. A v další akci neměli zase další letákové zboží.
A k čemu podle vás ty letáky slouží?
Máme se do nich dívat jak před 89. do katalogů západních obchodních domů a obdivovat, co všechno se vyrábí a porovnávat to s poloprázdnými regály?
Pokud totiž někdy zavítám do místního Plusu nebo Alberta, mám na hodně dlouho zkaženou náladu. Fronty, prázdné regály, zboží v akci samozřejmě nemají. Takže když chci koupit okurku a papriku, tak v jednom obchodě koupím papriku a okurku buď nemají, nebo jsou tak hnusné, že bych s nimi ani prase nenakrmila. Tak musím ještě do dalšího krámu, abych měla, co jsem chtěla. Já si tuhle nestačila přes oběd koupit pečivo, a když jsem šla z práce, regály s pečivem, chlebem vymetené v obou krámech. Ještě jsem oběhla 2 soukromníky, z nichž jeden je jako jakási polovečerka - má "až" do 19:00. Bylo po 16:00. Tak jsem musela vymyslet něco jiného.
A v Kauflandu nebo v Makru - tam hledám zboží v akci podle cedulek "litujeme, dočasně vyprodáno" nebo nějak tak. Vypadá to komicky, prázdný regál, v něm bílo-červená cedulka "Nemáme". Aspoň že se naučili dávat ty omluvné cedulky, ale většina jiných obchodníků to nědělá, pošpinila by si svou image a tak místo nedostatkového zboží zaplní regál jinými ležáky, on ten nedostatek nebude tolik bít do očí.
Takže jo: » V dnešních obchodech jsou nějaké poloprázdné regály !!!«, souhlasím. Obchody jsou sice plné zboží, ale toho, co člověk nepotřebuje, je předražené nebo nekvalitní, případně kombinace od každého.
Nejenom ředkvičky, ale i vejce. Jen jste se na něj podíval, rupla mu skořápka. Chudák doplňovač, znechuceně kompletoval rozbité krabičky na celé a hňácal se rukama ve zbytcích rozbitých syrových vajec. Myslím, že ty vejce pak rok nemohl ani vidět.
Dostanete 1% slevu z 2-3% prirazky - a to se vyplati!
Zatim se Vam nepodarilo me presvedcit, ze ty penize, ktere dostane banka a Vam z nich milostive neco necha se vezmou odnikud. V konecnem dusledku jdou z kapes zakazniku/klientu at uz si to uvedomujete, nebo ne.
Jestli svou banku milujete a prejete ji dalsi zisky... Tak to delejte ze sveho a ne z penez vsech, kteri nakupuji ve stejnem obchode, jako Vy.
No hlavně jdou z kapes těch, co kartou neplatí. To řešit fakt nehodlám. Hlavně je velmi naivní myslet si, že kdyby obchodník nebral karty, tak by měl o 2-3% nižší ceny. Skoro bych řekl, že je to právě naopak :-)
Musím dát za pravdu V a SocPredatorovi. Nějak nechápu co se pořád Rob snaří sdělit. Jestli si myslí, že když nebudeme platit kartou, tak obchody sníží ceny o 2-3 procenta?
Já bych to dokonce viděl tak, že v budoucnu banky budou muset dávat i na další karty a nevyplácet to přes další produkty (penzijko), ale rovnou na účet. GE je v tomto takový průkopník, ovšem jen u karet k "drahým" účtům nebo s dalšími poplatky, které výhody eliminují.
Teď jsme v takovém věrnostním pravěku, kdy jsou některé nabídky vyloženě komické, třeba Chytrá karta s utracenými celými 1000 Kč a dalšími poplatky, které už dávno jiné karty nemají a ještě navíc nebyli první. A prodají to!
Já používám Shell Master Card od CITI. Vrací se 3% z ceny paliva na Shellu a 1 % z jiných nákupů. Vrací se to přímo snižováním dluhu, ale tohle snížení se uplatní jenom na další nákup na Shellu. Pro rejpaly, co tvrdí, že Shell je nejdražší, u nás ve městě má Shell stejné ceny jako ostatní benzínky kromě Agipu, který je nejdražší.
A rejpnu si: Tak to máte ve městě se Shellem výjimku a štěstí. Dost jezdím, všude jinde má Shell aspoń o korunu dražší; u dálnic jsou však drahé všechny čerpačky. Neškodilo by, aby se i u dálnic začala přichomýtat TankOno. Ale když nevytáhnete paty z města a kroužíte jen okolo Shelky, tak proč si kartou nepřilepšit ...