Názory k článku
Plaťte kreditkou, necháme vás překročit limit a zaplatíte 5000 Kč pokutu

…mě připadá jako čirá zlomyslnost. To si má klient jako vést notýsek a psát si tam kolik utratil? Nebo z opatrnosti si nechávat velkou rezervu v limitu (buď si požádat o větší, než potřebuje, nebo stávající nevyužívat v plné výši)?.
Pokud karta překročení limitu neumožní, je to OK. Ale pokud to umožní, považuji za nefér od banky účtovat si za to poplatek.

Tak nemusíme se shodnout úplně ve všem.
Já to beru podle sebe. Netrávím večery tím, že bych si sčítal lístečky z jednotlivých nákupů, spíše průběžně sleduji co kupuji, aby to nebyly věci, které nepotřebuji, nebo které si nemohu dovolit. Ale když si jdu „naplnit ledničku“, tak opravdu nehlídám, jestli si můžu dovolit 100 g šunky, nebo jestli se „rozšoupnu“ a koupím si 200 g.
Na rozdíl od těchto dvou přispěvatelů si nemyslím, že pokutování překročení limitů nutí lidi být spořivější, mám dojem, že je to spíše naopak – budou se snažit získat vyšší limit na kartě (a banky jim ho při pravidelném využívání karty velmi rády nabídnou bez ověřování příjmů) a tedy se snáze dostanou do té dluhové pasti. Mají totiž tendenci brát limit na kartě jako svoje peníze (měl jsem takovou kolegyni v práci, která, když si chtěla něco koupit tak se řídila podle toho, jestli má dostatečný limit na kreditce) a když si budou chtít koupit něco, co by si normálně nemohli dovolit, tak neuvažují, že nemají dostatek financí na účtě, ale berou to tak, „že to zaplatí kreditkou, protože mají ještě rezervu v limitu“.
Při platbě debetní kartou normální člověk tady „neluxuje“ účet až na nulu (doporučuje se mít na účtu rezervu ve výši 3 měsíčních výdajů (lépe příjmů)) a i když by ho náhodou překročil, tak zaplatí maximálně saknční úrok (což bude nejspíš jen několik korun – nepředpokládám přešvihnutí v žádech desetiticíců a dlouhodobý nepovolený debet).
Podle mě je takové „hrubé sledování výdajů“ – tedy nekupuji si věci, které jsou evidentně „nad můj limit“ bez ohledu jestli na ně momentálně mám či nikoliv daleko účinnější jako ochrana před spadnutím do dluhové pasti, něž otrocké sčítání lístečků a hlídání momentálního stavu běžného nebo úvěrového účtu – beru tedy v úvahu finančně zodpovědného člověka s vytvořenou 3 měsíční rezervou. Pokud někdo žije od výplaty k výplatě, neměl by si samozřejmě pořizovat kreditní kartu vůbec a ty lístečky sčítat i při platbě hotově (ideálně platit pouze hotově, psychologicky totiž člověk vydá daleko méně ochotně hotové peníze, než zaplatí stejnou sumu kartou i když v součtu víc utratit nemůže, protože nemůže dlouhodobě utrácet víc, než vydělá, takže spíše vydá víc peněz „za blbosti“ a pak mu nezbývá dost na důležité věci), minimálně do doby, než si doporučovaný limit vytvoří.
Já nejsem možná typický příklad, kreditní kartu sice mám a to s dostatečným limitem (150 000 Kč), aby mi nehrozila nějaká sankce i kdyby jí moje banka měla (jako že nemá, jinak bych si jí nepořídil) a navíc s ní platím vyjímečně, jednak proto, že kartou moc neplatím (částečně nakupuji tam, kde karty neberou, protože je tam zboží levnější a v potravinách, kde je berou se zase snažím nejdříve uplatnit stravenky a u větších nákupů zase debetku, na kterou sbírám benefity), ale kreditku s pokutou za překročení limitů bych si určitě nikdy nepořídil. Vlastně jsem si pořídil kreditku ze dvou důvodů a jeden z nich je, že jezdívám na dovolenou do různých exotických krajů a nechci se ocitnout v nouzi, pokud by mi např. uletělo letadlo a já neměl dostatek financí na běžném účtu na zakoupení letenky nebo ubytování.

Ktery obchod ktery nebere karty je levnejsi? Do nedavna to byl Kaufland, ted uz ale karty bere. A zase nebere stravenky. Jdena sem i o to jestli jeste nekde muzu vice srazit naklady.
P.S.; Ja mam na karte nizky limit, kvutli pripadnemu odcizeni. Prijit o 10 tisic boli min nez prijit o 150 000. I kdyz Vam to pak banka (nebo pojisteni) vrati, tak stresovat se, jestli mi ty penize vrati, nebo ne by mi za to nestalo.

psal jsem: částečně nakupuji tam, kde karty neberou, protože je tam zboží levnější a v potravinách, kde je berou se zase snažím nejdříve uplatnit stravenky
Tedy u potravin tento rozdíl obvykle není, snad jen Norma, kterou mám jako nejbližší obchod u domu je levnější než Albert nebo Billa, do kterých to mám o něco dále. Ale Norma nebere ani ty stravenky. Výběr ale je tak jen na takovou nouzovou večeři když už doma fakt nic nemám a nechce se mi nikam dál chodit.
Ale třeba u obchodů s elektronikou nebo počítači ten rozdíl může být docela značný – téměř vždy lze identický výrobek najít levněji v obchodě, který nebere karty.
Ohledně těch nákladů při případném odcizení. Odpovědnost klienta při zneužití karty je max 150 EUR, takže je jedno, jestli je na kartě limit 10 000 nebo 150 000 Kč. Pokud nebyl použit PIN jde stejně částka nad tento limit za bankou (proto mi přijde neefektivní platit si pojištění, kde tuhle částku bance za pár let zaplatím stejně) a u kreditky je výhoda, že mi to neblokuje moje vlastní peníze, než se reklamace vyřeší, což může být i několik měsíců.
Jinak mám ale samozřejmě individuálně nastavené limity a to až paranoidně :D, ovšem můžu si je sám kdykoliv on-line změnit v případě potřeby.

Elektroniku nakupuju pres internet a tam to jde kartou temer vzdycky :-D, Ale tohle je fakt o osobnich preferencich.
No a co se tyce zneuziti kretidky. Je otazka jak se takove zneuziti pak dokazuje (ze skutecne slo o zneuziti). Napr. pro platbu pres internet staci jenom cisla ktere jsou z karty citelna. To je ale asi vec, kterou objasni asi az pripadna osobni zkusenost.
P.S.: Prekroceni individualniho limitu je taky sankcionovano, je vubec mozne?

No tak zrovna u počítačů a elektroniky to hodně dlouho fungovalo tak, že největší hráči (alza, czc, mironet) karty nebrali vůbec, pak je brát začali s nějakým druhem přirážky (např. při platbě kartou nebyl nárok na slevu). A dneska karty berou s malým, nebo žádným omezením. A můžeme jenom hádat jak moc výhodné podmínky nabídly těmhle obchodům kartové společnosti, že se nakonec dohodli.
Nicméně v současné době ti největší hráči už rozhodně nepatří k těm úplně nejlevnějším na trhu (jako to dříve víceméně bylo).

Důkazní břemeno pro částku nad těch 150 EUR je na straně banky, nikoliv klienta. Pokusím se dohledat konkrétní znění příslušných předpisů.

Tak uživatel S474N mě trochu navedl a přidal i „vzorovou reklamaci“:
V ramci zakona c.124/2002 Sb. o prevodech peneznich prostredku,
elektronickych platebnich prostredcich a platebnich systemech
v ramci paragrafu 18, pismena b timto prohlasuji, ze jsem uvedene
platby neucinil a v ramci tehoz paragrafu i pismena NEPRODLENE
pozaduji vraceni peneznich prostredku odcerpanych z meho uctu.
Přímo v zákoně je to definováno takto:
§ 18 Užití elektronického platebního prostředku na dálku
Jestliže bylo užito elektronického platebního prostředku,
a) aniž byl fyzicky předložen, nebo
b) bez identifikace držitele osobním identifikačním číslem nebo bez identifikace jiným způsobem, neumožňuje-li podstata elektronického platebního prostředku jeho fyzické předložení,
a prohlásí-li držitel, že tento elektronický platební prostředek neužil, má právo požadovat od vydavatele neprodlené vrácení peněžních prostředků odčerpaných takovýmto užitím elektronického platebního prostředku.
…tedy jinak řečeno. Ze strany klienta stačí pouze prohlásit, že platbu neprovedl a je na bance, aby dokázala opak.

Ale tento zákon již byl dávno nahrazen jiným, 284/2009 Sb…

Podle mého názoru nikoliv. Tenhle zákon se netýká platebních karet, ale elektronických platebních systémů (typicky mikroplatby typu paypal, paysec, IlikeQ (které „díky“ tomuto zákonu zaniklo) a podobných.
Každopádně i zde je úprava obdobná. Provozovatel nese plnou odpovědnost za zneužití systému „jejichž povaha poskytovateli neumožňuje zabránit jejich jakémukoli užití.“ Z toho bych vyvozoval, že pokud někdo použije číslo platební karty k placení na Internetu, není za to majitel karty odpovědný, protože nemá možnost toto číslo uchovat v tajnosti (toto číslo má každý obchodník, kde bylo kartou placeno, uložené).
Uživatel nese ztrátu (a to max. 150 EUR) pouze v případě ztracení nebo odcizení platebního prostředku nebo že nezajistil ochranu personalizovaných bezpečnostních prvků.

Zákon č. 124/2002 Sb. byl výslovně zrušen zákonem č. 284/2009 Sb.

A u které banky máte, pane Chrzi kreditku? Díky z radu,

mBank – tarif s nulovým poplatkem, ale nejvyšším úrokem

Dobrý den pane Chrz
Mohl by jste mi na vás poslat mail.adresu děkuji.

e-mailová adresa je v profilu, jinak tielk@gmx.de

To už můžu zrovna používat hotovost, ta do mínusu nepůjde.

Pro méně finančně zodpovědné nebo vzdělané to rozhodně doporučuji (viz můj příspěvek).

Uniká mi jednoduchá podstata článku a především příspěvků páně Chrze. Zda mi má banka umožnit překročit limit je věcí názoru, ale dokážu si představit příspěvky typu: jsem léta bezproblémový klient a jedinkrát jsem o pár korun potřeboval překročit limit a nemohl jsem. Když překročím limit, tak sankce? Ano, jakákoli dohoda bez sankce je pro kočku. Otázkou může být její přísnost, např. někdo navrhne možnost jednoho překročení za určité období, tím však problém nezmizí, ale posune se. Jednou překročím a co potom? Tedy notýsek a 100g šunky místo 200g. A když si to dokážu uhlídat na podruhé, proč ne napoprvé? A úplně mimo je případná otázka jeho výše. Lichvářský úrok je přece špatný pro jeho výši a ne pro úrok samý.

Banka by předně překročení limitů neměla vůbec umožnit – pakliže jí to vadí. Jasně nemůže to 100 % ohlídat kvůli off line transakcím, ale tam by mohla mít určitou shovívavost (navíc i při off line transakcích je od určité výše požadováno minimálně telefonické ověření zůstatku), právě proto, že je to něco co na přání klienta není schopna zajistit.
Za férový postup bych považoval.
1) neumožnění překročit limit (popř. s nějakým „tolerančním pásmem“)
2) pokud už je limit překročen z důvodu off line transakcí tak buď nepokutovat, nebo vyzvat klienta a umožnit mu ono překročení v rozumné lhůtě (několik dní) vyrovnat bez sankce.
Jinak nejde o nějakou péči o klienta, ale normální „past na nepozorné“ a další příjem pro banku.

Zda umožnit překročit limit na to nemám vyhraněný názor, ale znovu opakuji to co už jsem napsal, že by se našlo dost lidí, kteří by banku za nemožnost překročení limitu kritizovali. Ovšem zákaz chápu jako absolutní, protože jakákoliv možnost překročení (i sebevýjimeč­nější) je prostě možnost překročení limitu. Jakékoliv toleranční pásmo jen posunutí hranice – zvýšení limitu, nic jiného a problém zůstává stejný. Úplně stejné to je s nějakou rozumnou lhůtou, věc se jen o několik dní posune. Prostě, když neumožním překročení limitu, tak je tím řečeno vše a už vůbec nic nemusím dodávat (co k tomu ještě říci?). Stejné je to s ustanovením, že umožním překročení limitu bez sankce – když bez sankce, tak bez sankce (v tom případě je podle mne ten limit stanoven jen na ozdobu).

Možná se to i většině lidí takhle, když mohou překročit limit, může líbit…
**
Já mám, v tomto případě, názor naprosto totožný s panem Chrtzem. Jde zejména o to, že banky vytváří nejasná pravidla hry.
**
Pokud si sjednám kontokorent (povolený debet), nebo pořídím kreditku, automaticky předpokládám, že pokud se mi náhodou podaří přešvihnout limit je to chyba mechanismu banky a neměl bych být sankcionován. Když už pro nic jiného tak proto, že než vám banka nebo společnost která vám vydala kreditku takovou službu nabídne a povolí, tak si vás ověřuje a schvaluje limit do kterého vám vůbec dovolí jít do mínusu.
Navíc, když o službu žádám o takové rozšíření nestojím. Požádáte o možnost jít do mínusu a jít do mínusu (ještě jednou) většího než jste původně žádali? Neměli byste znovu žádat o schválení?
**
V krajním případě bych uzákonil, že každý kdo vám nabízí získat úvěr v takovéto podobě, musí být schopen také zajistit aby klient samovolně nemohl překročit stanovené limity.
Překročení dohodnutých limitů klientem by možné bylo, ale protože jde vlastně o rozšíření původní služby, tak by s tím klient musel souhlasit a musel by být informován o tom za jakých podmínek je to možné a kolik ho to bude stát. Dnes to řeší nejčastěji pokuta, a klient ani nemá možnost s takovýmto nechtěným rozšířením služby nesouhlasit.

Toleranční pásmo si může udělat každý sám, je to jen v přístupu k vlastní odpovědnosti. Prostě, když mám kartu s limitem 100 000, chovám se a myslím, jako by to bylo 80 000 a mám toleranční pásmo 20 000. K zajištění něčeho takového žádnou službu od banky nepotřebuju.

Ano, ale je to stejně účinné, jako když si někdo dává hodinky dopředu, aby měl časovou rezervu.

Opravdu? Sám si mohu udělat, aby mi banka při překročení např 90% kreditního rámce zavolala? U některých bank jde nastavit, aby přišla SMS, ale určitě ne u všech.
Nebo jak máte zajištěnu synchronizaci mezi jednotlivými kartami k jednomu kreditnímu účtu (předpokládám, že nemáte kreditku sám, ale ještě druhou má manželka). Navzájem si voláte okamžitě poté, když uděláte větší platbu? Trochu nepohodlné.
Nicméně pro určité situace není Vaše řešení v zásadě špatné, jenom máte 20k umrtveného úvěrového rámce. Třeba až budete žádat o hypotéku, tak to bude zrovna ta kapka, o kterou to neprojde.

Pokud ma polovicka svou kartu, tak ji ma ke svemu uctu a je pouze na ni, jak si sama hospodari. Navic kazda z karet i ke stejnemu uctu ma svuj limit. Takze opetovne je to na kazdem individualne.

No, třeba moje polovička má doplňkovou kartu k mému účtu, protože jsouc bez příjmu by žádnou kartu nedostala. Hlídání limitu řeším tak, že ona má limit dost omezený a mimořádné (velké) útraty platím já.

Pokud žiji se svou polovičkou ve společné domácnosti připadá mi logičtější a výhodnější mít jeden úvěrový rámec pro oba.
Nicméně jak to máte doma vy, je mi fuk :-)

A přesně tohle je to, co banky chtějí – motivovat klienty, aby měli co nejvyšší úvěrové rámce (vyšší, než potřebují na obvyklé pravidelné platby), které je budou lákat k životu na dluh (prostě uvidí něco zajímavého, tak co si to nekoupit, když mám na kreditce dostatečný limit).
Kreditka se dá používat různými způsoby, různě pro klienta vhodnými, výhodnými, nebezpečnými. Někdo např. používá kreditku pro běžné platby a využívá toho, že svoje peníze mezitím má na spořicím účtu. Zároveň ocení pravidelný měsíční přehled plateb. Takové používání není pro klienta nebezpečné (neutrácí peníze, které nemá) ani nepotřebuje nijak velký limit. Pro banku však takový klient je jen málo výhodný. Má sice zisk z provize za jím zaplacené platby, ale nic z úroků.
Druhou možností je „žít z příští výplaty“. Klient využívá toho, že platby kreditní kartou může bez úroku a poplatku zaplatit z příští výplaty, ale koupit zboží si může už dnes. Může se to vyplatit, ale je to hraní si s ohněm. Stačí pokles příjmu (dočasná nebo trvalá pracovní neschopnost, ztráta zaměstnání) a najednou se z toho stane velmi drahý úvěr (v tom lepším případě), nebo není ani na splátky (v tom horším případě). Ale ani takový člověk nepotřebuje velký limit, protože standardně neutratí víc, než je jeho měsíční příjem.
V obou případech si ale u banky, která účtuje poplatky za přešvihnutí limitu musí hlídat svoje výdaje, což (zvláště v prvním případě, kdy peníze má) zbytečně „opruzuje“ a banka pouze čeká, až udělá chybu. Když chci kreditní kartu používat kvůli lepší evidenci mých plateb (a částečně kvůli zisku ze zhodnocení peněz na spořicím účtu, ale zde jde o věc spíše teoretickou, protože aktuální úrokové sazby jsou u uvažovaných částek zanedbatelné), je jasné, že kartu použijí i na mimořádné nákupy – na věci dlouhodobé spotřeby, na které finance mám, ale nechci je platit hotově nebo debetní kartou. Tyto nákupy ale převyšují můj pravidelný obrat a i když budu mít na kartě určitou rezervu, může se stát, že pak nechtěně přešvihnu limit a banka mi to spočítá.
No a třetí skupina jsou sebevrazi. Nežijí ze zítřejší, ale pozítřejší a další výplaty. Nesplácejí v bezúročném období a platí tak vysoké úroky. Vždy ochotně přivítají zvýšení kreditního rámce (a banka jim ho ráda poskytne) a rádi ho využijí. Pro banku zlatý důl a ideální klient (kam by nejraději natlačila co největší část svých klientů a tímto nucením do zbytečně vysokého kreditního rámce je k tomu směřuje), tedy aspoň do chvíle, než se ocitne v platební neschopnosti.

Mám dojem, že se značně odbočuje a současně se původní téma zamotává a dělá složitým. Takže hlavním tématem článku byly sankce za překročením limitu a překročení lhůty. Co se týče jejich přísnosti, tak to nelze obecně řešit, a museli bychom brát případ od případu, banku od banky. Co se týče oprávněnosti takových poplatků začněme u lhůty ta je jednoduší. Samozřejmě nějaká rozumná lhůta tolerance je hloupost. Když má někdo něco zaplatit do 30 dnů a já mu budu tolerovat 5 dnů opoždění, tak je to jako bych stanovil 35 dnů. Takže sankce ano nebo ne. Řekneme-li sankce ne, tak chápáno až absurdně (a tak to můžem i vlastně musíme) budu tolerovat dlužníkovi opoždění platby třeba o 20let? Následně jsem chtěl probrat překročení limitu, ale je to sice složitější, ale úplně stejné.

Moment, tady došlo k nedorozumění. Neměl jsem na mysli posečkání s platbou. Pokud je stanoveno, že musí klient zaplatit do dvacátého v měsíci a zaplatí později, tak je příslušná sankce naprosto OK.
Co se mi nelíbí je sankce za překročení limitu. Když to banka umožní (ať proto, že to nehlídá nebo technicky není schopná 100 % ohlídat), neměla by to sankcionovat. A jestli opravdu nechce, aby klient limity překračoval, může mu vyjít vstříc tím, že pokud limit překročí, dostane zprávu (e-mail, SMS) a možnost účet v rozumné lhůtě (třeba těch 5 dní) vyrovnat s tím, že by žádnou pokutu neplatil.

Osobně se domnívám, že by se našlo dost lidí, kteří možnost překročení limitu i za cenu poplatku (sankce) vítají a nemožnost (zablokování při dosažení limitu) by brali jako tvrdost. Je to prostě služba pro někoho nevyžádaná, ale tak už v životě chodí. Pamatuješ na diskuze, proč musím platit za odpadky i když žádné nemám, přičemž u překročení limitu je to nepochybně tvoje chyba. A nějaké upozorňování, na překročení, na blížící se lhůty a další jsou svým způsobem laskavosti. A z hlediska zákonnosti je to podle mě v pořádku, oni tu sankci nijak neskrývají a tak ber nebo si běž jinam.

A co takové úhrady faktur mezi podnikateli? Většina dodavatelů je ráda, že má aspoň nějaký odbyt a že se platí po splatnosti? Jsou rádi, když vůbec zaplatí a nějaká smluvní % za prodlení s úhradou si každý může strčit kamsi … Bohužel, tak to chodí a vymahatelnost práva je u nás bez účasti drahých právníků nulová.
Pokud překročíte dobu zaplacenou k parkování, tak vás nemilosrdně obují nebo odtáhnou. i když nyní před volbami jsem zaregistroval, jak je ve většině měst vládnoucí ODS „milosrdná“ a nařídila strážníkům řešit takovéto přestupky domluvou, pokud se tedy nejedná o notorické přestupkáře či duše zpřízněné s ODS. Po volbách se to ovšem opět změní v tvrdý byznys …

Já taky žil v domnění, že limit na kreditce je od toho, aby nešel překročit. Jako když mám na běžném účtě třeba 3000 Kč a platím debetní kartou něco za 5000, tak se platba neprovede a šmitec. Vůbec by mě nenapadlo (když jsem si zřizoval svou první kreditku), že limit je tam na to, aby nám ho banka dovolila překročit a pak naúčtovala pokutu. Až jsem pak jednou v ceníku uviděl položku poplatek za překročení limitu. Souhlasím s panem Chrzem.

I s debetkou můžete jít do MÍNUSU, když si to v bance povolíte.
BTV: A pokud mám jen jeden zdroj příjmu, tak si přece nebudu pořizovat ještě kreditní (úvěrovou) kartu. Kór, když mé příjmy nejsou tak vysoké, abych mohla mít na účtu 3 měsíční rezervu. To bych musela dělat v Řecku na úřadě. ;-)

Já mám např. běžný účet, kde mohu jít do mínusu, samozřejmě, že za určitý poplatek. Stalo se mně to jen jednou a spíše omylem, ale beru to jako službu, která se může hodit. A překročení limitu za poplatek beru tak, že mi banka poskytuje určitou službu v určitém rámci za určitou úhradu a při překročení dohodnuté hranice za vyšší úhradu. A s čím souhlasíš u pana Chrze, že by překročení limitu nemělo být umožněno, nebo mělo být umožněno? On totiž napsal obojí.

2 MonikaSh:
Já si kreditku pořizoval kvůli slevám na benzín a za jiné nákupy. Splácím vždy celou částku v bezúročněém období. To o čem píšete je povolený debet na účtě, o tom se ale nebavím. Stejně tak bych mohl napsat, že když mám povolený debet 30 000 a už mám vyčerpáno 27 000 a chci platit kartou zboží za 5 000 už to nepůjde a převést to na předchozí případ.
2 Lubik:
S panem Chrzem souhlasím skoro ve všem co napsal do této diskuse. Jinak ideální by bylo, aby limit na kreditce nešel překročit.

Zajimalo by me, jestli opravdu nekdo z teto diskuse ten limit opravdu prekrocil nebo alespon zna nekoho, kdo ho opravdu REALNE prekrocil.
Bohuzel mi to naopak prijde jako jine veci od Patrika – resi veci, ktere se proste v realu nestavaji.

Zkušenosti:
Citibank – Gold Card
- 5× OK, překročený llimit o cca 200–2000 Kč. Vesměs do tří dnů volali, že jsem překročil limit a abych byl tak moc hodný a doplatil jej, že by mi jinak museli účtovat pokutu. 1× jsem schválně hned nedoplatil a počkal, doplatil těsně před výpisem. Bez pokuty, bez problémů. Podruhé jsem to opakoval, ale pak už volali skoro denně, nic příjemného :) Opět bez pokuty. Teď už to nehrozí, limit mám dostatečný.
- 1× pokuta za překročení limitu + pokuta za pozdní platbu + úrok. Klasika, dovolená, vyšumělo z hlavy. Zavolal jsem a podpořil to písemně. Nasypal si na hlavu popel a poprosil o storno pokut i úroku. Nešlo o malé částky, měl jsem vyčerpáno přes 150 000, takže ten úrok byl opravdu vysoký. Za pár dnů telefonát od Citi a vystornováno úplně všechno. Nemuseli.
GE Money – MC Bene+
- 1× OK. Limit překročený o cca 350 Kč. Přišel jsem na to sám v internetovém bankovnictví, po dvou dnech doplatil, bez pokuty.
UniCredit Bank – Visa ČSA
-1× OK. Překročený limit o 50 Kč, zjištěno až na výpisu, zaplaceno ve splatnosti a pokuta žádná.
Diners Club
3× OK. Překročený limit o cca 3–10 000, z toho jednou telefonicky předem odsouhlasený. Vše zaplaceno až s výpisem, bez pokuty.

A pak je tady další otázka: které banky umožní limit překročit?
- Citibank vždy
U ostatních to bylo spíše pozdním zúčtováním, poplatky apod. Ale Citi umožní zaplatit kartou i po vyčerpání limitu. Nepustí vás donekonečna, ale řekněme do 1–3000 Kč ano.

Vážený pane, a kdo by to učil ? Když dnes na školách jsou z velké části klienti ČS a.s, brečí na poplatky, banku změnit nechtějí (ono se to nevyplatí, je s tím práce), raději brečím a počkám, až to herr ParouBack prosadí a budeme se mít zase dobře… a tohle finančně negramotné stvoření učí naše děti

Většina učitelů na zš je hloupá a nerozumí tomu.

Některé společnosti dělají i „výtah ze smluvních podmínek“, nebo „změny oproti předchozím smluvním podmínkám“…
Takový dokument nemá sice právní hodnotu, ale jednak potěší a navíc si lze, podle kvality takového dokumentu, ověřit serióznost dané společnosti. Tyto dokumenty pak slouží jednak pro ty kteří by celou smlouvu nezvládli, pro ty kteří spěchají, pro ty kteří službu užívají kontinuálně a smluvní podmínky se pro ně v čase mění.
**
Pro američany a ostatní pak bývají „často kladené otázky“, ale rozhodně by takovýto balast neměl být ve smlouvách. Už tak je v nich spousta nadbytečností a často záměrně matoucích údajů.

Chci jenom pridat, ze CITI umi z uctu v jine bance inkaso (minimalni splatky urcite), jinak sem se na to ptal na citi lince a pry umeji i celou dluznou castku, ale to sem si nenastavil, takze s tim nemam praktickou zkusenost.

Umi to i Komercni banka. Ale jen splatku. Celou castku najednou ne. Nicmene mate moznost volby. Bud poslete celou castku prevodem z uctu a nebo nedelate nic a banka si sama inkasuje splatku.

Jo to samozrejme tahle volba tady je. Nicmene v tabulce je o cele splatce skrz inkaso. To je pro mnoho klinetu dost dulezite (pro mne treba ne), protoze pak nemaji strach, ze zapomenou (nebo jim neco zabrani) splatku zaslat.

Citina umí inkasovat 100%.

To dneska PR oddělení Rajfajzn Benk nepracuje, že tu nevidím žádný „názor klienta“ z domény *.ebanka.cz ? :)

Neštěstí zvané kreditka (s podtitulkem „pro každého“). Jak chcete aby se průměrný uživatel KK orientoval ve smluvních podmínkách, když není schopen rozlišit rozdíl mezi debetní a kreditní kartou?? Kolik lidí ve vašem okolí běžně nazývá svou platební (debetní) kartu „kreditkou“?? Ideální oběti bank, které už neví, jakým způsobem KK svým klientům nacpat, že už nelení a rozesílají je poštou -bez nutnosti o kartu zažádat, bez nutnosti zjišťovat bonitu klienta, bez nutnosti podepsat úvěrovou smlouvu – vše je on-line, stačí kartu aktivovat přes telefon a vyzvednout si PIN na poště. Přijde mi to naprosto příšerné, jak snadno lze spadnout do probémů a banka si mne ruce, vše má právně ošetřeno, za případné klientovy problémy neručíme – kde je nějaká etika?? Je možné si vůbec na takové jednání ze strany banky někde ztěžovat ??

Obdobný problém řeší lidstvo od nepaměti, někomu např. nepatří do rukou nůž, protože s tím někomu ublíží, většinou sobě. A lichváři zde byli dřív jak peníze. V těchto případech se také musí řešit otázka regulace státu versus smluvní volnost partnerů. Když u nás byly zákonem zakázány řetězové hry (pyramidy, letadla), tak někdo to kritizoval, já jsem s tím souhlasil.Můžeme se utěšovat (zatím), že my Češi na tom ještě nejhůř.

Mám studentský účet u České Spořitelny, a je tomu několik let, co mi přišla poštou kartička – jak jsem později zjistil kreditka. Když mi to došlo, tak jsem myslel, že je to nová karta na výběr z bankomatu, a že si musím jít ji na pobočku aktivovat a že ta stará přestane fungovat. Tak jsem tam šel, a byl tam nějaký chlapík, tak jsem to začal vyřizovat a podepisovat, a teď tam vidím nějaké nové číslo účtu, a zeptám se, co to je. No bylo mi vysvětleno, že to je nový účet který je spojený s tou kartou, je na něm 0 korun a můžu jít až 10000 do mínusu. Tak jsem se zeptal, na co mi to je, a jestli to musím mít když jsem klientem. Chlapík mi řekl, že to mít nemusím, ale že peníze se mi mohou hodit protože mohou vydělat další peníze, no prostě na můj vkus naprostá kokotina, kdo by investoval peníze půjčené z kreditky (nepočítám-li spekulativní „investici“ do „pohybu“ na ruletě nebo hracím automatu prováděnou obvykle méně inteligentní skupinou obyvatelstva)? Jak jsem zjistil, že to mít nemusím, tak jsem řekl, že to nechci. Tak chlapík vzal kartu, přestřihl ji nůžkami, a spolu s již napůl vyplněnou smlouvou hodil do koše. Zabité dvě hodiny, kdybych to zlikvidoval sám, výsledek by byl stejný.
Díky tomuto jsem ale pochopil rozdíl mezi kreditní a debetní kartou(btw je to ta samá co se rve do automatu při výběru hotovosti?). Původně jsem si myslel, že je to naopak – debetní že je úvěrová(od slova debt jako dluh) a kreditní ta spojená s účtem, kde jsou peníze jako kredit ve videohrách. Navíc hodně lidí té kartičce říkalo prostě kreditka.
Jinak za celé ty roky nám ani na základní škole ani na gymplu ani na VŠ (tam to ale nikdo neočekává) NIKDO nevysvětloval, co tyto slova znamenají, ani jaké jsou finanční produkty a instrumenty. Pořád v této oblasti tápu, a kreditku naštěstí nemám, raději platím hotově, dokonce i na kartičce v menze se snažím držet jen malou hotovost. Abych neutrácel, nemám u sebe ani platební kartu, tu mám zašitou někde doma, a na kolej jedu vždy jen z hotovostí, navíc mám uloženo v kasičce přesně na cestu domů, kdyby mi došly peníze. Tímto omezováním si hlídám vlastní výdaje, které by se jinak mohly snadno vymknout kontrole – třeba když si nabiji do žrací karty moc, tak si potom dávám dražší jídla a projím dvakrát tolik za stejné období než když syslím a dávám si jídla z robi masa.

Tak tohle by me taky zajimalo, proc se tomu rika presne obracene. Debet je dluh a debetni karta neni uverova. Naopak kredit jsou penize ale kreditni karta je uverova.

No ono je to jako když někdo stojí čelem k vám, tak má taky vlevo a vpravo naopak.
A tohle se bere prostě z pohledu banky. Debit tedy znamená, že si debitujete vlastní účet. A kredit, že berete z kreditu, který vám banka dala.
U směnných kurzů máte taky valuty/devizy nákup a prodej z pohledu banky a ne z pohledu zákazníka.

…„Tak chlapík vzal kartu, přestřihl ji nůžkami, a spolu s již napůl vyplněnou smlouvou hodil do koše“… A to je další věc, co mě na tom silně zaráží a pěkně hýbe žlučí – každá banka má stanovený poplatek za tvz.„stoplistaci“ platební karty – v případě ztráty,zničení atd. – dle typu karty jde i řádově o několik stokorun. Prý zohledňuje náklady na výrobu,distribuci karty, atd. Jak je tedy možné,že banky chrlí tisíce nevyžádaných karet,rozesílají je klientům do poštovních schránek s vědomím,že tyto karty skončí v odpadkovém koši?? A to vše bez poplatku – zdarma?? To je panečku fianační politika bankovních ústavů..... Nestačím se divit!!

Dost dobre nechapu, k cemu je tam ten limit, kdyz stejne jde prekrocit. To vazne musim mit nonstop za zady pravnika a ucetniho, abych mohl neco normalne pouzivat a ne se jen strachovat, kdy proti me bude neco zneuzito? Nebo si v bance predstavuji, ze pred kazdou platbou jim zavolam a oni mi kuryrem doruci orazitkovany a zodpovednou osobou podepsany aktualni vypis z karetni uctu, abych mohl platbu provest? Pak ze ma karta nahradit hotovost.

Já mám naštěstí limit asi 10–15× vyšší než je moje běžná měsíční útrata, takže se nemám čeho obávat. I když jsem kupoval televizi nebo kolo a další věci, nepřekročil jsem většinou 35 000 Kč a limit mám asi 70 tisíc. Ale jde mi taky o princip. Kdybych kupoval něco dražšího, už bych si ten měsíc musel po večerech počítat na kalkulačce po večerech účty, abych se vyhnul pokutě. Jinak tu kreditku zruším a budu používat jen Maestro debetku.

Myslim, ze by v takovem pripade melo stacit poslat penize na kartovy ucet driv, tim snizite dluh a hur pak prekrocite limit.

Netvrdte mi, ze banka vam neposkytuje jasnou informaci o tom, kolik jeste muzete vycerpat z kreditni karty.

Pochybuji, ze ji poskytne sama o sobe. Pujde zjistit napriklad z internetbankingu, ovsem vybalovat notebook pred pokladnou v obchode pro kontrolu neni zrovna pohodlne.

Já si založil kreditku pro placení přes internet (teď jedu raději přes PayPal) a tam, kde nemůžu sám dát kartu do čtečky (restaurace, obchody) s tím, že se navíc skryje můj účet.
Při používání jsem ale narazil na problém (na mé straně) s hlídáním dorovnávání částky na kredit účtu, na platby spojené s účtem a (chytrou) kartou (zase moje chyba s pochopením při uzavírání smlouvy) a s požadavkem banky uzavřít Osobní účet k Sporožirového – vyšší poplatek a nemožnost cesty zpět (opět moje chyba s nepochopením celé nekolikastránkové smlouvy). Samozřejmě jsem nebyl na tyto problémy pracovnicí banky upozorněn.
Řešení: postupné odbourávání služeb a jejich přesun do jiné banky, kde se za ně neplatí. Zatím postupně snižuji platby z 380,– Kč/měsíčně redukcí služeb, cílem je 69,– Kč s debetní kartou, nebo 29,– jen s e-bankovnictvím, nebo dokonce 0,– Kč totálním přechodem k jiné bance. Ale za transakce se snad všude platí, i když za vedení účtu a kartu ne. Navíc každá banka může ze dne na den změnit ceník a tak to může být cesta z bláta do louže.
Ani ten slamník nepomůže.

Za transakce se skutecne vsude neplati. mBank, FIO (a snad i neco dalsi). U mBanky bych nejake radikalni zdrazeni (jestli vubec nejke) necekl. To by uplne znehodnoili znacku, kterou ted (za nemale penize) buduji. Navic jeji soucasni klienti jsou do jednoho ochotni „ucetni“ cestovatele, takze by o ne rychle prisli.

ke dvojici mBank a FIO přidám ještě Osobní účet zadarmo od Poštovní spořitelny.
Více zde: http://www.mesec.cz/clanky/postavte-si-idealni-bankovni-ucet-zadarmo/

Uz asi 20× … nejzdiv jsem slusne vysvetloval, ze mam prilis mnoho prace a prilis malo pameti na to, abych si chtel jeste hlidat nejake pitome limity a splatnosti.
Pak jsem odpovidal „ne“ a zavesoval.
A v posledni dobe telemarketery vyslechnu a pak jim zacinam nabizet tricka z e-shopu chapadla.cz, pavouky, webdesign, programovani jednochipovych procesoru na zakazku … je toho dost, co se da nabidnout a casem to vzdaji.

No moje pritalkyne na telemarketingu delala. Dela tam sposta dalsich maminek na rodicovskych dovolenych jako prividelek. Takze ted uz jsem k nim schovivavy. Ty telefonistky musi produkt vysvetlovat dokud to klient nevezme nebo nezavesi. Navic jsou placeny od sjednane smlouvy. Takze kdyz si nekdo hraje na hlucheho nebo blbebho, nebo jinak zdrzuje stoji to ty maminky a dalsi telefonistky spoustu casu a maji diky tomu mensi vyplatu. I kdyz muzete jakkoli nemit rad firmu ktera to vsecko provozuje, tak k tem telefonistkam (obzlvast kdyz to delaji lidi, kteri vetsinou jinde nemaji sanci) byt myli.
Ja vzdycky rychle hovor utnu, omluvim se, ze urcite nebudu mit zajem, a zavesim. Kdyz si predstavim co ty holky za den vyslechnout .....