Na postižené dítě můžete platit alimenty do konce života

Pokud se dítě objektivně nemůže samo živit, nezaniká vyživovací povinnost rodičů ani po dosažení zletilosti a přiznání invalidního důchodu.

Pokud vaše dítě není schopné se samo živit, nezaniká vaše vyživovací povinnost dosažením zletilosti. Platit na své dítě musíte i v případě, že mu byl přiznán invalidní důchod.

Ústavní soud o tom rozhodl svým nálezem spis. zn. I. ÚS 1996/12 v případě zdravotně postižené třicetileté ženy, která se prostřednictvím své matky domáhala zvýšení výživného od otce. Důvodem byl nedostatek příjmů, které nepokrývaly životní náklady nesvéprávné ženy, jež vyžaduje celodenní péči. Oprávněná žije ve společné domácnosti se svou matkou, která je její opatrovnicí. Ta z důchodu a příspěvku na péči hradí náklady na domácnost, potřeby dcery a služby ve stacionáři. 

Manžela se zbavíte rozvodem, dítě je stále vaše

Ústavní soud zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Praze, který v minulosti nevyhověl žádosti o zvýšení výživného, a bude se muset případem zabývat znovu. Musí se detailně zabývat majetkovými poměry rodiny a nesmí jen odkázat na to, že pokud žena pobírá důchod a další sociální dávky, nemá už nárok na výživné od otce. Takový výklad zákona podle ústavních soudců není správný. 

Přístup krajského soudu mne poněkud zaráží, neboť zákon o rodině hovoří zcela jasně a verdikt Ústavního soudu není ničím průlomovým. Jen potvrdil, že vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit. Ani sociální dávky od státu tuto alimentační povinnost neruší nebo nenahrazují. Vztah mezi dítětem a rodičem, jak poznamenala po vynesení nálezu ústavní soudkyně zpravodajka Ivana Janů, nikdy nekončí: S manželem se můžete rozvést, ale rodičovství trvá až do smrti, uvedla.

Ústavní soud na jednu stranu zdůraznil, že dospělé a zdravé děti za své majetkové poměry zodpovídají samy – záleží na jejich píli a schopnostech. Zároveň ale platí, že děti mají právo podílet se na životní úrovni rodičů do té doby, než jsou schopny samy se živit, což u vážného zdravotního postižení nepřipadá v úvahu. Rodiče přitom mají právo na pomoc státu, ale rodinná odpovědnost je prvořadá.

Příjmové poměry ve sporném případě

Postižená dcera pobírá plný invalidní důchod 8001 Kč a příspěvek na péči 8000 Kč měsíčně. Její matka uvedla, že měsíčně potřebuje více než 20 000 korun. Průměrný měsíční čistý příjem otce činil 71 878 korun. Ústavní soud v nálezu nijak nepředjímá, kolik by měl otec platit. Rozhodne o tom krajský soud. Musí zhodnotit výdělečné možnosti otce a také skutečnost, že otec v minulosti na rodinu převedl byt. 

Jak se určuje výživné?

Při určení výše výživného vychází soud na straně jedné z odůvodněných potřeb oprávněného (příjemce alimentů – potomka) a na straně druhé ze schopností, výdělkových možností a majetkových poměrů povinného (plátce alimentů – rodiče). Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů a oba rodiče mají povinnost přispívat na výživu dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. 

Přihlíží se i k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje a jak se stará o společnou domácnost. Konkrétní výše výživného záleží na mnoha okolnostech. Mezi jednotlivými případy, ale i podobnými případy, avšak posuzovanými různými soudy, se mohou tak vyskytovat značné rozdíly. Každý případ se posuzuje individuálně, a nelze proto obecně stanovit minimální nebo maximální výživné. V současné době neexistují žádné závazné tabulky pro způsob výpočtu výživného. 

widgety

Tabulky nejsou závazné, jen doporučující

Ani není stanoveno procento valorizace, anebo naopak předepsáno omezení dobou, po kterou není možno žádat o zvýšení výživného. Nicméně existuje doporučující tabulka (Ministerstva spravedlnosti) pro stanovení výše výživného, která má vést ke sjednocení rozhodování soudů v otázkách alimentů. Výše výživného je stanovena jako procentuálního rozmezí z měsíčního čistého příjmu povinného rodiče.

Doporučující tabulka pro stanovení výše výživného
Kategorie  Věk dítěte  Procentuální rozmezí
1 0 – 5 let 11 – 15 %
2 6 – 9 let 13 – 17 %
3 10 – 14 let 15 – 19 %
4 15 – 17 let 16 – 22 %
5 18 a více let 19 – 25 %

Přečtěte si také: Výživné na děti musí platit i podnikatel ve ztrátě

10 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 12. 2013 0:19