Spočítejte si...

Zavřít

Na kolik vyjde dřevostavba, jaké jsou výhody a opravdu je nízkoenergetická?

Říká se, že dřevostavby jsou šetrné k přírodě i peněžence. Vytopí se desetkrát rychleji než klasická zděná stavba a velmi snadno se v nich mění dispozice. Na kolik vás vyjde?

Jen každý stý obytný dům v Česku je dřevostavba. V Dánsku je přitom na bázi dřeva šest z deseti domů. Po roce 2000 se nicméně i v Česku začaly dřevostavby výrazněji prosazovat. Aby také ne – dřevostavby jsou šetrné k přírodě i peněžence, vytopí se desetkrát rychleji než klasická zděná stavba a velmi snadno se v nich mění dispozice.

Dřevo je jediný stavební materiál, který v průběhu svého životního cyklu více skleníkových plynů pohltí, než vyprodukuje. Jde tedy o stoprocentně ekologický materiál, který navíc není nikterak drahý. I přesto ale ještě stále platí, že v Česku je zastoupení dřevostaveb v celku obytných domů jen jednoprocentní.

Co je to dřevostavba?

Dřevostavbou se rozumí taková stavba, jejíž základní nosná konstrukce je ze dřeva, nebo z jiného materiálu, který je na bázi dřeva. V základním dělení můžeme mluvit o takzvaných masivních dřevostavbách, kde je podíl dřeva minimálně poloviční (představte si třeba klasický srub), jako rodinné domy se nicméně častěji uplatňují takzvané sendvičové, případně rámové dřevostavby.

V takovém případě pak hovoříme o stavbě, která je montovaná a jejíž základní konstrukci tvoří dřevěné sloupky. Opláštění pak tvoří desky, taktéž na bázi dřeva, mezi kterými je vrstva izolace. Stavba je montovaná a stavební proces tak téměř celý (až na vytvoření základní desky) probíhá takzvanou suchou cestou – což stavbu výrazně urychluje. Právě rychlost stavby je jednou z obrovských deviz dřevostaveb. Zatímco běžný zděný dům vzniká minimálně rok, dřevostavba může být hotová za čtyři měsíce.

Pořizovací cena dřevostavby 

Na kolik pořízení dřevostavby vyjde? Samozřejmě záleží na výrobci, na kterého se obrátíte. Zatímco v zahraničí vycházejí dřevostavby z porovnání se zděnými stavbami jako ta levnější alternativa, v Česku je situace trochu jiná. 

V případě domu pro tří až čtyřčlennou rodinu se třemi až čtyřmi obytnými místnostmi a užitnou plochou okolo 130 čtverečních metrů vás nízkoenergetická dřevostavba postavená na klíč vyjde na zhruba 4,1 milionu, dům na klíč se stejnými dispozicemi, ale ve zděné verzi vyjde na částku okolo 3,7 milionu korun. Cena dřevostavby je tak o zhruba 11 procent vyšší. U různých výrobců se ceny samozřejmě mohou mírně lišit, nicméně je třeba počítat s tím, že ceny dřevostaveb jsou v Česku vyšší řádově o 10 až 15 procent oproti klasickým zděným domům.

Vyšší pořizovací náklady nicméně vyvažuje nízkoenergetická náročnost celé stavby. Investice do nízkoenergetického standardu by se v následujících letech měla vrátit v podobě nižších nákladů na vytápění a energie. Za jak dlouho – to záleží na konkrétním typu vytápění a na cenách energií.

Je ale potřeba nechat stavbu, respektive montování dřevostavby, na odbornících. Dřevo je totiž materiál, u něhož musíte brát v potaz jeho vlastnosti, dodržovat zásady konstrukční ochrany. Projekt a realizaci by tak člověk měl nechat na odborné firmě a nepouštět se do stavby svépomocí.

Dřevostavba-roubenka
Autor: Jaksmata (Wikimedia)

Dřevostavba-roubenka

Dřevostavba – nízkoenergetický způsob bydlení

Dřevostavby se vyznačují nízkou energetickou náročností. Dřevěná stěna má lepší tepelně izolační vlastnosti než zděná stěna o stejné tloušťce. Pro stejné tepelně izolační vlastnosti je tak potřeba menší tloušťka zdí a obytný prostor je tak ve výsledku větší než u zděného domu o stejné celkové zastavěné ploše.

Vyšší tepelný odpor materiálu má pak za „následek“ to, že se dřevostavba vytopí mnohem rychleji než stavba zděná. Někteří odborníci mluví dokonce o desetinásobném zkrácení času, který je potřeba k vytvoření tepelné pohody uvnitř domu. Pro klasickou stavbu totiž platí to, že vzniklé teplo nejprve pohlcují stěny a až následně se vytopí vnitřní prostor. U dřevostaveb ale teplota roste rovnou ve vnitřním prostoru, a pokud je v domě kvalitní izolace, vzniklé teplo se udrží dlouho. 

Další výhody dřevostaveb – životnost a změna dispozic

Častým argumentem odpůrců dřevostaveb bývala nižší životnost. Technologie ale pokročily, a tak se dnes uvádí, že životnost samotné dřevěné konstrukce je okolo sta let, životnost fasádních prvků pak zhruba poloviční. Což jsou čísla srovnatelná se zděnými domy.

Konstrukce dřevostavby, která je de facto jednou velkou montovanou skládačkou, navíc umožňuje relativně snadnou změnu dispozic – pokud se majitelé dřevostavby do budoucna rozhodnou pro změnu. 

A jako je ekologicky nenáročná samotná stavba dřevostaveb, je ekologicky nenáročná i jejich likvidace – problematika, o které se příliš nemluví, ale v dalších dekádách bude velmi aktuální. Zatímco likvidace zděné stavby zatíží životní prostředí vznikem velkého množství stavebního odpadu, z nějž část je nerozložitelná, likvidací dřevostavby vznikne odpad, který je přírodního charakteru, je recyklovatelný a relativně snadno odbouratelný.  

23 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 10. 2016 10:05