Hlavní navigace

Na jakou minimální zaručenou mzdu máte nárok?

8. 4. 2009
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Když byl zaveden nový institut tzv. zaručené mzdy, nahradil pro podnikatelskou sféru někdejší minimální mzdové tarify. Na zaručenou mzdu vzniká zaměstnanci právo a zjednodušeně ji lze definovat jako nejnižší cenu práce.

Zatímco minimální mzda zaručuje jistou úroveň nejnižšího peněžitého plnění bez ohledu na složitost, odpovědnost, namáhavost a množství vykonávané práce, kterou musí zaměstnavatel pracovníkovi poskytnout, zaručená mzda je nejnižší cenou práce s ohledem na její složitost, namáhavost a stupeň odpovědnosti, který ji doprovází.

Nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, stanovuje vláda zpravidla na začátku každého roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Zaručenou mzdu nyní upravuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., v platném znění. Její úroveň nesmí být nižší než částka, kterou stanoví zákoník práce jako základní sazbu minimální mzdy.

Minimální mzda zůstala pro rok 2009 nezvýšena a od roku 2007 je stále na stejné hranici 8000 Kč za měsíc. Pro zaměstnance odměňované hodinovou mzdou je stanovena minimální sazba 48,10 Kč za každou odpracovanou hodinu. Čtěte více: Co je minimální mzda a k čemu je dobrá?

Při vyjednávání o kolektivních smlouvách lze dohodnout minimální mzdu vyšší, než předepisuje vládní nařízení jak v případě základní částky, tak i u minimální mzdy snížené, kterou podmiňuje snížené pracovní uplatnění zaměstnance. V zásadě se možnost této úpravy vztahuje i na nejnižší úrovně zaručené mzdy. Odbory, které chrání své členy a práva zaměstnanců všeobecně, obvykle nesjednají kolektivní smlouvu, která by zaručovala zaměstnancům nižší výdělky než zaručuje vládní nařízení, tedy nejnižší úrovně zaručené mzdy.

Nárok na minimální a zaručenou mzdu se liší

V praxi se tedy minimální mzda uplatňuje na úzkou skupinu pracovníků vykonávající nejméně kvalifikovanou práci. Ta je pro účely stanovení minimální zaručené mzdy zařazena do první skupiny prací.

Na rozdíl od minimální mzdy lze nejnižší úrovně zaručené mzdy (obdobně jako někdejší minimální mzdové tarify) definovat jako nejnižší cenu práce, stanovenou ve vztahu ke složitosti, odpovědnosti, namáhavosti vykonávané práce. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou na základě těchto hledisek nově odstupňovány do osmi skupin, a to opět jako u minimální mzdy, při stanovené 40hodinové týdenní pracovní době. Charakteristiku prací, které lze do některé z těchto osmi skupin zařadit, popisuje příloha nařízení vlády č. 567/2006 Sb., kde jsou také uvedeny konkrétní příklady zpracované podle jednotlivých oborů.

Rozdíl minimální a zaručené mzdy tedy znamená, že každému zaměstnanci nelze platit minimální mzdu. Čtěte více: Které zaměstnání přežije krizi?

Kdy je možné nárokovat víc?

Reálná cena práce je v ČR většinou přes veškeré valorizace stále vyšší, než úroveň minimální mzdy. Pokud je v praxi minimální mzda skutečně vyplácena, pak se často jedná o hrubé porušování pracovněprávních předpisů ze strany zaměstnavatele. Přinejmenším se jedná o delikt v oblasti odměňování zaměstnanců, postižitelný přinejmenším orgány inspekce práce. Obvykle se na něm podílejí i sami zaměstnanci, kterým je minimální mzda vyplácena jen „na oko“. Zaměstnavatel se s pracovníkem dohodne, že mu bude oficiálně vyplácena pouze minimální mzda a k tomu navíc další peníze v hotovosti mimo účetní evidenci, tzv. černé odměny. Zvláště v sektoru služeb, je takový ilegální postup velmi častým nešvarem.

Vývoj minimální mzdy od r. 2001
Období Výše minimální mzdy
v Kč za měsíc v Kč za hodinu
1991 únor 2 000 10,8
1992 leden 2 200 12
1996 leden 2 500 13,6
1998 leden 2 650 14,8
1999 leden 3 250 18
1999 červenec 3 600 20
2000 leden 4 000 22,3
2000 červenec 4 500 25
2001 leden 5 000 30
2002 leden 5 700 33,9
2003 leden 6 200 36,9
2004 leden 6 700 39,6
2005 leden 7 185 42,5
2006 leden 7 570 44,7
2006 červenec 7 955 48,1
2007 leden 8 000 48,1

Zdroj: Autor a MPSV


Nedosáhne-li mzda (bez odměny za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli) příslušné úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen poskytnout ke mzdě doplatek.Tento doplatek musí dorovnat zaměstnanci příjem do nejnižší úrovně zaručené mzdy v příslušné pracovní skupině, na kterou má vzhledem ke složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce nárok.

Systém odměňování vytváří podnikatel sám

Zaměstnavatelé, kteří provozují podnikatelskou činnost, si mohou vytvořit jakýkoliv systém odměňování. Nemusí tedy mít osm tarifních stupňů. Jestliže však mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, musí zaměstnavatel při jejím sjednávání nebo stanovení dodržet uvedené nejnižší úrovně zaručené mzdy.

Zaručená mzda se stejně jako minimální mzda vztahuje i na zaměstnance, který je odměňován úkolovou mzdou. Vzhledem k tomu, že nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou stanoveny pro týdenní pracovní dobu 40 hodin, je při jiné délce pracovní doby nutné přepočítat výši hodinových sazeb. Přepočet je stejný jako u minimální mzdy. Čtěte více: Statistiky o růstu mezd vypadají slibně, realita je však jiná

Nejnižší úrovně zaručené mzdy
Skupina prací 40 38,75 37,5 v Kč za měsíc
hodin týdně v Kč za hodinu
1 48,1 49,6 51,3 8000
2 53,1 54,8 56,6 8900
3 58,6 60,5 62,5 9800
4 64,7 66,8 69 10 800
5 71,5 73,8 76,2 12 000
6 78,9 81,4 84,1 13 200
7 87,1 89,9 92,8 14 600
8 96,2 99,3 105,5 16 100

Zdroj: Práce, mzdy a odvody bez chyb, pokut a penále č. 12/2007, Poradce s.r.o.

Pro nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou také podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance, stanoveny příslušné procentní sazby, které tyto úrovně zaručené mzdy snižují.

Zaručená mzda také pro zaměstnance státní a veřejné správy a služeb

Nově se zaručená mzda vztahuje na všechny zaměstnavatele, tedy nejen na podnikatelské subjekty, které svým zaměstnancům za vykonanou práci poskytují mzdu, ale i na ty zaměstnavatele, kteří zaměstnancům v pracovním poměru poskytují plat, tedy na instituce státní a veřejné správy a služeb, čili rozpočtovou sféru. Jsou jimi:

  • stát,
  • územní samosprávný celek (obec nebo kraj),
  • státní fond,
  • příspěvková organizace (jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů – např. ze zákona o veřejném zdravotním pojištění),
  • školská právnická osoba (zřízená Ministerstvem školství, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona),
  • veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení.
peníze

Ilustrační foto


Nejnižší úroveň zaručeného platu je stanovena takto:

  • 1. skupina prací zahrnuje práce v 1. a 2. platové třídě,
  • 2. skupina prací zahrnuje práce ve 3. a 4. platové třídě,
  • 3. skupina prací zahrnuje práce v 5. a 6. platové třídě,
  • 4. skupina prací zahrnuje práce v 7. a 8. platové třídě,
  • 5. skupina prací zahrnuje práce v 9. a 10. platové třídě,
  • 6. skupina prací zahrnuje práce v 11. a 12. platové třídě,
  • 7. skupina prací zahrnuje práce ve 13. a 14. platové třídě a
  • 8. skupina prací zahrnuje práce v 15. a 16. platové třídě.

Jestliže je tedy zaměstnancův plat v kalendářním měsíci nižší než příslušná úroveň zaručeného platu a zaměstnanec nemá právo (nevznikne mu nárok) na další složku platu – např. na osobní příplatek (tzv. osobní ohodnocení), který by rozdíl dorovnal, musí mu příslušnou částku zaměstnavatel uhradit jako doplatek k platu. Doplatek musí být ve výši rozdílu mezi platem za kalendářní měsíc a příslušnou nejnižší úrovní zaručené mzdy. Čtěte více: Kolik vám musí zůstat z výplaty po všech srážkách?

skoleni_15_4

Jaká by dle vašeho názoru měla být minimální mzda?

  • Nižší.
    8 %
  • Taková, jakou navrhuje vláda.
    5 %
  • Vyšší.
    66 %
  • Žádná.
    21 %

Minimální mzda a naturální mzda

Zákoník práce umožňuje, aby zaměstnavatel, který své zaměstnance odměňuje mzdou, poskytoval za stanovených podmínek část mzdy v naturální formě. Naturální mzdu může zaměstnavatel poskytovat jen se souhlasem zaměstnance a za podmínek s ním dohodnutých, a to v rozsahu přiměřeném jeho potřebám. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit v penězích mzdu nejméně ve výši příslušné sazby minimální mzdy nebo příslušné sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy. Od tohoto pravidla není možno se odchýlit; příslušná část mzdy musí být vždy vyplacena v penězích, a to i kdyby zaměstnanec souhlasil s poskytováním celé mzdy v naturální formě.

Jako naturální mzda mohou být poskytovány výrobky, s výjimkou lihovin, tabákových výrobků nebo jiných návykových látek, výkony, práce nebo služby. Výše naturální mzdy se vyjadřuje v peněžní formě tak, aby odpovídala ceně, kterou zaměstnavatel účtuje za srovnatelnou formu naturálií ostatním odběratelům, v obvyklé ceně nebo částce, o kterou je úhrada zaměstnance nižší než obvyklá cena.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).