Hlavní navigace

Na co si dát pozor při sjednávání spotřebitelského úvěru?

16. 4. 2009
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

Spotřebitelský úvěr je v dnešní době velmi oblíbeným způsobem, jak zafinancovat některé ze svých nákupů. Jak zjistila Česká obchodní inspekce, polovina z kontrolovaných smluv k úvěrům, které poskytují nebankovní subjekty, neobsahuje zákonem stanovené náležitosti. Na co byste si měli při sjednávání úvěru dát největší pozor?

Spotřebitelským úvěrem si často domácnosti financují své potřeby, na které jim nezbývá z domácího rozpočtu prostor. Důvěra spotřebitelů ve správnost smlouvy se však nemusí vyplatit, protože polovina smluv zkoumaných Českou obchodní inspekcí, neobsahovala v minulém roce všechny informace, které jsou podle zákona povinné.

Na jaké chyby můžete ve smlouvách nejčastěji narazit?

Ze šetření České obchodní inspekce (ČOI) v loňském roce vyplynulo, že polovina smluv nebankovních věřitelů, kteří sjednávají spotřebitelský úvěr, nemá všechny zákonem stanovené náležitosti. Zákon č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru byl porušen u smluv 14 poskytovatelů spotřebitelského úvěru. Jelikož s těmito subjekty probíhá v souvislosti s porušením zákona šetření, jejich obchodní jméno bohužel nelze nyní zveřejnit, uvedla pro server Měšec.cz Kamila Juhaňáková, tisková mluvčí České obchodní inspekce (ČOI).

U necelé třetiny kontrolovaných smluv byla RPSN sazba, neboli roční procentní sazba nákladů, vypočtena chybně, zbytek smluv tuto hodnotu pak neobsahovalo vůbec. Tento ukazatel přitom vyjadřuje poměr mezi tím, co jste si půjčili a tím, co skutečně zaplatíte. Čím je tedy RPSN vyšší, tím více vás bude půjčka stát. Do výpočtu tohoto ukazatele se započítávají kromě samotných splátek i všechny běžné poplatky spojené s úvěrem. Nejsou v něm ale zahrnuty pokuty za pozdní splácení nebo jiné porušování smluvních podmínek. Čtěte více: Desetník: Úvěry na poslední chvíli mají zelenou

Rozmanitost poplatků může přitom spotřebitele nejen nepříjemně překvapit, ale hned v úvodu zapůjčenou sumu snížit. Někteří věřitelé si totiž stanovují poplatky za uzavření úvěru, jeho vyhodnocení nebo zprostředkování nebo například za otevření úvěrového účtu. Tyto peníze se vám obvykle strhnou ihned po podpisu smlouvy. Během splácení se může dlužná částka navýšit i o poplatky za správu úvěru nebo o náklady, které se správou úvěru vznikly. Smlouva přitom musí obsahovat údaj o výši poplatku, který spotřebitel musí uhradit věřiteli v souvislosti s úvěrem. Některé smlouvy o tomto údaji nehovoří vůbec a jiné mohou poplatek naznačit pouze způsobem jeho výpočtu. Zákon ale tento postup připouští pouze v případě, že platbu nelze v době uzavírání smlouvy přesně stanovit. Pokud jsou všechny parametry vstupující do výpočtu známé, požadujte přesné vyčíslení této sumy ve smlouvě, neboť se vzhledem k celkové částce může jednat o významnou nákladovou položku.

Největší četnost porušení výše zmíněného zákona č. 321/2001 Sb. se týká ustanovení § 4 odst. 2 písm. a) zák. č. 321/2001 Sb., které říká, že smlouva musí obsahovat ukazatel RPSN vypočtený způsobem dle zákona.

Dalším nejčastějším nedostatkem zkoumaných smluv byla absence závazku věřitele, informovat spotřebitele, tedy dlužníka, o všech změnách RPSN sazby, k nimž dojde v průběhu trvání smlouvy. Zákon přitom uvádí, že věřitel může sjednat pouze takové podmínky změny RPSN sazby, které nejsou závislé výhradně na vůli věřitele. Toto ustanovení smlouvy porušovaly ve 28 případech. Podmínky změny ukazatele RPSN jsou podmínky změny výše splátek, výše poplatků a případných dalších plateb vstupujících do hodnoty RPSN, podmínky změny výše úrokové sazby, termínů splatnosti jednotlivých splátek a poplatků a případných dalších plateb, upřesnila pro server Měšec.cz Juhaňáková.

Mezi dalšími prohřešky se objevovalo i porušení ustanovení, které říká, že smlouva musí obsahovat maximální výši spotřebitelského úvěru, stanovit výši jednotlivých splátek, jejich počtu a přesného časového rozvržení. Nejčastěji smlouvy neobsahovaly právě časové rozvržení jednotlivých splátek, několik smluv pak postrádalo maximální výši úvěru.

Sjednáváte-li tento úvěr, pozor byste si měli dát i na část smlouvy, která hovoří o předčasném splacení úvěru. V patnácti případech totiž ČOI zjistila, že ze smluvního ujednání vyplývá, že při předčasném splacení nemusí vůbec dojít ke snížení plateb. Zákon o spotřebitelském úvěru přitom v tomto případě dlužníkovi přiznává nárok na snížení plateb, které s úvěrem souvisejí. Částka, o kterou budou platby poníženy, by měla být podle zákona ve výši, aby ani jedna strana neměla nepřiměřený prospěch na úkor ostatních účastníků vztahu. Samozřejmostí by během řádných i předčasných splátek měl být požadavek dlužníka na vystavení písemného potvrzení o jejich úhradě. Čtěte více: Úvěr v zahraničí snadno získejte, bez sankcí zrušte

Do 10. května 2010 musí být v ČR implementována evropská směrnice, která v případě předčasného splacení stanoví maximální podíl přiměřeného prospěchu poskytovatele úvěru. Zároveň bude mít spotřebitel právo odstoupit do 14 dnů bez důvodu od jakékoliv smlouvy o spotřebitelském úvěru, tedy i od smlouvy, která je uzavřena v místě podnikání poskytovatele.

SOS tuto směrnici velmi vítá a věří, že její implementací do českého právního řádu bude výrazně zlepšena pozice spotřebitele na českém trhu spotřebitelských úvěrů, prozradil Měšci Jan Mišurec, tiskový mluvčí Sdružení obrany spotřebitelů.

Ačkoli se vám to možná bude zdát samozřejmé a proto zbytečné, hledejte ve smlouvě i ujednání o možných způsobech splácení úvěru. Některé smlouvy totiž podle ČOI neobsahovaly informace o splácení úvěru vůbec a jiné obsahovaly tato ujednání hned dvě, ale vzájemně si odporující.

peníze

Ohlídat si povinné náležitosti smluv se vyplácí

Jak je vidět, ani subjekty poskytující úvěr nejsou zárukou toho, že podepíšete po právní stránce správnou smlouvu. Opět zde proto můžeme uplatnit staré dobré pořekadlo, že nejlepší je spoléhat se pouze na sebe. Údaje o povinných náležitostech smlouvy upravující spotřebitelský úvěr jsou obsaženy v zákoně č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, konkrétně v ustanovení § 4 a § 5.

Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí tedy obsahovat také:

  • stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze zákona,
  • stanovení podmínek, za kterých může být roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr upravena a které nesmí být závislé pouze na vůli věřitele,
  • stanovení maximální výše spotřebitelského úvěru, stanovení výše jednotlivých splátek, jejich počtu a přesného časového rozvržení,
  • stanovení jednotlivých plateb, včetně těch, které jsou uvedeny v § 2 písm. a) bodech 1 až 5*, budou-li placeny spolu se spotřebitelským úvěrem; pokud jednotlivé platby nelze přesně stanovit, musí být uveden způsob jejich výpočtu,
  • závazek věřitele informovat spotřebitele v průběhu plnění smlouvy o všech změnách roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr,
  • u smluv, ve kterých se sjednává koupě najaté věci, výši spotřebitelského úvěru,
  • ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou,
  • podmínky, za kterých lze předčasně ukončit smluvní vztah,
  • způsob placení.

*

1. platba, kterou spotřebitel platí za nesplnění závazku vyplývajícího ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr,
2. platba, kterou spotřebitel platí mimo kupní cenu, aniž byl na koupi poskytnut spotřebitelský úvěr,
3. platba za převod peněžních prostředků a platba za vedení účtu, který je určen ke splácení spotřebitelského úvěru; to neplatí pro případ, kdy tato platba je nepřiměřeně vysoká a kdy spotřebitel nemá možnost volby způsobu placení; do celkové výše spotřebitelského úvěru se však započítává cena za přijetí platby,
4. platba související s účastí na dohodách, které se přímo neváží na smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a to i tehdy, když tyto dohody mají vliv na podmínky spotřebitelského úvěru,
5. platba za pojištění nebo záruku, pokud se nejedná o pojištění nebo záruku, která má věřiteli zajistit splacení spotřebitelského úvěru v případě smrti spotřebitele, jeho invalidity, pracovní neschopnosti nebo nezaměstnanosti, a to maximálně ve stejné výši, jako je celková výše spotřebitelského úvěru, včetně úroku a jiných plateb spojených s poskytnutím spotřebitelského úvěru.

Podle zákona musí být smlouva uzavřena písemně. Pokud její znění umožňuje změnu RPSN nebo změnu výše ostatních plateb, které s úvěrem souvisí a v době výpočtu nebyly vyčíslitelné, zkontrolujte, zda výpočet vychází z předpokladu, že úrok a ostatní platby zůstávají neměnné a platné do konce platnosti smlouvy, radí Juhaňáková s tím, že pokud RPSN nelze stanovit, vyžadujte, podle zákona, uvedenou maximální výši úvěru, ostatních plateb a podmínky, za kterých lze tyto platby měnit. Čtěte více: Čtyři mýty o snadném oddlužení

Ve smlouvách se, zejména u nebankovních věřitelů, objevuje i tzv. rozhodčí doložka. Její akceptace je ze strany spotřebitele čistě dobrovolná. Pokud s ní ale spotřebitel ve smlouvě svým podpisem souhlasí, v případě sporu vyplývajícího ze smlouvy bude případ zpravidla řešen místo u soudu tzv. rozhodcem. Může se jednat o jakoukoliv fyzickou osobu, která dosáhla věku 18 let a která by měla být vůči oběma stranám neutrální a nezávislá. Ta pak může vydat okamžitě vykonatelné rozhodnutí, třeba i o exekuci na majetku, proti kterému se nelze, jako u soudu, odvolat.

Jak se bránit, je-li smlouva už podepsaná

Nejpohodlnějším způsobem, jak předejít potížím se smlouvou, je být opatrný ještě před podpisem. Při čtení smlouvy dejte pozor na další dokumenty, na něž se smlouva odkazuje. Nejčastěji to bývají všeobecné obchodní podmínky, které ačkoli svou délkou a složitostí od čtení spíše odrazují, často obsahují ty nejdůležitější informace. Pokud některým složitým informacím nerozumíte, požádejte o zapůjčení ještě nepodepsané smlouvy domů. Pokud je věřitel i smlouva solidní, neměl by to být problém. V opačném případě je na vás si zodpovědět otázku, proč byste si smlouvu nemohli přečíst v klidu, když je vše v pořádku?

Co dělat, pokud je smlouva již podepsaná? Odstoupit od smlouvy je možné pouze tehdy, pokud to umožňuje smlouva samotná nebo právní úprava. Zákon obvykle takovou možnost stanoví pro porušení povinností druhé smluvní strany. Obvykle s takovou možností počítá i samotná smlouva, takže spotřebitel může odstoupit od smlouvy, pokud mu například poskytovatel úvěru neposkytne úvěr ve sjednaném termínu, informoval server Měšec.cz Tomáš Palla ze Sdružení obrany spotřebitelů (SOS), který ale zároveň připustil, že tyto případy moc časté nejsou.

klíč, peníze, exekuce, dluhy

Dojde-li ke sjednání smlouvy mimo prostory podnikání poskytovatele, uplatní se zde i § 57 Občanského zákoníku (OZ). Spotřebitel tak může odstoupit od smlouvy ve lhůtách, které připouští zmíněný paragraf. Základní lhůtou je 14 dní od uzavření smlouvy. V případě uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku, se uplatní speciální ustanovení § 54a a násl. OZ. I tato ustanovení umožňují odstoupení bez uvedení důvodů do 14 od uzavření, upřesnil Palla.

Výpověď smlouvy se u většiny spotřebitelských úvěrů využít vůbec nedá už z podstaty její definice v zákoně. Ten ji stanovuje jako způsob ukončení smlouvy s plněním na dobu neurčitou. U úvěrových smluv se uplatňuje výpověď většinou zřídka, například při vypovídání revolvingu, uvedl Palla ze SOS s tím, že spotřebitelé často zaměňují právní pojmy odstoupení a výpověď smlouvy, přestože po právní stránce znamená každý z těchto úkonů něco trochu jiného.

Pokud si nejste jistí, že obsahuje veškeré náležitosti podle zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, máte možnost obrátit se na ČOI se žádostí o prověření smlouvy, radí Kamila Juhaňáková těm, u kterých nelze odstoupení od smlouvy nárokovat. V případě, že ČOI vaše obavy potvrdí, uloží zároveň věřiteli pokutu až do výše jednoho milionu Kč. Za opakované porušení povinností v průběhu jednoho roku lze uložit pokutu až do výše 2 milionů Kč, upřesňuje Juhaňáková.

Jako spotřebitel můžete u věřitele uplatnit námitku, že úvěrová smlouva neobsahuje veškeré povinné náležitosti. Spotřebitelský úvěr je nadále považován za úvěr úročený diskontní sazbou České národní banky platnou v den uzavření smlouvy. Případné další platby, jako platby sjednané nad rámec splátek jistiny a úroku, se stávají neplatnými, sdělila Měšci Juhaňáková. V drtivé většině bývá úroková sazba spotřebitelských úvěrů vyšší než diskontní sazba ČNB. Pro dlužníka to tedy znamená snížení budoucích úvěrových splátek a určitou formu postihu pro věřitele.

skoleni_15_4

Kdybyste měl(a) zájem o spotřebitelský úvěr, co by vás v prvé řadě ovlivnilo?

Pokud se domníváte, že podmínky smlouvy jsou lichvářské, můžete se obrátit na orgány činné v trestním řízení. Domnívá-li se například spotřebitel, že úvěrová smlouvy obsahuje nepřiměřená a pro dlužníka nevýhodná ujednání odporující dobrým mravům, která by mohla být důvodem pro určení neplatnosti smlouvy, může se s příslušnou žalobou obrátit na soud, radí Juhaňáková

Ačkoli jako spotřebitel máte jisté možnosti obrany, podpis je podpis a vy jím akceptujete uvedené podmínky smlouvy. Pokud vám tedy věřitel neumožní řádně se seznámit s podmínkami v textu smlouvy nebo vyvíjí jakýkoli nátlak, tím více buďte opatrnější. V tomto případě je výhradně na spotřebiteli, aby zvážil, zda se jedná o seriozní subjekt, s nímž by vůbec chtěl vstoupit do tak závažného smluvního vztahu, jakým úvěrová smlouva bezesporu je, potvrzuje Kamila Juhaňáková. Čtěte více: Úvěrovou historii si musíte budovat postupně 

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).