Každá pracovní smlouva musí obsahovat tři nezbytné (podstatné, povinné) náležitosti:
- druh práce, který budete pro zaměstnavatele vykonávat,
- místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána,
- den nástupu do práce.
Sjednaný druh práce vymezuje okruh pracovních úkolů, které jste podle pokynů zaměstnavatele povinen vykonávat osobně. Druh práce vymezuje limity dispoziční pravomoci zaměstnavatele při přidělování práce zaměstnanci podle pracovní smlouvy. Jiné práce jste povinen vykonávat výjimečně, jen v případech a za podmínek stanovených zákoníkem práce pro převedení na jinou práci. Tip: Kdy vás může zaměstnavatel převést na jinou práci a kdy přeložit? Druh práce by tak měl stručně a výstižně vyjadřovat, které činnosti budete pro zaměstnavatele vykonávat. Čtěte: Kdy se musíte podřídit změnám v náplni práce?
Ujednání o místu výkonu práce v pracovní smlouvě má svůj význam zejména proto, že zaměstnavatel vám nemůže přidělovat práci v jiném místě, než v místě, které bylo jako místo výkonu práce mezi vámi (zaměstnancem) a zaměstnavatelem sjednáno. Čtěte také: Zdánlivá maličkost v pracovní smlouvě bude stát vašeho chlebodárce tři platy
Dnem, který je (byl) sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, vzniká pracovní poměr, a tedy i všechna práva a povinnosti, které z něho pro oba účastníky pracovního poměru, tedy pro vás a zaměstnavatele, vyplývají. Čtěte: Odstoupit od smlouvy může jen zaměstnavatel, vy ne
Další náležitosti
Správně připravená pracovní smlouva by však měla kromě povinných náležitostí dostatečně upravit i vaše povinnosti a práva a povinnosti obou stran. Mimo uvedené podstatné náležitosti lze v pracovní smlouvě dohodnout další (nepovinné), leč mnohdy velmi významné, podmínky (náležitosti), na kterých mají účastníci zájem.
Při uzavření pracovní smlouvy je pak nutné důkladně promyslet a upravit zejména následující otázky:
Délka trvání pracovního poměru
Je nutné dbát omezení týkajících se sjednávání pracovního poměru na dobu určitou, který může být uzavřen nejvýše na dobu tří let a opakovat či prodloužit jej lze pouze dvakrát. Tip: Pracovní poměr na dobu určitou: nově více nejistoty, smlouvy lze prodlužovat
Délka zkušební doby
Sjednaná délka zkušební doby nesmí přesáhnout tři měsíce, resp. šest měsíců, u vedoucích zaměstnanců. Čtěte: Jak správně počítat délku zkušební doby od roku 2012? a Jak správně sjednat zkušební dobu v pracovním poměru na dobu určitou?
Sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas
Zákoník práce umožňuje se zaměstnancem sjednat mzdu již s přihlédnutím k práci přesčas, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, ke kterému bylo takto přihlédnuto. Za tuto práci přesčas pak zaměstnanci nenáleží zákonný příplatek ke mzdě ani náhradní volno. Pamatovat je ovšem třeba na to, že přihlédnout k práci přesčas lze pouze, je-li mzda se zaměstnancem sjednána (např. v pracovní smlouvě).Tip: Kde a jak určit výši mzdy?
V případě, že mzda je zaměstnanci stanovena vnitřním předpisem či určena mzdovým výměrem, není možné k práci přesčas přihlédnout a zaměstnanci musí být za práci přesčas poskytnut příplatek či náhradní volno. Čtěte také: Za přesčasy už vám zaměstnavatel platit nemusí
Konkurenční doložka
V případě, že zaměstnanec během svého pracovního poměru získá specifické informace, které by mohl využít i u jiného zaměstnavatele, je ke zvážení uzavření konkurenční doložky, tedy závazku zaměstnance zdržet se po určenou dobu (nejdéle jeden rok) výkonu konkurenční činnosti. Tip: Konkurenční doložka nově: Už i ve zkušební době a jen za polovinu peněz a Za konkurenční doložku musíte dostat aspoň polovinu svého někdejšího výdělku
Ochrana důvěrných informací
V pracovní smlouvě je vhodné věnovat pozornost i ochraně důvěrných informací, zejména vymezit předmět obchodního tajemství zaměstnavatele a smluvně zakotvit povinnost zaměstnance k jeho ochraně a k zachování mlčenlivosti. K tématu čtěte: Upozornili na nedostatky čističky, kde pracovali, a vyletěli na hodinu
Informování o právech a povinnostech
Každá pracovní smlouva samo sebou obsahuje jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou. Je také možné, aby pracovní smlouva obsahovala také další údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru jako:
- bližší označení druhu a místa výkonu práce,
- údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené,
- údaj o výpovědních dobách,
- údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení,
- údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu,
- údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení účastníků těchto kolektivních smluv.
Vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance k výkonu práce na území jiného státu, je povinen jej předem informovat o předpokládané době trvání tohoto vyslání a o měně, ve které mu bude vyplácena mzda nebo plat. Čtěte: Stravné 2013: Na dietách v zahraničí dostanete více
Pokud pracovní smlouva uvedené údaje neobsahuje, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů. Povinnost písemně informovat zaměstnance o základních právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru se nevztahuje na pracovní poměr na dobu kratší než 1 měsíc.