Mzdy ve východní Evropě: Jak jsme na tom?

Průměrná mzda je ve všech východoevropských zemích pravidelně zveřejňována národními statistickými úřady jednotlivých zemí. Nejvyšší mzdy pobírají manažeři, současně však se zvyšuje finanční ohodnocení všech vzdělaných lidí, protože tito schopní pracovníci hrají klíčovou roli při rozvoji domácí ekonomiky. Lidský kapitál je v současné době hlavním faktorem zlepšující životní úroveň občanů. Nejbohatší země světa převyšují ostatní především v míře kvalifikace svých občanů.

Nejvyšší průměrná mzda je ve Slovinsku

Dlouhodobě je ve východní Evropě nejvyšší průměrná hrubá mzda ve Slovinsku (943 euro měsíčně), následuje Chorvatsko (712 euro) a Česko (675 euro). Naopak nejnižší průměrné hrubé mzdy jsou v Moldavsku (84 euro) a Bulharsku (137 euro).

Slovinsko je vyspělá země s rozvinutým průmyslem i zemědělstvím, rozsáhlou sférou služeb a kvalifikovanou pracovní silou. Nejvýznamnějšími obchodními partnery jsou Německo, Itálie a Rakousko. Slovinsko je členem téměř všech významných světových institucí (EU, NATO, WTO…) mimo OECD.

Chorvatská ekonomika těží z cestovního ruchu. Cestovní ruch je tahounem chorvatské ekonomiky, neboť je propojen s hotelnictvím, dopravou, pohostinstvím a všemi dalšími doprovodnými službami. V loňském roce zavítalo do této přímořské země 9,1 milionů turistů. Nejvíce návštěvníků je tradičně z Německa, Itálie, Rakouska, Slovinska a Česka (680 tisíc turistů za rok).

Co si za průměrnou mzdu koupíme?

Průměrná mzda se, jak je patrné z přiložené tabulky, v jednotlivých zemích značně liší. Její výše je však jedna věc, ale co všechno za průměrnou mzdu občané v daných zemích koupí, je věc druhá. Pro lepší porovnání si tedy uvedeme průměrnou mzdu ve všech zemích přepočítanou dle její kupní síly (dle studie analytické společnosti GFK Gruppe).

Průměrná měsíční mzda v Česku činí po zohlednění cen zboží a služeb 8 265 euro a kupní síla průměrné mzdy v Česku je tak po Slovinsku druhá nejvyšší. Jednoznačně nejmenší kupní sílu má průměrná mzda v Moldavsku, následuje Bělorusko a Makedonie.

Mzdové maximum – okolo 40. roku

Pro všechny východoevropské země je společné, že nejvyšší průměrné mzdy jsou ve finančním sektoru (peněžnictví, pojišťovnictví) a službách. Dalšími odvětvími, která získávají, jsou obchod, doprava a telekomunikace. V posledních letech si také velmi dobře vedou realitní kanceláře. Nejnižší mzdy jsou naopak v zemědělství.

Nejnižší mzdy pobírají zaměstnanci na počátku své pracovní kariéry, potom jdou strmě nahoru a maximum pobírají zaměstnanci mezi 35 – 45 lety. Ve všech zemích jsou ve většině případů služby placeny lépe než průmysl.

Nízké vzdělání = nízká mzda

Východoevropané z členských zemí EU (Česko, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, Polsko, Lotyšsko a Litva) s nízkou kvalifikací (tj. bez vyučení nebo maturity) vykonávají činnosti, kde je hodinová mzda nižší než 60 % průměrné mzdy v zemi. V ostatních zemích je rozdíl ještě vyšší.

Počet občanů pracujících za méně než tři čtvrtiny průměrného příjmu je ve všech zemích okolo 30 %. Nejvíce Čechů a Slovinců pracuje v oborech náročných na jejich znalosti a dovednosti. Podmínky a podpora investování do IT technologií a do progresivních oborů jsou zde v porovnání s ostatními východoevropskými zeměmi nejvyšší. Češi a Slovinci jsou nejvzdělanější a nejpodnikavější.

Poznámka: Přepočet ke dni 10. 10. 2006 dle Der Yahoo! Finanzen Währungsrechner
Pramen: Statistisches Bundesamt BRD, Statistisches Jahrbuch 2006 fur das Ausland