Mzdy nám přiliš nerostou, máme ale práci

Mzdy nám nerostou a odboráři straší, že se západu vyrovnáme až za 100 let. Na druhé straně se ale špatně nemáme.

Ekonomika v prvním čtvrtletí zaznamenala rekordní pokrizový růst ve výši 4,2 % HDP, čímž dokonce překonala značně ambiciozní odhady Českého statistického úřadu, podle kterého měl HDP vzrůst o 3,8 %. Z poloviny byl růst tažen změnou zásoby, čísla jsou však i přesto pozitivní. Růst ekonomiky se ale příliš neprojevil na rostoucích mzdách: Růst reálných mezd zaostal v prvním čtvrtletí poměrně výrazně za růstem ekonomiky. Klíčovým důvodem pomalejšího růst mezd je fakt, že řada nově otevíraných pracovních pozic je určena pracovníkům, kteří mohou počítat pouze s podprůměrnou mzdou. Jde často o absolventy nebo osoby, které byly v předchozích letech, poznamenaných krizí a recesí, nezaměstnané, uvedl Lukáš Kovanda, analytik finanční skupiny Roklen24.

Kolik si vyděláme? 

V prvním čtvrtletí letošního roku nám podle Českého statistického úřadu vzrostla nominálně mzda o 2,2 procenta, reálně o 2,1 procenta vlivem nízké inflace. Medián, neboli prostřední hodnota mezd, vzrostl o 2,1 % na 21 143 Kč. Medián u mužů dosahoval 23 035 Kč, zatímco ženy si vydělaly „jen“ 18 998 Kč.

Kovanda také dodal, že pozice určené administrativním pracovníkům představují hned celou čtvrtinu nově otevíraných pozic, přitom pracovník v administrativě v průměru svojí mzdou dosáhne pouze asi na dvě třetiny souhrnné mzdy průměrné.

V některých sektorech ekonomiky také dochází k mzdovému utahování. Příkladem může být sektor komunikací, kdy se operátoři zefektivňují, aby si pro své majitele zachovali ziskovost. Šetří také například finanční sektor, ve kterém jsou největší mzdy v celé ekonomice. Stále problematický je také sektor stavebnictví, který se potýká s dlouhodobými problémy a podle některých odhadů bude trvat i 10 let, než se vrátí na svou předkrizovou úroveň.


Autor: ERA Poštovní spořitelna

Rozdíl ve mzdách v roce 2014 oproti roku 2010, změna počtu zaměstnanců 2010–2014

Nováčci mají méně

Problémem podle Jana Bureše, analytika Era Poštovní spořitelny, je především to, že noví zaměstnanci, kteří vstupují na trh práce, jsou hůře placeni. Dochází tak k degradaci například hodnoty vzdělávání – vysoké školy chrlí desítky tisíc vysokoškoláků, velká část z nich se však často věnuje jinému oboru, než vystudovala. Některé firmy si také vychovávají absolventy k poslušnosti a snaží se je „vyždímat“, což se děje například u některých konzultačních či právních společností.

Kromě toho jsou firmy značně opatrné ohledně budoucnosti, značná část nových pracovních smluv se zaměstnanci je uzavírána na dobu určitou. S tím se setkal i Patrik Marek, který pracuje v oblasti financí: Byl jsem ve firmě poslední, komu se dávala smlouva na dobu neurčitou. Kdybych nastoupil do práce třeba o měsíc později, pak bych dostal smlouvu na dobu určitou a o hypotéce bych si mohl nechat jenom zdát, uvádí Patrik Marek. Zatímco v Německu počet těchto smluv klesá, u nás stále roste.


Autor: ERA Poštovní spořitelna

Práce na dobu určitou v ČR a Německu

Nenechte si líbit mzdové utahování

Zaměstnanci by si tak podle ekonomů, a především odborářů, neměli nechat mzdové utahování ze strany zaměstnavatelů líbit. Nezaměstnanost klesá, příjmy především v maloobchodu stoupají (například sektor maloobchod zaznamenal 6% meziroční růst, především e-shopy měly žně), mzdy však rostou málo, což přidělává obavy odborářům, podle kterých tímto tempem růstu mezd doženeme Rakouskou úroveň až v roce 2115.

Za posledních deset let jsme měli sedmiprocentní nárůst mezd. Pokud bychom se chtěli přiblížit k Rakousku na jejich současnou úroveň, tak nám to podle optimistického předpokladu bude trvat do roku 2100, spíš do roku 2115. Aby se doba zkrátila, musí být dynamika růstu vyšší – na reálnou úroveň někde kolem tří, spíše pěti procent, uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula s tím, že by zaměstnanci měli začít vyjednávat v roce 2016 o růstu mezd v rozmezí zhruba 4,5 až 6,5 procenta. Neměli by se podle něj vyrovnat pouze s pokrytím inflace. Někteří ekonomové jsou také toho názoru, že se lidé málo organizují do odborů, což může vést k tomu, že jejich vyjednávací pozice ohledně mezd je horší.


Autor: ERA Poštovní spořitelna

Počet odborově organizovaných zaměstnanců rok od roku klesal

Na mzdy se vynakládá málo

Další zajímavou skutečnosti také může být to, že celkový podíl mezd na HDP je u nás jeden z nejnižších v EU, ČR tak společně se Slovenskem zůstává levnou ekonomikou. Zcela jiná situace je například v Dánsku, kde se podíl mezd k HDP blíží 50 %. 


Autor: ERA Poštovní spořitelna

Podíl mezd na HDP v jednotlivých zemích v EU

Důvodem je, že Dánsko těží z investic, které byly uskutečněny v minulosti, a značná část firem je místních, díky čemuž dividendy nemíří za hranice. Je zde také tradice, že firmy (pokud se jim daří) rozdělují část zisku mezi zaměstnance. U nás však nejenže toto není příliš praktikováno, většina zahraničních společností, především ve finančním sektoru, svůj zisk navíc posílá svým matkám do zahraničí.

Jsme konkurenceschopní kvůli nízkým mzdám?

Růst mezd ale může vést k tomu, že firmy se budou snažit své mzdové náklady optimalizovat. Příkladem je například automobilka TPCA, kde průměrné dělnické mzdy přesahují 30 000 Kč měsíčně, firma tak optimalizuje své mzdové náklady například náborem agenturních pracovníků. 

Nižší růst mezd, než odpovídá růstu ekonomiky, umožnil také firmám zachovat si svou konkurenceschopnost a při současném hospodářském oživení znovu nabírají. Nezaměstnanost v ČR je tak jedna z nejnižších v celé Evropské unii, kdy v květnu tohoto roku poklesla ze 6,7 % na 6,4 % s tím, že volných pracovních míst je už více než 90 000, což je nejvíce od listopadu 2008. 

Živnostníci jako další důvod nízké nezaměstnanosti?

Zajímavé podle statistik je i to, že od roku 2008 rostl počet sebe-zaměstnaných lidí (živnostníků). V zemích, kde došlo k poklesu sebe-zaměstnaných lidí, tedy především v Itálii či Španělsku, došlo naopak k prudkému růstu nezaměstnanosti. To znamená, že živnostníci pomohli tlumit růst nezaměstnanosti a při současném ekonomickém oživení někteří z nich přešli na zaměstnanecký poměr. Stále jich je ale výrazně více než v dobách předkrizových.


Autor: ERA Poštovní spořitelna

Počet sebe-zaměstnaných lidí v jednotlivých zemích EU

33 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 6. 2015 12:54