Hlavní navigace

Mzdové rozdíly se zvyšují. Přes 40 000 Kč bere každý desátý

1. 2. 2013
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Mzdy rostou jen minimálně a lidé šetří. Jak se proto s krizí vypořádávají české domácnosti? A jednají v současné ekonomické situaci rozumně?

Ekonomika stagnuje, nezaměstnanost roste a domácnosti na to reagují šetřením. To také potvrzují statistici:

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com

Ilustrační obrázek

Tempo výdajů domácností na spotřebu v letech 2010 a 2011 významně pokleslo a ve třech čtvrtletích roku 2012 byly tyto výdaje oproti stejnému období předchozího roku reálně i nominálně nižší. Snahou omezovat spotřebu reagovaly české domácnosti na pokles úhrnu svých příjmů, které byly v roce 2011 proti roku 2010 o téměř 19 mld. nižší – na mzdách a platech sice lidé získali o téměř 28 mld. víc, ale zisky domácností z podnikání klesly meziročně o 26 mld. a jejich čisté příjmy z majetku o 3 mld. korun, uvádí Drahomíra Dubská analytička Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Na druhé straně však lidé spoří a ukládají své peníze do bank, vklady přesáhly 3 bilionů Kč. Čtěte více: Češi mají na vkladech 3 biliony korun. Banky z toho ale radost nemají. S konzervatismem českých domácností si však láme hlavu Česká národní banka (ČNB). Guvernér ČNB Miroslav Singer dokonce řekl, že by rád omezil možnosti spoření. Stejného názoru je také víceguvernér ČNB Vladimír Tomšík, podle kterého je národní banka připravena nakupovat devizové rezervy. Tip: ČNB by se měla zrušit, nepomáhá ekonomice, tvrdí ekonom

Majetek roste

Roste však také majetek českých domácností. Čisté jmění tuzemských domácností v roce 2011 stouplo o téměř 170 miliard korun na 7,2 bilionu korun, šlo ale po letech 2002 a 2004 o nejnižší přírůstek bohatství od roku 1993. Bohatství českých domácností v podobě čistého jmění přesáhlo hranici 7 bilionů korun poprvé v roce 2010 a v závěru roku 2011 činilo téměř 7,2 bilionu korun, uvádí Dubská. Roste však také počet exekucí, jejich počet se blíží k 1 milionů za jeden rok. Čtěte více: Česká republika, země exekutorů a inkasních agentur. Blýská se na lepší časy? 

Nejlepší investice? Podle Čechů nemovitosti

Podle výzkumu ING Bank Češi stále jako investici upřednostňují nemovitosti, ty by vybralo 81 % respondentů. I přesto však lidé do hmotných aktiv, především nemovitostí, investují stále méně: Zatímco v letech 2005–2007 tyto investice rostly každoročně v průměru o 10,6 %, převážně díky nákupům domů a bytů, v krizovém roce 2009 poklesly o 3,5 % a v roce 2011 dokonce o 11,8 %, uvádí Dubská.

Ceny nemovitostí budou nejspíše i v tomto roce dále klesat, především kvůli očekávané ekonomické stagnaci, růstu nezaměstnanosti a poklesu se nejspíše dočká i sektor stavebnictví. Čtěte více: Ceny bytů v roce 2013: Bytů je mnoho, čekejme další pokles

Jako druhou nejatraktivnější investici zvolili Češi překvapivě cennosti, šperky a cenné sbírky, které by si vybralo 31 % dotázaných. Oproti tomu klesla obliba podílových fondů, ale i stavebního spoření, především kvůli legislativním zmatkům. Penzijní fondy jsou však stále atraktivní a nejspíše, kvůli štědrým státním příspěvkům, bude jejich obliba dále narůstat. Čtěte více: Kdy se penzijní připojištění vyplatí?

Co je pro Čechy nejlepší investice?
Investice Odpovědi v procentech
Nemovitosti 81
Šperky, cennosti, cenné sbírky 36
Stavební spoření 29
Akcie 29
Vlastní firma 25
Penzijní fond 22
Životní pojištění 21
Podílové fondy 19
Spoření na účet v bance 17
Obligace 8

Zdroj: ING

Češi národem šetřílků? Nikoliv

Analytička Českého statistického úřadu Drahomíra Dubská také zpochybňuje tvrzení, že Češi jsou národem spořivým Přes mnohaletou pověst šetřivého národa spoří obyvatelé ČR relativně méně než Evropané jako celek. Navíc od roku 1999 je míra úspor nižší než evropský průměr, upozornila Dubská. Míra úspor dokonce předloni klesala, a to meziročně na 9,6 %, v letech 2009 a 2010 přitom dosahovala 11 %. Nejvíce spoří v Evropě německé domácnosti, kde míra úspor dosahovala v roce 2011 16,48 %.

Míra úspor domácností v některých zemích EU (%)
Země 2009 2010 2011
Česká republika 11.22 11.27 9.58
Slovensko 6,88 10.68 9.85     
Polsko 9.01 8.46 : 
Německo 16.97 16.90 16.48
Spojené království 6.65 6.57 6.02

Zdroj: databáze Eurostatu

skoleni_15_4

Nerovnost roste

V roce 2000 mělo nejvíce lidí měsíční mzdu ve výši 11 000 až 12 000 korun, v roce 2011 už to bylo 20 000 až 21 000 korun. Dochází však ke zvyšování příjmové nerovnosti  Ten posun je opravdu obrovský za tu dekádu, uvedla Dubská.  Zatímco mzdu nad 40 000 Kč mělo v roce 2000 jen 2,5 % zaměstnanců, předloni už to byla desetina zaměstnaných. Tip: Do tří let by měl být průměrný plat 30 tisíc korun. Doženeme Německo?

Možná i kvůli tomu se podle staršího průzkumu společnosti STEM ocitlo 33 % domácností v roce 2011 v těžké životní situaci a v roce 2012, vzhledem k poklesu reálných mezd a růstu nezaměstnanosti, nelze očekávat obrat. České domácnosti se však s krizí vypořádávají rozumně: České domácnosti jsou velmi rozumné. Ony nakládají v extrémních dobách se svými příjmy velmi rozumně. Ony se snaží dluhy v dobách horších především splácet. Nikdy jsme nebyli ti, co projídají své peníze, zakončila optimisticky Dubská.

Jaký je váš čistý měsíční příjem (zaměstnání, OSVČ, důchod, renta apod.)?

  • Do 9999 Kč
    9 %
  • 10 000 – 19 999 Kč
    30 %
  • 20 000 – 29 999 Kč
    25 %
  • 30 000 – 39 999 Kč
    14 %
  • 40 000 – 49 999 Kč
    7 %
  • 50 000 – 59 999 Kč
    5 %
  • 60 000 - 69 999 Kč
    2 %
  • 70 000 - 79 999 Kč
    1 %
  • 80 000 - 89 999 Kč
    1 %
  • 90 000 - 99 999 Kč
    1 %
  • 100 000 Kč a více
    5 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).