Spočítejte si...

Zavřít

Mýty o poplatcích za účet v exekuci. Banky musejí poskytovat součinnost bezplatně

Zajímá se o vás exekutor? Pak vás to bude něco stát. Kromě samotné exekuce zaplatíte jedné bance i za to, že si o vás chtěl opatřit informaci. Pokud vám obstaví účet, zaplatíte mnohem víc.

Vznik tohoto článku iniciovala diskuse na Facebooku, která se točila kolem (ne)spravedlnosti účtování poplatku za dotaz úřední osoby, který účtuje klientům Fio banka. Protože zatím v médiích na toto téma vyšly spíše kusé informace, rozhodli jsme se na poplatky účtované v souvislosti s exekucí na účtu podívat blíže.

Co vše zjistíte z bankovního výpisu

To, že se o vás zajímá exekutor, můžete paradoxně zjistit až ze svého výpisu z účtu. Fio banka totiž jako jediná účtuje poplatek za to, že si o vás oprávněná osoba zjišťuje informace. 

Za to, že už je na váš účet uvalena exekuce, už si účtují banky poplatky častěji.

Jak jsme zjistili, obstavený účet v exekuci vás nemusí stát nic nebo také několik stovek měsíčně.

Zaplatíte za zvídavost exekutora

Kromě samotné exekuce vám v souvislosti s ní vzniknou první náklady už za bankovní poplatek. Fio banka má totiž v sazebníku poplatek Poskytnutí bankovní informace osobě oprávněné dle zákona. To znamená, že pokud se o vás zajímá exekutor a osloví banku za účelem získání nějakých informací o vaší osobě, zaplatíte zde jednorázově 250 Kč. 

Na jednu stranu se můžete cítit jako klient pobouřeni tím, že platíte vlastně za službu někomu jinému. Na vaše přání přece banka informace neposkytla. 

Na druhou stranu to pro vás může být první známka toho, že není vše úplně v pořádku a že vás možná čekají problémy. To třeba v případě, že jste zapomněli všude ohlásit změnu adresy a nedostala se k vám důležitá pošta. 

Kromě toho, způsobů jak si „vydělat“ za exekuci ještě u vaší banky, je více. Fio banka účtuje poplatek v této možná trošku nešťastné podobě, která může naštvat klienty spíš z principu. Za vedení účtu v exekuci už ale, na rozdíl od řady jiných bank, nic nechce. 

mBank třeba zase neúčtuje poplatek za vedení účtu v exekuci ani za poskytnutí informace oprávněné osobě, ale 400 Kč zde zaplatíte za to, že banka odešle exekutorovi dle pravomocného exekučního příkazu vaše peněžní prostředky. Pokud vám tedy na obstavený účet chodí výplata a každý měsíc se z ní ukrajuje příslušná část pro exekutora, „vyděláte si“ mnohem více než za jeho jeden dotaz na vaši osobu.

U Oberbank zase zaplatíte za vedení účtu v exekuci rovnou pětistovku měsíčně. Jak se zdá, poplatek za dotaz úřední osoby tedy nemusí být v rámci exekuce zdaleka to nejhorší, co vás může potkat.

Komplikace může nastat, když se stane omyl a na vás se dotazuje tato osoba neoprávněně. Ačkoli Fio banka zmíněný poplatek účtuje pouze v případě, že existuje pravomocné rozhodnutí soudu, i tak nelze vyloučit, že náhoda hrála ve váš neprospěch například kvůli nepozornosti, pro kterou jste v hledáčku exekutora za dluh, který už jste dávno splatili. 

Fio banka v žádném případě neuplatňuje poplatek u součinností, které nemají původ v protiprávním jednání klienta. Pokud však klient považuje poplatek za neoprávněný, může podat reklamaci, zdůraznila serveru Měšec.cz mluvčí banky Vendula Žaloudíková

Jak reklamovat něco, o čem nic nevíte?

Reklamace se ale může stát kamenem úrazu. Poplatek je totiž v ceníku označen jako „Poskytnutí bankovní informace osobě oprávněné dle zákona“, což vám upřímně o dalších podrobnostech moc nenapoví. 

Další informace vám bohužel Fio banka na dotaz k poplatku neposkytne. Alespoň zpočátku ne. Dotazy, které jsou zatížené poplatkem, mají za cíl zjistit údaje o klientovi, které úřední osoba potřebuje pro další vedení řízení. Pokud by banka bez souhlasu dotazujícího orgánu informovala klienta o poskytnutí součinnosti, taková informace by mohla zmařit probíhající řízení, proto banka může klienta informovat jen v mezích stanovených zákony, upravujícími jednotlivé typy součinnosti, řekla serveru Měšec.cz Žaloudíková s tím, že další informace získá klient až ve chvíli, kdy nehrozí, že by tím mohlo dojít ke zmaření řízení, v rámci kterého banka součinnost poskytla. 

Pokud byste se tedy cítili naúčtovaným poplatkem dotčeni a navíc neměli tušení, proč a kdo by se měl zajímat o váš účet, budete muset pravděpodobně vznášet své bance dotazy tak dlouho, dokud ta neusoudí, že poskytnutím informací nezmaří řízení o vaší osobě.

To bude pravděpodobně do té doby, než bude váš účet obstaven a banka z něj bude strhávat exekuční srážky. Pak by měla poskytnout informace například o exekutorském úřadu, čísle jednacím, kontaktní osobě apod. Rozdíl je v tom, že ostatní banky, které účtují zvláštní poplatky za účet v exekuci, je účtují v době, kdy je řízení v jiné fázi než v případě Fio, kdy se oprávněná osoba teprve na účet dotazuje a sdělením detailů by mohla řízení zmařit. Například tak, že by měl klient před obstavením účtu možnost si prostředky vybrat a žádné už na účet neposílat.

Žaloudíková za Fio banku ještě uvedla, že v případě neoprávněně vzneseného dotazu úřední osoby poplatek na základě reklamačního řízení stornuje. A to i v případě, že od jeho naúčtování uběhne doba delší, než je reklamační lhůta.

Kdo je oprávněnou osobou?

Oprávněnými osobami, kterým je banka povinna poskytnout informace týkající se klientů, které jsou předmětem bankovního tajemství, jsou především osoby uvedené v ustanovení § 38 odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 

Informace tedy sdělují banky podle zákona například soudu, orgánu činného v trestním řízení, správcům daně, finančnímu arbitrovi, ministerstvu financí atp. (dále viz zmíněný zákon). 

Jak k účtům v exekuci přistupují jednotlivé banky?

Přístup bank k účtům v exekuci se velice různí. Zatímco například Česká spořitelna s odvoláním na zákon klientům neúčtuje po dobu exekuce za služby vůbec nic a žádnou částku dodatečně nedoúčtovává ani po skončení exekuce, jiné banky strhávají běžné poplatky za vedení účtu nebo mají v souvislosti s exekucí vymyšleny rovnou poplatky zvláštní. 

Kromě nich můžete v souvislosti s exekucí zaplatit u bank také poplatek za blokaci platební karty, kterou je banka povinna v souvislosti s uvalenou exekucí na účet provést. Ten však mezi zvláštní poplatky nezahrnujeme.

Pokud je účet klienta zatížen exekucí, banka si ze zákona nesmí účtovat žádné poplatky za účet v exekuci, řekla serveru Měšec.cz Klára Pačesová s odvoláním na Občanský soudní řád, § 304, odstavec 1, větu první. Ta říká, že v nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu soud přikáže peněžnímu ústavu, aby od okamžiku, kdy mu bude usnesení doručeno, z účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství nevyplácel peněžní prostředky, neprováděl na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládal. (Jiné banky ale za vedení účtu, jak uvidíme dále, poplatky uplatňují.)

V ostatních případech je možné se setkat spíše s přístupem, že si banky účtují standardní poplatky za transakce a vedení účtu podle typu účtu dle sazebníku tak, aby nebyla snížena částka blokovaná pro exekuci. Pokud by nebylo na účtu dostatek prostředků pro obojí, poplatek účtovat nesmí, protože nárok z exekuce má přednost. Některé banky (například LBBW Bank) tak prostě poplatky v tomto čase neúčtují, jiné si je doúčtují zpětně po skončení exekuce (například ZUNO).

Žádným zvláštním bankovním poplatkem se exekuce neprodraží klientům Air bank, Citibank, GE Money Bank, Komerční banky, LBBW Bank, Raiffeisenbank a UniCredit Bank.

Naopak ČSOB a Era poštovní spořitelna účtují poplatek za správu jednoho účtu při pohledávkové exekuci. Klient zde zaplatí 250 Kč za každý i započatý měsíc.

Jak už jsme zmínili výše, mBank zpoplatňuje klientovi zaslání peněz exekutorovi, za který účtuje 400 Kč.

Oberbank účtuje klientům za vedení účtu v exekuci poplatek 500 Kč měsíčně a zúčtovává ho jednou za čtvrtletí. Poplatek je účtován v případě, že je na účtu evidována exekuce, a to před i po nabytí právní moci exekuce, řekla serveru za Oberbank Monika Heiserová s tím, že poplatek za účet v exekuci nahrazuje původní poplatek za účet. 

Za exekuci uvalenou na účet klienta zaplatíte poplatek i u Sberbank. Na rozdíl od jiných bank ale zde platí klient pouze jednorázově 150 Kč. Ostatní pravidelné poplatky tímto nejsou nijak dotčeny.

Za účet v exekuci platí také klienti ZUNO, a to 280 Kč za měsíc tak, že poplatek je účtován až po skončení poslední exekuce splatné za období, po které byla exekuce na účtu. Klientovi s exekucí zpoplatněné služby na dobu exekuce zrušíme, nebo poplatek za zpoplatněné služby účtujeme až po skončení exekuce, vysvětlil serveru Měšec.cz mluvčí Lukáš Tomis.

Ten také uvedl, že v případě, že by došlo k omylu a účet by byl obstaven kvůli exekuci kvůli pochybení klienta, musí si klient danou situaci vyřešit s exekutorem sám, protože za pochybení odpovídá exekutor a ne banka. 

Zvláštní poplatky bank za účet v exekuci
Banka Úkon  Výše poplatku
ČSOB Správa jednoho účtu při pohledávkové exekuci – 250 Kč měsíčně  250 Kč měsíčně
Era Poštovní spořitelna Správa jednoho účtu při pohledávkové exekuci – 250 Kč měsíčně 250 Kč měsíčně
Fio banka Poskytnutí bankovní informace osobě oprávněné dle zákona 250 Kč jednorázově
mBank Poplatek za zaslání peněžních prostředků na účet exekutora dle pravomocného exekučního příkazu 400 Kč jednorázově
Oberbank Vedení účtu v exekuci 500 Kč měsíčně
Sberbank Exekuce uvalená na účet klienta 150 Kč jednorázově
ZUNO Vedení účtu v exekuci 280 Kč měsíčně

Za co přesně poplatek vlastně platíte?

Banky uvádí, že v souvislosti s uvalením exekuce na účet klienta jim vznikají dodatečné náklady navíc. Jak vyplývá ze sazebníků jednotlivých bank, cení si každá své práce porůznu. Některá v souvislosti s exekucí na účet klienta nepožaduje poplatek žádný, jiná si za práci „navíc“ nechá královsky zaplatit. Ale tento fakt už by nikoho neměl překvapovat.

Mimo fakt, že klient v době exekuce nehradí pohledávky, které vůči němu banka má (splátky úvěrů, kreditních karet apod.), vznikají bance náklady v podobě personálního vytížení zaměstnanců exekučního a právního oddělení, řekla serveru Ivana Vejvodová, mluvčí mBank, která účtuje poplatek za zaslání peněžních prostředků na účet exekutora dle pravomocného exekučního příkazu ve výši 400 Kč. 

Banka zajišťuje prostředky a sleduje pohyb na exekuovaném účtu, zajišťuje v případě oprávněného nároku výplatu mezd, nebo životního minima klientovi, odeslání prostředků exekutorovi a podobně, vysvětlila také Lucie Hálová ze Sberbank. 

Ačkoli je Fio banka jediná, která účtuje jednorázový poplatek za dotaz oprávněné osoby, má na to ze zákona nárok. Zákon nám dává právo požadovat úhradu věcných nákladů za podání zprávy na písemné vyžádání soudu pro účely občanského soudního řízení a soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona (jiným oprávněným osobám nejsme oprávněni tuto službu účtovat – jde například o orgány činné v trestním řízení, finančnímu arbitrovi atd.), uvedl pro server Měšec.cz mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek

Jiné banky za dotaz oprávněné osoby jednorázově nic nechtějí, ale za účet v exekuci měsíčně naúčtují třeba i 500 Kč. Rozdíl je především ve vnímání poplatku klientem. Zatímco v případě Fio banky se objeví na výpise poplatek, jež klient nijak neinicioval a navíc to může být v čase, kdy ještě ani sám o exekuci neví. V této fázi banka navíc nemůže poskytnout bližší informace, což ji staví do negativní pozice zpoplatnění blíže nespecifikovaného. 

Pokud by se tedy poplatek Fio banky tak, jako ve zmíněné diskusi, setkával s výrazným nepochopením klientů, může jej banka dát do jiné „kolonky“ a účtovat jej až po obstavení účtu jako jednorázovou částku. Nic se tím nezmění, ale možná bude poplatek vnímán klienty jako legitimnější.

Banky musejí poskytovat součinnost bezplatně

Informace o dlužnících musejí banky poskytovat bezplatně. Komunikace mezi exekutorskými úřady a peněžními ústavy povinně probíhá na elektronické bázi. Žádné náklady spojené s touto agendou tedy nevznikají.

Problematika součinností je upravena zákonem, který říká, že třetí osoby poskytnou soudnímu exekutorovi, podobně jako insolvenčnímu správci, policii, soudu nebo finančnímu úřadu, součinnost bezplatně, přičemž mají nárok na náhradu účelně vynaložených hotových výdajů. Ty ovšem v praxi nevznikají, protože komunikace je vedena automaticky prostřednictvím informačních systémů. Hotové výdaje jsou pouze ty, které banka musela fakticky vynaložit, aby splnila úkol. Jde v podstatě jen o poštovné, které v elektronické komunikaci samozřejmě nevzniká, říká prezident Exekutorské komory ČR Mgr. Ing. Jiří Prošek.

Už několik let existuje opakovaná snaha některých bank účtovat si za součinnostní úkony poplatek. Proti tomu však existuje vícero rozhodnutí soudů vyšších stupňů, které shodně říkají, že nárok sice existuje, nicméně musí být stanoven jednotlivě pro každou jednu exekuci a nárokovat lze pouze skutečné náklady, které peněžní ústav demonstrativně vykáže. V praxi jde o odeslání výsledků v papírové podobě, nikoliv o elektronické poskytnutí informace o tom, jestli má dlužník u konkrétní banky zřízen peněžní účet. Banka si tedy nemůže účtovat paušál za dvě kliknutí v databázi a náhradu 30 vteřin na mzdu asistentky, která kliknutí provede. Vzhledem k tomu, že komunikace je dnes vedena elektronicky, je jasné, že reálné hotové náklady neexistují, dodává prezident Jiří Prošek.

Pokud se tedy některé banky pokoušejí uplatňovat poplatek na klientovi a uvedené není zaneseno ve smluvních podmínkách, které vlastník účtu podepsal, jedná se o nepřípustné jednání, proti němuž se klient může bránit.

46 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 29. 7. 2014 16:19
Zasílat nově přidané názory e-mailem