Na jedné straně obhajujete poplatky za hotovostní operace, protože práce s hotovostí je drahá, na druhé straně je podle vás poplatek za rozměnění peněz absurdní, a přitom se jedná o jednu a tu samou drahou práci s jednou a tou samou hotovostí. Neprotiřečíte si poněkud?
CS má poplatky za vyhotovení výpisu ze sporožirového účtu. Za odeslání poštou navíc poštovné. Nebo si ho stáhnete ze Servis24 bez poplatku za zaslání (pouze s poplatkem za vyhotovení).
A nebo se taky zkuste podívat do Raiffaisen banky...každej měsíc tam mám poplatek za vyhotovení elekrtonického výpisu 10Kč
Laskavě nejprve prozkoumejte vážený autore situaci na trhu než k něčemu napíšete absurdní nebo neexistuje, neznamená že když si lidi na něco stěžují že to neexistuje nebo je to absurdní.
To je starý sazebník, třeba dnes už neplatí ani poplatek za změnu trvalého příkazu a přesto ho tam mají. Asi to nestihli změnit. Ale třeba toto je výtah z jejich tiskové zprávy:
"K dalším změnám v sazebníku dojde s účinností od 1. února. Nově banka ruší poplatek rovněž za informační zprávy zasílané emailem, tedy např. zprávy o pohybech na účtu či provedení transakce." A týká se to i poslání elektronického výpisu. Je už zadarmo.
Ale vyhotovení se nerovná zaslání, o kterém je řeč. Představte si, že vypečené banky jako ČS a RB toto rozlišují, asi spoléhají na to, že jejich klienti nikoli, a řekl bych, že jim to vychází :-)
A pokud si u RB necham poslat vypis mailem zpetne (treba proto, ze jsem si ho omylem smaznul), tak zaplatim 80,- za "duplikat vypisu" :-(
Coz samozrejme obycejneho cloveka nenapadne predem, protoze pod polozkou "duplikat vypisu" si predstavim kus papiru.
Jinak ještě před 8 lety si GE strhávala poplatek za platbu kartou, která byla podle ceníku zdarma. Jistě, účetní položka... Taky proto jsem od ní odešel, ti parchanti tenkrát měli zpoplatněné snad všechno, a něco i dvakrát.
Důkazem bude screen výpisu z účtu, ne diskuze. Já mám důkaz, že tento poplatek exisoval někdy v roce 1995, třeba z výpisu Universal Banky. Ale dnes ne.
Jakýkoliv poplatek se dá vysvětlit. Poplatek za jakékoliv použití internetového bankovnictví (třeba změnu inkasa) vysvětlí tím, že banka platí přístup k netu, hardware i vývoj a údržbu systému. Poplatek za vedení účtu tím, že má banka drahé pobočky, ve kterých šanony fyzicky leží a tudíž tímto poplatek financuje tu pobočku, která účet vede.
Pro mně je velice zajímavá zkušenost mBank (omluvám se všem, kteří jsou na ní alergičtí), protože za celý rok a měsíc jsem jim na poplatku nezaplatil ani korunu, celý rok jsem platil jejich kartou a navíc jsem dostal nemálo peněz na úrocích. Čili vidím, že to jde, když se chce. Prémiové účty vedené zadarmo třeba u Expandie jednak nebyly pro všechny (nutný kreditní obrat) a druhak zadarmo bylo pouze pár položek. Mám tam nejvyšší prémiový účet a přesto si strhávají za odchozí platby i kde co. Právě proto je fakt dobré, že u mBank jsou reálné poplatky bance opravdu nula.
Pokud autor zmiňuje nemalé náklady za práci s hotovými penězi, bakomaty, atd atd--Je třeba zmínit i tu druhou stanu mince. A to jsou příjmy banky, což nejsou jen ty proklínané poplatky,ale hlavně by to měly být úroky z peněz, které banky půjčí - z uložených peněz klientů. A že když má někdo pár desítek tisíc Kč na účtu - které si může notabene kdykoliv vybrat - i v hotovosti, čili by měly být vždy připraveny v pokladně, tak na úrocích z těch peněz asi banka moc nevydělá, a musí si to pokrýt poplatky. A že naopak, když někdo přinese do banky pár milionů, a ještě na dlouho, tak banka si banka spočítá že se jí to na úrocích vyplatí, a individuálně mu ty poplatky i odpustí..
Běžné účty nejsou vhodné k tomu, aby na nich leželo několik milionů (tedy pokud to zrovna není váš měsíční obrat). Taková částka se má investovat někde úplně jinde.
Pár desítek tisíc, které průměrný člověk na účtě má, mi přijde jako docela dost. Banka může půjčit několikanásobek této částky za celkem vysoký úrok, takže to pro ni představuje možnost zisku v tisících ročně.
No nevím, 150 Kč za vedení účtu, se kterým nelze dělat z mého pohledu nic, JE sakra moc. A protože každou změnu - cokoliv se u hypotéky vymkne rutině - tak jako tak mastně zaplatím, tak je poplatek za vedení tohoto účtu KUR*VSKY velký. De facto platím 1800 za roční výpis pro účely uplatnění odpočtu z daní... Takže třeba zrovna tento poplatek JE nesmyslný. I když chápu, že odůvodnit se dá. Všechno se dá odůvodnit.
Tak tak. Hypo mám u LBBW, bývalého Bawagu. Při založení mi k hypotéce zřídili hnad dva účty, běžný se spořicím. Z běžného je mi strhávána splátka hypo, spořicí vůbec nepoužívám. Jelikož u těchto účtů se standardně banka chlubí tím, že jsou vedeny včetě internetového bankovnictví zdarma, ptal jsem se několikrát na zřízení elektronického bankovnictví k těmto účtům. Bylo mi řečeno, že to lze za příplatek, což jsem poslouchal se spadnutou čelistí. Platím 150Kč měsíčně za auto bez volantu. Za něco, co banka všem normálně nabízí zdarma já, jako klient který jí měsíčně nechává několik tisíc na úrocích, nemám nárok. Tomu říkám na hlavu postavený přístup.
Vzpomínám si jak svého času Liška (ČMSS) osolila klienty se staršími smlouvami (a lepším úročením) když zvýšila roční poplatek za vedení účtu s odůvodněním, že u vyššího úroku je pro ni správa účtu náročnější :(
Vrcholem byla Spořka (ČS) a její poplatky za odchozí platby, kdy si při úvěru strhla nejen 50 Kč/měs. za vedení úvěrového účtu, ale i dalších 5 Kč za odchozí platbu. Je jasné, že částku mohla zahrnout do splátky úvěru kde se samozřejmě pohyb na účtu (5,-) platil také. Ale proč by to dělala, když chycená lidská lama může platit zase o něco více.
Tento článek je skutečně dobrý jen jako "varování" před různými poplatkovými fintami. Což není špatné, ale jistě to nebyl jeho hlavní záměr.
V hlavním záměru - posouzení "férovosti" a přiměřenosti poplatků zcela selhal a v mnoha věcech si protiřečí, jak už bylo řečeno v jiných příspěvcích. (Obzvláště tabulka je peprná.)
Práce s hotovostí je práce s hotovostí, ať už se jedná o vklad na účet, výběr hotovosti nebo rozměňovaní peněz. Není důvod pro jiný metr.
Stejně tak dotaz na zůstatek přes IB nebo bankomat - obojí je automatické jdoucí přes ten samý systém. Nevidím důvod rozlišovat "férovost" (ne)poplatku v těchto případech.
Jistě, obhájit se dá všechno. Ale stejně jako mi v restauraci (obyčejně) nezaúčtují cenu prostírání nebo chod klimatizace jako separátní položku, domnívám se, že ani v bance by tomu tak být nemělo. Obzvláště když, zatímco v restauraci jsem jen konzument jejich služeb, v bance mým vkladem přispívám k jejich profitu (zaplatím bez konzumace).
Banky obecně jsou drzí a nenažraní mološi. A když vidim některé reklamy nejmenovaných ústavů, tak se mi z té demagogie chce zvracet. Třikrát sláva cestě, kterou vůči poplatkům prošlapává mBank.
Ani banky na západ, jih, sever či východ od nás nejdou dokonalé. V podstatě asi nenajdete finanční ústav, který by byl v naprosto čistém souladu s poplatky, úroky a nabídkou kvalitních služeb. Nešlo mi tak ani o posouzení férovosti poplatků jako o to, že někteří se bijí za odstranění poplatků, které jsou přitom už v říši fantazice a dávno vyhynuly.
Vztah s bankou je obchodní vztah. Některé jsou mološi, některé dravé ryby a urvou si z trhu vše, co se nabízí. Je to o volbě: nelíbí s mi, tak třísknu dveřmi, líbí, zůstávám. Některé lepší restaurace si účtují tzv. couvert. Přitom je logické, že si pro jídlo nepůjdu sám, když nejsem v bufetu a že by mi ho měl číšník zadrmo přinést.
On taky couvert není poplatek za obsluhu, ale za nadstandardní dochucovadla. V hospodě čtyřce máte na stole v nejlepším případě slánku a pepřenku, ve dvojce nebo jedničce navíc olej, ocet, kečup apod. To je ten Couvert.
Stalo se mi nejednou, že mi v restauracích chtěli "couvert" účtovat, ale přitom žádný neposkytli, takže jsem jim ho taky nezaplatil. To si akorát majitel restaurace spletl "couvert" a "povinný příplatek".
Mimochodem, zvláště v USA je běžné, že cena v restauraci je bez obsluhy. Obsluha přitom opravdu dostává minimální mzdu a žije ze zpropitného (tip).
Jen bych doplnil, že u zahraničních plateb už dávno není nutné spoléhat jen na banky.
U malých plateb (cca do 100 EUR) je výhodné využít mikroplatební společnosti (PayPal, PayPay, Moneybookers). Daní za to je poplatek procentuelní (někdy vybíraný od odesilatele, někdy od příjemce) a horší kurz. U vyšších částek devizové společnosti (poplatek od 100 Kč a lepší kurz než v bance).
Do konce 1. čtvrtletí slibuje FIO využívat SWIFT své slovenské pobočky, tak se možná dočkáme zajímavého překvapení (a možná ne :( ).
Ono neni vsechno zlato, co se trpyti. Mam napriklad u CS stare vyhodne konto, kde se i pri velmi aktivnim provozu nedostavam pres 130 korun mesicne. Nechavam si posilat vypisy papirove, je to luxus, ale mam to pro svoji ucetni. Na SIPO mam pres deset polozek, coz take usetri. Vsechno jedu pres S24 a volne penize mam na ING a eMaxu. Diky tamnim vyssim urokum me to vyjde tedy jeste mene. Ve hre je treba u me take trochu obava z toho, aby se treba mBank jednoho dne nesebrala a nezmizela. Ja vim, je pojistena, ale... CS i se vsema jejima mouchama pro me predstavuje mnohem vetsi kredit nez treba mBank, kde jenom zavedeni bezneho standardu trva minimalne nekolik mesicu a stale to jeste neni uplne ono. Ale zase je zadarmo, coz ji jiste favorizuje. Takze myslim, ze to chce v prvni rade premyslet nez jenom slepe srovnavat poplatky. Ty zdaleka nejsou jedine, co by melo klienta na bance zajmat. Kyzdy ma svoje preference.
Jestli jedete všechno přes S24 a nemáte důvěru k mBank, zkuste Poštovní spořitelnu a její Postžiro zadarmo. Pokud budete ovládat účet přes internet, nic nezaplatíte tak jako u mBank.
V ČS jsem chtěl zaplatit pojistné vkladem na účet, který má pojišťovna u ČS veden (v minulosti to v pohodě šlo), ale chtěli poplatek za uvedení VS.
Tak jsem šel do pobočky pojišťovny, tam jsem jim složil peníze, vypsali mi doklad a já z nich vymámil, že oni udělají přesně to samé - půjdou do ČS složit na účet prostředky. A dokonce to na účet nebudou ukládat jednou položkou za více klientů, ale za každého klienta zvlášť, podle VS (čísla smlouvy). Ó, jaký kocourkov ...
Kdysi jsem si dělal srandu, že ČS v rámci své hrabivosti by mohla zpoplatnit dotaz na zůstatek na účtu. A ejhle, už je to tady. Ještě, že už u nich nejsem. Jelikož dotaz na zůstatek je obdobná operace jako výběr z ATM (jen nedojde k tomu fyzickému výběru hotovosti) - zde taky ATM než vydá peníze ověřuje zůstatek, tak vzhledem k tomu, že mám výběry z ATM zdarma, tak bych neuvítal zavedení podobného poplatku i u mé banky.
Při množství klientů a operací má Spořitelna tu výhodu, že zavedení nebo zdražení nějakého poplatku týkající se většiny klientů a aplikovaného aspoň 1x měsíčně, byť o pouhou 1 kč, jí přinese obrovský nárust bezpracného zisku.
A platit poplatek např. na výpis, který si sám udělám z elektronického bankovnictví, a navíc ono elektronické bankovnictví platím? Nastanou chvíle, kdy budeme platit za vše, co si nyní děláme sami, ty samé peníze, které jsme kdysi platili za to, že nám to udělali přímo v bance.
»Vzpomínám si jak svého času Liška (ČMSS) osolila klienty se staršími smlouvami (a lepším úročením) když zvýšila roční poplatek za vedení účtu s odůvodněním, že u vyššího úroku je pro ni správa účtu náročnější :« - chtěl jsem na to reagovat, že s tím přišla ČS-Stavební spořitelna, ale než jsem vyplodil tento příspěvek do konce, tak mne v 10:11 předběhl SocPredator: »Osolení klienti jsou i u Buřinky - nazývám to daní z výhodnějšího úroku«. Kdysi jsem začínal za 100 kč za vedení za rok. Mnoho let to bylo stejné, nebo jen pomalu rostoucí. A pak přibyla položka za výpis a 550 kč za ono původní, lepčí úročení účtu. Domníval jsem se, že náklady za vedení účtu představují náklady - mzdy, počítače, světlo, toner atp., ale nikoliv i úroky. Samozřejmě, že s další smlouvou jsem šel jinam, kde mají poplatky nejnižší, a úroky nejvyšší (nebo resp. měli v době uzavření smlouvy).
Zahraniční vlastnící našich bank tu zavedli poplatky, které by si v mateřské zemi nikdy nedovolili uplatnit. U nás jim to ale prochází. Sice by někdo mohl argumentovat tím, že poplatkové výnosy u nás a v cizině jsou obdobné, ale: Našeho klienta poplatek ve stejné výši (např. 1€ za operaci) bolí více než klienta v zahraničí při stejné výši 1€ za operaci, a to z důvodu 4-5x vyšších příjmů v cizině oproti nám. Naše banky rovněž argumentují tím, že v zahraničí jsou poplatky "A", "B", "C", .... "Z" obvyklé. Ale nejsou obvyklé všude a u všech klientů. Takže 1. banka sice aplikuje poplatky "A" a "B", ale už neaplikuje poplatky "C" ...."Z". Druhá banka zase používá poplatky "C" a "Z", ale nepoužívá ty ostatní. Některé naše banky rovněž rozdělí 1 poplatek na vícero menších poplatků, aby to tolik "nekřičelo". A tak aby klient neplatil za např. převod na účet do jiné banky 10 Kč, tak mu banka naúčtuje zvlášť pohyb na účtu (položku) a zvlášť CC ČNB. A korunka ke korunce, za měsíc se to může vyhoupnout na nějakou tu stovku ...
Nedovedu si představit, že po vzoru bank by obdobně postupovali i napři v obchodech nebo u lékaře. Při úhradě nákupu by se mne pokladní slušně optala, zda chci platit nákup hotově a připočítala 50 kč. Jestli elektronicky, tak by připočítala jen 10 Kč. A nabídla by mi, jestli ještě nechci koupit láhev Whisky, kterou mají dnes mimořádně levně v akci a k tomu na splátky novou plasmu. Právě do větších krámů chodím raději než k soukromníkovi na vsi, kterému je divné, že nekoupím u něj i máslo za 40 a mouku za 20 a kde že to teda kupuji, protože to musím v kuchyni používat. A u lékaře po zaplacení poplatku 30 Kč by mi připočetli 50ku za platbu v hotovosti nebo 10 kč za elektronickou platbu.
Asi lze "odcenit" zlaté ručičky, či spíše mozky vývojářů v ČS, kdy si ČS zvýšila výnos z poplatků zavedením, tuším že se to nazývá Chytrý účet. Klienti ČS na něj hromadně přešli v domnění, že ušetří na poplatcích. I když si většina klientů nechce přiznat, že zase sedla na špek, platí většinou více než před Chytrým účtem (reakce na různých diskuzních forech tomu dávají za pravdu). Finanční perpetum mobile neexistuje a pokud spořce nezanedbatelně vzrostly výnosy z poplatků, nestalo se tak nějakým zázrakem, ale tím, že klienty to zkrátka stojí víc než před tím.
Jak jsem slyšel od jednoho představitele banky, banka se snaží na klienta naložit minimálně 3 produkty, aby pak od ní jen tak lehce nezdrhnul. A pak jej vysává. A konzervativní klient nadává, ale neodejde jinam. Já taky takto začal se Spořitelnou, ale nejsem konzervativní a tak jsem s ní skončil. Opustil jsem běžňák, úvěr, stavebko, pojištění ... Jen penzijní připojištění je na dlouho (dožiji-li se vůbec důchodu) a přechod jinam znamená mimo jiné změnu penzijního plánu na plán horší. Paradoxem je, že některá pojištění převzala od ČS Kooperativa a tyto dvě společnosti si nyní navzájem prodávají produkty, i když ČS má i vlastní pojišťovnu, tak se mi to zdá takové nesystematické a jen doufám, že Kooperativa nezačne blbnout stejně jako ČS a.s.
Ještě bych mohl uvést konkrétní případ a to úhradu poplatků za víza. To bylo nutné uhradit v hotovosti vkladem na účet velvyslanectví na konkrétní pobočce ČSOB. A hle - zatímco vklad na účet třetí osoby je za 30Kč, tato operace, přestože je naprosto totožná, je zpoplatněna částkou 50Kč.
Když jsem se na ústředí banky tázal, z jakého titulu je vklad na účet u ČSOB rozličně oceněn dle toho, o jaké číslo účtu jde, jsem se dozvěděl obecné kecy, že jsou to různé operace a že je vše v pořádku a já jsem použil operaci "Příjem platby za
víza ve prospěch účtů zastupitelských úřadů".
Dnes už jsem to v ceníku nenašel a cena za vklad na účet třetí osoby se zvedla na 50Kč.
Něco podobného má (měla) Komerční banka. Vklady na účty 3. osob jsou (byly) standardně zdarma (pokud nebylo požadováno uvedení VS, SS, KS), s vyjímkou účtů plynáren, tepláren, elektráren,....
Pane Chvátale,
cituji: "poplatek za autorizační SMS neexistuje"
Ale v UniCredit Bank je - "Vygenerování sady SMS pro mobilní bezpečnostní klíč 90 Kč / 100 SMS" je to v sekci - 7.6. Přímé bankovnictví – společné poplatky.
Já mám u Unikreténů balíček, a v něm je za cenu balíčku jinak vše zdarma. U účtu je internetové, telefonní a SMS bankovnictví - můžete využívat libovolně kteroukoliv formu. K SMS bankovnictví (správně GSM banking - jestli mluvíme oba o totémž) jsem kdysi ještě za ŽB dostal zdarma nějaké TANy k podpisu SMSky - 1x jsem to vyzkoušel, zda to funguje a od té doby to nepoužívám, jedu přes internet. Je ale dobré mít pro případ poruchy PC či nefunkčnosti internetu možnost využívat dalšího elektronického kanálu. Při fúzi Živnobanky do skupiny Uni jsem onen klíč (či kalkulátor na generování přihlašovacího či podpisového hesla nebo taky token) dostal zcela zdarma.
Naopak, jsem spokojen, jen mají mezi lidmi takovou "přezdívku". Asi jako se neříká "jdu do Komerční banky" ale jdu do Komerčky", "máme Superba" - "máme superblba" nebo "nakupuji v Globu" - "nakupuji v Globusu" atd. Asi nic pro milovníky spisovné češtiny, že ...
Amíci to zas mají ta, že vám vízum pošlou kurýrní službou a vy za doručení zaplatíte dosti mastný poplatek. Vtip je v tom, že ta kurýrní služba je jejich firma :-))
Diskuze o tom, který poplatek je nízký, vysoký, oprávněný nebo absurdní mi připadá naprosto zbytečná. Mne jako klienta banky zajímá cena služby, ne náklady toho, kdo mi služby poskytuje. A pokud někdo platí něco, co mu připadne vysoké nebo absurdní, když existují i jiné alternativy, tak je to jen jeho problém. Nebo taky chodíte kupovat rohlíky do Tesca za 2,50, když v Kaufu je mají za 0,90 jen proto, že jeho reálná objektivní nákladová cena je 2 Kč?
V jednom uživatel tvrdí, že bance svěřuje své peníze, za vklad dostává 0,01prd úrok, zatímco banka je půjčuje na 8, 10 i 19% - takže z této nekolikatisíciprocentní obchodní marže by banka měla být schopná pokrýt veškeré náklady se správou jeho vkladu a služeb které mu poskytue - neb žádný jiný dodavatel si nemůže dovolit vést každému odběrateli (na jeho náklady!!!) separátní účet a účtovat mu za každou fakturu a za každou položku na ní a za každé odeslání faktury a za každé zaúčtování transakce atp, přestože s tím taky má nesporné nenulové náklady.
V druhém banka tvrdí, že uživatel si od ní objednává služby správy vkladu, odesílání a příjmu úhrad, přenositelnosti peněz, směny valut, atp - a za tyto služby jest mu platit.
The truth is somewhere out there - ovšem z pohledu čistě zdravého rozumu jsou rozdíly mezi úrokem a úvěrem v cifrách, že o takové obchodní marži se možná ani obchodníkovi s drogami ani nezdá. Proto mám spíše pocit, že banka by mi měla nejen vést vklad zadarmo a posílat moje peníze kam třeba bez poplatku - ale i když chci hotovost, měla by mi poslat taxika a otroka a peníze mi s hlubokou úklonou přivízt zadarmo až domu, a ještě se zeptat v jaké o chci měně a v jakých bankovkách. Asi jako když si koupim nějakej blbej nábytek v diskontu, nebo sekačku na trávu u Mountfielda - a věřím že oni rozhodně nenakupují za 0,1 při prodejní ceně 20.
> ovšem z pohledu čistě zdravého rozumu jsou rozdíly mezi úrokem a úvěrem v cifrách, že o takové obchodní marži se možná ani obchodníkovi s drogami ani nezdá.
Nejsou. Když se podíváte to výročních zpráv českých bank, zjistíte, že čistá úroková marže (rozdíl mezi půjčkami a vklady po odečtení nákladů za nesplácející dlužníky) je obvykle v intervalu 1-2 % p.a. Z těch, co jsem viděl, je jen marže České spořitelny někde mezi 3-4% p.a.
V žádném případě to není 8-15 %, jak by se zdálo z prostého odečtení viditelných úrokových sazeb.
to je opravdu legrační - rozdíl mezi příjmi a výdaji PO ODEČTENÍ VÝDAJŮ dokáže každý podnikatel stáhnout do záporných čísel a jistě by to dokázala i banka.
rozdíl mezi příjmy a výdaji (neboli obchodní marže) se zásadně počítá PŘED odečtením výdajů, to o čem mluvíte vy se říká čistý zisk. neni problém vytvořit jakékoliv náklady, když je z čeho.
tedy pro rozdíl mezi úročením vkladů (0,1%) a úročením půjček (průměrně 15%) má banka marži stopadesátinásobek neboli 15.000%.
pokud si půjčuje u bundesbanky tak ano půjčuje si někde kolem 3-4% - takže marže opět v řádu stovek procent, řekl bych tak 300-500%.
ukažte mi podnikatele který podniká alespoň s trojcifermou marží, s násobky nepodniká žádný obor kromě drog. veškeré náklady a odečtení nákladů za nedobytné pohledávky má samozřejmě opět každý podnikatel a samozřejmě si je kryje z té obchodní marže.
Nevím kolik ti je (tykám, jelikož tvůj věk odhaduji na 10 - 12 let), ale máš to trošku pomotané. Pokud tvůj tatínek "půjčuje" peníze bance prostřednictvím produktu zvaného běžný účet, pak chápu tvé názory - jablko očividně nepadlo daleko od stromu :-). Jinak pokud by tatínek skutečně půjčoval peníze bance, pak by samozřejmě žádné poplatky neplatil a úrok by se pohyboval někde mezi 3,5 a 4% p.a. (závisí na době "půjčky" a její výši - s 15 000 Kč celoživotních úspor, díru do světa prostě neudělá :-).
To sice neudělá, ale když má banka takových "tatínků" milión, tak je to jiná hudba, že?
Hlavně se nesnaž tvrdit, jak je ta banka chudáček, když musí obhospodařovat milión běžných ůčtů s 15k a ještě mít ty prachy pro všechny k dispozici!
Neměli bychom být vlastně rádi, že pro nás tu charitu ty banky dělaj?!
Autor je bud úplný vůl, duvěřivý Sťuart nebo prostě zaměstnanec banky. Řeknu to takto
- V USA, ale i v západní evropě jsou bankovní poplatky zcela jiné, respektive spíše nejsou.
- Když se podíváme na zisky bank z sektoru bankovních služeb zjistíme, že naše banky zde vykazuji mnohamiliardové zisky.
- Autor jaksi zapomíná, že banka defakto od klienta nakupuje peníze a ty použává k tomu, aby je dále půjčovala a vydělává na tom, takto fungují banky již od 0 století, kdy Kristus vyhnal penězoměnce z chámu.
Podle me jsou vsechny bezne bankovni poplatky (za vypis, za internetove bankovnictvi, za vedeni uctu, za prichozi platbu) nehorazne. Banka ma vydelavat investovanim vkladu!
Takze u me jednoznacne vyhrala mBank, kde jsem za pul roku nezaplatil ani korunu, vybiram z bankomatu a hotovost nepotrebuju vkladat.
na mBank mi vadí, že nemůžu posílat peníze do zahraničí - to je docela běžná operace.
u ČSOB jsem za posledních 6 let zaplatil na poplatcích 301 kč (neplatím za vedení účtu ani za výpis - využil jsem hezké akce) a nestěžuji si - všechny poplatky, které jsem platil se mi zdály férové a mohl jsem se jim případně vyhnout, ale za některé služby jsem ochotný zaplatit (když je proti hodnota odpovídající).
u mBank mám účet také, ale samotný by mi nestačil.
Já mBank mám a přesto do zahraničí platím. Mám smlouvu se dvěma devizovými společnostmi. Když chci zaplatit do zahraničí, pošlu platební příkaz a oni mi pošlou zpět kolik CZK mám poslat (z mého účtu u mBank) na jejich účet (v některé z českých bank, aktuálně v Komerční bance).
Vyjde to výhodněji než v bance, paušální poplatek 100 Kč (běžně v bance u SEPA plateb 250 Kč u ostatních plateb i mnohem víc) a kurz lepší než v bance.
Celková doba převodu (od podání příkazu do chvíle kdy mi zahraniční partner potvrdí příjem) se vejde do 1 týdne.
Podobným způsobem lze peníze i přijímat.
Pro ČR FIO a mBank, a do zahraničí PayPay ( platí to samozřejmě i ze zahraničí ). Za platbu do zahraničí s PayPay zaplatím 20.- , za příjem ze zahraničí na PayPay neplatím nic, a jsem celkem spokojený .
Když tady čtu kolik někteří platí za platby a příjem plateb ze zahraničí, musím se smát . :-)
MIKROplatební společnosti se samozřejmě na MIKROplatby hodí. Ale jen cca do 100 EUR. Pak už to zabije nevýhodný kurz. V případě PayPay je poplatek 21.75 CZK jen pro některé země; ze "zajímavých" zemí tam nepatří např. Švýcarsko a Lichtenštejnsko.
V současné době lze zdarma platit po Evropě a to prostřednictvím Privatbanky na Slovensku. Přes FIO lze zdarma převádět peníze na Slovensko, stačí si tedy otevřít (pro soukromé osoby zdarma) účet u Privatbanky. Přes FIO poslat peníze do Privatbanky a odtud do Evropy. Minimálně do zemí, kde je měnou EURo, to jde zdarma, vedení účtu v Privatbance je pro soukromé osoby zdarma. Do ostatních zemích to lze vyřešit "nadstavbou" - založením účtu (a přidáním "do řetězce") v některé z německých bank, pro "jazykově nevybavené" např. v Žitavě. Mají stránky v češtině a české bankéře, kteří pravidelně dojíždějí i do ČR, např. do Prahy. Vedení účtu je zdarma, platba po celé Evropě (měnové i neměnové) za 15 centů. Některé německé banky mají i pohyby zdarma.
Jinak do konce 1. čtvrtletí slibuje FIO realizaci zahraničních plateb přes SWIFT své slovenské pobočky, tak uvidíme, možná se dočkáme překvapení.