Odpověď na názor

Řeč není o tom, jestli z rodiče neco „vymlátím“. Řeč je o tom, že pokud mám dítě, mám za něj zodpovědnost a bohužel jednou ze zodpovědností je toto dítě živit. Že to něco stojí? Jo, tak to si mám uvědomit předtím, než si to dítě pořídím!! Dítě za to nemůže, ale je na tom hodně bito.
Takže asi tak: stát po r. 1989 naprosto rezignoval na řadu problémů. Nechci se zastávat komunistů, ale některé věci byly zmáknuté a rušit jsme je nemuseli. Byly podnikové ubytovny. Na nich bydleli svobodní, osamocení (z jakéhokoli důvodu) a třeba i ti rozvedení. Dneska v podobných zařízeních bydlí Ukrajinci, kteří tu pracují načerno a podle toho to taky v těchto zařízeních vypadá. Nemusíme hned každého zavírat nebo z něj „vymlátit zdroje“. Ale třeba města by měla mít pro tyto lidi nabídku práce, třeba i málo placené. Zametat ulice může i poloviční invalilda. Jenže my jsme tyto práce vyčlenili pro alternativní tresty a ti chudí právem nechtějí, aby se na ně společnost dívala jako na trestance.
Levné ubytování a i nějaká ta práce se najít dá. Pravda není to na vyskakování, ale ve větších městech existuje Armáda spásy a lidí na úklid také není dost. Copak musejí tuhle práci dělat jen Ukrajinci? Neříkejte mi, že všichni ti, co je potkáváte na ulici a jejichž jediným majetkem je igelitka, jsou tak nemožní, že v rukách neudrží ani hadr a koště. Spíš řekněme, že někteří lidé prostě nejsou k práci a že ta množina bude za všech režimů konstantní.
-
Jediné, co mne napadá, kde se dítko dostane do DD, když jsou oba rodiče ve výkonu trestu. I tam nastupuje stát a o dítko je postaráno aspoň v DD. Není to ideál, ale lepší než nic (když jsem kdysi pracovala v DD, bylo tam z 50 dětí takové dítko jediné. Žádné dítko z těch 50 nebyl sirotek).