Nic nemá pouze mrtvej, tam nastupuje sirotčí důchod.
Pokud se někdo záměrně placení vyhýbá, nastupuje druhá cesta: obvinění z trestného činu, zavřít do basy a tam přinutit pracovat. V našem státě nereálné, protože vězeň pracovat nemusí.
Promiňte, nedomnívám se, že čtvrtina neplatičů nic nemá. Akorát na to zvysoka dlabou a stát je v tom podporuje, protože nic nedělá a aby nemusel dělat už vůbec nic, tak je omlouvá a hází matkám pod nohy administrativní klacky, aby je od vymáhání odradil. Frkne matce nějaký doplatek do životního minima a šmytec. Co by ho to pálilo, zdroje najde v šátrání v kapsách daňových poplatníků. Já to zažila na vlastní kůži. Soudce klidně řekne,že „otec nemůže platit výživné, protože by mu nezbylo na hospodu, což je jeho jediné kulturní vyžití“, což byl výrok, který mne tak vytočil, že jsem ho posílala i na ministerstvo spravedlnosti. Otce to následně stálo střechu nad hlavou a soud dokonce musel i konat. Na ty kecy soudců jsem od té doby dosti alergická, a to mám zkušenosti z obou stran, jak z pozice toho, komu má být plněno, tak z pozice toho, kdo má plnit, protože jsem podobné problémy pomáhala řešit v širší rodině.
Názor k článku
Mýty a omyly v exekuci: Nezaplatím, mám odlišný názor na svůj dluh
Jarmila (neregistrovaný)
77.48.212.---
25. 7. 2010 17:36