Muži vládnou Evropě

Je lepší ve vedoucí pozici žena, nebo muž? Dokáží ženy ve vedoucích funkcích snášet tlak? Zvládnou vůbec unést odpovědnost za výsledek hospodaření firmy? Jsou muži tvrdší a přísnější šéfové? Umí ženy každý den učinit několik závažných rozhodnutích, na kterých závisí osud firmy?

Myslím si, že bychom na všechny výše uvedené otázky těžko hledali jednoznačnou odpověď. Domnívám se, že je spousta mužů, ale samozřejmě i mnoho žen, úspěšných ve vedoucí pozici, kteří směřují a cíleně vedou firmu za prosperitou a úspěchem. Na druhou stranu může firma přijít do krachu vinou špatného vedení bez ohledu na to, zda šéfa, nebo šéfové.

Přesto v Evropské unii v roce 2001 pracovalo ve vedoucích pozicích 10,1 % mužů oproti pouhým 5,7 % žen. Největší rozdíly jsou potom v Itálii, Dánsku a Finsku. Naopak nejnižší rozdíly můžeme sledovat ve Španělsku a Irsku.

Podíváme-li se na vedoucí pozice v malých podnicích, můžeme vysledovat, že většina vedoucích žen je ve vedení právě těchto malinkých firem. Proč je ale ve vedoucích pozicích více mužů než žen?

Obecně můžeme konstatovat, že ženy oproti mužům dávají ve větší míře přednost rodině před kariérou – ve firmě netouží po kariéře tolik jako muži.

Dalším důvodem je rodičovská dovolená, kterou častěji čerpají ženy. Během ní jsou ženy po dobu několika měsíců až let (dle jejich vlastního či společného rozhodnutí s partnerem) doma s dítětem. Během této doby dochází (obzvlášť v posledních hektických letech) ke změnám v jejich profesích. Na tyto změny nedokáží potom vždy odpovídajícím způsobem reagovat. Jakmile pak žena naskočí do práce, musí často zůstávat doma s dítětem, které je nemocné.

Šéf musí být v práci téměř každý den. Často nezná nemoc, dovolenou ani volný víkend.

Narozdíl od většiny žen většina mužů chce být živitelem rodiny, nosit domů více peněz a finančně svoji rodinu zabezpečit. Tento kulturně historický aspekt hraje významnou úlohu především v jižních členských státech Evropské unie (vzhledem k historickým tradicím a domácím zvyklostem). Zde je muž hlavou rodiny. Řídí její chod.

Ve Skandinávských zemích mají ženy mnohem více prostoru. Měly nejdříve volební právo a v jednotlivých státech mají největší zastoupení v Parlamentu.

Dosáhnout potřebné kvalifikace a praxe je také pro ženy mnohem těžší než pro muže, neboť ve vedoucích pozicích musí většinou být vysokoškolsky vzdělaní odborníci. Mladá žena přitom dokončí vysokou školu okolo 25. roku. Zanedlouho z oboru „vypadne“ kvůli mateřské dovolené. Odpracuje potřebný počet let praxe, nutný k výkonu vedoucí funkce, později než její stejně starý kolega ze studií.

Nejvíce vedoucích funkcí je ve stavebnictví, strojírenství, chemickém průmyslu. Tedy v odvětvích, kterým se ženy tolik nevěnují. Pracují spíše ve školství, státní správě, zdravotnictví, kde není tolik vedoucích pozic. To také nepřispívá množství žen ve vrcholových řídících postech.

Muži a ženy v Evropské unii ve vedoucích pozicích v roce 2001(v %)
Země Vedoucí pozice celkem v tom v malých firmách
Muži Ženy Muži Ženy
EU15 10,1 5,7 3,5 2,4
Belgie 11,8 7,6 4,0 4,2
Dánsko 10,3 3,7 3,0 1,7
Německo 6,4 3,0 2,1 1,6
Řecko 12,1 6,8 10,3 6,1
Španělsko 9,1 6,8 6,2 6,0
Francie 10,6 6,0 3,8 2,7
Irsko 12,6 9,6 9,1 5,6
Itálie 3,7 1,3 0,0 0,0
Lucembursko 7,5 4,3 5,5 3,3
Nizozemí 16,1 7,3 6,9 4,0
Rakousko 9,7 5,4 4,1 2,5
Portugalsko 8,2 4,6 6,5 4,0
Finsko 13,0 5,0 4,4 1,6
Švédsko 6,2 2,8 2,2 1,3
Velká Británie 18,4 11,0 3,2 1,9

Pramen: Eurostat: „Bevolkerung und soziale Bedingungen Nr. 21/2002“

Anketa

Vaším přímým nadřízeným je...

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 7. 2003 9:35