Můžete ukončit pracovní poměr dohodou, ale zpětně?

Může účinnost dohody o rozvázání pracovního poměru předcházet její platnosti? Na tuto otázku odpověděl Nejvyšší soud ČR.

Zaměstnavatel a pracovník někdy mohou mít zájem ukončit pracovní poměr zpětně, třeba když řeší otázku spornosti trvání pracovního poměru mezi nimi. Může tedy účinnost dohody předcházet její platnosti?

Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2039/2012, ze dne 6. 3. 2013, uzavřel, že zpětné ukončení pracovního poměru – ke dni předcházejícímu dni sjednání dohody – není možné. 

Poměr zaniká dnem uzavření dohody

Je vyloučeno, aby dohodou byl ukončen pracovní poměr s účinností dřívější, než vůbec k uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru došlo. 

Sjednají-li přesto účastníci rozvázání pracovního poměru dnem, který předchází uzavření dohody, nemohou právní účinky takového ujednání zpětně nastat. Pracovní poměr v takovém případě zaniká dnem uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru. Čtěte více: Výpověď 2012: vyznejte se v rozvázání pracovního poměru

Podle ust. § 49 odst. 1 zákoníku práce dohodnete-li se se zaměstnavatelem na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem. 

Podle ust. § 49 odst. 2 zákoníku práce dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná.

Co podmiňuje dohodu?

Dohoda o rozvázání pracovního poměru, jako dvoustranný právní úkon, vzniká, střetnou-li se dva souhlasné projevy vůle směřující k témuž cíli – k rozvázání pracovněprávního vztahu mezi tím, kdo činí návrh na uzavření dohody (ofertu), a druhou stranou právního vztahu, která ofertu akceptuje.

Dohoda o rozvázání pracovního poměru je uzavřena (existuje) jsou-li dány její podstatné náležitosti – ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o tom, že jejich pracovní poměr končí určitým dnem.

Z formálního hlediska je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti, tedy, kdy včasné vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli (§ 43c odst. 2 a § 44 odst. 1 občanského zákoníku). 

Trápí vás jiné otázky z pracovněprávní problematiky nebo z oblasti dluhů a insolvence? Zeptat se můžete právníků v placené odborné poradně.

Platnost a účinnost smlouvy

Jsou-li splněny všechny další požadavky kladené na konkrétní smlouvu (náležitosti subjektu, náležitosti vůle, náležitosti projevu vůle, shoda projevu a vůle a náležitosti předmětu), stává se smlouva platnou. 

Od platnosti smlouvy je třeba odlišovat její účinnost. Účinností smlouvy se rozumí stav, kdy nastávají účinky právního úkonu (smlouvy), které s takovýmto projevem vůle spojuje právní řád, a kdy tedy nastává povinnost účastníků se také uzavřenou smlouvou řídit.

Smlouva je tak účinná, jestliže její účinky (práva a povinnosti v ní sjednané) dopadají na její účastníky (na jejich práva a povinnosti). Je proto vyloučeno, aby účinky smlouvy nastaly dříve, než byla smlouva, o jejíž účinnost jde, vůbec platně uzavřena.

Účinnost nemůže předcházet uzavření dohody

Ve vztahu k dohodě o rozvázání pracovního poměru to znamená, že je vyloučeno, aby dohodou byl ukončen pracovní poměr s účinností dřívější, než vůbec k uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru došlo. 

Sjednají-li přesto účastníci rozvázání pracovního poměru dnem, který předchází uzavření dohody, nemohou právní účinky takového ujednání zpětně nastat. Pracovní poměr v takovém případě zaniká dnem uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru. 

Je tomu tak proto, že shoda vůlí účastníků rozvázat pracovní poměr je zde nepochybná a jejich omyl ohledně toho, kdy nastávají právní účinky sjednané dohody, nemůže nic na uvedené shodě vůlí změnit. Pracovní poměr proto bude skutečně rozvázán, ale nikoli zpětně, nýbrž okamžikem, kdy se na rozvázání pracovního poměru účastníci (zaměstnanec a zaměstnavatel) shodli. 

Anketa

Hrozila vám někdy výpověď pro nadbytečnost?