Můžete mít více pracovních poměrů s jedním zaměstnavatelem?

Se svým zaměstnavatelem můžete uzavřít souběžné pracovní poměry a to i na plný úvazek. Co je podmínkou?

Zákoník práce nebrání tomu, abyste se zaměstnavatelem uzavřeli dva nebo i více pracovních poměrů současně – souběžně. Samozřejmě za předpokladu, že budete schopni plnit své povinnosti ve všech těžko pracovně-právních vztazích. 

Uvažte, že když budou sjednány dva pracovní poměry v běžném týdenním režimu pondělí až pátek na plný pracovní úvazek – stanovenou pracovní dobu 8 hodin, s přihlédnutím k povinnému čerpání přestávek v práci, budete muset být v práci 17 hodin denně. Čtěte také: Změna: od roku 2012 na dohodu odpracujete až 300 hodin ročně

Podstatné je to, že v každém pracovním poměru se musí jednat o jiný – odlišný druh práce. To platí i tehdy, když dalším pracovně-právním vztahem vedle pracovního poměru bude dohoda o práci konané mimo pracovní poměr. Přečtěte si také: Jak se v roce 2012 změní dohoda o pracovní činnosti?

Důvodem je skutečnost, aby nebyla obcházena pravidla o práci přesčas. Čtěte více: Za přesčasy už vám zaměstnavatel platit nemusí

S jedním zaměstnavatelem si tedy můžete sjednat více pracovních poměrů, ale pouze na práce, které jsou různě druhově vymezeny – např. mzdová účetní a uklízečka. 

Právě při uvedené kombinaci druhů práce budete nejspíš zvládat plnou pracovní dobu v obou pracovních poměrech, neboť u práce uklízečky, ačkoliv je sjednána na plnou pracovní dobu, se obvykle předpokládá a zaměstnavatel v praxi toleruje, že ji zaměstnanec fakticky vykonává v menším časovém rozsahu. Čtěte také: Kdy se musíte podřídit změnám v náplni práce?

„Vedlejšáky“ zrušeny, jde o souběžné pracovní poměry

Práva a povinnosti z každého pracovního poměru se budou posuzovat zcela samostatně. Vedlejší pracovní poměry s kratší výpovědní dobou byly zrušeny, proto pro oba pracovní poměry platí plná délka výpovědní doby, možnost rozvázat pracovní poměr jen ze zákonem stanovených důvodů, jakož i nárok na odstupné, pokud budou rozvázány z výpovědních důvodů zakládajících nárok na odstupné.

V někdejších vedlejších pracovních poměrech, které byly zrušeny k 1. 1. 2007, směla být sjednána pracovní doba jen kratší, než běžná stanovená pracovní doba, nemohly být tedy uzavřeny na plný úvazek. Výpovědní doba činila jen 15 dnů a mohl být použit jakýkoliv výpovědní důvod nebo mohl být vedlejší pracovní poměr rozvázán bez uvedení důvodu.

V každém ze souběžných pracovních poměrů se samostatně posuzuje nárok na dovolenou. Jestliže tedy jeden pracovní poměr vznikne počátkem roku, ale druhý třeba až ve 2. kalendářním čtvrtletí, tak v tom druhém budete mít nárok na kratší výměru dovolené za kalendářní rok. Čtěte také: Na jak dlouhou dovolenou máte nárok?

Bude-li chtít v obou současně čerpat dovolenou, bude muset požádat zaměstnavatele, aby mu rozdíl ve druhém pracovním poměru dorovnal neplaceným volnem bez náhrady mzdy.

A jaké jsou podmínky, za kterých si může zaměstnanec přivydělávat u jiného zaměstnavatele?

Přivýdělek se souhlasem zaměstnavatele

Zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.

Výdělečnou činností je přitom jakákoliv činnost vykonávaná za účelem dosažení výdělku nebo zisku; právní režim nerozhoduje; půjde tedy nejen o pracovně-právní vztah k jinému zaměstnavateli, ale i podnikání – samostatnou výdělečnou činnost, zpravidla na základě živnostenského oprávnění; o členství ve statutárních orgánech obchodních společností apod.

Lépe si to ukážeme na následujících reálných situacích:

Společník společnosti s ručením omezeným pouze vykonává svá práva a povinnosti vyplývající mu z jeho (kapitálové) účasti ve společnosti. I kdyby měla tato společnost stejný předmět podnikání jako zaměstnavatel některého z jejích společníků, nelze považovat činnost tohoto společníka při jednání valné hromady (nebo při hlasování o přijetí rozhodnutí mimo valnou hromadu) za výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti jeho zaměstnavatele. Předmětem činnosti společníka totiž není předmět činnosti společnosti, ale pouze realizace jeho práv společníka, ten pak sám o sobě nemůže být výdělečnou činností ve smyslu ust. § 304 zákoníku práce.

Něco jiného však je, když společník společnosti s ručením omezeným přímo vystupuje jako jednatel společnosti, nebo se jako společník aktivně podílí na zařizování záležitostí společnosti, resp. vykonává pro takovou společnost činnosti v pracovněprávním vztahu. V případě, že je zaměstnanec jednatelem společnosti se stejným předmětem podnikání jako zaměstnavatel, se již z titulu pozice jednatele dostává do rozporu se zákazem jiné výdělečné činnosti podle ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce. Není vůbec rozhodující, jestli společnost činnost skutečně vyvíjí, anebo nevyvíjí.

Podobně kupř. u akciové společnosti musíme rozlišovat majetkovou povahu práv akcionáře, ze kterých přímo neplyne účast na chodu a řízení společnosti. Samotné postavení akcionáře akciové společnosti nepředstavuje výdělečnou činnost ve smyslu ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce. Výdělečnou činnost bude představovat jenom účast v řídících orgánech a dozorčí radě. Více podrobností najdete v článku: Chcete si přivydělat ve vašem oboru? Potřebujete zaměstnavatelův souhlas

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 4. 2013 10:51