Hlavní navigace

Může zkrachovat penzijní fond?

13. 10. 2003
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Může! Dokonce se to u nás již v několika případech stalo. Majetek klientů v penzijních fondech není ze zákona pojištěn. Jsou prostředky v penzijních fondech v bezpečí? Jak je zajištěno, aby třeba i po třiceti letech fond existoval a byl schopen důchodcům vyplácet slíbenou penzi?

Zájem o penzijní připojištění se státním příspěvkem u nás stále roste. Prakticky všechny návrhy důchodové reformy počítají se soukromým připojištěním a lidé ze všech stran slyší, že stát nebude mít na vyplácení důchodů a kdo se spolehne na státní penzi, bude třít bídu s nouzí.

Při hledání možnosti, jak se na stará kolena finančně zabezpečit, stále více lidí zamíří k některému z penzijních fondů. Důkazem jsou nedávno zveřejněná čísla: počet účastníků penzijního připojištění ke konci prvního pololetí překročil 2,6 milionu a objem majetku spravovaného penzijními fondy 70 miliard Kč. Největší fond v České republice, Credit Suisse Life & Pensions, vzniklý loni sloučením Vojenského otevřeného penzijního fondu a PF Winterthur, který má s více než 610 tisíci klienty téměř čtvrtinový podíl na trhu, spravuje majetek v objemu 19 miliard Kč a v letošním prvním pololetí dosáhl zisku 582 milionu Kč. Skoro se chce s učitelem Hájkem z Básníků konstatovat: samá pozitiva a sociální jistoty!

Penzijní fondy v české novodobé historii úspěšně působí od roku 1994. Úplná novinka to není, protože podobné fondy tu už jednou byly. Skončily neslavně s vítězstvím pracujícího lidu vedeného velkou rudou stranou. Lidé o své úspory ve fondech přišli a dostali mizernou státní penzi.

Dnes snad znárodnění nehrozí – i když člověk nikdy neví: komunisté jsou váženou parlamentní stranou, odboráři pochodují Prahou a nespokojenost lidí pobírajících podprůměrnou mzdu, kteří tvoří většinu národa, s dalším utahováním opasků roste.

Reálné nebezpečí však asi lze očekávat spíše odjinud. Kromě dlouhého seznamu zkrachovalých bank, kampeliček a vytunelovaných investičních fondů již existuje i seznam zkrachovalých penzijních fondů.

Klienti penzijního fondu Vyšehrad v rámci vypořádání získali zpět pouze 10 % svých finančních prostředků, klienti PF Certum-Renta 40 %, PF Multi 60 %. Nejhůře dopadli ti, kteří své úspory svěřili fondu Garance – Vzájemnému penzijnímu fondu pro Čechy, Moravu a Slezsko. Podle zprávy ČTK z konce roku 2002 předseda představenstva tohoto fondu převedl bez vědomí představenstva a souhlasu valné hromady majetek fondu na firmy, které ovládal, odkud peníze putovaly na účty v zahraničí, kde zmizely. Fond tak zůstal zcela bez majetku a zkrachoval. Viník dostal šest let ve věznici s dozorem, což však peníze klientům nevrátilo.

Dalších několik penzijních fondů skončilo v likvidaci, některé slabší fondy se včas sloučily se svými bývalými konkurenty. Ze 46 penzijních fondů s povolením Ministerstva financí ČR dnes na trhu aktivně působí jen 12. V rámci objektivity nutno dodat, že ve všech případech krachů se jednalo o malé fondy s téměř zanedbatelným podílem na trhu a koncentrace trhu určitě přispěla ke zvýšení jeho důvěryhodnosti a stability. Přesto má minimálně několik tisíc lidí velmi hořkou zkušenost s penzijním připojištěním. Jaké jsou tedy v případě penzijních fondů bezpečnostní mechanismy, které by měly podobným problémům zabránit, popř. je pomoci řešit?

Zajištění bezpečnosti penzijních fondů

V první řadě je to Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem ve znění pozdějších předpisů. Jím jsou stanovena poměrně přísná pravidla pro vznik a činnost penzijního fondu, zejména pak pro hospodaření s majetkem. Zákon ukládá managementu a orgánům penzijního fondu zajistit, aby penzijní fond hospodařil s odbornou péčí s cílem zabezpečit spolehlivý výnos a nenakládal se svým majetkem způsobem, který by byl v rozporu se zájmy účastníků. Bezpečnost investic do penzijního fondu dále mají zajistit i tato „nadstandardní“ opatření:

  • penzijní fond musí mít státní licenci,
  • základního jmění fondu v minimální výši 50 miliónů Kč musí být tvořeno pouze peněžitými vklady splacenými před podáním žádosti o licenci,
  • členy orgánů fondu schvalují nejdříve orgány státního dozoru a teprve pak akcionáři,
  • penzijní fond může vykonávat pouze činnosti bezprostředně související s penzijním připojištěním,
  • jsou stanovena přísná pravidla pro investování majetku penzijních fondů, která sledují rozložení a minimalizaci rizik: investice pouze do státních a dalších bezpečných dluhopisů, hypotečních zástavních listů, akcií obchodovaných na burze, nemovitostí a movitých věcí představujících záruku bezpečného uložení peněžních prostředků; finanční vklad u jedné banky nesmí překročit 10 % majetku fondu, celková investice do akcií 25 % (cenné papíry jednoho emitenta mohou tvořit nejvýše 10 % majetku fondu) a investice do jedné nemovitosti nebo movité věci nesmí překročit 5 % majetku penzijního fondu,
  • majetek penzijního fondu nemůže být použit k zajištění závazků,
  • pro rozdělení zisku fondu platí tato pravidla: minimálně 85 % zisku je určeno účastníkům penzijního připojištění, akcionáři mohou rozdělit na základě rozhodnutí valné hromady maximálně 10 % zisku a zbytek připadne do rezervního fondu.

Dozorčí rada

Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti, jehož povinností je kontrolovat činnost představenstva, bdít nad dodržováním zákonných a jiných předpisů, nad hospodařením společnosti, ochranou majetku účastníků atd. Její působnost a povinnosti jsou upraveny obchodním zákoníkem. Dozorčí rada se také mj. vyjadřuje k roční účetní závěrce. Její členové ručí za škodu vzniklou jejich zaviněním (např. i nečinností) společně a nerozdílně celým svým majetkem – stejně jako členové představenstva.

Depozitář

Depozitářem je banka, která vede penzijnímu fondu účty, zajišťuje mu platební styk a obchody na finančním trhu. Vedle toho má depozitář velmi významnou kontrolní funkci. Může totiž průběžně sledovat veškeré pohyby peněžních prostředků na účtech fondu a fond má povinnost svému depozitáři poskytovat pravidelné informace o svém hospodaření. Podezřelé obchody může depozitář zastavit a informovat o nich orgány státního dozoru. Za případnou škodu, vzniklou zaviněným porušením svých povinností, depozitář plně zodpovídá.

Bezpečnostním opatřením je, že penzijní fond a jeho depozitář nemohou být přímo ani nepřímo majetkově a personálně propojeny. Změna depozitáře podléhá schválení Ministerstva financí ČR. Neblahým faktem pak je, že i depozitář může zkrachovat. Dopady pro penzijní fond by sice nebyly katastrofální, protože na účtech u svého depozitáře má uložen jen zlomek svého majetku, ale rozhodně by to negativně ovlivnilo výnosy fondu i jeho důvěryhodnost.

Auditor

Penzijní fondy podléhají povinnému auditu účetní závěrky. Auditor, jako nezávislá kompetentní osoba, musí objektivně posoudit, zda účetnictví společnosti bylo vedeno v souladu s platnými předpisy a zda věrně a úplně zobrazuje majetek a hospodaření společnosti. S věhlasem jména auditorské firmy stoupá nejen výše její odměny, ale i váha jí vydaného hodnocení.

Směrodatnost výroku „bez výhrad“ a pozitivní zprávy auditora pro akcionáře však v poslední době poněkud nabouraly skandály zejména amerických firem, které pravděpodobně s vědomím auditorů falšovaly výsledky svého hospodaření, na což se přišlo až v době, kdy zkrachovaly.

Státní dozor

Všechny penzijní fondy podléhají státnímu dozoru, který vykonává Ministerstvo financí ČR – Úřad pro dohled nad pojišťovnictvím a penzijním připojištěním a Komise pro cenné papíry. Zmíněné instituce mají poměrně široké kontrolní pravomoci a měly by včas zjistit jakékoliv porušení zákona, statutu či penzijního plánu fondu nebo jiné ohrožení zájmů účastníků a zajistit neprodlené zjednání nápravy.

Podle závažnosti a povahy zjištěných nedostatků může orgán státního dozoru kromě výzvy k odstranění nedostatků penzijnímu fondu uložit výměnu členů orgánů fondu, uložit až pětimiliónovou pokutu, až na šest měsíců ustanovit správce a pozastavit oprávnění představenstva k nakládání s majetkem, až na dva roky snížit zisk připadající akcionářům či dokonce odejmout fondu povolení k činnosti.

Kontrolu penzijních fondů mohou provádět i finanční, popř. jiné státní orgány podle zvláštních předpisů.

Informační povinnost

Každý penzijní fond je povinen hned na začátku svého působení zajistit veřejnou dostupnost svého statutu a penzijního plánu. Nejdéle do tří měsíců po skončení každého pololetí a kalendářního roku musí fond zveřejňovat zprávy o svém hospodaření a přehled o umístění prostředků penzijního fondu, jejich uložení a výši. Své klienty pak musí penzijní fond nejméně jednou ročně písemně informovat o výši a stavu jejich nároků z penzijního připojištění. Součástí této informace musí být rovněž přehled o umístění prostředků fondu, jejich výši a počtu účastníků.

Ještě jednu důležitou informační povinnost má pak sám fond i další osoby a instituce (zaměstnanci fondu, auditoři, znalci, depozitář): v případě, že zjistí, že fond není způsobilý krýt nároky na dávky z penzijního připojištění, jsou povinni neprodleně informovat Ministerstvo financí ČR.

Garance akcionářů fondu

Penzijní fondy jsou vesměs součástí silných finančních skupin a jejich akcionáři jsou banky a pojišťovny s mezinárodní působností. Penzijní připojištění je veřejností vnímáno jako bezpečná nespekulativní investice, jejíž ohrožení by mělo sociální dopady na značný počet lidí.

Jakékoliv problémy velkého penzijního fondu, jimž by byla nepochybně věnována značná mediální pozornost, by se negativně projevily poškozením jména celé finanční skupiny. Dobrá pověst je přitom jedním z nejhodnotnějších aktiv ve finančním světě. Přestože tedy akcionáři poskytují fondu garanci spíše v morální rovině, jedná se o dosti silný bezpečnostní mechanismus.

Asociace penzijních fondů ČR

Všechny v současné době u nás aktivní penzijní fondy jsou sdruženy v Asociaci penzijních fondů ČR. Jedná se o dobrovolné sdružení, jehož posláním je koordinovat, zastupovat, hájit a prosazovat společné zájmy svých členů v oblasti legislativy, PR, provozní správy a ekonomiky fondů atd.

Asociace rovněž má dle svého zveřejněného poslání dbát na dodržování etiky ve vztazích mezi fondy a účastníky a působit jako poradenské a informační centrum. Žádnou faktickou garanci účastníkům sice neposkytuje, ale lze očekávat, že určité signály pro vnímavé investory by v případě problémů některého z fondů mohly vzejít i odtud.

Absence státních garancí – největší bezpečnostní riziko penzijního připojištění

Je to s podivem, ale na rozdíl od bankovních vkladů (včetně stavebního spoření), vkladů v kampeličkách nebo třeba klientského majetku u obchodníků s cennými papíry majetek klientů v penzijních fondech není ze zákona nijak pojištěn! Neexistuje žádný garanční fond, z něhož by byly vyplaceni poškození klienti, a pokud penzijní fond zkrachuje, klienti mají smůlu – rozdělí se mezi ně pouze to, co z majetku fondu zbude, zbude-li vůbec něco!

Závěrem

Penzijní připojištění je svým charakterem dlouhodobou investicí, která bude muset ve většině případů zajistit krytí velké části životních nákladů investora v době, kdy možnosti jeho ekonomických aktivit již budou minimální. Měla by to proto být investice především nadmíru bezpečná. Stát se v této oblasti zaměřil pouze na preventivní opatření tím, že stanovil přísná pravidla a vytvořil kontrolní mechanismy.

dan_z_prijmu

V případě zmíněných krachů bank, kampeliček, obchodníků s cennými papíry i penzijních fondů však obdobná preventivní opatření zcela selhala a selhat mohou znovu. Při zvažování investice formou penzijního připojištění je proto třeba si uvědomit i možná rizika. Smutnou skutečností je, že o neexistenci státních záruk za vklady v penzijních fondech většina jejich klientů vůbec nemá ponětí.

Osobně pokládám penzijní připojištění u renomovaného fondu za vcelku bezpečné, přesto by podle mého názoru měl bezpečnost právě těchto investic garantovat stát, protože sebedokonalejší preventivní opatření nemohou zabránit selháním lidského faktoru a cíleným podvodům.

Myslíte si, že může zkrachovat váš penzijní fond?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).