Může si OSVČ dovolit onemocnět?

Podnikatelé často říkají, že si nemohou dovolit být nemocní. Rozebereme si, co se doopravdy stane, když OSVČ onemocní.

Pracujete jako OSVČ, ale chřipková sezóna vás dostihla. Onemocníte a musíte se doma vyležet. Máte ovšem problém. Klasický zaměstnanec, který pracuje na základě pracovní smlouvy, odejde na nemocenskou a od čtvrtého do čtrnáctého dne nemoci pobírá náhradu mzdy zaměstnavatele. Od čtrnáctého dne začne pobírat nemocenskou od státu. Výši obou příspěvků si může vypočítat v naší kalkulačce. Vy jste ale OSVČ, a tak nepobíráte nic.

Zdravotní pojištění si musí platit i nemocní

Z pohledu zákona se na vás hledí jako na pracující, i když nepracujete. Pokud jste například odpracovali jen prvních 5 dní v měsíci a pak vás přepadla chřipka, zákon vás posuzuje tak, jako byste byli výděleční celý měsíc. A i pokud jste zbytek měsíce proleželi doma, nemáte bohužel nárok na žádnou úlevu. Z pohledu zákona jste vydělávali. A v případě, že se jedná o váš hlavní zdroj příjmů, bude po vás zdravotní pojišťovna požadovat za tento měsíc alespoň minimální zálohy, což činí 1934 Kč. 

Výjimkou je situace, kdy vám byla lékařsky nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem. V tomto případě nemusíte za tento měsíc hradit žádné zálohy.

Platit nemusíte, jen když se vám nemoc strefí do kalendáře

Pokud je vaše nemoc vleklejší a vy strávíte v pracovní neschopnosti delší čas než 1 měsíc, situace se pro vás mění. Neplatí to ale vždy.

Příklad: Na začátku ledna jste onemocněli, a tak jste odpracovali jen 1 den. Byli jste nemocní celý leden a ještě první týden v únoru. Vaše nemoc trvala 35 dní. Zálohy na zdravotní pojištění ale zaplatíte stejně, protože v každém z těchto měsíců jste něco odpracovali.

Zálohy jsou vám odpuštěny pouze v případě, že jste uznání práce neschopnými po celý kalendářní měsíc. Nezáleží tedy na počtu dnů, ale na tom, jak se vám nemoc strefí do kalendáře.

Opět platí, že pokud vám byla nařízena karanténa, nezáleží na délce nemoci a zálohy nemusíte platit za ten měsíc, v němž jste strávili nějaký čas v karanténě.

Vše ale musíte doložit zdravotní pojišťovně, stačí vám kopie neschopenky. Čím dříve celou situaci oznámíte, tím lépe pro vás. Pojišťovna totiž vaši situaci nepředpokládá, a pokud budete dokládat pracovní neschopnost zpětně, může dojít ke komplikacím. Následně totiž dochází ke změně záloh včetně navazujícího odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu.

Nezapomeňte na roční vyúčtování

Podle výše uvedeného sice nemusíte platit zálohy na pojistné v těch měsících, kdy jste byli uznáni jako práce neschopní, ale dejte si pozor na roční vyúčtování. Jako OSVČ máte povinnost při ročním vyúčtování zaplatit pojistné z celého přijmu, kterého jste dosáhli z výdělečné činnosti. Pouze nemusíte dodržet minimální zálohy za ty kalendářní měsíce, za které jste byli uznání práce neschopní.

Ačkoli v některých situacích zálohy zaplatit musíte a v jiných jsou vám odpuštěny, stále na rozdíl od běžného zaměstnance nedostanete v době vaší nemoci ani korunu. K tomu, aby se to změnilo, byste si museli platit pojištění navíc.

Nemocenské pojištění pro OSVČ

Pokud byste chtěli od státu alespoň nějakou finanční podporu v nemoci, museli byste si dobrovolně platit nemocenské pojištění. To není povinné, ale bez jeho placení vám nevzniká nárok na nemocenské dávky.

Nemocenské pojištění si můžete platit pouze v případě, že jste si podali přihlášku k účasti na důchodovém pojištění. Tím vám totiž vznikla povinnost hradit zálohy a na základě toho, že jste povinni platit zálohy, se můžete účastnit i nemocenského pojištění.

Příklad 1

Podnikáte v oblasti řemeslné živnosti. Mezi ty spadá například zámečník, řezník, malíř, ale i kadeřnice nebo cukrářka. Ti všichni mohou shodně uplatnit paušál ve výši 80 %. Uplatníte tedy tento paušál a přejete si v případě nemoci dostávat od státu 500 Kč denně jako nemocenské. To znamená, že měsíčně byste museli na nemocenské pojištění odvádět částku 655 Kč. Ta ale odpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu ve výši 28 479 Kč.

Váš měsíční vyměřovací základ musíte vynásobit 12, abyste získali roční vyměřovací základ, ze kterého se vám výše odvodů vypočítává. Ten činí 341 748 Kč. Abyste však měli takto vysoký roční vyměřovací základ, váš roční příjem by musel být 3 417 480 Kč. Měsíčně byste si tedy museli vydělat okolo 280 000 Kč. To je krásná, avšak ne pro všechny reálná představa.

Příklad 2

Podnikáte v jiné než řemeslné oblasti a uplatňujete paušál ve výši 60 %. Rovněž si přejete dostávat od státu denně nemocenské ve výši 500 Kč. Na nemocenské pojištění musíte odvádět rovněž 655 Kč, takže váš měsíční vyměřovací základ také odpovídá částce 28 479 Kč a roční vyměřovací základ částce 341 748 Kč. V případě 60% paušálu však vaše příjmy za rok dosahují částky 1 708 739 Kč. Výše vašeho měsíčního příjmu by musela přesahovat 140 000 Kč.

Příklad 3

Pojďme na to z opačného konce. Podnikáte a uplatňujete 60% paušál. Váš měsíční příjem činí 35 000 Kč, ročně tedy 420 000 Kč. Váš roční vyměřovací základ odpovídá částce 84 000 Kč. S tímto ročním vyměřovacím základem budete měsíčně platit na nemocenské pojištění částku 161 Kč. A pokud onemocníte, stát vám zaplatí 125 Kč za den. Ovšem, stejně jako v předchozích případech, až od 15. dne nemoci.

V situaci, kdy onemocníte a doma proležíte 30 dní, vám stát zaplatí přesně 2000 Kč (1.–14. den = 0, 15.–30. den = 125 × 16).

Příklad 4

A podíváme se ještě na poslední případ. Pracujete v řemeslné živnosti zmíněné v prvním příkladě, takže uplatňujete paušální výdaje ve výši 80 %. Váš měsíční příjem činí 35 000 Kč, takže ročně opět 420 000 Kč. Roční vyměřovací základ činí desetinu, takže 42 000 Kč. S tímto vyměřovacím základem odvádíte onu nejnižší možnou částku, a sice 115 Kč měsíčně. V případě nemoci pak dostanete od státu nemocenskou dávku ve výši 89 Kč za den, avšak až od 15. dne nemoci.

widgety

Platíte si minimální pojistné 115 Kč měsíčně a onemocníte. Od 15. dne nemoci máte nárok na nemocenské ve výši 89 Kč denně. V případě, že budete nemocní 21 dní, dostanete od státu 623 Kč (1.–14. den = 0; 15.–21. den = 89 × 7). Jak by se měnila výše nemocenské při zvýšení platby na nemocenské pojištění, si můžete vypočítat v naší kalkulačce.

Pojistit se můžete i sami

Výše nemocenské dávky, kterou od státu v případě nemoci dostanete, je oproti vašemu standardnímu příjmu téměř zanedbatelná. Z toho důvodu tato dávka neposkytuje příliš útěchy a mezi podnikateli se ani netěší velké oblibě. Pouze minimum OSVČ si toto nemocenské pojištění platí. Možná si místo toho odkládají doma peníze na horší časy. Možná ale zvolili jinou variantu, jak se proti nemoci pojistit, a sice komerční pojištění.

I zde se však výše denní dávky odvíjí od vašeho vyměřovacího základu, a tudíž i od vašeho příjmu. Všechny pojišťovny, které toto pojištění umožňují sjednat, však mají i určitou minimální denní dávku v případě nemoci, kterou vám přiznají i bez nutnosti dokládat příjem. A tato minimální dávka je vždy v řádech stokorun. Než se takové pojištění rozhodnete sjednat, vezměte v úvahu i možná rizika. Více v článku Na co si dát pozor při pojištění pracovní neschopnosti?

36 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 2. 2016 8:25