Názory k článku
Může opět nastat hyperinflace?

Očekávat inflaci nebo hyperinflaci v dnešní době nemá smysl, naopak, hrozí deflační spirála.

Důvod?

Pochybuji. Lidé sice po poslední krizi začali šetřit, ale na deflaci to stále nevypadá. I tak utrácejí příliš a ceny jdou nahoru.

Strach z deflace je zcela neopodstatněný. Deflační ekonomika může krásně fungovat.

Když tisknete peníze nic jiného nepřichází do úvahy. .... To jsou základy ekonomie

Nesmysl.

Hezky vylet do historie, ale odpoved na otazku z nadpisu jsem v clanku nenalezl...

Základní pravidlo žurnalistiky praví, že pokud je v nadpisu otázka, tak odpověď na ní je NE :).

Ale ANO

Hrozí/nehrozí jsou termíny spíše pro jevy, které přicházejí autonomně, neřízeně, náhodně.

Jedna sorta ekonomů (povětšinou ti konformní) straší deflací. Ale i dle oficiálních statistik je v EU i USA inflafce! Dokonce zrychluje. A dle nezávislých statistik je inflace dokonce 8%!

Každý se může zeptat sám za sebe: Stojí mne jídlo, elektřina, plyn, benzín, atd... méně, než loni, před třemi, pěti či deseti lety? Opravdu někdo odpoví ANO???

A to se většína nově natištěných peněz ještě nestihla přelít do reálně ekonomiky a rychlost oběhu peněz je relativně nízká. To ale nebude trvat věčně.

Ale hlavně: hyperinflace není autonomní bytost, ale jev, který někdo vyvolává s nějakým cílem.

A) Komu vysoká inflace či hyperinflace vyhovuje?
B) Kdo je ten, kdo ji může vyvolat?

Pokud odpověď na obě otázky je stejná, máme důvod k vážným obavám.
Odpověď na A je DLUŽNÍCI. A kdo je největší dlužník? Stát!
Odpověď na B je jednoduchá: STÁT.

Státy mají gigantické a nesplatitelné dluhy. Nemohou s rostoucí inflací bojovat pomocí vyšších úrokových sazeb, protože by jim pak ani veškeré vybrané daně nestačily na platbu úroků!
Nyní jsou sazby v USA skoro na nule a FED je slibuje udržet po delší dobu dole (=není ochoten a schopen s inflací bojovat). Sazby by nemusely ani jít na tak vysokou úroveň jako v osmdesátých letech (je to nedávno, ale už málokdo pamatuje, že byly až 15% !!!!!!) aletřeba jen na 5% a stát by měl fatální problém s refinancováním dluhu (který stále roste).

Kdyz se divame do historie, neni spatne podivat se i do te nedavne. Inflace let 1990-1996 = 79%.
Na tohle si vzpomenu vzdy, kdyz se zmini mena v r. 1953.

Sice nějaká inflace 1990-1996 byla (věřím Vám i těch 79%), ale neuvádíte jak se zvedali platy a celkové bohatství ve společnosti - normální ekonomický vývoj. Ovšem měnová reforma r. 1953 přesunula bohatstvi od lidí směrem ke státu. Čili znatelně ožebračila celý národ na úkor státu (tehdy KSČ).

Aha, takze moje babicka, ktera si za totace v potu tvare usetrila 80000Kcs a diky teto inflaci o velkou cast svych uspor prisla, nebyla okradena???
Pokud oficialni inflace byla 79%, tak bych rekl, ze realne se jeji naklady zvedly tak 3x - bydleni, energie, jidlo. Mozna v cene kleslo neco, co ji nezajima (plazmova televize).

No, to záleží na tom, kde ty peníze měla. Pokud ve slamníku, tak měla smůlu. Ale pokud je dala na termínovaný vklad (a tenkrát banky nabízely i 18% úrok), tak na tom mohla i reálně vydělat.

A že se jí náklady zvedly třikrát - důchody rostly rychleji.

Přesně tak - na trhu bylo dost účtů (u zavedených bank), které nabízely vyšší úrok než inflace. Ochránit úspory před inflací vůbec nebyl problém.
Na rozdíl od např. Maďarska a Polska, kde byla inflace podstatně větší.

Ochránit úspory před bankovními podvodníky byl tehdy velký problém, o jakékoli možnosti ochrany před inflací (pro normální lidi) bych se vůbec neodvážil hovořit. Ještě dnes se mi otvírá kudla v kapse a je velká škoda, že jsme ty kudly tenkrát nepoužili. Možná by dnes bylo vše jinak.

Pro ochranu peněz před bankovními podvodníky stačilo použít zdravý selský rozum a nestrkat je někomu, kdo slibuje nemožné. To, že někteří lidé se táhli za slibem 33% výnosu jak krysy za krysařovou píšťalkou není vina inflace.

A pro ochranu před inflací stačilo dát peníze na běžný termínovaný vklad do normální banky (ČS nebyla a podle mě stále není normální banka), např. KB měla na termínované vkladu úroky přes 10% (maximum bylo, pokud se nemýlím, 12,5%) až do roku 1999, v IB (pozdější IPB) to bylo podobné. A kdo měl kliku a využil vklad, na kterém se KB nešikovně zavázala platit 18% na věčné časy (já to bohužel prošvih), tak na té tehdejší inflaci vydělával ještě dlouho poté, co skončila.

Kdyby babička měla inteligentního syna či vnuka, mohla na tom ještě vydělat.

Dnes hrozí inflace. Vlády jsou nuceny rvát do ekonomiky další a další peníze. Bez toho se situace nezlepší. Ve svém důsledku to povede ke zvýšení inflace.

Vůbec ale neumím odhadnout vývoj inflace v případě rozdělení eura. Co si myslíte o riziku vystoupení Německa z eurozóny? Vůbec nevím, co si o této možnosti má myslet. Je to moc přitažené za vlasy?
http://proinvestory.cz/euro-marka

Samotné Německo bylo díky zkušenosti z 20. let silně antiinflační a tlačilo na antiinflační politiku.
Může se stát, že by v případě opuštění eura Německem šla inflace v Německu nahoru?

Pokud rostou dluhy, roste i výše zaplacených úroků na které nejsou v oběhu potřebné peníze a ty se budou tisknou a tisknout.

Současná inflace není ani tak výsledkem záměrného tisku peněz, jako spíš faktu, že s dluhem vznikají i peníze. Přičemž centrální banky disponují nekonečným množstvím peněz, protože si je mohou vytisknout. Jenže jde o to, na čí poptávku. Zatím to nejsou státy, tedy pokud pominu kontroverzní odkupy řeckých dluhopisů evropskou centrální bankou, na které si pochopitelně vytiskne peníze. Také je trochu zamlženo to, že spousta bank si na nákup dluhopisů půjčuje právě u centrálních bank. Ale nejsou to klíčové objemy dluhů u centrálních bank

Oficiálně by stále mělo jít o dluh, který by se měl jednoho dne splatit a peníze za něj opět zmizet v útrobách centrální banky. Ale právě tady vstupuje do celého systému multiplikační efekt, který způsobí, že reálná hodnota úroků za dluh (placený centrální bance) klesne natolik, že je jednodušší dluh si ponechat a dál platit úroky. Dám příklad, pokud si půjčím na dům, mohu hypotéku splácet až jí jednou splatím. Nebo jen platit úroky do nekonečna. Nicméně svým dluhem jsem přispěl k inflaci a způsobil snížení reálné hodnoty úroku. Za 10 let klesne hodnota úroku o cca 30% (inflace 3%), takže i když nominálně budu platit stále stejný úrok, reálně mě zatíží o 30%méně. Za dalších deset let je to o dalších 30% a za 30 let je to o (1 - 0.7*0.7*0.7)=65% méně. Pokud počáteční úrok z dluhu na nemovitost byl 15000 měsíčně, reálně budu za 30 let platit 9750 měsíčně (nominálně stále 15000, ale moje mzda vzroste za tu dobu 2x)... za předpokladu, že opravdu budu jen platit úroky a nebudu splácet.... přitom zhruba o tutéž hodnotu vzroste cena nemovitosti.

Tímto způsobem vzniká současná inflace. Centrální banky by měly měřit inflaci a cílit jí do zadaného pásma. Je pravdou, že je to ovlivněno politikou, ale zpětnou vazbou jsou v tomto případě média. Dokážete si představit ten mediální poprask, kdyby centrální banky nezareagovaly na inflaci přes 10%?
Narozdíl od států jako Zimbabwe a jím podobným, jsou centrální banky relativně transparentní, veškerá data o velikosti peněžní zásoby jsou veřejné a kdekdo má možnost si je zkontrolovat. Není tu nikdo, kdo by mohl tvrdit, že inflaci způsobují prodejci sobeckým šroubováním cen, jak často slýcháme právě ze Zimbabwe

PS: Nechci se hádat o tom, jestli se měří inflace správnou metodikou.

Vykládají vám o inflaci 1,8% a přitom reálná inflace už dnes činí kolem 8%! Je to jen hra a některé ovečky jdou jako stádečko pomalu k vodě. Podle toho kolik se tiskne nových peněz a kolik dluhů světových ekonomik plave na povrch bych to viděl že za chvíli překročíme 10% inflaci, ale mož může někoho uklidnit že ta vyhlašovaná bude 1,5% :)))

Bla bla bla....