Hlavní navigace

Musíte platit dluhy i v sobotu, v neděli nebo o svátcích? Kdy ztrácíte výhodu splátkového kalendáře?

15. 6. 2018
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Připadne-li sjednaný termín úhrady dluhu na den pracovního klidu, kdy můžete zaplatit až v následující pracovní den? Kdy při prodlení ztrácíte výhodu splátek a musíte zaplatit všechno najednou?

Nejvyšší soud ČR posuzoval spor věřitele a dlužníka o to, zda bylo, nebo nebylo zaplaceno včas. Bylo ujednáno, že měsíční splátka ve výši 3000 Kč je splatná vždy k patnáctému dni daného měsíce, a zrovna vyšel 15. den měsíce na neděli. Dlužník však do neděle nebo v neděli nezaplatil. Věřitel proto podal návrh na exekuci vůči dlužníkovi, protože s včasným nezaplacením jednotlivé splátky byla spojena i ztráta výhody placení ve splátkách.

Celkem se totiž povinný dlužník v notářském zápisu se svolením k (exekuční) vykonatelnosti zavázal dluh ve výši 1 500 000 Kč (ze směnky vlastní ze dne 2. 2. 2012) uhradit v dodatečně smluvené lhůtě k plnění nejpozději do 15. července 2055, a to v pěti stech pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3000 Kč splatných vždy k patnáctému dni daného měsíce…, a to pod ztrátou výhody splátek, pokud nebude řádně a včas zaplacena jakákoli splátka.

Pevné datum není lhůtou

Jenže ani soud prvního stupně, ani soud odvolací věřiteli nevyhověly. Ujednání týkající se splatnosti označily za lhůtu, s níž je spojena možnost, připadl-li poslední den lhůty na neděli, den pracovního klidu, plnit-platit i následující den.

Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je podle občanského zákoníku posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.

Bylo-li tedy plněno následující den po neděli – v pondělí, stalo se tak podle nich včas, pročež návrh na nařízení exekuce byl jako podaný předčasně zamítnut.

Ovšem Nejvyšší soud ČR, na který se obrátil oprávněný věřitel, v usnesení spis. zn. 20 Cdo 4788/2017, ze dne 14. 2. 2018, určil, že formulace měsíční splátka ve výši 3000 Kč je splatná vždy k patnáctému dni daného měsíce stanoví určitý konkrétní okamžik, kdy má být plněno; je zjevné, že nejde ani o „dobu“, ani o „lhůtu“. Povinnost dlužníka plnit je zde tak pevně určená datem splatnosti pohledávky, tj. patnáctým dnem každého měsíce; nedodržení data splatnosti, byť z důvodu dne pracovního klidu či státního svátku, má za následek prodlení dlužníka.

Takže pozor – v obdobných případech, kdy je takto formulována splatnost dluhu – povinnost dlužníka plnit pevně určená datem splatnosti pohledávky, a to je velmi často, se lhůta k plnění-placení neprodlužuje. Věřitel může žádat úrok z prodlení a současně má právo na okamžité splacení celého dluhu, dlužník ztrácí výhodu možnosti placení ve splátkách.

Bylo-li totiž ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel podle občanského zákoníku právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

Pokud jste v prodlení s úhradou dohodnuté splátky v den její splatnosti, může věřitel  žádat o zaplacení celé pohledávky (až) do splatnosti nejblíže příští splátky. Není přitom rozhodné, zda splátku, se kterou jste byli v prodlení, jste po její splatnosti uhradili.

Kdy ztrácíte výhodu platit ve splátkách a musíte zaplatit všechno najednou

Plnění dluhu ve splátkách je v podstatě plněním po částech s tím rozdílem, že výše a splatnost jednotlivých splátek je předem určena. Při plnění ve splátkách jde vlastně o dvojí dobu splatnosti. Jednak je stanovena doba plnění jednotlivých splátek a zároveň doba splatnosti celé pohledávky je určena poslední splátkou. Závazek pak zaniká postupně, tak jak jsou splátky plněny, a prodlení dlužníka se posuzuje u každé splátky zvlášť.

Součástí podmínek splatnosti jednotlivých splátek může být i určení, že pro nesplnění některé splátky je věřitel oprávněn žádat celý zbytek pohledávky najednou. Splatnost celé pohledávky (tzv. ztráta lhůt nebo ztráta výhody splátek) nenastává přímo ze zákona, ale záleží na věřiteli, zda toto právo uplatní, tedy zda vyzve dlužníka k zaplacení celého zbytku, popř. zda podá u soudu žalobu na plnění (v daném případě mohl přistoupit rovnou k exekuci).

skoleni_15_4

V každém případě může své právo uplatnit pouze do splatnosti nejbližší další splátky. Pokud tak neučiní a dlužník řádně a včas příští splátku zaplatí, může věřitel vymáhat jen nezaplacenou jednu splátku. Svého práva však může využít kdykoli při vynechání některé z dalších splátek.

Ani urychlené doplacení dlužné splátky vám nepomůže

Účelem institutu ztráty výhody splátek není ochrana věřitele pouze pro případ, že dlužník dohodnutou splátku neuhradí vůbec, ale i pro případ, že dohodnutou splátku neuhradí řádně a včas, tj. v době její splatnosti. Nejvyšší soud proto dospěl v usnesení spis. zn. 21 Cdo 2600/2014, ze dne 29. 7. 2014, závěru, že je-li dlužník v prodlení s úhradou dohodnuté splátky v den její splatnosti, může věřitel žádat o zaplacení celé pohledávky (až) do splatnosti nejblíže příští splátky, aniž by bylo rozhodné, zda dlužník splátku, se kterou byl v prodlení, po její splatnosti uhradil.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).