Hlavní navigace

Musíš hasit i to, co tě nepálí!

27. 12. 2005
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Známe staré "čecháčkovské" přísloví praví, že není třeba si pálit prsty, když plameny jsou ještě daleko. Jsou však situace, kdy s takovou životní filosofií může člověk dostat slušně řečeno "po ústech" - a projeví se i v jeho peněžence. Na kolik může "nezabránění škodě" přijít?

Vlastnictví zavazuje

Vlastnictví majetku patří k základním právům zaručeným ústavou. Však také Listina základních práv a svobod, která tvoří součást ústavního pořádku České republiky, stanoví ve svém jedenáctém článku, že vlastnictví patří k základním lidským právům.

Podle Občanského zákoníku je vlastník v mezích stanovených v zákoně oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat a používat jeho plody a užitky. Vlastník se svým vlastnictvím může volně nakládat. Principem je, že všichni vlastníci mají stejná práva a povinnosti a je třeba jim poskytnout stejnou právní ochranu.

Právní ochrana je zabezpečena zejména soudní mocí. U soudu má každý vlastník právo domáhat se ochrany proti tomu, kdo by mu do jeho vlastnického práva neoprávněně zasáhl. Výslovně je stanoveno, že má právo žádat vydání věci na tom, kdo ji neprávem zadržuje.

Předcházení hrozícím škodám a povinnosti z toho vyplývající jsou stanoveny v Občanském zákoníku v rámci úpravy odpovědnosti za škodu a za bezdůvodné obohacení. V § 415 je stanoveno, že každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. Komu škoda hrozí, je povinen k jejímu odvrácení zakročit způsobem přiměřeným okolnostem ohrožení. Jde-li o vážné ohrožení, má ohrožený právo domáhat se, aby soud uložil provést vhodné a přiměřené opatření k odvrácení takové hrozící škody.

Je přitom stanoveno, že každý, kdo způsobil škodu, když odvracel přímo hrozící nebezpečí, které sám nevyvolal, není za ni odpovědný, ledaže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo jestliže je způsobený následek zřejmě stejně závažný, nebo ještě závažnější, než ten, který hrozil.

Rovněž neodpovídá za škodu ten, kdo ji způsobil v nutné obraně proti hrozícímu nebo trvajícímu útoku. O nutnou obranu však nejde, byla-li zřejmě nepřiměřená povaze a nebezpečnosti útoku.

Ten, kdo odvracel hrozící škodu, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu škody, kterou přitom utrpěl, i proti tomu, v jehož zájmu jednal, a to nejvýše v rozsahu odpovídajícím škodě, která byla takovým jednáním odvrácena.

Významné preventivní prvky obsahuje zejména Zákoník práce

V ustanovení § 171 se v Zákoníku práce dočteme, že zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku ani k bezdůvodnému obohacení na úkor společnosti nebo jednotlivce. Hrozí-li škoda, je povinen na ni zaměstnanec upozornit vedoucí zaměstnance.

Je-li pak k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku, je zaměstnanec povinen zakročit; nemusí tak učinit pouze tehdy, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance, popřípadě osoby sobě blízké.

V zákoně je rovněž stanoveno, že pokud zjistí zaměstnanec, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, je povinen oznámit závadu svému nadřízenému.

Přitom nejde o prázdná slova a nic neříkající proklamace. V letošním roce zřízené Inspekce práce mají mnohé pravomoci a mohou udělovat nemalé pokuty.

skoleni_15_4

Kdo „nehasí“, může totiž za svou nečinnost zaplatit

Zákoník práce má speciální ustanovení o odpovědnosti za nesplnění povinností k odvrácení škody. Na zaměstnanci, který vědomě ani neupozornil vedoucího zaměstnance na hrozící škodu, ani nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může podle něj zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě škody v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možno uhradit jinak. Přitom se přihlédne zejména k tomu, co bránilo splnění povinnosti a jaký je společenský význam škody, jakož i k osobním a majetkovým poměrům zaměstnance, který povinnost nesplnil.

Výše náhrady škody nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.

Zaplatil/a jste již za "neodvrácení škody"?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Právník zabývající se legislativou v oboru trestního, správního a občanského práva. Má praxi v justici a státních orgánech.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).