Spočítejte si...

Zavřít

Musí být české banky tak drahé?

Přestože jsou u nás ceny oproti Evropské unii nízké, u bankovních poplatků platí pravý opak. České banky si účtují za srovnatelné služby více než jejich kolegyně na západ od našich hranic a zlevňovat se opravdu nechystají, spíše naopak. Proč?

Pokud na svém výpisu z účtu objevíte sdělení „Vážený zákazníku, dovolujeme si Vám oznámit změnu našeho Sazebníku…“, můžete si být téměř jisti, že je to pro vás špatná zpráva, neboť bance budete za její služby platit zase o něco více.

Zdražování bankovních služeb u nás probíhá pravidelně již několik let. Naše banky si tak mnohdy účtují více než jejich mateřské banky v zahraničí. Dobrým příkladem mohou být hned tři naše největší banky – ČSOB, Komerční banka a Česká spořitelna. A tak, ačkoliv jsou naše platy několikrát nižší než v Belgii, Francii nebo Rakousku, zaplatíme po kursovém přepočtu paradoxně i více než klienti v těchto zemích – a to za stejné služby v podstatě u stejné banky. Má to logiku?

Proč tedy musíme platit více?
Jako první se nabízí odpověď poukazující na nedostatečnou konkurenci na trhu. To však není tak jednoduché. V Česku působí více než dvacet bank a přibližně polovina z nich se soustředí na drobné bankovnictví. Jen pro srovnání, mobilní operátoři jsou jen tři a i tak si konkurují. Přesto si banky vysoké ceny vzájemně mlčky respektují a žádná banka se je nepokouší narušit. Jejich důvod je jasný – zisk. Proč je ale situace v zahraničí jiná? Odpověď je třeba hledat v odlišné struktuře fungování našeho bankovního trhu.

Největším problémem českých bank je absolutní převaha pasivních obchodů nad aktivními, jednoduše řečeno, naše banky mají hodně vkladů (a operací na nich) a málo úvěrů (a operací s nimi). Zisky z úvěrů jsou proto malé a navíc neustále klesají, protože s poklesem úrokových sazeb klesá i úroková marže bank (rozdíl mezi úročením vkladů a úvěrů při zahrnutí úvěrového rizika). Přebytek vkladů je pak investován na mezibankovním trhu, kde je jejich výnos minimální.

Například pohled do výroční zprávy Komerční banky za rok 2002 říká, že z 341 miliard korun vkladů v KB připadlo na úvěry 121 miliard a 200 miliard (!) bylo umístěno na mezibankovním trhu.

Přestože se banky snaží čelit poklesu úrokových výnosů například pomocí nízkého úročení vkladů či rozvojem osobních půjček, nejsou příliš úspěšné. Za poslední dva roky se tak průměrná úroková marže snížila o čtvrtinu (ze 4 na 3 procenta).

A protože noví majitelé našich bank požadují rychlou návratnost svých investic, musely se naše banky poohlédnout po novém zdroji svých zisků. A využily hned všechny tři možnosti, které se nabízely:

  • snížily provozní náklady pomocí reorganizace a redukce počtu pracovníků,
  • rozpustily nadbytečné rezervy na špatné úvěry z předprivati­začních dob,
  • zvýšily poplatky za své služby.

Zatímco první dva body lze využít jen jednorázově, poplatky za služby lze zvyšovat bez omezení a banky to dobře vědí. Klienti jim tuto politiku navíc velice usnadňují – setrvávají u jednou vybrané banky a preferují drahé služby na přepážce. A protože čeští klienti zatím jen velmi málo využívají bankovních služeb s vysokou přidanou hodnotou (investiční poradenství, správa aktiv apod.), růst poplatků se týká především základních bankovních služeb, jako je vedení účtu a zúčtování transakcí.

Zisky z poplatků jsou tak pro banky velice stabilním příjmem. Například již zmíněná Komerční banka zvýšila za poslední dva roky svůj zisk z poplatků o plných 25 procent. A zlevňování nelze očekávat, neboť strukturu bankovního trhu nelze změnit ze dne na den, ale jen v průběhu mnoha let. Spíše můžeme předpokládat další mírné zdražování s tím, jak začnou vysychat ostatní možnosti zisku bank.

Na druhé straně banky v zahraničí mají podíl pasivních a aktivních obchodů přibližně vyrovnaný, navíc umí prodat více služeb s vyšší přidanou hodnotou. Svůj zisk tak tvoří zcela odlišně od našich bank. Z tohoto důvodu mohou stanovit mnohem nižší poplatky za základní bankovní služby nebo je poskytovat zcela zdarma.

Přesto jistá naděje pro české klienty existuje. Po vstupu do Evropské unie si budeme moci otevřít účet u libovolné banky v zemích EU bez jakéhokoliv omezení. Třebaže se zatím otevření účtu v zahraničí příliš nevyplatí z důvodu rozdílnosti měn a vysokých poplatků za transfer peněz do zahraničí, po přistoupení na jednotnou měnu euro většina těchto překážek zmizí a díky elektronickému bankovnictví budeme moci na české banky zcela zapomenout a využívat služeb bank například v Irsku nebo v Německu.

Anketa

Změní české banky své chování po přistoupení k jednotné měně euro?

13 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 26. 6. 2003 9:03